Oživení regionálního jazyka v Provence prostřednictvím škol Calandreta
Název práce v češtině: | Oživení regionálního jazyka v Provence prostřednictvím škol Calandreta |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Revitalization of the Regional Language in Provence by the Medium of Calandreta Schools |
Klíčová slova: | jazykověda, sociolingvistika, jazykové chování, střídání kódů, diglosie, bilingvismus, regionální jazyky, oživení jazyka, okcitánština, provensálština, vivaroalpština, bilingvní výuka, školy Calandretas, Francie, Provence, region Provence-Alpes-Côte d’Azu |
Klíčová slova anglicky: | linguistics, sociolinguistics, linguistic behaviour, code switching, diglossia, bilingualism, regional languages, language revitalisation, Occitan, Provençal, Vivaro-Alpine, bilingual education, Calandreta schools, France, Provence, Provence-Alpes-Côte d’ |
Akademický rok vypsání: | 2004/2005 |
Typ práce: | disertační práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Ústav románských studií (21-URS) |
Vedoucí / školitel: | prof. PhDr. Bohumil Zavadil, CSc. |
Řešitel: | skrytý![]() |
Datum přihlášení: | 08.02.2011 |
Datum zadání: | 08.02.2011 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum a čas obhajoby: | 29.03.2012 00:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 28.12.2011 |
Datum proběhlé obhajoby: | 29.03.2012 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná pracovníkem v zastoupení a finalizovaná |
Oponenti: | doc. Mgr. Miroslav Valeš, Ph.D. |
PhDr. Mgr. Josef Prokop, Ph.D. | |
Zásady pro vypracování |
Práce se zabývá otázkou revitalizace regionálního jazyka ve francouzském regionu Provence-Alpes-Cote d!Azur, přičemž zkoumá roli, kterou v tomto procesu hrají regionalistické bilingvní školy sítě Calandretas.
Výchozí materiál bude získán během terénního výzkumu v městech Gap a Orange, ve kterých působí školy této sítě. Výzkum se zaměří na vzorek lokální populace a na jednotlivé vzorky osob s přímou vazbou na Calanrdety: na zaměstnance těchto škol, žáky, bývalé žáky a na rodiče. Budou zkoumány různé aspekty vlivu daných škol na udržování jazyka, jazykové chování žáků těchto škol a rovněž postoje veřejnosti vůči tomuto typu vzdělávání. Práce bude sestávat z následujících základních částí: - teoretický vstup do dané problematiky a formulace výchozích hypotéz - metodologie (příprava výzkumu, jeho realizace a způsob zpracování) - popis a dílčí vyhodnocení výsledků výzkumu - formulace závěrů a případně dalších směrů bádání |
Seznam odborné literatury |
ABALAIN, Hervé. 2007. Le français et les langues historiques de la France.
ABRIAC, Dominique, et al. 2010. Repères et références statistiques sur les enseignements, la formation et la recherche : édition 2010. ALÉN GARABATO, Carmen. 2009. Langues minoritaires en quête de dignité : Le galicien en Espagne et l'occitan en France. BACCOU, Patrice. 2001. L’enseignement en occitan. Les écoles Calandretas : 1980 - 2000. BALAGUER, Claudi. 2001-2001. Las representacions de l'occitan al collègi Leon Còrdas. BARTHÉLEMY-VIGOUROUX, Alain; MARTIN, Guy. 2006. Provençal contemporain : Manuel pratique. BEC, Pierre. 1963. La langue occitane. BEC, Pierre. 1973. Manuel pratique d'occitan moderne. BEHLING, Günter. 1997. La transmission de la langue et de la culture occitanes. Deux études sur les motivations et les contradictions de la transmission culturelle dans la région Languedoc-Roussillon. BLANCHET, Philippe. 1992. Le provençal : Essai de description sociolinguistique et différentielle. BLANCHET, Philippe. 2002. Langues, cultures et identités régionales en Provence : La métaphore de l’aïoli. BOYER, Henri. 1990. Clés sociolinguistiques pour le "francitan". BOYER, Henri. 2001. Le francitan, un « bâtard linguistique » qui a la vie dure. BOYER, Henri (dir.). 2005. De l’école occitane à l'enseignement public : vécu et représentations sociolinguistiques. BOYER, Henri. 2009. Réseau vs communauté. Enseignement et normalisation sociolinguistique. BRATKOVÁ, Eva. 2008. Metody citování literatury a strukturování bibliografických záznamů podle mezinárodních norem ISO 690 a ISO 690-2 : metodický materiál pro autory vysokoškolských kvalifikačních prací [online]. BRUNOT, Ferdinand. 1927. Histoire de la langue française des origines à 1900. BRYMAN, Alan. 2008. Social Research Methods. CALVET, Louis-Jean; DUMONT, Pierre (dir.). 2009. L’enquête sociolinguistique. CARCASSONNE, Guy. 1998. Etude sur la compatibilité entre la Charte européenne des langues régionales ou minoritaires et la Constitution : Rapport au Premier ministre [online]. Confederacion Occitana de las Escòlas Laïcas Calandretas : Qu'es aquò. CERQUIGLINI, Bernard. 1999. Les langues de la France : Rapport au Ministre de l'Education Nationale, de la Recherche et de la Technologie, et à la Ministre de la Culture et de la Communication. [online]. COLOMBO, Patrick. 2002. Dossier : Evaluation de situations ou d'organisations d'apprentissages. CORTIER, Claude; PUREN, Laurent. 2007. Français et langues régionales et/ou minoritaires : une mise en convergence difficultueuse. DISMAN, Miroslav. 2002. Jak se vyrábí sociologická znalost. DOMPMARTIN-NORMAND, Chantal. 2002. Collégiens issus de Calandreta : quelles représentations de l'occitan ? DOMPMARTIN-NORMAND, Chantal. 2003. Ex-calandrons au collège : quelle évolution pour les représentations sur la langue régionale et la motivation pour l'apprendre ? GARDIN, Bernard. 1975. Loi Deixonne et langues régionales : représentation de la nature et de la fonction de leur enseignement. GIRY, Arthur. 1925. Manuel de diplomatique. GRÉGOIRE, Henri Jean-Baptiste. 1867. Rapports de Henri Grégoire, ancien évêque de Blois, sur la bibliographie, la destruction des patois et les excès du vandalisme faits à la Convention du 22 germinal an II au 24 frimaire an III. HAMMEL, Felip. 2010. Lo pentagòn de l'immersion. HAGÈGE, Claude. 2000. Halte à la mort des langues. HÉRAN, François; FILHON, Alexandra; DEPREZ, Christine. 2002a. La dynamique des langues en France au fil du XXe siècle. Istòria de las Calandretas : Un aventurament... [online]. JALON, Eric (dir.). 2011. Les collectivités locales en chiffres : 2011. KOHOUTEK, Rudolf. 1998. Metoda dotazníku pro pedagogy. LAFONT, Robert. 1971. Un problème de culpabilité sociologique : la diglossie franco-occitane. LAFONT, Robert. 1972. L'ortografia occitana : Lo provençau. LAVELLE, Pierre. 2004. Occitanie : Histoire politique et culturelle. LIEUTARD, Hervé; VERNY, Marie-Jeanne. 2007. L’école française et les langues régionales : XIXe-XXe siècles. MARTEL, Philippe (Felip). 1986. Quent nom per nostre parlar ? MARTEL, Philippe. 2007. L'école française et l'occitan : Le sourd et le bègue. MARTIN, Guy; MOULIN, Bernard et al. 1998. Grammaire provençale et cartes linguistiques. POIGNANT, Bernard. 1998. Langues et cultures régionales : Rapport au Premier ministre. POOLEY, Tim. 2003. La différenciation hommes-femmes dans la pratique des langues régionales de France. RASMUSSEN, Erik Stavnsager; ØSTERGAARD, Per; BECKMANN, Suzanne C. 2006. Essentials of Social Science Research Methodology. RICHAUD, André. 1986. Que nom per nòstre parlar? SALLES-LOUSTAU, Jean (dir.). 2003-2005. Òc-ben ! Première année d’occitan. Livre de l’élève. SIBILLE, Jean. 2000. Les langues régionales. SUMIEN, Domergue. 2009a. Classificacion dei dialèctes occitans. SUMIEN, Domergue. 2009b. Comment rendre l’occitan disponible ? Pédagogie et diglossie dans les écoles Calandretas. ŠATAVA, Leoš. 1994. Národnostní menšiny v Evropě : Encyklopedická příručka. VIGIER, Philippe. 1979. Diffusion d'une langue nationale et résistance des patois en France au XIXe siècle. VOLÍN, Jan. 2007. Statistické metody ve fonetickém výzkumu. WALLIMAN, Nicholas. 2006. Social Research methods. WALTER, Henriette. 2008. Aventures et mésaventures des langues de France. |