Důležitost růstu důchodu pro subjektivně pociťované štěstí
| Název práce v češtině: | Důležitost růstu důchodu pro subjektivně pociťované štěstí |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | The importance of income on subjective well-being |
| Klíčová slova: | Easterlinův paradox, subjektivně pociťované štěstí, relativní důchod, referenční skupina, adaptace, aspirace, bod nasycení |
| Klíčová slova anglicky: | Easterlin paradox, subjective well-being, relative income, reference group, adaptation, aspiration, satiation point |
| Akademický rok vypsání: | 2010/2011 |
| Typ práce: | bakalářská práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Institut ekonomických studií (23-IES) |
| Vedoucí / školitel: | PhDr. Jaromír Baxa, Ph.D. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno vedoucím/školitelem |
| Datum přihlášení: | 21.02.2011 |
| Datum zadání: | 24.02.2011 |
| Datum a čas obhajoby: | 14.06.2011 00:00 |
| Místo konání obhajoby: | IES |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 20.05.2011 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 14.06.2011 |
| Oponenti: | PhDr. Mgr. Jiří Skuhrovec, Ph.D. |
| Zásady pro vypracování |
| V úvodní části práce bude tento paradox popsán a také bude představena diskuze o platnosti Easterlinových závěrů, která trvá dodnes. Dále se text bude zabývat dosavadními pokusy o vysvětlení Easterlinem vyslovené hypotézy, podle které je vztah mezi dalším bohatnutím společnosti a spokojeností jejích členů nečekaně volný. Speciální pozornost přitom bude věnována lidské vlastnosti srovnávání - srovnávání situace, ve které se jedinec nachází, se situací všech ostatních jedinců, se situací jedincem zvolené referenční skupiny nebo se situací, které chtěl původně dosáhnout. Dosavadní experimenty, z nichž některé budou v práci představeny, totiž poukazují na významný vliv této vlastnosti na jedincovo hodnocení spokojenosti s reálně nastalou situací. Po seznámení s touto problematikou budou diskutovány výsledky experimentu provedeného mezi studenty Institutu ekonomických studií. Experiment bude proveden s cílem zjistit, zda a v jaké míře ovlivňuje zmíněná vlastnost „srovnávání se“ spokojenost jedince s nastalou situací.
V druhé části práce bude s využitím dat, které jsou pravidelně sbírány organizacemi jako je World Value Survey nebo Eurobarometer, provedena regresní analýza s cílem porovnat její výsledky s Easterlinovými závěry. Na závěr dojde k diskuzi zjištěných výsledků v souvislosti s dosavadní diskuzí o platnosti Easterlinových závěrů. |
| Seznam odborné literatury |
| Becker, Gary S. and Rayo, Luis (2007). “Habits, peers and happiness: An evolutionary perspective,“ American economic review, 97, 487 - 491
Clark, Andrew E. and Oswald, Andrew J. (1996). “Satisfaction and comparison income,“ Journal of public economics, 61, 359 – 81 Clark, Andrew E., Frijters, Paul and Shields, Michael A. (2008). “Relative income, happiness, and utility: A explanation of the Easterlin paradox and other puzzle,“ Journal of economic literarture, 46, 95 - 144 Diener, Ed and Biswas-Diener, Robert (2002). “Will money increase subjective well-being?“ Social indicators research, 57, 119 – 69 Easterlin, Richard A. (1974). “Does economic growth improve the human lot? Some empirical evidence,“ Nations and households in economic growth: Essays in honour of Moses Abramowitz Easterlin, Richard A. (1976). “The conflict between aspirations and resources,“ Population and development review, 2, 417 – 25 Easterlin, Richard A. (2004). “Feeding the illusion of growth and happiness: A reply to Hagerty and Veenhoven,“ Social indicators research, 74, 429 - 443 Frank, Robert H. (2005). “Does absolute income matter?“ Economics and happiness, 27, 65 – 91 Frey, Bruno S. and Stutzer, Alois (2002). “Happiness and economics: How to economy and institutions affect human well-being“ Hagerty, Michael R. and Veenhoven, Ruut (2003). “Wealth and happiness revisited: Growing wealth of nation does go with greater happiness,“ Social indicators research, 64, 1 – 27 Kahneman, Daniel (2000). “Experienced utility and objective happiness: A moment based approach,“ The psychology of economic decisions: Rationality and well-being, 1, 187 - 208 Kahneman, Daniel and Krueger, Alan B. (2006). “Developments in the measurement of subjective well-being,“ Journal of economic perspectives, 20, 3 - 24 Layard, Richard (2005). “Happiness: lessons from a new science“ Loewenstein, George, O´Donoghue, Ted and Rabin, Matthew (2003). “Projection bias in predicting future utility,“ Quarterly journal of economics, 118, 1209 – 48 Luttmer, Erzo F. P. (2005) “Neighbors as negatives: Relative earnings and well-being,“ Quarterly journal of economics, 120, 963 - 1002 Senik, Claudia (2003). “What can we learn from subjective data? The case of income and well-being,“ DELTA working papers 2003-06 Solnick, Sara J., and Hemenway, David (1998). “Is more always better? A survey on positional concerns,“ Journal of economic behaviour and organization, 37, 373 – 83 Stevenson, Betsey and Wolfers, Justin (2008). “Economic growth and Subjective well-being: Reassessing the Easterlin paradox“ Stutzer, Alois (2003). „The role of income aspirations in individual happiness,“ Journal of economic behaviour and organization, 54, 89 – 109 |
| Předběžná náplň práce |
| Mezi lety 1958 a 1988 vzrostl v Japonsku průměrný reálný důchod šestkrát, průměrná hladina subjektivně pociťovaného štěstí se však téměř nezměnila a v průběhu let místo podobně strmého růstu kolísala kolem původní hodnoty. Nejde o výjimku, podobný vývoj byl sledován na datech z USA a později i na evropských datech. To vedlo ke snaze popsat a vysvětlit tento, z pohledu ekonomické teorie, překvapivý trend. V roce 1974 se o to pokusil profesor Easterlin, který došel k závěru, že po dosažení určitého průměrného důchodu ve společnosti, již není další růst důchodu důležitým faktorem pro subjektivně pociťované štěstí – tzv. Easterlinův paradox.
1. Easterlinův paradox – vztah důchodu a subjektivně pociťovaného štěstí 2. Jaké jsou potencionální důvody pro volný vztah mezi růstem průměrného důchodu a růstem průměrného štěstí ve společnosti? Představení a analýza důvodů. 3. Diskuze o platnosti Easterlinových závěrů na základě nových průzkumů a analýz 4. Popsání experimentu a diskuze jeho výsledků 6. Regresní analýza s cílem ověřit platnost Easterlinových závěrů 7. Srovnání zjištěného s dosavadním poznáním |