Výsypkové plochy se řadí mezi stanoviště s extrémním vodním režimem, opakované vysychání, znovu sycení vodou a její opětovný rychlý odtok. Půdní krusty lze rozdělit do dvou typů – biologické a nebiologické, tedy fyzikálně – chemického původu. Biologická krusta je tvořena biotou bezcévných rostlin - Cyanobakteriemi, Microfungami, Lichenophyty a Bryophyty, aj. Biota zpevňuje povrch především v aridních oblastech a chrání ho tak před erozí. Povrch neosídlený organismy je vlhký a kompaktní, při vysychání však puká a eroduje v závislosti na textuře a koncentraci solí. Kolonizací bioty se značně snižuje eroze, krusta chrání povrch a umožňuje další kolonizaci . U abiotických krust vzniklá krusta na povrchu brání vsakování, dešťová voda odtéká povrchově do řek. Při opakovaném sycení a vysychán půdy dochazí k zrychlovaní procesu mineralizace.
- zadáno vedoucím/školitelem