Vybrané aspekty teorie spravedlnosti Johna Rawlse z pohledu křesťanské etiky
Název práce v češtině: | Vybrané aspekty teorie spravedlnosti Johna Rawlse z pohledu křesťanské etiky |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Selected aspects of Rawls´s theory of justice from the point of view of Christian ethics |
Akademický rok vypsání: | 2008/2009 |
Typ práce: | rigorózní práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra teologické etiky a spirituální teologie (do 2018) (26-KTE) |
Vedoucí / školitel: | |
Řešitel: | skrytý![]() |
Datum přihlášení: | 01.11.2008 |
Datum zadání: | 01.11.2008 |
Datum a čas obhajoby: | 14.10.2009 00:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 01.06.2009 |
Datum odevzdání tištěné podoby: | 01.06.2009 |
Datum proběhlé obhajoby: | 14.10.2009 |
Oponenti: | prof. Dr. Albert-Peter Rethmann |
ThLic. Petr Štica, Th.D. | |
Zásady pro vypracování |
V následujících kapitolách se proto budou demonstrovat 1) nejzajímavější díla Johna Rawlse z pohledu křesťanské etiky, 2) jeho představa o osobě, která dává základ pro pochopení jeho přístupu k dalším otázkám. 3) Dále se autor této práce pokusí uvést vybrané aspekty celé teorie spravedlnosti Johna Rawlse, které mají důležitý význam pro etickou reflexi a posléze se 4) poukáže na recepci zmíněné teorie jak z pohledu sociologické školy tzv. komunitaristů, jako i z pohledu některých teologů.
Konec této práce také naznačuje směr, kterým je zapotřebí se vydat, a tím je ještě důkladněji a hlouběji reflektovat kritiku ze strany komunitaristů, její opodstatněnost. V myšlenkách některých komunitaristů se skrývá totiž také nebezpečí, že hodnota společnosti se někdy chápe jako primárnější, než opodstatněná důstojnost člověka, jedince. Je také nutné zodpovědět otázku, jestli křesťanská etika a církevní reflexe patří do kritického proudu komunitaristů, nebo nikoliv. |
Seznam odborné literatury |
AKVINSKÝ, T., O zákonech v Teologické sumě, trans. by Šprunk, K., Krystal OP, Praha, 2003.
ANZENBACHER, A., Křesťanská sociální etika. Úvod a principy. Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno, 2004. ANZENBACHER, A., Úvod do etiky, Zvon - České katolické nakladatelství, Praha, 1994. ARISTOTELÉS, Politika I řecko-česky, trans. by MRÁZ, M., OIKOYMENH, Praha, 1999. BAYER, R. C., Christian Ethics and “A Theory of Justice", in: Journal of the American Academy of Religion, vol. 64, no. 1, 1996, 45-60. BECKLEY, H. R., A Christian Affirmation of Rawls's Idea of Justice as Fairness: Part I, in: The Journal of Religious Ethics, vol. 13, no. 2, 1985, 210-242. BENSON, P., Rawls, Hegel, and Personhood: A Reply to Sibyl Schwarzenbach, in: Political Theory, vol. 22, no. 3, 1994, 491-500. Compendium of the Social Doctrine of the Church, Liberia Editrice Vaticana, Citta del Vaticano, 2005. Dokumenty II. Vatikánského koncilu, Zvon - České katolické nakladatelství, Praha, 1995. DUPRÉ, L., The common good and the open society, in: Catholicism and Liberalism - Contributions to American Public Philosophy, ed. by DOUGLASS, R. B. and HOLENBACH, D., Cambridge University Press, 1994, chap. 7, 172-195. FREEMAN, S., Rawls, Routledge, New York, 2007. GALTSON, W. A., Moral Personality and Liberal Theory - John Rawls's "Dewey Lectures", in: Philosophy of Rawls - The Two Principles and Their Justification, ed. by RICHARDSON, H. S. and WEITHMAN, P. J., vol. 2, Garland Publishing, New York & London, 1999. GARDNER, E. C., Justice & Christian Ethics, (New Studies in Christian Ethics), Cambridge University Press, New York, 1995. HABERMAS, J. and RATZINGER, J., Předpolitické mravní základy svobodného státu - Mnichovská diskuse, in: Salve, vol. 4, 2005, 99-117. HALDANE, J., The Individual, the State, and the Common Good, in: Moral Psychology and Community, ed. by WEITHMAN, P. J., vol. 4 (The Philosophy of Rawls - A Collection of Essays), Garland Publishing, New York and London, 1999. HEGEL, G. W. F., Philosophy of Right, Batoche Books, Kitchener, 2001. HEGEL, G. W. F., Základy filosofie práva, Academia, Praha, 1992. HOBBES, T., Leviathan, neboli o podstatě, zřízení a moci státu církevního a občanského, Melantrich, Praha, 1941. HOLLENBACH, D., A communitarian reconstruction of human rights: contributions from Catholic tradition, in: Catholicism and Liberalism, ed. by DOUGLASS, R. B. and HOLLENBACH, D., Cambridge University Press, 1994, 127-150. HOLLENBACH, D., The Common Good & Christian Ethics, (New Studies in Christian Ethics), Cambridge University Press, Cambridge, 2002. Katechizmus katolické církve, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří, 2001. KENNETH R. HIMES, O. (ed.), Modern Catholic Social Teaching - Commentaries and Interpretations, Georgetown University Press, Washington, D. C., 2005. KOMONCHAK, J. A., Vatican II and the encounter between Catholicism and liberalism, in: Catholicism and Liberalism - Contributions to American Public Philosophy, ed. by DOUGLASS, R. B. and HOLLENBACH, D., Cambridge, 1994. Kompendium sociální nauky církve, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří, 2008. Lexikon für Theologie und Kirche, vol. 4, Freiburg - Basel - Rom - Wien, 1995. MacINTYRE, A., Ztráta ctnosti: k morální krizi současnosti. OIKOYMENH, Praha, 2004. MARX, R. and WULSDORF, H., Christliche Socialethik. Konturen - Prinzipien - Handlungsfelder, vol. XXI (AMATECA - Lehrbuch zur katholischen Theologie), Bonifatius, Paderborn, 2002. PELECH, M., Kompasionální původ teologie osvobození a její genealogie, in: Mezinárodní sympozium o teologii osvobození, ed. by CÁB, M., MÍČKA, R., and PELECH, M., Teologická fakulta Jihočeské univerzity, České Budějovice, 2007. PRUSAK, B. G., Politics, religion & the public good: an interview with philosopher John Rawls, in: Commonweal Magazine, 25 1998, url: http://findarticles.com/p/ articles/mi_m1252/is_n16_125/ai_21197512/. RAWLS, J., Justice as Fairness - A Restatement, ed. by KELLY, E., The Belknap Press of Harvard University Press, Cambridge, MA, 2001. RAWLS, J., Justice as Fairness: Political not Metaphysical, in: Philosophy and Public Affairs, vol. 14, no. 3, 1985, 223-251. RAWLS, J., Lectures on the History of Political Philosophy, ed. by FREEMAN, S., The Belknap Press of Harvard University Press, Cambridge, MA, 2007. RAWLS, J., Political Liberalism, Columbia University Press, New York, 1993. RAWLS, J., Spravodlivost' ako férovost', Kalligram, Bratislava, 2007. RAWLS, J., The Law of Peoples with “The Idea of Public Reason Revisited", Harvard University Press, Cambridge, MA, 1999. RAWLS, J., Theory of Justice, revised edition, Harvard University Press, Cambridge, MA, 1999. RAWLS, J., Theory of Justice, Harvard University Press, Cambridge, MA, 1971. RAWLS, J., Teorie spravedlnosti, Victoria Publishing, Praha, 1995. ROTTER, H., Osoba a etika, Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno, 1997. SCHWARZENBACH, S. A., Rawls, Hegel, and Communitarianism, in: Political Theory, vol. 19, no. 4, 1991, 539-571. Sociální encykliky (1891-1991), Zvon - České katolické nakladatelství, Praha, 1996. SUTOR, B., Politická etika, OIKOYMENH, Praha, 1996. TOCQUEVILLE, A. de, Selections from Democracy in America, (Essential Thinkers), CRW Publishing Limited, London, 2005. VYMĚTALÍK, B. et al., Cesta k člověku. Aktuální otázky tržní společnosti a křesťanská etika, Skriptum, Praha, 1993. |
Předběžná náplň práce |
Málo myslitelů mělo ve 20. století tak veliký vliv na politické myšlení, jako americký filosof John Rawls. Originálním a novým přístupem dal směrodatný impuls filosofii, která se zabývá společenskými otázkami. Jako Emmanuel Kant v novověké filosofii, nebo jako Max Weber v sociologii, také i John Rawls se stal nepostradatelnou osobou politického myšlení 20. století. Jeho práce se pokouší v exaktním a věcném systému definovat ty principy, pomocí nichž bude možné formulovat kriteria spravedlnosti různých, včetně budoucích společenství.
Nynější práce se pokusí prezentovat významnost teorie spravedlnosti Johna Rawlse z pohledu křesťanské etiky, poukazujíc na některé vybrané aspekty této teorie. Základ pro tuto reflexi dává mimo jiné fakt, že teorie spravedlnosti Johna Rawlse se v nejednom bodě shoduje s principy sociálního učení církve. V jiných bodech jí zase oponuje. Dále John Rawls formuluje svoji formální teorii způsobem, aby byla její akceptace možná pro všechny racionální lidi. Do této skupiny zapadají také lidé s náboženskými a morálními představami, nebo jak je jmenuje samotný John Rawls, lidé s komprehenzivními naukami. Opodstatněnost zkoumání teorie spravedlnosti přitom ospravedlňuje také fakt, že Rawls připisuje nemalou úlohu ve zmíněné teorii také náboženským myšlenkám. Za třetí v osobě Johna Rawlse je možné spatřit jednoho ze zastánců a předních představitelů liberální tradice. Liberalismus kvůli své nejasné definovatelnosti ale přitom reálné přítomnosti ve společnosti a v myšlení lidí je nemalou výzvou pro církev a náboženské představy, se kterými se již dvě století pokouší vypořádat. Konec této práce také naznačuje směr, kterým je zapotřebí se vydat, a tím je ještě důkladněji a hlouběji reflektovat kritiku ze strany komunitaristů, její opodstatněnost. V myšlenkách některých komunitaristů se skrývá totiž také nebezpečí, že hodnota společnosti se někdy chápe jako primárnější, než opodstatněná důstojnost člověka, jedince. Je také nutné zodpovědět otázku, jestli křesťanská etika a církevní reflexe patří do kritického proudu komunitaristů, nebo nikoliv. |
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce |
This work tries to present the importance of the theory of justice of John Rawls from the point of view of Christian ethics, emphasising some selected aspects of the aforementioned theory. The fundament for this reflection gives, among others, first, the fact that the theory of justice of John Rawls in few cases is similar with the principles of the Catholic social thought (CST). In other points the theory opposes to the CST.
Furthermore, secondly, John Rawls formulates his formal theory in a way which makes its acceptance possible for every rational being. It includes also people with religious beliefs and moral ideas, or as it defines John Rawls himself, people with different comprehensive doctrines. The foundation for the enquiry of the theory of justice supports also the fact that Rawls implicates in his theory an role to religious thoughts, which cannot be neglected. Thirdly, in the person of John Rawls one can find a supporter of the eminent representative of what we call a liberal tradition. Liberalism, because of its unclear way of its definition, but real presence in the society and thinking of the people, is not an ignorable challenge for the Church and religious thoughts, with which she tries to deal at least for the last two centuries. Only few thinkers had in the 20th Century’s political philosophy such an importance, as the American philosopher John Rawls. With an original approach he gave a constitutive impulse to philosophy, which deals with social questions. As Immanuel Kant in the modern philosophy, or Max Weber in sociology, also John Rawls became an unavoidable person of the political thinking of 20th Century. His work tries to define in an exact and substantive manner those principles, with the help of which is possible to formulate criterions of justice of various societies, including future societies as well. The end of this work shows the possible path, which is necessary to follow, namely, to thoroughly and deeply reflect the critique from the communitarians, mostly its foundations. The thoughts of few of the communitarians suggest certain dangers that the value of a society is in certain cases primal than the well-founded dignity of the person or individual. It is necessary to address the question, whether the Christian ethics and the ecclesial reflection belongs to the critical stream of communitarians or not. |