Teologicko filozofická východiska církevního pohřbu a vývoj jeho právní úpravy s přihlédnutím k právu České republiky.

• Název práce v češtině: Teologicko filozofická východiska církevního pohřbu a vývoj jeho právní úpravy s přihlédnutím k právu České republiky.
• Název v anglickém jazyce: Theological and Philosophical Background of the Ecclesiastical Funeral Rites and the Development of Legal Regulation Thereof in View of the Laws of the Czech Republic.
• Akademický rok vypsání: 2006/2007
• Typ práce: rigorózní práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra pastorálních oborů a právních věd (do 2023) (26-KPAO)
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 13.04.2007
• Datum zadání: 13.04.2007
• Datum a čas obhajoby: 26.06.2007 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 13.04.2007
• Datum odevzdání tištěné podoby: 13.04.2007
• Datum proběhlé obhajoby: 26.06.2007
• Oponenti: prof. JUDr. Antonín Hrdina, DrSc.

Zásady pro vypracování

Přestože téma rigorózní práce bylo zúženo na právní úpravu církevního pohřbu, sepětí studovaných textů s pohřebním obřadem vyžadovalo, aby autor čtenáře nejprve seznámil s křesťanskými představami o smrti a věčném životě. Postupná změna pojetí církevního pohřbu, která se projevila i přejmenováním titulků v Kodexu kanonického práva ze sepultura ecclesiastica na exequiae, byla prezentována trojím způsobem: historicky (přehled byl podán nikoli chronologicky, nýbrž systematicky – při tom byla volně sledována systematika platného Kodexu kanonického práva), filozoficko-antropologicky (metodou indukce a prostým pozorováním během vlastních výzkumů) a teologicky (na základě biblické kategorie smlouvy a paschy jako jejího privilegovaného znamení). Východiskem rigorózní práce byla úvaha, že kanonické právo je těsně propojeno s teologií, že je jen velmi obtížné stanovit hranice mezi nimi a v mnoha otázkách právní úpravy církevního pohřbu bylo nutné přihlédnout k oběma disciplínám.
Chceme-li porozumět celému spektru praktik souvisejících se smrtí křesťana – včetně přihlédnutí k právním úpravám v rámci evropské právní kultury – musíme vzít v úvahu celkem tři kategorie, definovatelné těmito veřejnými úkony: oficiálními, které jsou vnitřní záležitostí církve, normativně sekulárními, které jsou vnitřní záležitostí státu a úkony vycházející z lidové zbožnosti.

Seznam odborné literatury

Prameny

Kodexy kanonického práva
CIC/1917: Codex iuris canonici Pii X Pontificis Maximi iussu digestus Benedicti Papae XV auctoritate promulgatus, in: Acta Apostolicae Sedis 9, Pars II (1917), 5-593
CIC/1917: Codex iuris canonici Pii X Pontificis Maximi iussu digestus Benedicti Papae XV auctoritate promulgatus praefatione eminentissimi card. Gasparri et indice analytico-alphabetico auctus, Romae 1924.
CIC/1917: Codex iuris canonici Pii X Pontificus Maximi; iussu digestus Benedecti Papae XV auctoritate promulgatus; Concosrdat cum editionetypica Vaticana Friburgi Brisgoviae; 1919. Codex Iuris Canonici Pii X Pontificis Maximi iussu digestus Benedicti Papae XV auctoritate promulgatus; Newman Press; Westminster;MD 1957.
CIC/1917: Překlad Kodexu kanonického práva. Povolení překladu: PCI Řím 22. 1. 1948, č. prot. 8/47, Olomouc 1969
CIC/1983: Codex iuris canonici auctoritate loannis Pauli PP. II promulgatus, in: Acta Apostolicae Sedis 75, Pars II (1983), 1-317
CIC/1983: Kodex kanonického práva. Úřední znění textu a překlad do češtiny. Latinsko-české vydání s věcným rejstříkem, Praha 1994.
CIC/1983: Codice di Diritto Canonico. Testo ufficiale e versione italiana, Roma 1984.
Code of Canon Law Latin-English Edition New English Translantion; Canon Law Society of America; Washington; D. C. 1999
CCEO/1990: Codex canonum Ecclesiarum Orientalium auctoritate loannis Pauli PP. II promulgatus, in: Acta Apostolicae Sedis 82 (1990), 1033 1363.
CCEO/1990: Codice dei Canoni delle Chiese Orientali promulgato da Giovanni Paolo II, in: Enchiridion Vaticanum. Documenti ufficiali della Santa Sede 12, 4. vyd. , Bologna 1997. CCEO/1990: Manuál pro Codex Canonum Ecclesiarum Orientalium aneb Úvod do Kodexu kánonů východních církví, Pazourek, M. (vyd. ), Praha 1998.

Direktáře
Ekumenický direktář (1993), Papežská rada pro jednotu křesťanů: Direktář k provádění ekumenických principů a norem, vyd. sekretariát ČBK; Praha 1995 – Directorium oecumenicum noviter compositum, in: Acta Apostolice Sedis 85 (1993), 1039-1119.
Pieta Popolare (2001), Kongregace pro bohoslužbu a svátosti: Direktář Lidová zbožnost a liturgie, Prot. N. 1532/00/L, Vatican City, December 2001. Vydání v českém jazyce připravuje sekretariát ČBK v roce 2007.

Právo partikulární
Benedikcionál: Česká biskupská konference, liturgická komise, č. j. LK 21/94, Praha: Matice cyrilometodějská 1994. Conferencia episcopal de españa: Documento pastoral de la Comisión episcopal de Liturgia Evangelización y renovación de la piedad popular, Madrid, 1987
Die deutschen Bischöfe 81; Tote begraben und Trauernde trösten Bestattungskultur im Wandel aus katholischer Sicht; Bonn; 2005.
Die Deutschen Bischöfe; Unsere Sorge um die Toten und die Hinterbliebenen. Bestattungskultur und Begleitung von Trauernden auschristlicher Sicht; Bonn; 1994.
General instruction; Order of Christian Funerals; Catholic Book Publishing co. ; New York 1989.
Liturgia y piedad popular: Directorio Litúrgico-Pastoral, Madrid: Secretariado Nacional de Liturgia, 1989
Office of Worship; Diocese of Honolulu; St. Stephen Diocesan Center; Kaneohe; Hawaii; 2004.
Pastorační příručka pro veřejné pobožnosti: Církevní schválení mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký, předseda České biskupské konference, č. j. 617/2000 ze dne 10. srpna 2000, Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, Vydání v KNA druhé, 2006.
Pohřební obřady: Církevní schválení kardinál Miloslav Vlk, arcibiskup pražský a primas český, předseda České biskupské konference, Liturgický institut v Praze a Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1999

Dokumenty ekumenických koncilů
LG: Lumen gentium. Věroučná konstituce o církvi, 1964 - in: Acta ApostolicaeSedis 57 (1965), 5-71.
OE: Orientalium Ecclesiarum. Dekret o katolických východních církvích, 1964 - in: Acta Apostolicae Sedis 57 (1965), 76-89.
SC: Sacrosanctum Concilium. AAS 56 (1964), 97-134, EL č. 1-131

Ostatní církevní dokumenty
Apoštolský list Spiritus et sponsa papeže Jana Pavla II. k příležitosti XL. výročí vyhlášení Konstituce o posvátné liturgii Sacrosanctum koncilium; vydala česká biskupská konference; Praha; 2004; (pro vnitřní potřebu).
Benedikt XV. : Apošt. konst. incruentum altaris sacrificium, in: 10. VIII. 1915 AAS 7; 1915.
Dekret Kongregace pro nauku víry „Accidit in diversis“; veřejná mše za zemřelé nekatolíky AAS 68 1976; 621-622
Všeobecný dekret Posvátné kongregace obřadů„Maxima redemptionis nostrae mysteria“, in: AAS 47 (1955) 338.
Encyklika Deus Caritas est nejvyššího pontifika Benedikta XVI. ; Česká biskupská konference; Paulínky; Praha; 2006;
instrukce Eccelsiae de mysterio (15. srpna 1997), čl. 12.
instrukce k některým otázkám ohledně možností laiků podílet se na službách vykonávaných kněžími, čl. 13, instrukci schválil Svatý otec „in forma specifica“ a nařídil její zveřejnění 13. 8. 1997, vydal Sekretariát české biskupské konference, (16), Praha 2001, 28.
instrukce k některým otázkám ohledně možností laiků podílet se na službách vykonávaných kněžími, tuto instrukci schválil Svatý otec „in forma specifica“ a nařídil její zveřejnění 13. 8. 1997, vydal Sekretariát české biskupské konference, Praha 2001.
instrukce o úctě k eucharistii Eucharisticum mysterium (25. 5. 1967). in: AAS 59 (1967) 539-573
instrukce Redemptionis sacramentum - o tom, co se má zachovávat a čeho je třeba se vyvarovat ohledně eucharistie; vydala Česká biskupská konference; čl. 152; Praha; 2005; (pro vnitřní potřebu).
JAN PAVEL II. Apoštolská adhortace o úkolech křesťanské rodiny v současném světěFamiliaris consortio (22. 11. 1981), č. 59-62. Praha: Zvon, 1992
JAN PAVEL II. Apoštolská exhorta katecheze v církviCatechesi tradendae (16. 10. 1979), č. 54. Řím: Křesťanská akademie, 1982
JAN PAVEL II. Apoštolský list Vicesimus quintus annus (4. 12. 1988).
JAN PAVEL II. : Apoštolská adhortace o úkolech křesťanské rodiny v současném světě, Familiaris consortio (22. 11. 1981), č. 59-62, Praha: Zvon, 1992
JAN PAVEL II. : Apoštolská exhorta katecheze v církvi Catechesi tradendae (16. 10. 1979), č. 54. , Řím: Křesťanská akademie, 1982.
JAN PAVEL II. ; Apoštolský list Vicesimus quintus annus; (4. 12. 1988); č. 18.
Kongregace pro bohoslužbu: Dekret Vyhlášení nového obřadu pomazání nemocných a duchovní péče o ně, 3. 12. 1972, in: Acta Apostolicae Sedis 65 (1973), 274-275, EL 2925-2966, N 9 (1973), 56-65.
Kongregace pro bohoslužbu: Dekret Vyhlášení nových pohřebních obřadů, N 5 (1969), EL 1954-1962, 614-643, 1969
Kongregace pro klérus. Všeobecné direktorium pro katechizaci (15. 8. 1997), č. 195-196. Praha: ČBK, 1998.
Kongregace pro klérus: Všeobecné direktorium pro katechizaci (15. 8. 1997), č. 195-196, Praha: ČBK, 1998.
Kongregace pro nauku víry: Dekret Církevní pohřeb; Decreto sobre a sepultura eclesiástica para os pecadores declarados (Decretumde sepultura ecclesiastica); 20. září 1973; in: Acta Apostolicae Sedis 65 (1973) 500, EL 3109; 1973
Kongregace pro nauku víry: Letter to the Bishop of Cleveland regarding the questions proposed on the cremation of foetuses and members of the human body, (Epistula ad Episcopum Clevelandensum circa dubia proposita de foetus vel membrorum corporis humani crematione), March 7, 1967
Missale Romanum, 3. vyd. , Cittá del Vaticano: Typis Polyglottis Vaticanis, 2002, 563.
Motu proprio Catholicam Christi ecclesiam papeže Pavla VI. Ke zřízení papežské rady pro spravedlnost a mír.
Náboženství jako soukromá věc a jako veřejná záležitost: církev v pluralitní společnosti, sborník z IX. sympozia evropských biskupů, Ř23. -27. října 1996, Praha: Pastorační středisko, 1997
PAVEL VI. Apoštolská exhorta o mariánské úctěMarialis cultus (2. 2. 1974), č. 24–58. Řím: Křesťanská akademie, 1977
PAVEL VI. Apoštolská exhortace Evangelii nuntiandi (8. 12. 1975), č. 48. Praha: Zvon, 1990
PAVEL VI. , Apoštolský list Sacrum diaconatus ordinem, (18. června 1967), in. AAS 59 (1967), 697-704.
PAVEL VI. : Apoštolská exhorta o mariánské úctěMarialis cultus (2. 2. 1974), č. 24–58, Řím: Křesťanská akademie, 1977
PAVEL VI. : Apoštolská exhortace Evangelii nuntiandi (8. 12. 1975), č. 48, Praha: Zvon, 1990.
Posvátná kongregace obřadů: instrukce o úctěk eucharistii Eucharisticum mysterium (25. 5. 1967), in: AAS 59, (1967), 539-573
Posvátná kongregace pro nauku víry. instrukce De cadaverum crematione, č. 2–3. in: AAS 56 (1964) 822–823.
Směrnice pro službu a život trvalých jáhnů, Kongregace pro katolickou výchovu kongregace pro klérus, vydal Sekretariát české biskupské konference, Praha 2002.

Historické a liturgické prameny, věroučné a konvergenční dokumenty
Angelici Summa Theologiae cum textu ex recensione leonina. Pars lla llae Torino-Roma;1948.
Corpus Iuris Civilis; Mommsen Th. – Krueger P. , ed. ; Berlin; 1902.
Decretum Magistri Gratiani; ed. A. Friedberg; Leipzig; 1879.
HAENNI G. ; Un Ordo defunctorum du Xe siècle; in: Ephemerides Liturgicae 73 (1959).
HIPPOLITŘÍMSKÝ, Apoštolská tradice, refugium Velehrad-Roma,1. vydání, Olomouc,2000 Iustiniani institutiones;
Corpus Iuris Civilis, Paulus Krueger (recognovit), přel. BlahoPeter, Berolini, Trnava: Iura Edition 2000.
KKC: Katechismus katolické církve, Praha; 1995.
Kompendium katechismu katolické církve; Kostelní Vydři: Karmelitánské nakladatelství;2006.
Rituale Romanum, Ordo Exsequiarum, ed. typ. 1969;
Český misál, Sekretariátčeskéliturgické komise, vydáno ve Vatikáně; Praha; 1983,
Spisy apoštolských otců, přel. Varcl, L. - Drápal, D. - Sokol, J. , Praha; 2004.
Tomáš Akvinský: Summa Theologiae;český překlad vydali otcové dominikánipod vedením Emiliána Soukupa OP v letech 1937-1940v Edici Krystal; Olomouc;
Zákon XII. desek: Texty ke studiuřímského práva, překlad Jaromír Kincl, Praha:Orac, 2001.

Liturgické prameny nekatolické
An Orthodox Prayer Book, překl. John von Holzhausen a Michael Gelsinger, Brookline,MA; Holy Cross Orthodox Press, 1977.
Enriching Our Worship 2, New York: Church Publishing, 2000.
Pohřební agenda českobratrské církve evangelické, díl I. , Vydala SRČCE, Praha, 1983.
Prayer Book, San Francisco: Harper SanFrancisco; 1997.
The Book of Common Prayer 1979 (původněz r. 1662), cit. z HATCHETT Marion;Commentary on the American Prayer Book, San Francisco, HarperSanFrancisco, 1995.
The Book of Occasional Services 1994, New York, Church Hymnal Corporation, 1995.

Předběžná náplň práce

Práce organicky porovnává úzké vazby spojující vzájemně kanonické a liturgické právo, pohřební liturgii a lidovou zbožnost, připomíná principy, které řídí tyto vztahy, a podává doporučení pro jejich plodné uskutečňování v české církvi podle její specifické tradice. Pozůstalí byli (i v době nesvobody) specifičtí adresáti práv vyplývajících z náboženské svobody, mající právo nejen na církevní pohřeb, ale i na církevní hřbitov. V průběhu celé práce autor proto přihlížel i k vývoji sekulárního, především českého pohřebního a hřbitovního práva a analyzoval pojem pohřebnictví, zda a do jaké míry se konfesně-právní problematiky dotýká.
Kodex kanonického práva obsahuje o pohřbu a hřbitovech pouze základní normy, které obvykle doplňují to, co lze nalézt v liturgických knihách. Zpravidla se týkají toho, kdo je odpovědný za provádění pohřebních obřadů a žehnání hřbitova, kdy a kde se pohřeb může konat, kdo může být pohřben z kostela apod. Kromě shora zmíněných právnických knih autor využil rovněž instrukcí a direktářů, které pocházejí z různých úřadů Apoštolského stolce. A nakonec autor čerpal i z konkrétních norem kromě liturgických, které byly stanoveny biskupskou konferencí nebo jednotlivým biskupem pro jeho diecézi nebo dokonce pro jednu farnost. Církevní pohřeb jako posvěcující služba církve má specifické postavení nejen v rámci mimo-svátostného církevního práva, ale i mezi posvátnými úkony církve, ve kterých spojuje nesvátostnou bohoslužbu s udílením některých svátostin. Jako v jiných disciplínách kanonického práva odrážejí oficiální zákony a liturgické předpisy upravující církevní pohřeb pouze část celé problematiky.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The thesis analysed three theoretical levels of finding starting criteria for the decision on the manner of disposal of a dead body and the way of its funeral in historical context: Professionally institutionalized level, which was focused on satisfactory, swift and quality funeral, very often in the crematorium. Philosophical and ethical level, which attempted tosubstantiate rationally moral qualifications of the behaviour of man and ethical obligation to take decision on pious manners of burial and celebration thereof. Theological and ethical level, which, moreover, used the criteria resulting from moral principles included in the system of religious doctrines and which are the object of the faith of members of a religious community. After summing-up theological and philosophical background, the author commented on three following canon attitudes to the understanding and legal regulation of ecclesiastical funeral rites: Cognitive attitude, which consists in such an understanding of ecclesiastical funeral rites as the source of magisterial practise of the Church for burial of its members. Expressive attitude, which consists in such an understanding of ecclesiastical funeral rites as a source of spiritual assistance to the survivors. Cultural and anthropological attitude, which consists in such an understanding of ecclesiastical funeral rites as a Christian principle of pious protections of human remains.