Problematika skloubení rodinného a pracovního života současných českých rodin

• Název práce v češtině: Problematika skloubení rodinného a pracovního života současných českých rodin
• Název v anglickém jazyce: Current problems of work and family life synochronization in Czech families
• Klíčová slova: Rodina, trh práce, rodinná politika v České republice, harmonizace práce a rodiny, péče o předškolní děti
• Klíčová slova anglicky: Family, labour market, family policy in the Czech republic, work-life balance, preschool childcare
• Akademický rok vypsání: 2010/2011
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Alžběta Zrcková
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 10.06.2011
• Datum zadání: 10.06.2011
• Datum a čas obhajoby: 17.06.2013 00:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice, U Kříže 8, Praha 5
• Datum odevzdání elektronické podoby: 17.05.2013
• Datum proběhlé obhajoby: 17.06.2013
• Oponenti: Mgr. Kateřina Mejzlíková

Předběžná náplň práce

1. Vymezení předmětu zkoumání a strukturace výzkumného tématu
Zatímco pracovní život nám přináší peníze - tedy zdroj obživy, kterým můžeme zprostředkovat plnění našich nezbytných potřeb, rodinný život nám zpravidla poskytuje jistoty a citové zázemí. Obě tyto životní role musí být více či méně plněny, abychom mohli žít život v uspokojivých finančních i emocionálních podmínkách. Skloubení pracovního a rodinného života se ale v posledních letech jeví jako čím dál tím větší problém. Velkou roli v tomto případě hraje trend rovnoprávnosti a vyvažování společenských nerovností. Nejen od mužů ale i od žen se očekává maximální flexibilita a ochota „poddat“ se svému profesnímu životu. V České republice je v současné době (2008) ekonomicky aktivních 49,8% žen starších 15ti let, navíc ženy v práci stráví pouze o 4 a půl hodiny za týden méně než muži. (2008: ČSÚ) Ženská zaměstnanost a emancipace přirozeně mění také jejich životní preference. Zaměstnání tvoří neuvěřitelně velkou část našich životů a jeho ztráta může vést ke značnému snížení životní úrovně, v tom horším případě i k chudobě a následné sociální exkluzi. Dalo by se říci, že je alfou i omegou přežití v naší době.
Přihlédneme-li k demografickému profilu obyvatelstva ČR, zjistíme, že je jeho věková struktura regresivního typu – ubývá narozených dětí, přibývá lidí v důchodovém věku a ekonomicky činná vrstva se tak pomalu ztenčuje. (2010: ČSÚ) O to více času a sil lidé musí své práci věnovat.
Muži i ženy tráví v zaměstnání mnoho času, často právě i na úkor vlastního rodinného života. Ačkoliv se během historické transformace rodiny změnila její struktura i funkce, stále je tzv. „základní jednotkou společnosti“ a hraje velmi důležitou roli v otázkách reprodukce, výchovy i socializace. Zároveň je nezbytná i pro výchovu budoucích aktérů pracovního života. Model tradiční rodiny vidí ženu jako pečovatelku, která vede a obstarává rodinný život, zatímco muž je ekonomicky aktivní a získává zdroje obživy. (2006: Možný) V moderní rodině zastávají obvykle oba rodiče obě tyto role. Jedním z důvodů je výše zmiňované zrovnoprávnění mužů a žen. Dalším neoddiskutovatelným důvodem je ovšem fakt, že v dnešní době by často ekonomicky aktivní muž sám jen těžko dokázal obstarat dostatek financí pro celou rodinu.
Sociálně-politický systém České republiky se snaží rodičům malých dětí vycházet maximálně vstříc a mnoho rodin ho využívá zejména prostřednictvím státní péče v podobě mateřských škol. Mimo toto standardní, nebo lépe řečeno klasické, řešení péče o předškolní děti, se ale poměrně rychle rozvíjejí i alternativní možnosti. Důvodů existuje více, předně je to však nedostatečná kapacita a flexibilita státních mateřských škol. Jednou z variant péče je tzv. baby-sitting. Jde o soukromé individuální hlídání dítěte za finanční odměnu. Obvykle je vykonáváno v místě bydliště rodičů, kteří jsou v daném časovém úseku mimo domov. Jde výhradně o péči, kdy není rodič přítomen, zároveň je pro tento typ služby typická časová rozmanitost – tedy od několika hodin/několik dnů v týdnu po dennodenní péči.
Forem baby-sittingu je více, převažuje ta, jenž je zprostředkována skrze nejrůznější agentury. Existuje ale i často využívaná forma „vzájemné přátelské výpomoci“, která se však snadno může dostat do rozporu se zákonem.
Vzhledem k tomu, že jde o trend, který se začal v naší republice rozvíjet až v posledním desetiletí, není všeobecné povědomí o této oblasti alternativní péče o malé děti příliš bohaté a to jak z pohledu nabídky, tak z toho, jaké jsou socio-demografické charakteristiky lidí, kteří tuto péči využívají a důvody, které je k této volbě vedou.
Cílem mé práce je tedy popsat formy, dostupnost a nároky tohoto způsobu péče o malé děti a v neposlední řadě také díky kvalitativnímu výzkumu zjistit důvody, které rodiče dětí vedou k jejímu zvolení. Dále také výhody (a nevýhody) jež tato forma péče přináší oproti možnostem, jenž jsou nabízeny a zajišťovány státem.

2. Teoretická východiska
V případě mého tématu se teoretický a hodnotový rámec v podstatě překrývají – nelze jednoznačně upřednostnit rodinu nad prací či naopak. Nicméně existuje několik teorií, které mohu použít jako teoretický základ své budoucí práce. Jde o následující:

1) Preferenční teorie doktorky Hakimové
Tato teorie řeší právě rozhodování žen mezi konkurenčními nároky zaměstnání a rodiny. Vysvětluje, proč se ukazatele strategií a rozhodování žen v oblasti práce i nadále liší od způsobu, jak k svému zaměstnání přistupují muži. Hakimová zde uvádí 5 socio-ekonomických změn, jejichž počátek se datuje do druhé poloviny 20. století, které ovlivňují rozhodování žen ve výše zmíněné situaci.

2) Durkheimova teorie rodiny: Manželská rodina, citová záležitost

Durkheim vytvořil pojem familie konjugace, což je manželská rodina založena na citech, která se vyvinula z familie paternalle, což je tradiční rodina skládající se z rodiny nukleární a širokého příbuzenstva. Jde o posun od závazku k jakési rodinné interpersonální intimitě – sociální status a dělení majetku přestává hrát roli v soudržnosti rodiny, tento úkol se přesouvá na city.

3) Evropský koncept harmonizace pracovních a profesních rolí

To, co rodiny potřebují, jsou finanční zdroje, čas a služby. V oblasti času to znamená především legislativně ošetřené umožnění dovolené, zvyšování hodnoty práce na částečný úvazek a flexibilní uspořádání pracovní doby při zachování zaměstnaneckých práv a práv na sociální zabezpečení. V oblasti služeb jde o zajištění spektra služeb, které splňují potřeby rodičů – tj. především spektrum péče o děti a péče o závislé osoby. Musí být k dispozici v dostatečné nabídce a kvalitě, dostupné bez diskriminace pro každého a musí být vytvořeny tak, aby splnily potřeby i těch nejzranitelnějších skupin.

3. Cíle bakalářské práce
1) Popsat socio-demografický profil obyvatel ČR, kteří možnost tzv. baby-sittingu využívají.
2) Zjistit důvody, které vedou k rozhodnutí rodičů využívat tuto formu péče o své potomky.
3) Získat přehled o dostupnosti, nárocích a ne/výhodách této soukromé služby a následně v základních bodech provést komparaci se službami, které nabízí sociálně politický systém ČR.

4. Výzkumné otázky
1) Jaké formy soukromé individuální péče o malé děti jsou v současnosti na trhu ČR k dispozici, jaká je jejich dostupnost a jak jsou zprostředkovány?
2) Jaké hlavní výhody a nevýhody tento druh péče přináší?
3) Jaké jsou socio-demografické charakteristiky rodin, které tuto péči využívají?
4) Porovnání výhod a nevýhod soukromé a státem podporované péče.

5. Metody práce
1) Popis a explanace: popis současné legislativy týkající se daného problému. Shrnutí vývoje a popis současné dostupnosti a rozšířenosti tohoto druhu péče.

2) Analýza aktérů: Zjištění, kdo všechno hraje v této problematice roli a jak se jich tato problematika dotýká. Určení hlavních i vedlejších aktérů.

3) Případová studie – interview: Výběr několika aktérů s nimiž bude proveden polostrukturovaný rozhovor.

6. Předpokládaná struktura práce
1) Úvod
2) Teoretická východiska
3) Metody
4) Deskriptivní část
5) Analytická část
6) Závěry

7. Základní literatura k tématu
• Dokumenty vydané Ministerstvem práce a sociálních věcí
• Data získaná Českým statistickým úřadem
• Rozhovory s experty na rodinnou politiku publikované v médiích
• Odborné publikace, mezi nimi především:
1) ČERMÁKOVÁ, M. (2002). Podmínky harmonizace práce a rodiny v České republice. Praha: Sociologický ústav AV ČR. ISBN 80-7330-026-5
2) DEX, SHIRLEY. (2003). Families and work in the twenty-first century. Josef Rowntree Foundation. ISBN 1-85935-095-X
3) DUDOVÁ, R. (ed.), HASTRMANOVÁ, Š. , HAŠKOVÁ, H. , MAŘÍKOVÁ, H. , VÍZNEROVÁ, H. , VOHLÍDALOVÁ, M. (2007). Souvislosti proměn pracovního trhu a soukromého, rodinného a partnerského života. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. ISBN 978-80-7330-119-4
4) GIDDENS, A. (1999). Sociologie. Praha: Argo. ISBN 80-7203-124-4
5) HENDL, J. Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-040-2
6) HORA, O. , SIROVÁTKA, T. (eds.) (2008). Rodina, děti a zaměstnání v české společnosti. Boskovice: ALBERT. ISBN 987-80-7326-140-5
7) KREBS, V. (et al.) (2002). Sociální politika. Praha: ASPI. ISBN 80-86395-33-2
8) MOŽNÝ, I. (2002). Sociologie rodiny. Praha: Sociologické nakladatelství. ISBN 80-86429-05-9
9) PETRUSEK, M. (1996). Velký sociologický slovník. I, A-O. Vyd. 1. Praha : Karolinum. 747 str. ISBN 80-71841-64-1 (1. svazek).
10) POTŮČEK, M. (1995). Sociální politika. Praha: Sociologické nakladatelství. ISBN 80-85850-01-X
11) UNGER, J. Mít čas na děti – otcové mezi prací a rodinou. Praha: Evangelikální teologický seminář – vyšší odborná škola teologická.
12) ČTK. Češi neumějí skloubit rodinu a práci, neznají svá práva [online]. Týden.cz 10.10.2011 13:45 [cit. 2011-10-25]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/zdravi/vztahy/cesi-neumeji-skloubit-rodinu-a-praci-neznaji-sva-prava_214312.html
13) Hovory o vztazích. Trendy současné rodiny [online]. 02.10.2011 19:30 Český rozhlas 6 – audio nahrávka [cit. 2011-10-25]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/default/default/rnp-player-2.php?id=2448888&drm=
14) Národní, nadnárodní a mezinárodní zodpovědnost za rodinnou politiku. [online]. 5.-6.2.2009. COFACE: Confederation of Family Organizations in the European Union. 12 s. [cit. 2012-01-25]. Dostupné z: <http://www.mpsv.cz/files/clanky/6623/24_Yves_Roland-Gosellin_CZ.pdf>
15) Soubor prorodinných opatření – Prorodinný balíček [online]. Praha: MPSV. 114 s. [cit. 2011-10-25]. Dostupné z: < http://www.mpsv.cz/files/clanky/5898/komplet_balik.pdf>
16) Vzdělání a zaměstnanost žen v ČR podle výsledků SLDB 2001. Tab.24: Struktura žen se závislými dětmi podle počtu a věku závislých dětí v členění podle vzdělání [online]. Praha: ČSÚ, 2001. [cit. 2011-10-25]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/t/570050C5BE/$File/41190324.pdf
17) Work and Family Balance Manual. Better practises for better business [online]. Victoria (U.S.): Industrial Relations Victoria, 2007. [cit. 2011-10-25]. Dostupné z: http://www.business.vic.gov.au/busvicwr/_assets/main/lib60072/work&family.pdf

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The bachelor thesis „Current problems of work and family life synochronization in Czech families“ deals with situation of preschool childcare. One of the goals is to find the right place for this kind of services in the context of work and family synchronization. Due to bad situation about the capacity of our kindergartens (which are completely full) it really is necessary to find other possibilities how to make work-life balancing easier. It is a dealbreaker for parenthood. Ministry of Labour and Social Affairs of Czech republic put forward a proposal of using the alternative way of childcare in the sense of private care. But the opinion about private childcare – if it is proper, available and if it comes up our expectations – is still kind of questionable. That is why there is also an empirical part of this thesis. It includes a modest survey. The leading goal of this survey was to find the attitude of Czech parents to the alternative childcare services. Also it tries to evaluate important connection between the formal and informal services. There are also positive and negative aspects of single of them from the parental view. In the conclusion the other problematical factors of work-life balance are mentioned. That is because of complexity of this theme.