Prognóza nemocných po ischemické cévní mozkové příhodě a některé ovlivňující faktory

• Název práce v češtině: Prognóza nemocných po ischemické cévní mozkové příhodě a některé ovlivňující faktory
• Název v anglickém jazyce: Prognosis in Ischemic Stroke Patients and Related Prognostic Faktors
• Klíčová slova: ischemická CMP, mortalita, prognóza, kvalita života, sekundární prevence, SF-36 skóre
• Klíčová slova anglicky: Ischemic stroke, mortality, prognosis, quality of life, secondary prevention, SF-36 score
• Akademický rok vypsání: 2010/2011
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Neurologická klinika (14-380)
• Vedoucí / školitel: MUDr. Vladimír Rohan, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 01.09.2010
• Datum zadání: 01.09.2010
• Datum a čas obhajoby: 26.04.2023 08:30
• Datum odevzdání elektronické podoby: 15.03.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 26.04.2023
• Oponenti: doc. MUDr. Irena Holečková, Ph.D.
• Konzultanti: prof. MUDr. Otto Mayer, CSc.

Předběžná náplň práce

Cévní mozkové příhody jsou nezanedbatelnou příčinou morbidity a mortality ve vyspělém světě. Tato práce ve své obecné části shrnuje základní poznatky v oblasti cévních mozkových příhod, popisuje obecný přístup k diagnostice a léčbě především ischemických cévních mozkových příhod. Dále se práce věnuje problematice akutní i sekundárně preventivní léčby CMP a současně ukazuje možnosti hodnocení následného neurologického deficitu, popisuje výskyt poruch nálady a hodnocení kvality života jedinců po CMP.
Cílem praktické části bylo zhodnocení perspektivy pacientů přijatých k hospitalizaci pro ischemickou CMP. Praktická část je rozdělena do dvou částí. První část je zaměřena na mortalitu pacientů po ischemické CMP v dlouhém sledovaném období (2003-2019) v západočeském regionu a vliv sekundární prevence na mortalitní riziko. Ve druhé části cílí na identifikaci hlavních klinických a psychosociálních faktorů ovlivňujících kvalitu života chronických stabilizovaných pacientů po první ischemické CMP a prospektivně hodnotí vztah zhoršených ukazatelů kvality života a mortality, ale i vůči konvenčním kardiovaskulárním rizikovým faktorům.
Mortalita pacientů hospitalizovaných ve FN Plzeň v období let 2003-2019 pro ischemickou CMP je oproti celosvětovým trendů významně vysoká. Z celkového souboru 9076 pacientů (průměrný věk 71,8 let, 51,9 % mužů) činila hospitalizační mortalita (case-fatality) 9,1%, třicetidenní mortalita 14,2%, jednoroční mortalita 28,4% a pětiletá mortalita (u části vzorku 2003-2015) 49,8%. Celkově tedy v průběhu sledování zemřelo 5583 pacientů. Když jsme porovnali riziko úmrtí ve 4 delších obdobích (tj. 2003–07, 2008–11, 2012–15 a 2016–19), žádné statisticky významné změny v nemocniční úmrtnosti, třicetidenní, jednoroční či pětileté mortalitě jsme nenalezli. Jak se dalo očekávat, každá dekáda věku pacientů byla spojena s asi dvakrát vyšším rizikem úmrtí. Dále je ve studii patrný trend zlepšování péče o pacienty v akutní fázi, indikace podání intravenózní trombolytické léčby v průběhu sledovaného období výrazně stoupla, benefit z této léčby byl však patrný pouze v prvním roce poklesem mortality, při pětiletém sledování je efekt intravenózní trombolytické léčby neutrální.
Druhá část přináší výsledky hodnocení psychosociálních dopadů CMP u 341 (průměrný věk 69 let) stabilizovaných pacientů po první ischemické CMP v životě. Kvalita života byla hodnocena standardizovanou dotazníkovou metodou SF-36 a skórovacím systémem HADS (Hospital Anxiety Depression Score), dále byly hodnoceny další rizikové faktory a biochemické ukazatele. Jako nejdůležitější faktory snížené kvality života hodnoceno jako skóre SF-36 (≤ 40) jsme identifikovali anxietu, depresi (HADS skóre ≥11), hladinu BNP ≥150 ng/ml, reziduální motorický deficit, Rankinovo skóre ≥4 v době dimise z hospitalizace. Z celkového souboru byla pětiletá mortalita 25,8 %. Práce ukazuje možný význam nízkého SF 36 skóre (≤ 40) coby nezávislého mortalitního faktoru.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Stroke is a significant cause of morbidity and mortality in the developed world. In the theoretical part of the thesis, we try to summarize the overall knowledge of stroke, the definitions and the general approach to the diagnosis and treatment, with a focus on ischemic stroke. Furthermore, the issue of acute phase treatment and secondary preventive treatment of ischemic stroke is reviewed and the modalities of the subsequent neurological deficit evaluation, the occurrence of mood disorders and the assessment of the quality of life of individuals after stroke are discussed.
Our research aimed to assess the perspective of ischemic stroke patients admitted to the hospital. The first part is focusing on the mortality of patients with ischemic stroke in the period 2003-2019 in the Westbohemian region and its relation to secondary prevention. The second part aims to identify the main clinical and psychosocial factors affecting the quality of life of chronic stable post-stroke patients after their first in-life episode of stroke. The relation of poor quality of life indicators, mortality and conventional cardiovascular risk factors is prospectively assessed.
The mortality of patients after first-in-life ischemic stroke hospitalization the years 2003-2019 is higher compared to worldwide trends. In the group of 9,076 patients (average age 71,8 years, 51,9% men), hospitalization mortality (case-fatality) was 9.1%, thirty-day mortality 14.2%, one-year mortality 28.4% and five-year mortality (in part of the sample 2003-2015) 49.8%. In total, 5583 patients died during follow-up. In the comparison of the mortality risk over 4 longer periods (2003–07, 2008–11, 2012–15, and 2016–19), no significant changes were found in in-hospital mortality, 30-day, 1-year, or 5-year mortality. As expected, each decade of patient age was associated with about twice the risk of death. Furthermore, the study shows a trend of improvement in the care of patients in the acute phase, the indication for the administration of intravenous thrombolytic treatment increased significantly during the monitored period. However, the benefit of this treatment was evident only in the first year resulting in decreased mortality. In the five-year follow-up the effect of intravenous thrombolytic treatment on mortality is neutral.
In the second part the psychosocial aspects are evaluated in the group of 341 (mean age 69 years) stabilized patients after the first in-life ischemic stroke episode. Quality of life was assessed using the standardized SF-36 questionnaire method and the HADS (Hospital Anxiety Depression Score) scoring system, as well as other risk factors and biochemical indicators. We identified anxiety, depression (HADS skóre ≥11), BNP level ≥150 ng/ml, residual motor deficit, Rankin skóre ≥4 at the time of discharge from hospitalization as the most important factors of impaired quality of life set as SF-36 skóre (≤ 40). The five-year overall mortality was 25.8%. Our work shows the possible significance of a low SF 36 score (≤ 40) as an independent mortality factor.