Väzenská korešpondencia Milana Šimečku

• Název práce v jazyce práce (slovenština): Väzenská korešpondencia Milana Šimečku
• Název práce v češtině: Vězeňská korespondence Milana Šimečky
• Název v anglickém jazyce: The letters from prison by Milan Šimečka
• Klíčová slova: Milan Šimečka disent disident korešpondencia väzenie listy samizdat Charta 77
• Klíčová slova anglicky: Milan Šimečka disident correspodence prison letters samizdat Charta 77
• Akademický rok vypsání: 2009/2010
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: slovenština
• Ústav: Katedra středoevropských studií (21-KSES)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Rudolf Chmel, DrSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 30.01.2011
• Datum zadání: 30.01.2011
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum a čas obhajoby: 28.06.2011 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 06.02.2011
• Datum proběhlé obhajoby: 28.06.2011
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: PhDr. Jana Pátková, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Bakalářské a diplomové práce

Termíny zadávání a odevzdávání bakalářských a diplomových prací se řídí dokumentem:
"Opatření děkana 19/2010 k organizaci studia v bakalářských a magisterských studijních programech na FF UK"
Bakalářská/diplomová práce se odevzdává ve dvou svázaných tištěných exemplářích a elektronické verzi odevzdané do Studijního informačního systému (dále jen SIS). Jeden výtisk bakalářské/diplomové práce je po obhajobě vrácen autorovi, druhý je nejpozději do 20 dnů po proběhnutí obhajoby odevzdán pracovníkům Koordinačního a metodického centra Knihovny FF ke zpracování. V případě oborů studovaných v areálu Jinonice jsou práce odevzdávány do Knihovny společenských věd T.G. Masaryka v Jinonicích. Tištěná verze bude zpracována v Centrálním katalogu UK a uložena po dobu pěti let v příslušné oborové knihovně. Po uplynutí pětileté lhůty bude práce přesunuta do depozitáře FF UK a po 10 letech od data obhajoby do Archivu UK. V případě oborových knihoven, které tištěné exempláře kvalifikačních prací neshromažďují, bude práce uložena v depozitáři FF UK. K práci jsou vždy přiloženy posudky školitele a oponenta.
Doporučená formální úprava závěrečné kvalifikační práce - metodické pokyny
Pokud vedoucí/školitel bakalářské/diplomové/rigorózní/disertační práce nestanoví jinak, je možné využít následující doporučenou formální úpravu k vypracování práce.

Formální úprava

Titulní vazebný list obsahuje
· plný název fakulty,
· uprostřed umístěné označení
· Bakalářská/Diplomová/Rigorózní/Disertační/Dizertační práce,
· v pravém dolním rohu jméno a příjmení autora (příp. titul),
· v levém dolním rohu rok odevzdání práce.

Titulní list uvnitř textu obsahuje
· plný název fakulty,
· název katedry/ústavu,
· označení Bakalářská/Diplomová/Rigorózní/Disertační/Dizertační práce,
· uprostřed jméno, příjmení autora (příp. tituly),
· název práce v českém a anglickém jazyce, nebo v jazyce, ve kterém je uskutečňován akreditovaný studijní program
· u bakalářských a diplomových prací v pravém dolním rohu jméno a příjmení vedoucího (příp. titul), rigorózní práce mohou mít uvedeny jméno školitele, u disertačních prací je jméno školitele povinné,
· v levém dolním rohu místo a rok odevzdání práce.

Rozsah práce je udáván v počtu znaků včetně mezer.
Minimální stanovené rozsahy jednotlivých typů prací jsou:
bakalářská práce - 72 000 znaků (tzn. přibližně 40 stran textu)
diplomová práce - 108 000 znaků (tzn. přibližně 60 stran textu)
rigorózní práce - 180 000 znaků (tzn. přibližně 100 stran textu)
Rozsah disertační práce stanovuje příslušná oborová rada na základě metodologických standardů příslušného oboru.
V celém textu musí být dodržena jednotná grafická úprava.

Grafická úprava práce
Práce je tištěna na bílý papír formátu A4 po jedné straně papíru. Alternativně, zejména pro práce velkého rozsahu, je možné použít oboustranný tisk, avšak poté je třeba z důvodu vazby dodržet stejný pravý a levý okraj stránky – viz sekce okraje. Pro základní text je použit patkový typ písma (např. Times New Roman). Pro data v tabulkách a grafech je možné použít i jiný druh písma, včetně bezpatkových (např. Arial).
Doporučená velikost písma je 12 pt pro základní text, 9-11 pt pro poznámkový aparát. Doporučené řádkování je 1,5.
Minimální hodnoty okrajů stránky jsou: nahoře 25 mm, dole 20 mm, vlevo 35 mm, vpravo 15 mm. V případě oboustranného tisku je minimální hodnota pravého okraje 35 mm. Text je zarovnán do bloku (na oba okraje).
Stránky se číslují. Titulní strana, poděkování, prohlášení, anotace v českém a anglickém jazyce nebo v jazyce, ve kterém je uskutečňován studijní program, obsah a seznam zkratek se nečíslují, ale započítávají se do pořadí stránek. (Úvod tedy např. začíná stránkou 7)
Kapitoly se začínají psát na nové stránce, názvy kapitol se uvádějí na samostatných řádcích, nepíše se za nimi tečka.
Pro číslování kapitol se používá víceúrovňové členění:
1. Název kapitoly
1.1 podkapitola
1.1.1 oddíl
Popisky tabulek, obrázků a schémat včetně jejich číslování se doporučuje uvádět pod nimi, a pod grafickým znázorněním se uvádí pramen.

Struktura práce
Poděkování vedoucímu práce (příp. školiteli, odborným konzultantům, atp.), je-li součástí práce, následuje za titulní stránkou.
Za poděkováním, resp. za titulní stránkou musí následovat prohlášení o tom, že student vypracoval práci samostatně a s použitím uvedené literatury v následujícím znění:
Prohlašuji, že jsem bakalářskou/diplomovou/rigorózní/dizertační práci vypracoval/a samostatně, že jsem řádně citoval/a všechny použité prameny a literaturu a že práce nebyla využita v rámci jiného vysokoškolského studia či k získání jiného nebo stejného titulu.

V …dne… podpis

Toto prohlášení stvrdí student svým podpisem.
Za prohlášení zařadíme stránku obsahující abstrakt a klíčová slova v českém a anglickém jazyce a případně i v jazyce, ve kterém je uskutečňován studijní program, ve kterém je student zapsán.
Po stránce s anotacemi následuje obsah. Je strukturován v souladu s členěním vlastního textu. Doporučeny jsou maximálně 3 úrovně dělení kapitol. Práce bývá členěna obvykle na úvod, vlastní text, závěr, seznam použité literatury a odborných pramenů a případně zahrnuje přílohy. Za obsahem následuje seznam zkratek.
Seznam použité literatury je bezpodmínečně zpracován podle platných standardů. Neurčí-li interní nařízení katedry, či ústavu jinak, jsou doporučovány tyto citační normy a styly: ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2, APA (American Psychological Association), Chicago Autor-Date Style, MLA Style (Modern Language Association), Vancouver/ICMJE Style, ČSN 01 6910
(Úprava písemností zpracovaných textovými editory). Jako pomůcku lze využít dostupné generátory citací (vždy s ohledem na zvolenou citační normu/styl).
Přílohy jsou vkládány na úplný konec práce a v textu je vložen odkaz na patřičné číslo přílohy. Seznam příloh se zpravidla uvádí po seznamu použité literatury.

Elektronická verze práce

Elektronickou verzi práce odevzdá student do Studijního informačního systému v prohledatelném formátu PDF verze 1.3 či vyšší. Má-li práce přílohu či přílohy (např. multimediální formáty či softwarová díla), vloží student do SIS také tuto přílohu (může mít jiný formát než PDF); v případě více příloh vloží jeden komprimovaný soubor (např. ve formátu ZIP či TGZ) obsahující všechny přílohy práce. Velikost souborů ukládaných do SIS je omezena na 850 MB. (více viz Opatření děkana č. 21/2010, čl. 4).
Student spolu s textem práce a případnými přílohami vloží do SIS i abstrakty práce, buď v samostatných souborech ve formátu PDF, nebo jako text do příslušných polí ve formuláři odevzdání elektronické verze práce v SIS.

Seznam odborné literatury

BOCK, I.: Jedna česká literatura? K některým tendencím "oficiální", samizdatové a exilové prózy 1969-1989, In: Česká literatura 1992, č.
BABYLON, študentský list,č. 9, ročník 17., 26. mája 2008.
FIDELIUS, P.: Kultura oficiální a "neoficiální", In: Svědectví 1983, č. 68, s. 685.
HAVEL. V.: Do různych stran. Praha: Lidové noviny, 1990
HAVEL, V.: Dopisy Olze, Atlantis, Brno 1990.
HAVEL, V.: Moc bezmocných (1987), In: Eseje a jiné texty z let 1970-1989, Dálkový výslech, Spisy 4., Torst, Praha 1992.
HAVEL, V.: Šest poznámek o kultuře, In: Listy 1984, č. 5, s. 3-4.
JIROUS, Ivan M..: Magorovy dopisy, Torst, Praha 2005.
JUNGMANNOVÁ, L.:Neoficiální, nezávislá, pralelní, alternativní, nelegální, druhá, jiná, nelicencovaná, samizdatová, inedití, undergroundová, podzemní… ale naše. In: Divadelní revue 2003, č. 3, www. divadlo.cz.
KOLEKTÍV: Biele miesta v slovenskej literatúre, Slovenské pedagogické nakladateľstvo, Bratislava 1991.
KOLEKTÍV: Česká a slovenská literatura v exilu a samizdatu, Hanácké noviny, Olomouc 1991.
KOSATÍK, P.: Psaním proti Husákovi: Milan ŠImečka, In: Respekt 2010, č. 21, s. 70-71.
KOSÍK, K.: Dialektika konkrétního. Praha: Academia, 1966
KUSÝ, M., ŠIMEČKA, M.: Európska skúsenosť s reálnym socializmom. Toronto, 1984.
KUSÝ, M.: Augiášov chliev reálneho socializmu. In: Petlice, 1983. In: Eseje, Archa, Praha 1991
MARČOK, V.: Dejiny slovenskej literatúry III, Literárne informačné centrum, Bratislava 2004.
MATEJOVIČ, P.: Písanie ako cesta k vlastnej skutočnosti. In: Slovenská literatúra, 53, č. 2, Bratislava 2006, s. 100 - 109.
PILAŘ, M.: Underground. (Kapitoly o českém literárním undergroundu). Host, Brno 1999.
PREČAN, V.: Nezávislá literatura a samizdat v Československu 70. a 80. let, Ústav pro soudobé dějiny ČSAV, Praha 1992, s. 1.
PREČAN, V.: Čs. dokumentační středisko nezávislé literatury, In: Svědectví 1986, č. 78, s. 402.
PUTNA, Martin C.: My poslední křesťané, Hermann a synové, Praha 1994.
SME, denník, 1. 2. 2007, s. 39.
STRÝKO, M.: Medzi smrťou a lžou, Knižná delňa Timotej, Košice 1996
ŠIMEČKA, M.: Dopisy z vězení / Listy z väzenia, Nadácia Milana Šimečku, Bratislava 1999
ŠIMEČKA, M.: Konec nehybnosti. Praha: Lidové noviny, 1990,