Struktura člověka a možnost mystické zkušenosti. Tomistický pohled.

• Název práce v češtině: Struktura člověka a možnost mystické zkušenosti. Tomistický pohled.
• Název v anglickém jazyce: The structure of human being and the possibility of mystical experience.; A Thomistic view.
• Klíčová slova: tomismus, psychologie, antropologie, spiritualita, mystika, Terezie od Ježíše
• Klíčová slova anglicky: Thomism, psychology, antrhropology, spirituality, mysticism, Teresa of Jesus
• Akademický rok vypsání: 2010/2011
• Typ práce: rigorózní práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra teologické etiky a spirituální teologie (do 2018) (26-KTE)
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 09.12.2010
• Datum zadání: 09.12.2010
• Datum potvrzení stud. oddělením: 31.05.2011
• Datum a čas obhajoby: 14.09.2011 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 01.06.2011
• Datum odevzdání tištěné podoby: 01.06.2011
• Datum proběhlé obhajoby: 14.09.2011
• Oponenti: ThLic. Pavel Vojtěch Kohut, Th.D.

Zásady pro vypracování

Práce si klade za úkol prozkoumat možný přínos tomistické antropologie pro pochopení spirituální a mystické zkušenosti, jak je paradigmaticky dosvědčena v díle sv. Terezie z Avily, která příležitostně navazovala na terminologii dobového tomismu. Mou základní metodou je určitý typ „explanace“: ve své práci se pokouším ukázat, že určité významné prvky Tereziina svědectví lze srozumitelněji vysvětlit, přistupuje-li se k problému z tomistické perspektivy. Tomu ovšem předchází soustavné zkoumání relevantních tomistických nauk o duši. Samozřejmě je třeba vyhnout se tomu, že bychom tyto vhledy připisovali Terezii samé. Jedná se spíše o východiska určité filosofické interpretace její živé duchovní zkušenosti. Práce zahrnuje jednak zkoumání struktury duše a jejích smyslových, spirituálních a afektivních schopností a jednak aplikaci tohoto výzkumu na oblast křesťanské mystické zkušenosti.
Velký důraz kladu na rozsáhlou a důkladnou práci s tomistickými prameny, tj. s antropologickými texty Tomáše Akvinského a na něj navazujících myslitelů, včetně těch, kteří měli bezprostřední vliv na Tereziinu terminologii (Domingo Báñez a sv. Jan od Kříže). Kromě toho jsem znovu pročetl spisy sv. Terezie, a to jejich v chronologickém pořadí, takže ačkoli se v přítomné práci podrobně zabývám pouze určitými pasážemi jejího díla, pracuji s textem na základě komplexní znalosti Tereziina svědectví. K práci s prameny používám latinské a španělské texty v kritických edicích, které jsou vyznačeny v poznámce pod čarou (při prvním použití) a také v seznamu literatury. K interpretaci daných pramenů samozřejmě používám bohatou sekundární literaturu: navazuji jednak na historicky orientované výzkumy týkající se myšlení Tomáše Akvinského a Terezie z Avily, jednak na soudobou odbornou literaturu týkající se obecně tomistické antropologie a karmelitánské spirituality. K použitým místům vždy přesně odkazuji.

Seznam odborné literatury

PRAMENY

Aristotelis De Anima, W. D. Ross (ed.), New York, Oxford University Press 1988.
Aristotle, On the Soul, transl. J. A. Smith, in: The Complete Works of Aristotle, J. Barnes (ed.), Princeton University Press 1995, str. 641–692.
Aristotelis Categoriae et liber De Interpretatione, L. Minio-Paluello (ed.), Oxford, Oxford Classical Text 1980.
Corpus Thomisticum, Sancti Thomae de Aquino Opera Omnia, recognovit ac instruxit Enrique Alarcón automato electronico Pampilonae ad Universitatis Studiorum Navarrensis aedes a MM A.D, online, URL = http://www.corpusthomisticum.org/iopera.html.
Tomáš AKVINSKÝ, De Ente et Essentia, in: Stanislav SOUSEDÍK, Jsoucno a bytí, Praha, Křesťanská akademie 1992, str. 68–103.
Petrus AUREOLUS, Commentarium in primum librum Sententiarum, Roma, Typographia Vaticana 1596; Commentarium in secundum librum Sententiarum, Roma, Typographia Aloysij Zannetti, Sumptibus Societatis Bibliopolarum D. Thomae Aquinatis de Vrbc. 1605.
Thomas DE VIO Caietanus, Commentarium super Opusculum De Ente et Essentia Thomae Aquinatis, Roma, Pontificia officina typographica 1907.
„Commentaria Thomae de Vio Caietanis“, in: S. Thomae Aquinatis Opera Omnia, Pars prima Summae Theologiae a q. L ad q. CXIX, ed. Leonina, Roma, Ex Typopgraphia Polyglotta S. C. de Propaganda Fide 1889.
Thomae de Vio Cardinalis Cajetani Commentaria in libros Aristotelis De Anima, G.
Piard, G. Pelland (eds.), Bruges – Paris, Desclée de Brouwer 1965.
Francisco de OSUNA, Tercer Abecedario espiritual, M. Andres (ed.), Madrid: La Editioral Católica, S.A. 1972.
Ignác z Loyoly, Duchovní cvičení, přel. J. Ovečka, druhé vydání, Praha, nakl. Vyšehrad 1941.
Santa Teresa de Jesús, Obras completas, 5.a edición, A. Barrientos (ed.), Madrid, Editorial de Espiritualidad 2000.
San Juan de la Cruz, Obras completas, 14.a edición, Lucinio Ruano de la Iglesia (ed.), Madrid, Biblioteca de Autores Cristianos 1994.
Dominicus BAÑES (Domingo BÁÑEZ), Scholastica Commentaria in universam primam partem Angelici Doctoris D. Thomae, Venetiis apud Petrum Mariam Bertanum 1602.
Ioannes a Iesu Maria Calguritanus, Theologia Mystica, Ioannes Strina (ed.), Editionis Soumillion Bruxellae 1993.
Collegium Complutense S. Cyrilli, Artium cursus sive Disputationes in Aristotelis dialecticam et philosophiam naturalem, Compluti apud Ioannem de Orduňa 1624.
Collegium Complutense Discalceatorum fratrum Ordinis B. Mariae de Monte Carmeli, Disputationes in tres libros Aristotelis De anima, Lugduni, Sumptibus Ioannis Amati Candy 1627.
Johannes a Sancto Thoma (João POINSOT), Cursus philosophici Thomistici, Coloniae Agrippinae, Münich 1638.
Philippus a Ss. Trinitate, Summa Philosophica, ed. prima., Lyon, A. Iullieron 1648.
Philippus a Ss. Trinitate, Summa Theologiae Mysticae, Friburgi Brisgoviae, Herder 1874.
Joseph a Spiritu Sancto, Cursus Theologiae Mystico-Scholasticae, Brugis Belgii, C. Beyaert 1924.

MODERNÍ BIBLIOGRAFIE

Tommaso ALVAREZ, „La Orazione di Santa Teresa di Gesù“, in: Tommaso ALVAREZ, Gesù CASTELLANO, Nel Segreto del Castello, Firenze, Edizioni OCD 1982, str. 9–73.
P. Beniamino della Trinità, „L’orazione, amicizia con Dio“, in: Santa Teresa – Maestra di orazione, Roma, Istituto di spiritualità Carmelitani Scalzi 1963, str. 55–73.
M. BETTETINI, L. BIANCHI, C. MARMO, P. PORRO: Filosofia Medievale, Milano, Raffaello Cortina Editore 2004.
Robert E. BRENNAN, Thomistic Psychology, New York, Macmillan 1957.
Franz BRENTANO, „Nous Poiētikos: Survey of Earlier Interpretations“, transl. R. George, in: M. C. Nussbaum, A. Oksenberg Rorty (eds.), Essays on Aristotle’s De Anima, Oxford, Clarendon 2003, str. 313–341.
Myles F. BURNYEAT, „Aquinas on “Spiritual Change” in Perception“, in: D. Perler (ed.), Ancient and Medieval Theories of Intentionality, Leiden, Brill 2001, str. 129–154.
Diana Fritz CATES: Aquinas on Emotions. A religious-ethical Inquiry, Washington, Georgetown University Press 2009.
Amadeo CENCINI, Alessandro MANENTI, Psicologia e Formazione, Edizioni Dehoniane Bologna 2010.
Pavel CMOREJ, Úvod do logickej syntaxe a sémantiky, Bratislava, Iris 2001.
Earl CONEE: „Supervenience and Intentionality“, in: Supervenience. New Essays, E. Savellos, Ü. D. Yalçin (eds.), Cambridge University 1995, str. 273–292.
Richard CROSS, „Aquinas and the mind-body problem“, in: J. Haldane (ed.), Mind, Metaphysics and Value in the Thomistic and Analytical Traditions, University of Notre Dame Press 2002, str. 36–53.
José Á. G. CUADRADO: „Introducción al Tratado De Homine de Domingo Báñez“, in: Domingo BÁÑEZ, Tratado sobre al Hombre (I), Ediciones Universidad de Navarra, S. A. – Pamplona 2007.
José A. García CUADRADO, La luz del intelecto agente. Estudio desde la metafísica de Báñez, Ediciones Universidad de Navarra, S. A. – Pamplona 1998
Leo J. ELDERS, Filosofie přírody u sv. Tomáše Akvinského, přel. A. Cejnarová, Praha, OIKOYMENH 2003.
Leo J. ELDERS, The Metaphysics of Being of St. Thomas Aquinas in a Historical perspective, Leiden, F. J. Brill 1993.
P. Federico di S. Giovanni della Croce, „Attività conoscitiva nell’orazione mentale“, in: L’orazione mentale, Roma, Teresianum 1965, str. 50–67.
Edward FESER, Philosophy of Mind. A Short Introduction, Oxford, Oneworld 2005.
P. Filippo della Trinità, „Difficoltà e rimedi dell’orazione mentale“, in: L’orazione mentale, Roma, Teresianum 1965, 98–115.
Shawn D. FLOYD, „Aquinas on Emotion. A Response to Some Recent Interpretations“, in: History of Philosophy Quarterly 15 (1998), č. 2, str. 161–175.
Jerry A. FODOR, „The Mind-Body Problem“, in: R. Warner, T. Szubka (eds.), The Mind-Body Problem, Cambridge – Oxford, Blackwell 1994, str. 24–40.
Dorothea FREDE, „Aquinas on Phantasia“, in: D. Perler (ed.), Ancient and Medieval Theories of Intentionality, Leiden, Brill 2001, str. 155–183.
Reginald GARRIGOU-LAGRANGE, „Prémotion physique“, in: A. Vacant, E. Mangenot, É. Amann (eds.), Dictionnaire de Théologie Catholique, Tome 13, Paris, Letouzey et Ané 1936, col. 39–48.
John HALDANE, „Breakdown of Philosophy of Mind“, in: J. Haldane (ed.), Mind, Metaphysics and Value in the Thomistic and Analytical Traditions, University of Notre Dame Press 2002, str. 54–75.
John HALDANE, „The Metaphysics of Intellect(ion),“ in: Proceedings of American Philosophical Association, Vol. 81, 2006, str. 39–55.
Octave HAMELIN, Le Système d’Aristote, L. Robin (ed.), Paris, Vrin 1976.
Martin HEIDEGGER, Aristotelova Metafyzika IX, 1-3. O bytí a skutečnosti síly, přel. I. Chvatík, Praha, OIKOYMENH 2001.
Antony KENNY, Tomáš o lidském duchu, z angl. originálu Aquinas on Mind přeložil K. Šprunk, Praha, Krystal 1997.
Othmar F. KNAPKE, The Scholastic Theory of the Species Sensibilis, Memphis (Tennessee), General Books 2010.
Pavel Vojtěch KOHUT, „‘Způsob modlitby‘ (modo de oración) svaté Terezie Velké. Hledání avilské mystičky a trojí souběžné poznání podle sv. Tomáše Akvinského“, in: Všechno je milost (sborník k poctě 80. narozenin Ludvíka Armbrustra), Praha, Karolinum 2008, str. 103–123.
Vlastimil KYBAL, Velikáni španělských dějin, Praha, Jednota československých matematiků a fyziků 1935
Anthony J. LISSKA, „A Look at Inner Sense in Aquinas: A Long-Neglected Faculty psychology“, Proceedings of the American catholic Philosophical Association, Vol. 80, 2007, str. 1–19.
Johannes B. LOTZ, Vědění a láska, z něm. originálu Allein die Liebe macht sehend přel. K. Šprunk, Praha, nakl. Vyšehrad 1999.
Tomáš MACHULA, „Tělo a duše při vzniku lidského života“, Sborník Katolické teologické fakulty VII., P. Kubín, M. Mikulicová, D. Svoboda (eds.), Praha, Karolinum 2005, str. 24–42.
Tomáš MACHULA, „Pojem ‚osoba‘ u Tomáše a v současné tomisticky orientované filosofii“, in: M. Nakonečný, T. Machula, J. Samohýl (eds.), Historie a perspektivy čeké tomistické psychologie, Praha, Triton 2009, str. 320–343.
Gallus M. MANSER, Das Wesen des Thomismus, Freiburg – Schweiz 1935.
Antonio Royo MARIN, Teologia della Perfezione Cristiana, Milano, Edizioni San Paolo 1994.
Jacques a Raissa MARITAINOVI, Život modlitby (De la vie d’oraison), přel. T. Chudý, Praha, Paulínky 2005.
Keith T. MASLIN, An Introduction to the Philosophy of Mind, second edition, Cambridge, Polity Press 2007.
Lukáš NOVÁK: „Pojem“, in: Lukáš NOVÁK, Petr DVOŘÁK, Úvod do logiky aristotelské tradice, Teologická fakulta Jihočeské university v Českých Budějovicích 2007, str. 38–93.
Martha Craven NUSSBAUM, Upheavals of Thought. The Intelligence of Emotions, Cambridge, Cambridge University Press 2001.
David ODERBERG, Real Essentialism, New York and London, Routledge 2007.
Tomás OSTOS, „La filosofia e l’orazione del Carmelo“, in: L’orazione nel Carmelo. Passato, presente, futuro, R. Checa (ed.), Roma Morena, Edizioni OCD 2004, str. 209–239.
Claude PANACCIO, „Aquinas on Intelectual Representation“, in: D. Perler (ed.), Ancient and Medieval Theories of Intentionality, Leiden, Brill 2001, str. 185–202.
Robert PASNAU, Thomas Aquinas on Human Nature, Cambridge University Press 2002.
Anton Charles PEGIS: St. Thomas and the Problem of the Soul in the Thirteenth Century, Toronto, Pontifical Institute of Medieval Studies 1983.
David PEROUTKA, Aristotelská nauka o potencích, Praha, Filosofia 2010.
John PETERSON, Realism and Logical Atomism, University of Alabama Press 1976.
Roland POLANSKY, Aristotle’s De anima, New York, Cambridge University Press 2007.
Stephen PRIEST, „Logical Behaviourism“, in: týž, Theories of the Mind, London, Penguin Books 1991.
Giovanni REALE: „La Dottrina Aristotelica della Potenza, dell’Atto e dell’Entelechia nella Metafisica“, in: Il Concetto di „Filosofia Prima“ e l’Unità della Metafisica di Aristotele, sesta edizione, Milano, Vita e pensiero 1994.
Vincentius REMER, Psychologia, editio sexta, Řím, Universitas Gregoriana 1928.
Emmanuel RENAULT, Teresa d’Avila e l’esperienza mistica, Milano, Edizioni Paoline 1990.
Emmanuel RENAULD, „La manière d’oraison thérésienne“, in: Emmanuel RENAULT, Jean ABIVEN: L’oraison thérésienne, Toulouse: Éditions du Carmel 2002, str. 5–73.
W. David ROSS, Aristotle, London and New York: Routledge 1995.
Horst SEIDL, Bytí a vědomí. Gnoseologie a metafyzika v klasické a moderní tradici, přeložili K. Floss a R. Jurečka, Praha, Vyšehrad 2005.
Michel SIGGEN, L’expérience chez Aristote, Berne, Peter Lang SA – Editions scientifique européennes 2005.
Stanislav SOUSEDÍK, Identitní teorie predikace, OIKOYMENH, Praha 2006.
Leen SPRUIT, Species intelligibilis: from perception to knowledge I., Leiden, Brill 1994.
Leen SPRUIT, Species intelligibilis: from perception to knowledge II., Leiden, Brill 1995.
Eleonore STUMP, Aquinas, London and New York, Routledge 2008.
David SVOBODA: „Pojem poznání u Tomáše Akvinského“, Sborník Katolické teologické fakulty VII., P. Kubín, M. Mikulicová, D. Svoboda (eds.), Praha, Karolinum 2005, str. 84–98.
David SVOBODA, „Participace v díle Tomáše Akvinského“, Studia Neoaristotelica 7 (2010), č. 2, str. 161–179.
David SVOBODA, „Úvodní studie“, in: Tomáš AKVINSKÝ, O separovaných substancích, přel. D. Svoboda, Praha, Krystal OP 2010, str. 5–47.
Guido STINISSEN, Come fare orazione, Monza – Milano, Mimep-Docete 1998.
P. Tommaso della Croce, „Santa Teresa e i movimenti spirituali del suo tempo“, in: Santa Teresa – Maestra di orazione, Roma, Istituto di spiritualità Carmelitani Scalzi 1963, str. 23–40.
Ernst TUGENDHAT, Ursula WOLF, Logicko-sémantická propedeutika, přel. M. Pokorný, Praha, Rezek 1997.
Kathleen V. WILKES, „Psuchē versus the Mind“, in: M. C. Nussbaum, A. Oksenberg Rorty (eds.), Essays on Aristotle’s De Anima, Oxford, Clarendon 2003, str. 109–127.
Ludwig WITTGENSTEIN, Philosophical Investigations, P. M. S. Hacker, J. Schulte (eds.), Oxford, Wiley-Blackwell 2009.
Ursula WOLF, Möglichkeit und Notwendigkeit bei Aristoteles und heute, München, Wilhelm Fink Verlag 1979.

Předběžná náplň práce

V přítomné práci usiluji vysvětlit tomistický koncept duše jako principu psychosomatické jednoty člověka. Mezi schopnostmi duše nacházíme „vnitřní smysly“, které musí být dobře rozlišeny od rozumu. Tato distinkce nám umožní dokazovat duchovost lidské duše a také vysvětlit možnost a povahu duchovní a mystické zkušenosti. Paradigmatické svědectví takové zkušenosti nacházíme ve spisech sv. Terezie z Avily. K zamýšlené interpretaci jejích textů ja třeba také dobře rozumět rozdílu mezi smyslovými apetitivními schopnostmi, tj. emotivitou, a duchovou apetitivní schopností, kterou je vůle. Navzdory běžnému mínění nás Terezie nevede z rozumové oblasti k emotivitě, nýbrž spíše naopak: těžiště duchovního života se přesouvá ze sféry představivosti a emotivity ke sféře intelektu a vůle. V kontemplativní modlitbě je vůle fixována Božím tajemstvím prostřednictvím intelektu, který je Bohem osvícen. A právě zaujetí vůle nakonec do kontemplace zapojí i smyslové části duše.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

In the present investigation I try to explicate the Thomistic concept of soul as a principle of psychosomatic unity of man. Among powers or “potencies” of the soul we find “inner senses” which are to be well differentiated from the intellect. Such a distinction allows us to proof the spirituality of human soul and also to explain the possibility and the nature of spiritual and mystical experience. A paradigmatic testimony of such an experience we find in the writings of S. Teresa of Avila. In order to interpret her spiritual texts we need also well understand the distinction between the sensory appetitive powers, i.e. emotive powers, and the spiritual appetitive power, which is the will. Teresa does not lead us from the sphere of intellect to that of emotionality, as commonly seen, rather in the opposite sense: the center of gravity of spiritual life moves from the sphere of imagination and emotionality to that of the intellect and the will. In the contemplative prayer the will is fixed in the mystery of God through mediation of divinely illuminated intellect. And it is the will that engages, finally, also the sensory part of the soul.