Problematika ideálu pospolitosti v moderních společnostech

• Název práce v češtině: Problematika ideálu pospolitosti v moderních společnostech
• Název v anglickém jazyce: The Problem of the Political in Contemporary Republicanism
• Klíčová slova: politická filosofie, politično, republikanismus, svoboda, společenství, forma vlády
• Klíčová slova anglicky: political philosophy, the political, republicanism, liberty, community, form of government
• Akademický rok vypsání: 2010/2011
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Jakub Čapek, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 19.01.2011
• Datum zadání: 19.01.2011
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Odevzdaná/finalizovaná: ne

Zásady pro vypracování

Disertační práce vychází z otázky po tom, nakolik a v jakém smyslu je existence sdíleného, politického prostoru určující pro jednotlivce v jeho schopnosti myslet a jednat jako občan. Kladu si proto za úkol pojednat o principech politického uspořádání se zřetelem k tomuto cíli. V jeho rámci se soustředím na samotný vztah mezi částí, tj. jednotlivcem, a celkem, tedy společenstvím. Budu sledovat otázku, jak (v kontextu západního politického myšlení) chápat konstituci individua i společenství. Přitom se pokusím postihnout, z jakých zdrojů a podmínek čerpá individualita i společenství svůj smysl. Cílem disertační práce je podat odpověď na otázku, zda za poslední účel politického zřízení považovat zajištění podmínek pro individuální rozvoj či „obecné blaho“, které na práva a svobody jednotlivců není redukovatelné. V této otázce práce volí druhou možnost. Smysl takové odpovědi však nespočívá v jednostranné degradaci individuálního prospěchu, nýbrž v přesvědčení, že je individuální zdar závislý na silné koncepci společného světa, a na sledování odpovídajícího obecného zájmu.
Provedení úkolu vyžaduje následující postup. Základním pracovním pojmem, jehož artikulace je předpokladem rozvinutí hlavní teze, je pojem politična jako takového. Politický rozměr společenského i individuálního života je chápán jako nesamozřejmá možnost, která dává vztahu jednotlivce a celku specifickou podobu. Prvním dílčím krokem je tedy pokus rozpoznat rysy, které jsou pro politický vztah ke světu určující, a které jej odlišují od vztahů jiných – ať už ekonomických, utilitárních či dalších. Politické fenomény se ukazují jako podstatným způsobem společné a sdílené. Jde o oblast, s níž se pojí prvek nahodilosti sdílených obsahů, nepředvídatelnosti událostí, které ji utváří, i specifický typ závazků a zodpovědnosti. Teprve na tomto základě bude možné vyslovit se ke klíčovým otázkám. V první řadě se nabízí rozvinutí „ontologických“ úvah Charlese Taylora. Právě Taylorovo myšlení bude představovat jedno z těžišť práce, neboť nabízí kritiku některých ústředních východisek moderního liberalismu. Zejména se zaměřím na Taylorův příspěvek do diskuse o přirozenosti lidské svobody i na polemiku s novověkému subjektivismu poplatnými koncepcemi politického zřízení. „Ontologickou“ úvahu bude v dalším kroku možné s ohledem na náš záměr dále zpřesnit. Výklad „faktorů, které třeba považovat za relevantní v životě společnosti“ (Taylor) nám umožní, abychom se zaměřili na podmínky zdařilého politického uspořádání, rozlišili mezi různými typy společenství a určili, v jakém smyslu tato společenství umožňují politický vztah ke světu. Bude tak možné provést rozlišení mezi užšími republikánskými politickými koncepcemi a širšími koncepcemi, které se běžně označují jako komunitaristické. Takové rozlišení nám poskytne kritérium, na jehož základě se budeme moci vyslovit k otázce konfliktních závazků, které na jednotlivce kladou různé typy společenství. Pendant k „ontologickému“ tázání zároveň představuje problematika sociální spravedlnosti, neboť účast na politickém životě společenství je možná pouze tehdy, není-li jeho subjekt sociálně či ekonomicky vyloučen. Tématem se tak stává i vztah mezi politickou a ekonomickou sférou, mezi míněními a zájmy, jehož pojetí v myšlení H. Arendtové, z nějž jsme původně vyšli, bývá často předmětem kritiky.

Seznam odborné literatury

Vybraná bibliografie:
Arendtová, Hannah, On Revolution, New York: Penguin Group, 1963.
Berlin, Isaiah, Four Essays on Liberty, Oxford: OUP, 1969.
Gadamer, Hans-Georg, Pravda a metoda, Praha: Triáda, 2010.
MacIntyre, Alasdair, After Virtue: A Study in Moral Theory, University of Notre Dame Press, 1998.
Rancière, Jacques, La mésentante, Paris: Galilée, 1995.
Sandel, Michael, Liberalism and the Limits of Justice, Cambridge: CUP, 1982.
Strauss, Leo, What Is Political Philosophy? and Other Studies, Glencoe: The Free Press, 1959.
Schmitt, Carl, Pojem politična, Praha: Oikúmené, 2007.
Taylor, Charles, Sources of the Self: The Making of the Modern Identity, Cambridge: Cambridge University Press, 1989.
Taylor, Charles, The Malaise of Modernity, Concord: House of Anansi Press Ltd, 1991.
Walzer, Michael, Thinking Politically, New Haven: Yale University Press, 2007.