Die Reflexion des Judentums in der Prager deutschen Literatur im Zeitraum 1900-1920

• Název práce v jazyce práce (němčina): Die Reflexion des Judentums in der Prager deutschen Literatur im Zeitraum 1900-1920
• Název práce v češtině: Reflexe židovství v pražské německé literatuře v období 1900-1920
• Název v anglickém jazyce: The reflection of Jewishness in Prague in the German literature in the period of 1900-1920
• Klíčová slova: ghetto, Praha, Židé, literatura
• Klíčová slova anglicky: Ghetto, Prague, Jews, Literature
• Akademický rok vypsání: 2010/2011
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: němčina
• Ústav: Ústav germánských studií (21-UGS)
• Vedoucí / školitel: prof. Manfred Weinberg
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 28.04.2011
• Datum zadání: 28.04.2011
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum a čas obhajoby: 26.06.2012 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 29.04.2012
• Datum proběhlé obhajoby: 26.06.2012
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Julia Nina Vanessa Hadwiger, Mag. phil.

Zásady pro vypracování

V roce 1849 byla zrušena ghetta v rakouské říši, což vedlo ke svobodnému stěhování a usidlování Židů. Toto opatření nastartovalo důležité hospodářské, ale především společenské možnosti, které byly jednou z příčin židovské emancipace. Před rokem 1900 bylo rozhodnuto o zbourání pražské židovské čtvrti (asanace), tzv. ghetta, které bylo vnímáno jako jeden z posledních symbolů bývalého nesvobodného postavení Židů. Autorka této bakalářské práce bude zkoumat romány z období 1900-1920 především židovských, německy píšících autorů. Předmětem zkoumání bude, zda-li a jak lidé vnímali dál existenci ghetta i přesto, že bylo srovnáno se zemí, jaký tento proces měl vliv na česko-německo-židovské vztahy, jak bylo na Židy nahlíženo většinovou společnosti, jak vnímali Židé sami sebe, apod. Důraz bude kladen na subjektivní pocity a zobrazení autorů v historickém kontextu. Asimilace Židů do českého či německého obyvatelstva a vzrůstající sionismus budou brány v potaz, ale zkoumání těchto procesů není primárním cílem této práce.
Im Jahre 1849 wurden alle Ghettos in der k.u.k.-Monarchie Österreich-Ungarn aufgehoben, was zur freien Wahl des Wohnorts für die Juden führte. Mit dieser Maßnahme ergaben sich wichtige wirtschaftliche, aber vor allem gesellschaftliche Möglichkeiten für die jüdische Bevölkerung, die ein Grund der folgenden jüdischen Emanzipation waren. Um 1900 wurde in Prag beschlossen, das jüdische Viertel, das so genannte Prager Ghetto, aus hygienischen Gründen abzureißen (Assanierung), welches als einer der letzten Symbole der ehemals unfreien Gesellschaftsposition der Juden wahrgenommen wurde. Die BA-Arbeit geht der Frage des Judentums in literarischen Texten vor allem jüdischer Autoren der Zeit von 1900 bis 1920 nach. Es wird untersucht, ob und wie die Menschen das Fortleben des Prager Ghettos nach seiner Assanierung wahrnahmen, welche Wirkungen dieser Prozess auf die tschechisch-deutsch-jüdischen Beziehungen hatte, wie die Juden von der Mehrheitsgesellschaft angesehen wurden, wie sie sich selbst sahen usw. Als Nebenaspekte werden die Assimilation der Juden in den deutschen und tschechischen Teil der Bevölkerung wie auch der wachsende Zionismus untersucht.

Seznam odborné literatury

Berger, Michael. Zu Gustav Meyrinks Roman „Der Golem.“ – In: Berger, M., Krolop, K., Papsonová, M. (Hg.): Brücken. Neue Folge 5. Bonn: DAAD, 1997, 80-85.
Binder, Hartmut. Gustav Meyrink. Ein Leben im Bann der Magie. Prag: Vitalis, 2009.
Bloch, Chajim: Der Prager Golem. Von seinem „Geburt“ bis zu seinem „Tod“. Wien: Dr. Blochs Wochenschrift, 1919.
Brod, Max. Der Prager Kreis. Frankfurt am Main: Suhrkamp, 1979.
Brod, Max. Jüdinnen. München: Kurt Wolff, 1922.
Čapková, Kateřina. Češi, Němci, Židé? Národní identita Židů v Čechách. Paseka: Praha-Litomyšl, 2005.
Escher, Georg. Golem Tours. Überlegungen zu medialen Topographien Prags im 19. und 20. Jahrhundert. – In: Pichler Adelheid/Marinelli-König Gertraud (Hrs.): Kultur – Erbe - Stadt. Stadtentwicklung und UNESCO-Mandat in post- und spätsozialistischen Städten. Innsbruck, Wien, Bozen: Studien Verlag, 2008.
Haumann, Heiko. Das jüdische Prag (1850 – 1914). – In: Die Juden als Minderheit in der Geschichte. Hrsg. von Bernd Martin und E. Schulin. München 1981. 209-230.
Iggers, Wilma. Die Juden in Böhmen und Mähren. München: C. H. Bech, 1986.
Janouch, Gustav. Gespräche mit Kafka. Aufzeichnungen und Erinnerungen. Frankfurt, 1968.
Lessing, Theodor. Jüdischer Selbsthass. Berlin: Jüdischer Verlag, 1930. Abgerufen unter: http://ia600401.us.archive.org/12/items/DerJdischeSelbsthass/DerJdischeSelbsthass.pdf (Zugriff am 14.2.2012).
Lustiger, Arno (www): Kurzer Lehrgang über den Selbsthass (online). - In: Frankfurter Allgemeine vom 18.9.2008. Abgerufen unter: http://www.faz.net/aktuell/feuilleton/debatten/juedischer-antisemitismus-kurzer-lehrgang-ueber-den-selbsthass-1699782.html (Zugriff am 17.3.2012).
Mendelsohn, Ezra. The Jews of East Central Europe between the World Wars. Bloomington, 1983. In: Čapková, Kateřina. Češi, Němci, Židé? Národní identita Židů v Čechách. Paseka: Praha-Litomyšl, 2005.
Meyrink, Gustav. Der Golem. Praha: Argo, 2005.
Munzar, Jiří. Nachwort in: Perutz, Leo. Noc pod Kamenným mostem. Praha: Vyšehrad, 1990.
Pěkný, Tomáš. Historie Židů v Čechách a na Moravě. Praha: Sefer, 2001.
Perutz, Leo. Nachts unter der steinernen Brücke. Reinbeck bei Hamburg: Rowohlt, 1991.
Ravik, Slavomír. Praha známá neznámá. Praha, 2005.
Schmitt, Axel (www). Eine Psychografie arisch gesinnter jüdischer Intellektueller. April 4, 2005 (online). Abgerufen unter:http://www.literaturkritik.de/public/rezension.php?rez_id=8034 (Zugriff am 17.3.2012).
Slovník cizích slov. Encyklopedický dům, 1996.
Stenburg, Judith von. Gottes Böse Träume. Die Romane Ludwig Winders. Padeborn: Igel-Verl, 1994.
Urzidil, Johannes. Die verlorene Geliebte: ein Prag-Roman. München: Langen-Müller, 1996.
Urzidil, Johannes. Prager Triptychon. Salzburg und Wien: Residenz Verlag, 1997.
Wegener, Paul. Der Golem. Wie er in die Welt kam. Berlin: August Scherl, 1921.
Wlashek, Rudolf. M. Juden in Böhmen. Beiträge zur Geschichte des europäischen Judentums im 19. und 20. Jahrhundert. München: R. Oldenbourg, 1997.
Zimmermann, Hans Dieter (www). Juden, Tschechen, Deutsche. Zu Max Brods frühen Romane (online). Abgerufen unter: http://www.exil-archiv.de/grafik/biografien/brod/Zimmermann-Vortrag.pdf. (Zugriff am 17.3.2012).