Písek - proměna lokální identity během procesu modernizace (1861-1914)

• Název práce v češtině: Písek - proměna lokální identity během procesu modernizace (1861-1914)
• Název v anglickém jazyce: Písek - transformation of local identity in the modernization process ; (1861-1914)
• Klíčová slova: Písek, lokální identita, kolektivní paměť, modernizace.
• Klíčová slova anglicky: City of Písek, local identity, collective memory, process of modernization.
• Akademický rok vypsání: 2010/2011
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav hospodářských a sociálních dějin (21-UHSD)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Jiří Štaif, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 28.04.2011
• Datum zadání: 28.04.2011
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum a čas obhajoby: 17.09.2012 10:30
• Datum odevzdání elektronické podoby: 14.08.2012
• Datum proběhlé obhajoby: 17.09.2012
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. PhDr. Magdaléna Pokorná, CSc.

Zásady pro vypracování

Pojmem modernizace se označuje řada procesů, které v Čechách vrcholily v dlouhém 19. století a které se podepsaly nejen na podobě krajiny a společnosti, ale jejich vliv sahal i do oblastí kultury a mentálních vzorců. Hovoří se o ústupu mentality tradiční a nástupu mentality moderní. Člověk tradiční byl pevně ukotven ve starém feudálním systému, sousedských vazbách a regionu. Se zrušením nevolnictví a nástupem občanské společnosti se tyto vazby rozvolňovaly a docházelo k jejich modifikaci. Staré symboly ustupovaly kulturním vzorcům nové doby a získávaly nový význam. Stejnou proměnou procházela i identita jednotlivých míst. Lokální identita je nahlížena jako jedna z rovin lidského chápání sebe sama. Nejen jako vztah člověka k místu, ale i způsob prezentace lokality navenek. Průnik člověka a místa.
Tato diplomová práce bude sledovat vliv modernizačních procesů (vznik občanské společnosti a nových forem sdružování, sekularizace, nacionalizace a industrializace) na lokální identitu města Písku. Jakým způsobem bylo město prezentováno přespolním? Jak bylo chápáno svými obyvateli? Stalo se něco z identity města prvkem identity jeho obyvatel? Nebo naopak? K jakým docházelo změnám a posunům? Kostru práce bude tvořit chronologická řada slovníkových hesel, jejichž rozborem bude získána představa o konstrukci písecké identity a jejím vývoji, a to na základě Schallerovy (1790) a Sommerovy (1840) topografie a Riegrova (1867), Ottova (1893) a Masarykova slovníku naučného (1931). Důležitým zdrojem informací budou rovněž turistické průvodce po městě a okolí a místní vlastivědné práce (Sedláček, A.: Dějiny královského krajského města Písku nad Otavou; Matzner, J.: Královské město Písek). Pro ucelený obraz přetváření městské identity budou rovněž důležité okamžiky, kdy modernizační procesy nastupovaly do píseckého maloměstského prostředí: zavedení železnice, stavba parostrojního vodovodu, elektrifikace, zřizování škol, přejmenování ulic, přetváření starých a vznik nových festivit, stavba pomníků a veřejných budov. Zde bude čerpáno z místních periodik Poutník od Otavy a Otavan. Do jaké míry vzali obyvatelé lokální identitu za svou částečně vypovídá výzdoba soukromých domů, např.: ing. Jana Kodla, vily továrníka Raaba, hotelu Dvořáček. Nezastupitelnou roli budou mít paměti místních občanů, např. profesor Karel Ninger. Při psaní práce bude mimo výše uvedených periodik a literatury čerpáno zejména z následujících archivních fondů: Městský úřad Písek, Okresní úřad Písek a Sbírka map a plánů.

Seznam odborné literatury

· ADÁMEK, Jan et al. Písek na starých pohlednicích = Písek from the old postcards = Písek auf alten Ansichtskarten. Vyd. 1. Písek: Ires, 1999. Arena Aurea; sv. 2.
· Almanach: 750 let města Písku. Vyd. 1. Vimperk: Tina, 1993.
· ASSMANN, Jan. Kultura a paměť: písmo, vzpomínka a politická identita v rozvinutých kulturách starověku. V českém jazyce vyd. 1. Praha: Prostor, 2001. Obzor; sv. 33.
· BERGSON, Henri. Hmota a paměť: esej o vztahu těla k duchu. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2003. 191 s. Knihovna novověké tradice a současnosti; sv. 40.
· BENSA, Alban, ed. Politika paměti: antologie francouzských společenských věd. Praha: Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách, 1998. Cahiers du CEFRES; no. 13.
· BLÜMLOVÁ, Dagmar. Sto tváří z jihočeské kulturní historie. Vyd. 1. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov, 2000.
· BURKE, Peter. Variety kulturních dějin. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2006. Klasikové společenských věd.
· FASORA, Lukáš, ed., HANUŠ, Jiří, ed. a MALÍŘ, Jiří, ed. Občanské elity a obecní samospráva 1848-1948. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2006.
· FERENCOVÁ, Michaela et al. Paměť města: obraz města, veřejné komemorace a historické zlomy v 19.-21. století. Vyd. 1. Brno: Etnologický ústav Akademie věd České republiky, pracoviště Brno, 2009.
· FRANÇOIS, Etienne. Místa paměti. Lieux de mémoire. Erinnerungsorte. In: Český časopis historický = The Czech Historical Review. Praha: Academia, 2009. Roč. 107, č. 3.
· GEIST, Bohumil. Psychologický slovník. 2. vyd. Praha: Vodnář, 2000.
· GRUBER, Jan: Městská veřejná knihovna v Písku 1841 – 1941. Písek: B. Novotný, 1941.
· HARTL, Pavel a HARTLOVÁ, Helena. Psychologický slovník. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000.
· HALBWACHS, Maurice, NAMER, Gérard, ed. a JAISSON, Marie, ed. Kolektivní paměť. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2009. Klas: klasická sociologická tradice; sv. 5.
· HLAVAČKA, Milan. Zlatý věk české samosprávy: samospráva a její vliv na hospodářský, sociální a intelektuální rozvoj Čech 1862-1913. 1. vyd. Praha: Libri, 2006.
· HLAVAČKA, Milan, MARÈS, Antoine a POKORNÁ, Magdaléna. Paměť míst, událostí a osobností: historie jako identita a manipulace. Praha: Historický ústav, 2011. Práce Historického ústavu AV ČR = Opera Instituti historici Pragae. Řada A, Monographia; sv. 38.
· HOJDA, Zdeněk a POKORNÝ, Jiří. Pomníky a zapomníky. Vyd. 1. Praha: Paseka, 1996.
· JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001.
· JAVŮREK, Zdeněk a KOTALÍK, Jan. Písek ve fotografii 1860-1918. Písek: Město Písek, 2007.
· KELLER, Jan. Dějiny klasické sociologie. Vyd. 2. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. Studijní texty; sv. 32.
· KELLER, Jan. Teorie modernizace. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2007. 194 s. Studie; sv. 46.
· KOLÁŘ, Ondřej. Písecké solitéry. Architektura 19. a 20. století v metropoli Prácheňska. Písek: Collegium Artium o. s., 2010.
· KLADIWA, Pavel, ed. a ZÁŘICKÝ, Aleš, ed. Město a městská společnost v procesu modernizace 1740-1918: výstup z vědeckého semináře ..., pořádaného katedrou historie a Centrem pro hospodářské a sociální dějiny Filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě ve spolupráci s Historickým ústavem Akademie věd České republiky v Praze ve dnech 6. a 7. listopadu 2008 v prostorách auly Ostravské univerzity. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2009.
· LE GOFF, Jacques. Paměť a dějiny. Vyd. 1. Praha: Argo, 2007. Historické myšlení; sv. 36.
· Lesnická čítanka: čtení o lesích, myslivosti a rybářství pro učitele, rolníky, činovníky ve správě lesů obecních a jiných veřejných, majitele malých lesů, lesní, lovčí a rybniční zřízence a všechny přátele lesa a přírody. V Písku: Čs. matice lesnická, 1930. Knihovna čs. matice lesnické; sv. 13.
· LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. 1. vyd. Praha: Státní ústřední archiv, 1994.
· LUDVÍK, Lubor a PRÁŠEK, Jiří. Písecké ulice, náměstí, samoty a komunikace. Písek: J & M, 1998.
· MALÝ, Jaromír. Písek kolébkou českého vyššího dívčího školství. Písek: Fr. Podhajský, 1935. Knihovnička Otavana; Čís. 15.
· MALÝ, Karel a kol. Dějiny českého a československého práva do roku 1945. 3., přeprac. vyd. Praha: Linde, 2003.
· MALÝ, Robert. Padesátiletí písecké spořitelny 1869 – 1919. Písek: Th. Kopecký, 1922.
· PRÁŠEK, Jiří. Písecké 2. tisíciletí. Písek: J & M, 2000.
· PRÁŠEK, Vojtěch. Pěší pluk 11 Františka Palackého. Praha: Československý legionář. 1938.
· ŠTAIF, Jiří. František Palacký: život, dílo, mýtus. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2009.
· ŠUBRT, Jiří, ed. Historické vědomí jako předmět badatelského zájmu: teorie a výzkum. Vyd. 1. Kolín: Nezávislé centrum pro studium politiky, 2010. Historická sociologie.
· ŠUBRT, Jiří. PFEIFEROVÁ, Štěpánka. Kolektivní paměť jako předmět historicko-sociologického bádání. In: Historická sociologie: Časopis pro historické sociální vědy 1/2010. Kolín: Nezávislé centrum pro studium politiky, 2010.
· VOTAVA, Karel, ed. Písecká čítanka 1. Písek: Okresní knihovna v Písku, 1980.
· VOTAVA, Karel, ed. Písecká čítanka 2. Písek: Okresní knihovna v Písku, 1981.