Mzdová oblast jak už název napovídá má za hlavní cíl výpočet a zúčtování mezd. Skrývá se pod tím celá řada činností a procesů, které směřují k tomuto hlavnímu cíli. Tyto procesy a činnosti jsou dány jednak povinností z legislativy, jednak vnitropodnikovými směrnicemi.

Dříve než si probereme jednotlivé základní principy řešení a způsobů práce musíme si popsat způsoby organizace dat mzdové oblasti. Vystupují zde následující evidované objekty:

Osoba .. fyzická osoba, o níž evidujeme

- data o osobě (Osb)

- daňové údaje (Dan, Das)

- srážky (Sra)

PV .. vztah osoby k organizaci (pracovní poměr, jiný poměr či vztah,uchazeč, lékař, lektor, psychiatr, uživatel systému, ..); zde evidujeme data

- data o PV (Opv)

- detailní data charakterizující PV

- dlouhodobé složky mezd, tarify

- dovolená (Dov)

- data o pojištění (Poj, Pos)

- sociální pojištění

- zdravotní pojištění

- nemocenské pojištění a denní vyměřovací základy

- průměrné výdělky (Pru)

- přesčasy (Pre)

- měsíční vstupní data (Vst)

- měsíční vypočtená data (Vyp)

- rekapitulace a rozbory (Rek)

- převod do účetnictví (Uct)

- bankovní převody, odvody, zasílání výplaty a srážek (Ban)

Správní oddíl .. jednotka uzavírání mezd – viz obecný úvod

Kalendáře .. slouží pro popis rozvrhů pracovní doby (Kal)

Složky mezd .. slouží k rozčlenění zadávaných vstupů pro výpočet a k rozborům vypočteným mezd (SLM)

2 Některé pojmy

2.1 Složka mzdy a interní algoritmus

Podrobný popis je uveden v samostatné části dokumentace.

Složka mzdy či platu (používaná zkratka SLM) je pojem, který se táhne celou mzdovou částí řešení aplikace. Složka mzdy je detailní částí mzdy či platu. Odlišuje se od ostatních složek mzdy některou svou popisnou či klíčovou položkou. Například mzda zaměstnance se rozdělí na SLM základní mzdy a SLM příplatku. Rozlišujeme různé SLM pro různé případy náhrad mzdy či nepřítomností v práci (dovolená, neplacené volno, neomluvená absence).

Pojem složky mzdy používáme pro vstupy k zúčtování mezd i pro výsledky výpočtu mzdy. Používáme je jak pro příjmové (tarif, odměny), tak pro srážkové účely (odvody, srážky, výplata).

Složka mzdy je vždy označena svým kódem určujícím druhové členění. Pojem složky mzdy se tak v praxi používá jak pro celou složku mzdy (včetně částky, hodin, členění, …) , tak pro druhové členění (například časová základní mzda či vyměřovací základ pro zdravotní pojištění).

3 Rozsah mzdové oblasti

4 Dílčí technologické celky mzdové oblasti [CZ + SK]

4.1 Obecně

4.1.1 Změny uprostřed měsíce

4.1.1.1 Nástup/ukončení PV během měsíce

Pokud PV vznikne uprostřed měsíce, nezadávejte začátek platnosti některých časově sledovaných položek k tomuto dni, nejlépe ponechte na předdefinovaném datumu (např. 1.1.1910). Omezení platnosti podle doby trvání PV se provádí automaticky.

Jedná se zejména o tarify na Opv02, tarifní zařazení a zařazení na správní oddíl či do struktur na Opv01, přiřazení ke zdravotnímu pojištění na Poj01. Vyhneme se tak event. problémům s vyhodnocováním podmínek, které jsou (často legislativně) prováděny k 1.dni měsíce nebo naopak k poslednímu dni měsíce. V případě tarifů pak datum uprostřed měsíce způsobuje zvláštní režim výpočtu mzdy pro změnu tarifu uprostřed měsíce.

Obdobná je situace při ukončení PV. Zde je situace o trochu složitější (např. záznam na Opv02 s kódem jiným než O nebo N a časově platný se zpracovává ve výpočtu mzdy i po ukončení PV), ale přesto pokud ukončujete platnost, tak to provádějte k poslednímu dni měsíce, aby od příštího měsíce již záznamy nebyly časově platné. Zásadně byste neměli ukončovat příslušnost zaměstnance k pojištění pro zúčtování případných plnění po ukončení PV.

4.1.1.2 Změny struktur, tarifu a dalších položek během měsíce

U vykazovaných PV je zapotřebí respektovat obecné doporučení k zadávání časových SLM (včetně odpracované doby), tj. zadávat je s datumovým určením – minimálně zadat datum od. Tím se vstupní SLM nasměruje do správného časového úseku měsíce a může být korektně vyhodnocena při výpočtu mzdy.

V případě tarifů pak datum uprostřed měsíce způsobuje zvláštní režim výpočtu mzdy pro změnu tarifu uprostřed měsíce.

Pro tarifní záznamy na Opv02 (s kódy doby O nebo N) musí platit, že buď jsou všechny záznamy bez časového řezu uprostřed měsíce, nebo je pro všechny záznamy (s kódem doby O nebo N) zadán řez ke stejnému datu (byť se částka mění pouze u jednoho záznamu).

Stav, kdy některý tarif časový řez má a některý nemá, může způsobit problém ve vyhodnocení časových charakteristik při výpočtu mezd.

4.1.2 Mezinárodní ekonomický pronájem

Jednou z možností, jak plnit vlastní úkoly zaměstnavatele, je zajistit plnění těchto úkolů nikoli vlastními zaměstnanci, ale pronajatými pracovníky ze zahraničí.

Tito pracovníci nejsou v právním vztahu k zaměstnavateli (ten je pouze jejich „ekonomickým zaměstnavatelem“), obvykle jim nevyplácí žádnou mzdu ani odměny, využívá však jejich pracovní sílu a řídí jejich práci. Za pronájem pracovní síly platí právnímu zaměstnavateli pronajatého pracovníka do zahraničí dohodnutou odměnu formou faktury.

Z hlediska daňové problematiky je však při pronájmu pracovní síly ze zahraničí ekonomický tuzemský zaměstnavatel považován za zaměstnavatele-plátce daně i za tyto pronajaté pracovníky podle tuzemských předpisů a musí i za ně plnit všechny povinnosti plátce daně, zejména odvádět zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti pocházejících z činnosti vykonávané u tuzemského zaměstnavatele.

Výše příjmu pro výpočet záloh na daň je určena ustanovením zákona o dani z příjmu jako příjem, který zaměstnanci vyplácí zahraniční právní zaměstnavatel a fakturuje jej tuzemskému ekonomickému zaměstnavateli.

Tento příjem se v CZ legislativě pro účely stanovení základu daně i pro pronajatého zahraničního pracovníka navyšuje o povinné pojistné zaměstnavatele podle tuzemských předpisů na tzv. superhrubou mzdu.

Pro přehlednost budeme v dalším textu používat i následující zkratky:

ZAM ….. Pronajatý zahraniční zaměstnanec

EORG … Ekonomický zaměstnavatel (tuzemská organizace)

PORG … Právní (zahraniční) zaměstnavatel ZAM

Pro zpracování těchto zahraničních pronajatých pracovníků jsme v EGJE zavedli druhy PV:

31 - pronajatý zaměstnanec - pracovní poměr,

32 - pronajatý zaměstnanec – DPČ,

33 - pronajatý zaměstnanec – DPP.

Tito pronajatí zaměstnanci nejsou započítáváni do žádných evidenčních stavů ekonomického zaměstnavatele

Odměna pronajatého zaměstnance:

Jak již bylo uvedeno výše, odměny pronajatého zaměstnance (ZAM) nejsou mzdovým nákladem ekonomického zaměstnavatele (EORG). Odměna pronajatého zaměstnance (ZAM) pro zdanění u ekonomického zaměstnavatele (EORG) je dána obvykle konkrétní měsíční částkou, ekvivalentem za tohoto zaměstnance právním zaměstnavatelem (PORG) fakturované měsíční částky (bez marže).

Pronajatý zaměstnanec ZAM však pracuje podle rozvrhu práce u EORG, podle pracovněprávních předpisů platných v zemi EORG se posuzují i nepřítomnosti v práci.

Záleží pak na EORG, zda bude pronajatému zaměstnanci nepřítomnosti v práci vykazovat a případně o ně tuto "tarifní mzdu" krátit, či zda mu poskytne i další zdanitelné požitky (auto, příspěvky apod.)

Příjem pronajatého zaměstnance tedy lze stanovit jakýmkoli ze způsobů, kterým se stanovuje mzda vlastním zaměstnancům

Principiálně by takový pronajatý zaměstnanec neměl být krácen v nárocích vyplývajících z tuzemských právních předpisů (dovolená, nemoc, příplatky za přesčasy, noc apod.), ale kdo je bude platit, je otázkou vysílací/pronajímací smlouvy.

Abychom mohli odměny pronajatého zaměstnance odlišit od mzdy a odměn "vlastních" zaměstnanců (pronajatí zaměstnanci se nevykazují ve výkazech za vlastní zaměstnance), je v EGJE zavedena sada příjmových IA tak, abychom nemuseli měnit standardní sestavy se standardními IA.

Jedná se o evidenční IA (v závorce je uveden jejich ekvivalent platný pro vlastní zaměstnance):

7001 = Pronájem - Referenční fond pracovní doby (0001)

7002 = Pronájem - Skutečný fond (individuální) pracovní doby (0002)

7004 = Pronájem - Fond doby svátku v měsíci (0004)

7021 = Pronájem - Čerpání dovolené (0021)

7042 = Pronájem - Překážky z důvodů ob. zájmu bez náhrady mzdy (0042)

7051 = Pronájem – Nemoc (0051)

7062 = Pronájem - Překážky z důl. os. důvodů bez náhrady mzdy (0062)

7151 = Pronájem - Neomluvená absence (0151)

7101 = Pronájem - Časová mzda (1101)

7102 = Pronájem - Nadtarifní složky mzdy (tarifní rozpětí, nadtarif) (1102)

7111 = Pronájem - Příplatek za práci přesčas (1111)

7112 = Pronájem - Příplatek za noční práci (1112)

7113 = Pronájem - Příplatek za práci ve svátek (1113)

7114 = Pronájem - Práce ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí (1114)

7154 = Pronájem - Ostatní příplatky a doplatky (1154)

7176 = Pronájem - Ostatní prémie a odměny (1176)

7131 = Pronájem - Odměna za práci podle dohody o pracovní činnosti (2131)

7132 = Pronájem - Odměna za práci podle dohody o provedení práce (2132)

K těmto IA nejsou založeny žádné SLM, uživatel si je založí v případě potřeby.

Mechanismus převodu standardních IA (SLM) na IA (SLM) "pronajatých zaměstnanců"

Vzhledem k tomu, že vstupy pro výpočet přicházejí obvykle z docházky, která nemusí „vědět“, kdo je a kdo není pronajatý zaměstnanec, budou se vstupy i pro pronajaté zaměstnance zadávat standardními IA. Výpočet mzdy umožňuje u pronajatých zaměstnanců (pro druh PV 31 až 33) transformaci vstupních obecných SLM na jinou sadu výstupních SLM. K tomu je využit mechanismus generování alternativních SLM (zadání na formuláři Slm01, záložka Kódy a další), a to pomocí typu generování 10 – Alternativní SLM podle druhu PV. V tomto případě (generovaná SLM má IA v rozmezí 7001-7999) je možno generovat nově i SLM s jiným IA než má původní SLM.

Potlačení výplaty vypočtené „odměny“ pronajatého zahraničního zaměstnance

Vzhledem k tomu, že účelem výpočtu mzdy pronajatého zaměstnance u EORG není vyčíslení částky k výplatě (vyplácí je PORG), ale pouze výpočet a odvod zálohy na daň, je pro potlačení výsledné „mzdy“ takových zaměstnanců určen IA

4413 - Potlačená výplata

Na formuláři Sra01 pro pronajaté zaměstnance zadávejte SLM s tímto IA obdobně jako SLM s IA 4411. Na rozdíl od ní však nebude NIKDY vyplacena ani v hotovosti. Pokud bude mít zaměstnanec evidovanou SLM s IA 4413, výpočet mzdy na ní generuje částku, která by byla k výplatě, kdyby se příjem vyplácel v tuzemsku.

Výpočet zdanitelné odměny pro druhy PV "pronajatý pracovník":

Pro správný výpočet zdanitelné odměny pronajatého zahraničního zaměstnance je nutno mít nastaveno:

SLM:

- nastaveno generování alternativních SLM na vstupních SLM pro druhy PV 31 až 33

Osoba:

- evidovaná SLM s IA 4413 – potlačená výplata na Sra01

PV:

- CZ : nastaveny správné atributy placení pojistného na SP i ZP (aby se správně navýšil základ daně na superhrubou mzdu, přestože pojistné zaměstnanec do CZ neplatí – viz níže)

- potlačený odvod pojistného na SP i ZP (pojistné odvádí PORG, navíc obvykle do jiného pojistného systému než tuzemského),

- pro SK legislativu zadané zahraniční pojistné zaměstnance.

Na základě zadaných vstupů (viz výše) probíhá výpočet mzdy pronajatého zaměstnance standardním způsobem, s následujícími odchylkami:

- kontroluje se, zda mají vstupní SLM nastaveno generování alternativních SLM. Pokud ano, budou přetransformovány, pokud nikoli, je to chyba signalizovaná hláškou (odměna ZAM by zůstala na mzdových nákladech za vlastní zaměstnance),

- výpočet stanoví zdanitelné příjmy, podle evidovaného druhu PV (31 až 33) provede

CZ leg: navýšení těchto příjmů o (fiktivní) povinné pojistné zaměstnavatele

SK leg: snížení těchto příjmů o zahraniční pojistné, které je podle zahraničních předpisů povinen z těchto příjmů platit zaměstnanec (SLM s IA 3294 a 3295 zadané ve vstupech)

- z takto stanoveného základu daně spočte zálohovou daň (evidovanou na SLM se standardními IA).

- na základě evidované SLM s IA 4413 – potlačená výplata – převede částku „k výplatě“ na tuto SLM, ta však ve skutečnosti nebude vyplacena.

Zálohy na daň spočtené z evidovaných a vypočtených zdanitelných příjmů pronajatého zaměstnance jsou spolu se zálohami na daň vlastních zaměstnanců vykázány a odvedeny standardním způsobem.

Sestavy se zaměstnanci druhu PV 31-33

V rámci vytvoření nových druhů PV jsme řešili i zařazení zaměstnanců s těmito novými druhy PV do standardních sestav a to zejména v oblasti výstupů mimo EGJE a statistických hlášení. Některé výstupy (zejména pololetní a roční) však budou upraveny až v následující verzi. Obecný export do účetnictví lze řešit pomocí alternativních SLM podle druhu PV nebo přímo podmínkou na druh PV v konfigurací účetnictví na formuláři Uct01.

4.2 Daně a pojištění

4.2.1 Vyrovnání záporného odvodu daně

Vzhledem ke vzájemnému zápočtu sumy zálohové daně, daňového bonusu a vracených přeplatků z RZD se může stát, že vypočtená částka odvodu na finanční úřad vyjde jako záporná hodnota – tedy že by zaměstnavatel na účet zálohové daně neměl odvést nic, a naopak by mu měl FÚ vrátit přeplatek odvodu zálohové daně.

Tuto situaci lze v praxi řešit dvěma způsoby

– Buď si plátce požádá na FÚ o zaslání přeplatku zálohové daně na svůj účet

– Nebo o tento přeplatek odvodu zálohové daně ponížit odvod v některém (nejlépe následujícím) měsíci

Pokud v EGJE chce uživatel využít druhou možnost, tedy automatické snížení odvodu daně v příštích měsících o částku aktuálního přeplatku, je v EGJE k dispozici následující řešení.

Korekční SLM

K dispozici jsou dva interní algoritmy

IA 5190 - Korekce záporného odvodu záloh na daň v běžném měsíci

Slouží ke korekci záporného odvodu zálohy na daň v běžném měsíci (o tuto částku by měl/mohl být snížen odvod zálohové daně v příštích obdobích).

IA 5191 - Snížení zál. daně o korekci záporného odvodu v minulém měsíci

Slouží ke snížení odvodu zálohy na daň v běžném měsíci o přeplatek odvodu záloh na daň neuplatněný v minulých měsících

Poznámka:

Pokud chce uživatel využívat systém vyrovnání záporného odvodu daně, musí si k uvedeným IA 5190 a IA 5191 založit SLM (ke každému z těchto IA může být pouze jediná SLM).

Nastavení pro automatické vyrovnávání

Řídícím údajem pro automatické/ruční vyrovnávání záporného odvodu daně je hodnota konfiguračního parametru správního oddílu (f. Adm23, záložka Konfigurační parametry) „Automaticky vyrovnávat záporný odvod záloh na daň“ s hodnotami Ano/Ne. Pokud je hodnota tohoto parametru nastavena na

Ano = Automaticky vyrovnávat záporný odvod záloh na daň,

tak v případě zjištění záporné sumy odvodu záloh na daň uzávěrkou běžného měsíce je automaticky vytvořena (některému z PV uzavíraného SO) korekční SLM s IA 5190 (pouze pokud taková existuje!) s kladnou částkou (ve výši absolutní hodnoty záporné sumy odvodu záloh na daň). Tato SLM má původ vzniku 89 – generováno uzávěrkou.

Tím bude skutečná částka odvodu záloh za běžný měsíc nulová.

O neuplatněnou část přeplatku zálohové daně z běžného/uzavíraného měsíci zkusí EGJE snížit odvod zálohové daně v příštím měsíci následujícím mechanismem.

Při uzávěrce příštího měsíce je v zúčtovaných mzdách předchozího měsíce zjišťováno, zda je v něm zúčtována korekční SLM s IA 5190.

Pokud ano, je automaticky vygenerována SLM s IA 5191 (s původem vzniku 89 – generováno uzávěrkou) se stejnou částkou, ale opačným = záporným znaménkem (o částku neuplatněného přeplatku daně z minulého měsíce je/bude v aktuálním měsíci odvod daně ponížen).

Tím je předchozí neuplatněná část přeplatku záloh na daň promítnuta jako snížení odvodu v následujícím měsíci, pokud možno v plné výši.

Pokud bude dosud neuplatněná část přeplatku daně z minulého měsíce vyšší, než je suma záloh na daň v běžném měsíci, vyjde odvod záloh na daň opět záporný a situace se bude opakovat stejně jako v předchozím měsíci.

Ne = Automaticky NEvyrovnávat záporný odvod záloh na daň,

tak výše popsaný automatismus není funkční.

I v tomto případě však je možno si „schovat“ část odváděného přeplatku záloh na daň, a to ručním zadáním SLM s IA 5190 a s kladnou částkou korekce záporného odvodu zálohy na daň v běžném měsíci některému z PV daného SO na f. Vyp01/Vstupy.

V příštím měsíci však je nutno tuto částku (nebo její část), ale s opačným = záporným znaménkem, zadat jako SLM s IA 5191 také některému PV z daného SO, čímž dojde k ponížení odvodu zálohy na daň o takto zúčtovanou částku v příštím měsíci.

Poznámka:

Z hlediska logiky je nesprávné používat současně kombinaci automatického a ručního dorovnání záporného odvodu záloh na daň.

V případě, že se rozhodnete používat automatické dorovnání (parametr „Automaticky vyrovnávat záporný odvod záloh na daň“ je nastaven na hodnotu ANO), nebudou ručně zadané korekce zohledněny!!!

Pro uplatnění ručně zadaných korekcí je nutno parametr „Automaticky vyrovnávat záporný odvod záloh na daň“ nastavit na hodnotu NE)!!!

4.2.2 Danění do ciziny

Je řešeno samostatným okruhem Dac – Danění do ciziny.

Tento okruh řeší problematiku vyslání zaměstnance k práci v zahraničí, kdy zaměstnanec pracuje podle příkazů vysílající organizace a ta ho také i za dobu práce v zahraničí odměňuje. Z příjmů za práci v zahraničí (cizině) je však zaměstnavatel povinen odvádět daň z příjmů a to podle legislativy státu, kde je práce vykonávána tamním finančním orgánům.

Řešení předpokládá, že všichni vyslaní zaměstnanci platí pojištění sociální a zdravotní ve státě, odkud jsou na práci v cizině vyslání (mají potvrzení o tom, že jsou zde plátci pojistného).

Blíže viz uživatelská příručka pro tuto problematiku (Dac_uzdoc).

4.2.3 Dodatečné přesměrování odvodu pojistného na ZP z minulosti (při dodatečné změně ZP)

Často se stává, že zaměstnanec zapomene MÚ nahlásit změnu ZP.

V takovém případě je pojistné odváděno na nesprávnou ZP - u té mu vzniká přeplatek, naopak u té, kam mělo být pojistné za zaměstnance odvedeno (kam je zaměstnanec fakticky příslušný) vzniká nedoplatek a vzniká i možnost penalizace.

V případě zjištění takového nedostatku je zaměstnavatel povinen

- podat opravný Přehled za dotčená období na obě zdravotní pojišťovny

- vyrovnat finanční odvody k jednotlivým ZP

Zdravotní pojišťovny velmi často v těchto případech (na základě opravných Přehledů) umožňují zaměstnavateli provést vyrovnání rovnou v rámci odvodu běžných plateb, tedy

- snížit si platbu běžného měsíce o přeplatek u té ZP, u které nesprávnou evidencí ZP vznikl (kam byla platba poslána neoprávněně)

- naopak navýšit běžný odvod o dlužnou částku u té „správné“ ZP, kde má zaměstnavatel nedoplatek

Ohledně výkaznictví takovou situaci již řešíme v rámci CZ Přehledů (Poj11) a i SK Výkazů pojistného na ZP (Pos21 – viz níže), kdy řádný Přehled/Výkaz zaměstnance vykáže u pojišťovny, na kterou bylo pojistné skutečně odesláno, opravný Přehled/Výkaz jej vykáže u té ZP, kam mělo být odesláno.

Je však potřeba řešit i možnost automatizace pozdějšího skutečného finančního vyrovnání odvedeného pojistného mezi pojišťovnami (stažení si přeplatku od původní nesprávné ZP, převedení tohoto pojistného na novou správnou ZP) v rámci platebních příkazů (při zachování dostatečné průkaznosti).

Dosud bylo nutno

- Buď jednotlivé platební příkazy pro zdravotní pojišťovny ručně upravovat (o zápočet nedoplatku/přeplatku na odváděném pojistném)

- Nebo tyto převody pojistného řešit samostatnými platebními příkazy mimo EGJE

Nově jsme zapracovali možnost, která „umí“ u konkrétních PV převést/vyrovnat nesprávně odvedené pojištění na ZP za konkrétní období mezi „původní-nesprávnou“ a „novou-správnou“ zdravotní pojišťovnou v rámci platebních příkazů EGJE.

Řešení v EGJE – popis principu:

1./ Pokyn k „vyrovnání pojistného mezi ZP (původní/novou)“ je dán zadáním speciální vstupní SLM s IA 5402 - Inicializace převodu plateb pojistného na ZP - do vstupů, a to se zadaným obdobím, za které se má již odvedené pojistné přesměrovat.

2./ Pokud je taková SLM s IA 5402 a s obdobím, za které se má převod odehrát, zadána ve vstupech, tak výpočet nejprve porovná, zda se v u dané osoby v daném období liší

- původní ZP (viz Vyp01/Měsíční položky = ZP, na kterou byl odvod ve skutečnosti proveden)

- a nová ZP (viz Poj01/Zdravotní pojištění = ZP, na kterou měl být odvod proveden)

3./ Pokud se tyto dvě ZP liší, vygeneruje výpočtový algoritmus do výpočtu v aktuálním období dva EVIDENČNÍ záznamy (evidenční = nemají finanční dopad na výpočet PV v aktuálním měsíci) na SLM se speciálním IA 5402

- jeden záznam s vratkou pojistného za dotčený měsíc (částka se zápornou sumou) a s bankovním spojením na ZP, kam bylo v dotčeném měsíci odvedeno nesprávně (= ZP z Vyp01/Měsíční položky opravovaného období)

- druhý záznam s doplatkem (částka s kladnou sumou) a s bankovním spojením na ZP, kam mělo být (a nebylo) odvedeno (= ZP z průběžné evidence na Poj01/Zdravotní pojištění)

- Přičemž Suma = součet částek ze všech SLM s pojistným zaměstnance i zaměstnavatele na ZP zúčtovaných v dotčeném měsíci, který se vyrovnává (období zadané na vstupu se „signální“ SLM s IA 5402 - Inicializace převodu plateb pojistného na ZP).

4./ Dále pak měsíční UZÁVĚRKA při tvorbě platebních příkazů zahrne do odvodů na jednotlivé ZP i tyto „odvodově korekční“ hodnoty (záznamy výpočtu) = bude o ně korigován odvod na jednotlivé ZP z běžného měsíce. Tím budou k běžným platbám pojistného započteny i takto vytvořené přeplatky/nedoplatky z vyrovnání mezi jednotlivými ZP.

Tyto záznamy z výpočtu (přeplatky/nedoplatky) jsou vidět i na Ban07/Zúčtované SLM u jednotlivých odvodů na konkrétní ZP (druh příjemce = 2) v detailu plateb (Zúčtované SLM).

Celý proces vyrovnání na základě signální SLM s IA 5402 - Inicializace převodu plateb pojistného na ZP – mezi jednotlivými ZP, resp. výskyt chybových stavů, je ve výpočtu komentován možnými hláškami (podle situace):

- VYP591a [ERR] Vstup %1 s IA 5402 nemá zadáno období – není zpracováno

- VYP591b [ERR] Období %1 vstupu %2 s IA 5402 není spočteno a uzavřeno – vstup nebude zpracován

- VYP591c [ERR] Vstup %1 s IA 5402 a období %2 – v tomto období jsou evidovány stejné ZP - požadavek nemá smysl - vstup nebude zpracován

- VYP591d [ERR] Pro vstup %1 s IA 5402 nebyla nalezena platná bankovní cesta pro ZP %2 - vstup nebude zpracován

- VYP591e [ERR] Duplicitní vstup %1 s IA 5402 a období %2 - vstup nebude zpracován

- VYP592 [WAR] Požadavek na přesměrování plateb pojistného ZP za období %1, ale suma pojistného v tomto období je nulová

V měsíční uzávěrce je pak generování platebních příkazů pro každou z dotčených zdravotních pojišťoven – v případě vyrovnání mezi ZP – komentováno hláškou:

- MU037 ZP Dodatečné přesměrování odvodu ZP <číslo ZP> ve výši <suma> <měna>

Pokud bylo ve výpočtu požadováno (a uskutečněno) přesměrování odvodu pojištění na ZP z minulých měsíců z původně evidované zdravotní pojišťovny na nově evidovanou zdravotní pojišťovnu (např. v případě pozdě ohlášené/evidované změny ZP), je korekce běžného odvodu pojistného o toto vyrovnání mezi ZP oznámená touto hláškou (u všech dotčených zdravotních pojišťoven).

4.3 Srážky a příspěvky

4.3.1 Odborové příspěvky

Pokud se organizace rozhodne, může pomoci odborovým organizacím a provádět pro ně srážky odborových příspěvků.

V rámci organizace může existovat několik odborových organizací a každá z nich má svůj bankovní účet, na který se příspěvky zasílají. Každá rovněž může používat jiný způsob výpočtu příspěvku.

Příspěvek se počítá na úrovni osoby, tj. za osobu a to ze všech jejích příjmů. K tomu, aby byl vypočten příspěvek odborům, je zapotřebí na formuláři srážek a příspěvků Sra01 evidovat odborový příspěvek, tj. srážku s interním algoritmem 4305 = příspěvek odborům. Kromě obvyklých položek je důležité vyplnění položek kód částky srážky a měsíční částka. Podle nich se totiž počítá příspěvek. Pokud má kód částky srážky hodnotu:

- 0 nebo 85, pak je prováděna srážka ve výši zadané měsíční částky,

- 201 až 299, pak je příspěvek počítán ze základny určitým procentem (z úhrnu příjmů). V tomto případě je zapotřebí:

- v číselníku obecné započitatelnosti Slm02 zadat započitatelnost s účelem pro výpočty (=1) a kódem započitatelnosti (kódové označení zápočtu) s číselnou hodnotou mezi 201 a 299. Číselná hodnota je zapotřebí, neboť je svázána s kódem částky srážky na formuláři Sra01 a to je číselná položka. V rámci této započitatelnosti pak uveďte všechny SLM (včetně započitatelnosti částky +1, 0, -1), které jsou zahrnuty do základny pro výpočet příspěvku odborům

- v číselníku SLM (formulář Slm01) je zapotřebí zadat pro SLM odborů (IA 4305)

- požadované procento do položky procento,

- mezi používané kódy částek zvolenou hodnotu uživatelskou 201 – 299; ta již předtím musí být uložena do uživatelských kódů částky (na témže formuláři Slm01, záložka Uživatelské kódy částek).

Pokud má zaměstnanec takto zadaný příspěvek, pak se podle započitatelnosti zjistí základna a příspěvek je pak zadané procento z této základny

Program umí rovněž omezit shora či zdola výši příspěvku odborům – viz další kapitola.. Pozor, toto omezení neplatí v případě, že je částka zadaná jako jednorázová, případně zadaná z měsíčních vstupů.

Pro účely zasílání lze použít individuální úhradu, která pak funguje jako každá jiná srážka a tím, že cílovým účtem je bankovní účet konkrétní odborové organizace.

Většinou se však použije hromadná úhrada, kde se v evidenci srážek Sra01 eviduje pouze bankovní cesta k příjemci na konkrétního příjemce. Pokud je tak nastaveno v Ban02, individuální data se nevyplňují.

Bankovní cesta k příjemci (bankovní účet odborové organizace) se eviduje na formuláři Ban02. Vyplňují se kromě obvyklých položek speciálně:

- druh příjemce = 60 (odbory)

- forma doprovodného seznamu = 1 sestava; při této hodnotě se v evidenci srážek pro hromadnou úhradu nepožadují individuální hodnoty

Z podkladové evidence (Ban02, Sra01) provede výpočet mzdy příslušné výpočty a srážky ze mzdy. Následovně provedená uzávěrka (tj. za správní oddíl) propojí vypočtené částky příspěvků na bankovní spojení a nachystá data pro zasílání.

Počet odborových organizací není omezen. Jen je vhodné pro každou evidovat speciální složku mzdy; nutné je to v případě, že každá používá jiné procento. Dokonce lze srážet jednomu zaměstnanci příspěvky více odborovým organizacím.

4.3.2 Minimální a maximální částka počítaných srážek

Pro srážky, jejichž výše se určuje výpočtem lze omezit vypočtené částky a to jak shora, tak zdola. V číselníku SLM k tomuto účelu slouží dvě položky a to

minimálně pro minimální částku a

maximálně pro maximální částku.

Pozor na to, že číselník SLM je společný pro celou databázi a minimální / maximální hodnoty jsou tak platné pro všechny !

Omezení na minimální / maximální částku je použito pro všechny srážky typu „dohoda o provedení srážek“, tj. SLM s IA 4300-4399 + odbory s IA 4106 + příspěvky organizace na životní a penzijní připojištění IA4521-4549. Uplatní se ale pouze v případě, že je částka počítána, tj. neuplatní se pro kód částky srážky 0, 81, 85.

Položky číselníku SLM (tj. formulář Slm01) jsou obsaženy rovněž na sestavě číselníku (Slm03) a na zobrazení archivovaného číselníku (Slm05).

4.3.3 Zaokrouhlení hotovostní dobírky

Viz Sra_uzdoc

4.3.4 Zaokrouhlení výplaty složenkou

Viz Sra_uzdoc

4.4 Zaručená mzda [CZ] / Minimální mzdové nároky [SK]

Práce s minimální/zaručenou mzdou (evidence stupňů složitosti prací, navazující číselníky a popis zpracování ve výpočtu) je popsána v dokumentaci Opv_uzdoc, kap. 5.4.

Poznámka: Od roku 2025 je institut zaručené mzdy v ČR zrušen a vztahuje se již pouze na organizace odměňující platem (v ČR je od roku 2025 tedy již pouze „zaručený plat“).

4.5 Stanovení min./zaručené měsíční mzdy při změně úvazku v měsíci

Pokud je zaměstnanec odměňován měsíční mzdou, vztahuje se na něj ustanovení o výši mzdy alespoň ve výši měsíční hodnoty minimální/zaručené mzdy.

Hodnota minimální/zaručené mzdy je stanovena na “plný úvazek” (jedno jestli 40 nebo 37,5 - při různých hodnotách stanoveného úvazku je pořád stejná), při sjednané kratší pracovní době (úvazek se poměrně snižuje.

To je jednoduché v situaci, kdy se úvazek sjednaný v průběhu měsíce nemění.

Příklad:

- úvazek stanovený = 40

- úvazek sjednaný = 20

- základní hodnota měsíční minimální mzdy = 18900 (pro “plný úvazek”)

- zde je poměr úvazků 20/40= 0,5, u zaměstnance platí hodnota minimální mzdy ve výši 18900 * 0,5 = 9450 Kč

Problém však nastává v situaci, kdy se sjednaný úvazek v průběhu měsíce mění.

Zákoník práce k této situaci mlčí, resp. ji neřeší, proto jsme požádali MPSV o výklad, jak v takovém případě stanovit odpovídající hodnotu minimální měsíční mzdy, kterou musí zaměstnanec dosáhnout.

Nabízí se použít „průměrný sjednaný úvazek“, podobně jako například u dovolené (zde je stanovován jako vážený průměr přes kalendářní dny trvání konkrétního úvazku v měsíci).

Z vyjádření MPSV (sice nezávazně, ale přesto) vyplývá, že

- pro tyto účely lze “průměrný sjednaný úvazek” použít

- lze jej stanovit jako vážený průměr

- vážit však je lepší přes hodiny odpracované v jednotlivých sjednaných týdenních pracovních dobách (nikoli tedy přes kalendářní dny trvání jednotlivých hodnot sjednaného úvazku v měsíci)

Příklad:

Úvazek do 14.1.2024 20 hodin/týdně

úvazek od 15.1.2024 30 hodin týdně

Zaručená mzda plná na 40 hodin = 19500

Výpočet zaručené mzdy v uvedeném případě podle doporučení MPSV:

- v období s úvazkem 20 hodin (od 1. do 14.) odpracoval (36 + 4) = 40 hodin

- v období s úvazkem 30 hodin (od 15. do 31.) odpracoval 78 hodin

- celkem tedy odpracoval (v případě nepřítomnosti to může být různé od FPD!!!) 118 hodin

Z těchto údajů vyplývá "průměrná TPD pro účely minimální/zaručené mzdy" ve výši

(40*20 + 78 * 30)/118 = (800 + 2340)/118 = 3140/118 = 26,6102

-> je-li zaručená mzda na plný úvazek (40) ve výši 19500, je min.mzda na zkrácenku se sjednaným úvazkem ve výši „průměrné TPD“ ve výši 19500/40 * 26,6102 = 12972,4725, zaokrouhleně 12972 Kč.

Tato situace je nově ve výpočtu doplněna novou hláškou

VYP440c [WAR] Pro účely stanovení minimální/zaručené měsíční mzdy byl použit přepočtený průměrný TPD ve výši XX. XXX

Poznámka 1: Pokud není možno stanovit jednoznačně počet hodin odpracovaných v době platnosti jednotlivých úvazků v měsíc. Je nadále použit původní způsob stanovení minimální/zaručené mzdy.

Poznámka 2. Přestože i ve výkladu MPSV objevuje výraz "průměrný úvazek", je v tomto případě (pro účely min./zar. mzdy) počítán/stanoven jinou metodikou než "průměrná TPD pro účely dovolené"!!!!

4.6 Automatické doplatky do minimální/zaručené mzdy – volitelně [CZ i SK]

V EGJE je prováděna kontrola, zda dosažený příjem dosahuje alespoň hodnoty minimální, případně i zaručené mzdy (viz výpočtové hlášky VYP440 a VYP442).

Od verze e202305 je možno zvolit zda

- vyčíslené doplatky do minimální/zaručené mzdy jsou těmito hláškami pouze vyčísleny, ale nejsou automaticky proplaceny/zúčtovány. Pokud je chce uživatel zúčtovat, musí je zadat ručně jako SLM s IA 1155 – doplatek do minimální/zaručené mzdy.

- nebo zda mají být takto vyčíslené nedoplatky rovnou automaticky zahrnuty do výplaty = zúčtovány.

Řešení v EGJE:

Nastavení automatického proplácení/neproplácení případných doplatků do minimální/zaručené mzdy:

- na formulářích Adm22 (pro SJ) a Adm23 (pro SO) je zaveden (v záložce Konfigurační parametry) nový konfigurační parametr

Automaticky generovat doplatek do minimální/zaručené mzdy

s hodnotami Ano/Ne (nevyplněno = Ne)

Zde lze (pro celou SJ a všechny její podřízené SO), případně individuálně pro jednotlivé SO nastavit, zda má být případný nedoplatek do minimální/zaručené mzdy ihned automaticky proplacen/zúčtován, či má být pouze oznámen a je na MÚ, aby jej vyhodnotila, případě zadala k zúčtování.

Algoritmus vyhodnocení/proplacení:

Pokud je na SJ/SO, kam PV patří nastavena u tohoto parametru hodnota Ano, je provedena kontrola dosaženého příjmu

- nejprve na hodnotu zaručené mzdy (je-li definován stupeň složitostí prací na f. Opv01/Tarifní zařazení)

- v opačném případě vždy na hodnotu minimální mzdy

o v případě, že je zjištěn nedoplatek na minimální či zaručené mzdě, je tento rozdíl zúčtován do výplaty jako SLM s IA 1155 – doplatek do minimální/zaručené mzdy, přičemž tato situace je v protokolu výpočtu oznámena hláškami

VYP442a [ERR] Mzda <částka mzdy> je menší než zaručená mzda <částka zar. mzdy>. Byl vygenerován doplatek <částka> na SLM <slm_doplatku>

nebo (pokud se kontroluje pouze minimální mzda)

VYP440a [ERR] Mzda <částka mzdy> je menší než <minimální mzda>. Byl vygenerován doplatek <částka> na SLM <slm_doplatku>

Poznámka:

- jako první se zjišťuje případný nedoplatek do zaručené mzdy (pokud je definován stupeň složitosti prací na f. Opv01/Tarifní zařazení)

- teprve pokud není definován stupeň složitosti prací na f. Opv01/Tarifní zařazení (= nelze určit hodnotu zaručené mzdy) se kontroluje výše příjmu na hodnotu minimální mzdy (kterou musí splnit všichni zaměstnanci jako zákonné minimum příjmu).

Pokud je na SJ i na SO, kam PV patří, nastavena u tohoto parametru hodnota NE (nebo je prázdný), je provedena POUZE kontrola dosaženého příjmu na minimální, případně i na zaručenou mzdu (viz výpočtové hlášky VYP440 a VYP442).

Poznámka 2:

U dohod konaných mimo pracovní poměr se zjišťuje potřebná minimální/zaručená mzda/plat za odpracovanou dobu vždy z hodinových sazeb těchto mezd – u těchto pracovníků nelze často dopočítat potřebnou hodnotu z měsíčních částek.

4.7 Kalkulace na granty

Náklady na práci ve státní sféře jsou pokrývány z několika zdrojů - státní rozpočet, doplňková činnost, granty. Náš systém umožňuje zadávat u každé SLM formou středisek (struktur) rozlišení na různé zdroje financování. Pokud si např. zaevidujeme nákladové středisko pro grant č.1, pak lze pro určitou práci zadat toto nákladové středisko (struktura) a náklady tak budou vedeny k tíži tohoto grantu. Není to ostatně specialita jen státní sféry.

Využití této standardní možnosti je však velmi pracné. Vznikl proto požadavek na kalkulaci nákladů z úrovně PV na různé granty pomocí procentuálního vyjádření z celkových „nákladů“ na zaměstnance. Například chceme 30% na grant č.1 a 15% na grant č.2 a zbytek jde na standardní střediska evidovaná na PV.

Pro řešení takto vzneseného požadavku využíváme možnost zadání formou dlouhodobé složky mzdy evidované na formuláři Opv02. Pro tento účel jsou vytvořeny nové speciální inicializační interní algoritmy:

IA 1031 - Přerozdělení na stejnou SLM

IA 1032 - Přerozdělení na odlišnou SLM.

SLM s těmito IA jsou iniciátory přerozdělení určitých nákladů podle zadaných % podílů na zadané středisko. Jestliže si zadáme SLM s IA1031, pak v její položce procento zadávejte kalkulované procento (např. 20% pro grant č. 1). Současně ve strukturách na této SLM zadejte odlišení grantu od běžně zúčtovaných nákladů. Výše uvedený příklad by se dal schematicky popsat

1031 – 20% - grant č.1

1031 – 15% - grant č.2

Zbylých 65% se naúčtuje na střediska (struktury) evidované na PV.

Otázkou je, které příjmové SLM podléhají přerozdělení, neboť obecně ne všechny SLM je třeba rozdělovat (např. odměny při jubileích). K tomu nám slouží obecná započitatelnost „PREROZDEL“. Všechny SLM evidované v této započitatelnosti (bez ohledu na začlenění do skupin) jsou přerozdělovány. Proto pokud potřebujete používat „přerozdělení“, nezapomeňte si zaevidovat patřičné SLM do této obecné započitatelnosti.

Pokud pro účtování nákladů stačí stejná SLM a pouze nákladové odlišení, použijeme SLM s IA1031. To většinou stačí pro tuzemské granty, kde i daňově jsou granty sledovány shodně. Pro některé situace je však zapotřebí náklady na granty sledovat samostatně jako jiné SLM, např. některé cizozemské granty se jinak daní. V tom případě použijeme k zadání přerozdělení SLM s IA1032, kde jsou generovány podíly na granty nikoliv na původní číslo SLM (např. opět jako časová mzda 1101), ale na určené generované složky mezd. K zadání generovaných SLM určených pro přerozdělení je zapotřebí v číselníku SLM (formulář Slm01) u SLM, kterou chceme přerozdělit, zadat do spodní části záložky „Kódy a další“ číslo generované SLM a to s typem generování = 3 (po příjmové bilanci) a způsobem generování = 3 (pro přerozdělení nákladů). Pro účely přerozdělení lze však použít pouze jednu generovanou SLM, není tedy možné mít pro různé granty různé SLM. Náklady na granty se pak vygenerují z každé SLM (ze seznamu PREROZDEL) podle čísla generované SLM. V případě, že není evidována generovaná SLM, zůstanou hodnoty zaúčtované na původní SLM.

Vzhledem k tomu, že problematika není jednoduchá, uvedeme si příklad. Jedná se o zaměstnance, který by bez přerozdělení měl zúčtovány SLM

1101 – časová mzda 20 000 Kč

1102 – nadtarif 5 000 Kč

1175 – roční odměna 33 333 Kč

Obecný číselník PREROZDEL obsahuje SLM 1101 a 1102, nikoliv však 1175.

Na formuláři Opv02 má zaměstnanec zadány SLM

1031 – přerozdělení 20% grant č.1

1031 – přerozdělení 15% grant č.2

Po provedení výpočtu mzdy vzniknou následující detailní SLM :

1101 – časová mzda 20% 4 000 Kč grant č.1

1101 – časová mzda 15% 3 000 Kč grant č.2

1101 – časová mzda 65% 13 000 Kč dle PV

1102 – nadtarif 20% 1 000 Kč grant č.1

1102 – nadtarif 15% 750 Kč grant č.2

1102 – nadtarif 65% 3 250 Kč dle PV

1175 – roční odměna 100% 33 000 Kč dle PV

V případě, že požadujeme generování jiných SLM, pak namísto 1031 použijeme 1032. Nechť současně máme v číselníku SLM zadány generované SLM a to k 1101 to bude 6101 a k 1102 to bude 6102. Na formuláři Opv02 máme namísto SLM 1031 uvedeny SLM 1032:

1032 – přerozdělení 20% grant č.1

1032 – přerozdělení 15% grant č.2

Po provedení výpočtu dostaneme téměř stejný výsledek jako v předchozím příkladu s tím, že budou generovány jiné SLM:

6101 – časová mzda 20% 4 000 Kč grant č.1

6101 – časová mzda 15% 3 000 Kč grant č.2

1101 – časová mzda 65% 13 000 Kč dle PV

6102 – nadtarif 20% 1 000 Kč grant č.1

6102 – nadtarif 15% 750 Kč grant č.2

1102 – nadtarif 65% 3 250 Kč dle PV

1175 – roční odměna 100% 33 000 Kč dle PV

Poznámka:

Částka zadaná na iniciačních SLM s IA 1031/1032 je ignorována (jedná se o iniciační SLM k procentuálnímu rozdělení jiných SLM, nikoli o nositele částky k zúčtování ve výplatě). Doprovázeno hláškou VYP585.

4.8 Procentuální přerozdělení nákladů

Jedná se o přerozdělení určitého okruhu SLM (většinou vlastní mzda a nadtarif), které se kalkulačně rozdělují na určitá střediska. Typickým příkladem je přerozdělení nákladů na granty, které probíhá na vysokých školách.

Vlastní řešení spočívá v tom, že se na PV zaevidují s určitou časovou platností inicializační SLM, které na sobě mají střediska (=grant) a procento, které na středisko ze zúčtované SLM má být přerozděleno. Iniciačních SLM může být více a v součtu nesmí přesáhnout 100%. Zbytek do 100% je zúčtován na střediska vlastní zadané SLM, případně PV.

Pro tento účel jsou určeny interní algoritmy

IA 1031 - Přerozdělení na stejnou SLM

IA 1032 - Přerozdělení na odlišnou SLM

Seznam SLM, které podléhají aparátu přerozdělení si uživatel udržuje v číselníku obecné započitatelnosti „PREROZDEL“ na formuláři Slm02. Každá SLM zařazená do některé skupiny této započitatelnosti podléhá přerozdělování. Standardní přerozdělování je řízeno skupinami započitatelností

BEZNE .. pro SLM s paušálním přerozdělením,

NAHRADY .. pro SLM s požadavkem přerozdělení podle zdrojů průměrného výdělku.

Běžné paušální přerozdělení využívá iniciační SLM s IA 1031 / 1032, které si uživatel zadává buď měsíčně na formuláři Vyp01, záložka Vstupy (případně importem SLM) nebo dlouhodobě na formuláři Opv02 s platností od – do. Do běžného přerozdělování vstupují SLM zařazené do skupiny započitatelnosti BEZNE.

Pokud je zadána iniciační SLM s IA 1031, pak se generuje s částkou podle zadaného procenta stejná SLM. Tj. např. časová mzda 1101 s částkou 10.000 Kč a SLM 1031 s 25% způsobí přerozdělení mzdy 1101 na dvě SLM, jedna s částkou 2.500 Kč a druhá se zbytkem 7.500 Kč.

Pokud se zadá iniciační SLM s IA 1032, generuje se jiná SLM a to SLM zadaná v číselníku SLM (formulář Slm01, záložka Kódy a další, dolní část) jako generovaná SLM a to s typem generování 3 = po příjmové bilanci a se způsobem generování 3 = pro přerozdělení nákladů. Ve výše uvedeném příkladu pak částka 2.500 Kč je vygenerována na jinou SLM než je původní 1101.

Pokud SLM s IA 1031/1032 není platná celý měsíc, pak se její procento sníží v poměru doby platnosti vůči celému měsíci a to

- pro kalendářové PV v poměru plánovaných hodin platnosti vůči plánovaným hodinám celého měsíce,

- pro fondové v poměru platnosti v kalendářních dnech vůči kalendářním dnům měsíce.

Poznámka:

4.9 Rozúčtování nákladů počítaných průměrným výdělkem podle zdrojů tohoto průměru

Mnozí zákazníci přerozdělují náklady na určité činnosti a ty poté přenášejí do účetnictví. Lze také zadat paušální přerozdělení vyjmenovaných SLM pomocí procentuálního přerozdělení zadávaného na složce mzdy s interním algoritmem 1031 nebo 1032 – to se používá například pro sledování mezd a jiných nákladů na granty po dobu jejich trvání.

Nákladem organizace jsou také složky mezd, jejichž částka se počítá z průměrného výdělku, většinou náhrady mezd. Protože se náhrada neposkytuje za odpracovanou dobu, pak použití paušálního procentuálního přerozdělení i za SLM náhrad se jeví jako nelogické. Vznikl tak požadavek na přerozdělení částek náhrad na „nákladová střediska“ v poměru středisek tvořících základnu pro výpočet průměrného výdělku.

Například: Zaměstnanec čerpá dovolenou v červenci 2009, kdy má průměrný výdělek 250 Kč / hod. Tento průměrný výdělek byl spočítán ze započitatelných příjmů a hodin 2.čtvrtletí, kdy zaměstnanec odpracoval 480 hodin a měl započitatelný příjem v celkové výši 120.000 Kč. Tento příjem získal za práci na grantu ve výši 24.000 Kč a zbytek, tj. 96.000 Kč ve svém kmenovém středisku.

Červencová dovolená trvala 2 týdny = 80 hodin a náhrada za ni činí 80 *250 = 20.000 Kč. Požadavek na přerozdělení je takový, aby těchto 20.000 Kč bylo zaúčtováno na grant a kmenové středisko a to tak, že na grant poměrná část určená koeficientem 24.000 / 120.000 a na kmenové středisko zbytek. Grant má být tedy nákladově zatížen částkou 20.000 * 24.000 / 120.000 = 4.000 Kč a zbytek 16.000 Kč je nákladově určen kmenovému středisku.

Pro tento účel je v započitatelnosti PREROZDEL určena skupina NAHRADY

Pokud výpočet mzdy narazí na SLM, která je zaevidována ve skupině NAHRADY, pak již vypočtenou částku rozdělí na střediska v poměru zdrojů, tj. započitatelných příjmů z rozhodného období pro výpočet průměrného výdělku, tj. tak, jak je uvedeno v příkladu. A to i v případě, že částka není zadána k výpočtu pomocí průměrného výdělku.

Může ovšem nastat situace, kdy již některé středisko či grant skončilo (platnost na Str01, platnost zde není jen evidenční, ale skutečná k zúčtování střediska). V tom případě je zapotřebí nečlenit náhradu na původní středisko, ale na alternativní. K zaevidování alternativního střediska se používá SLM s novým interním algoritmem

1033 Náhradní zařazení do struktur

Alternativní středisko přerozdělení Iniciační SLM pro přerozdělení nákladů na jiné středisko v případě neplatnosti původního střediska z přerozdělení

Upozornění :

Složka mzdy k tomuto IA není automaticky vytvářena. Vytvořte si ji, pokud budete používat přerozdělení SLM zařazených ve skupině NAHRADY.

Takže pokud středisko již není platné, použije se středisko stejného typu zaevidované na PV ve vstupech jako SLM s IA 1033 (nejlépe na formuláři Opv02 po dobu platnosti, případně každý měsíc na Vyp01).

Jestliže středisko již není platné a ani není zaevidováno náhradní, použije se středisko evidované na PV (viz např. Opv01).

4.10 Vyplácení mzdových prostředků mimo řádný výplatní termín

V praxi se můžeme setkat s potřebou vyplatit zaměstnanci určitou část mzdových prostředků v jiném než v řádném (pravidelném) výplatním termínu. To může nastat z důvodů uvedených v ZP, nebo na základě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

V takových případech je možné mzdové prostředky vyplatit jako zálohu na mzdu. Zálohy je možné zpracovat v rámci výpočtu v zálohovém výplatním termínu.

Zálohový výplatní termín (dále ZVT) se v aplikaci EGJE vytváří stejným způsobem jako řádný výplatní termín (VT) na formuláři Vyp02- Období a výplatní termíny. V položce Typ výplatního termínu však pro ZVT musí být uvedena jedna z nabídek pro ZVT (Záloha 1 – Záloha 9).

Aby bylo možné provést výpočet pro zvolený ZVT, je potřeba se k tomuto výplatním termínu přihlásit v rámci přihlášení k aplikaci EGJE.

Částku, kterou je potřeba zaměstnanci vyplatit v rámci ZVT je možné zadat:

ve vstupech pro výpočet na formuláři Vyp01. U zadávané SLM je kromě částky nutné uvést v položce Typ výplatního termínu zvolený ZVT. Tento způsob je možné použít jak v případech, kdy potřebujeme zaměstnanci vyplatit mimořádnou zálohu (SLM s IA 4411, 4412), tak i v případě, že je potřeba zadat konkrétní SLM k proplacení (např. proplacení cestovních náhrad). V případech, kdy zálohová platba má být odeslána na účet zaměstnance, je bankovní spojení převzato z definice dobírky na formuláři Sra01.
na formuláři Sra01 stejným způsobem jako SLM pro dobírku, je však nutno v položce Typ VT uvést zvolený ZVT. Tento způsob je možné použít např. v případech, kdy je záloha vyplácena pravidelně každý měsíc.

V rámci výpočtu a uzávěrky ZVT dojde k vygenerování podkladů potřebných pro vyplacení požadovaných částek, V ZVT však nejsou počítány složky mzdy, které lze zúčtovat pouze v dobírkách - pojistné, daně, srážky atd.

Částky zúčtované v jednotlivých zálohových výplatních termínech zúčtovacího období jsou ve výplatním termínu dobírka (VT) téhož období automaticky zahrnuty do částky na SLM s IA 4203 – zúčtování záloh.

V případech, kdy dojde k situaci, že na zálohách bylo vyplaceno více, než kolik si zaměstnanec v daném měsíci vydělal, je v rámci výpočtu mzdy automaticky vygenerovaná SLM s IA 4422 – Zápůjčka s částkou rovnající se rozdílu mezi vyplacenými zálohami a čistou mzdou zaměstnance. V následujícím měsíci je pak zaměstnanci zúčtována SLM s IA 4202 – Zúčtování zápůjčky z minulého období ve výši Zápůjčky zúčtované v předchozím zúčtovacím období.

SLM s IA 4401 – Mimořádná záloha je primárně určen pro zúčtování mimořádné zálohy vyplacené mimo řádný výplatní termín dobírky, která nebyla zpracována v zálohových výplatních termínech (byla vyplacena „ručně“ mimo EGJE), v dobírkovém VT.

Lze jej však použít pro jednorázovou mimořádnou zálohu, která má být zaslána na „dobírkový“ účet, zúčtovanou v zálohovém výplatním termínu, ale bez nutnosti evidovat samostatně cílový účet zaměstnance pro tento zálohový VT (použije se cílový účet definovaný pro VT typu dobírka).

Popis této druhé možnosti viz následující podkapitola

4.10.1 Mimořádná záloha zaslaná na účet

Zálohový výplatní termín se obvykle používá pro zúčtování pravidelných záloh (viz kapitola výše).

Mimořádné zálohy jsou obvykle vypláceny „přes pokladnu“ a jsou následně zúčtovány v dobírkovém VT jako SLM s IA 4401.

Může se však stát, že je potřeba/dohodnuto, že mimořádná záloha bude zaměstnanci zaslána na účet (obvykle ten, který je požíván pro zaslání výplaty/dobírky na účet).

V takovém případě je možno v libovolném zálohovém termínu zpracování záloh postupovat následovně:

- Na f. Sra01 musí mít zaměstnanec uveden záznam o dobírce na účet (SLM s IA 4412 s uvedeným bankovním spojením), určený pro dobírku (Typ VT = 0 – dobírka)

- Je potřeba se přepnout do zvoleného zálohového výplatního termínu

- Do vstupů zaměstnance ve zvoleném zálohovém VT je možno zadat dohodnutou výši mimořádné zálohy prostřednictvím SLM s IA 4401 - Mimořádná záloha, POZOR – zadává se se záporným znaménkem!!!

- Při zúčtování zálohového termínu je tato SLM s IA 4401 spojena s „dobírkovým“ účtem, což se (po uzávěrce daného zálohového výplatního termínu) projeví např. v sestavě Ban04 – Opis převodních příkazů.

- Tím je umožněno odeslat (některým z bankovních exportů) mimořádnou zálohu na účet zaměstnance určený pro výplatu na účet z dobírkového VT

- Při zúčtování „dobírkového VT“ daného období je pak již zúčtovaná mimořádná záloha zohledněna ve výplatě jako SLM s IA 4203 – Zúčtování záloh, a zároveň jsou ve výplatním lístku dobírkového VT (Vyp01/Výpočet) vidět i částky zúčtované zaměstnanci v zálohovém termínu/termínech daného období.

4.11 Variantní zápisy pomocí maker

Občas vzniká požadavek označovat výstupní exportní soubory nebo některé hodnoty pomocí hodnot vycházejících z období či datumu. Typicky jsou to názvy souborů pro bankovní ústavy, kde je v nějaké formě obsažen den. Dalším příkladem mohou být variabilní symboly plateb např. pro penzijní fondy, kde je hromadná úhrada s variabilním symbolem obsahující období.

EGJE má obecný aparát pro zápis a vyhodnocení časových maker

Makro se zapisuje ve tvaru

&<zdroj><maska>%

kde

& symbol začátku makra

<zdroj> zdroj dat pro makro; obsahuje povolené hodnoty

Z .. aktuální zúčtovací období

N .. následující zúčtovací období

P .. předchozí zúčtovací období

A .. aktuální datum

O .. zadané období, případně období do

D .. číslo zadaného správního oddílu

E .. zkratka názvu SO pro exporty

J .. číslo zadané či ze SO odvozené správní jednotky

K .. zkratka názvu SJ pro exporty

C .. číslo dávky

<maska> maska určuje jaké položky ze zdrojových dat makra a v jakém formátu budou zobrazeny či převedeny na výstup; interpretované hodnoty

R .. pro rok z období či datumu; zadává se ve formátu

RR .. pro poslední 2 znaky roku

RRRR .. pro 4 místné zobrazení roku

(namísto R lze použít i písmeno „Y“)

M .. pro měsíc z období či datumu; zadává se ve formátu

MM .. pro 2 místné zobrazení měsíce

D .. pro den z období či datumu; zadává se ve formátu

DD .. pro 2 místné zobrazení dne měsíce

Pokud je zdrojem období, bere se 1.den období

N .. cifra

X .. alfanumerický znak

Každá část masky pro rok, měsíc či den může být doplněna numerickým posunem této hodnoty a to ve tvaru

+<posun> pro přičtení

-<posun> pro odečtení

Pozor na to, že se jedná o numerický posun a maska &Z RRRR MM+1% v období 200412 dá na výstupu 200413. Pokud chcete následující období, použijte masku &N RRRR MM%, která za toto období dá na výstupu 200501

Další znaky masky nejsou interpretovány a jsou ignorovány.

% symbol konce makra

Na velikosti písmen makra nezáleží.

Makro je možno zapisovat do míst, která makro připouštějí:

- název výstupního souboru určených exportů

- variabilní symbol na Ban02

- specifický symbol na Ban02

Příklady:

Maska	Vstupní data	Výstupní data
&Z%	2004-12	"" <nic>, není maska
&ZRRRRMM%	2004-12	200412
&ZMMRRRR%	2004-12	122004
&Z: MMxRR%	2004-12	1204 (ignorovány ostatní znaky)
&NRRRRMM%	2004-12	200501
&ZRRRRMM+1%	2004-12	200413
&ZRRRR%-&ZMM%	2004-12	2004-12
&ZRRRR%-&ZMM+1%	2004-12	2004-13
&NRRRR%-&NMM%	2004-05	2004-06
&NRRRR%-&NMM%	2004-12	2005-01
&PRRRRMM%	2004-12	200411
&PRRRRMM%	2005-01	200412
&A DDMMRRRR%	2004-11-25	25112004
&A MMRR%	2004-11-25	1104
&ZDDMMRRRR%	2004-12	01122004
&NDDMMRRRR%	2004-12	01012005
&TOSC%	cemzuct.oscpv 465465.02	465465
&r_xxxx%	malými písmeny hodnota parametru r_xxxx sestavy
&DNN%	2,3,10-15 (výčet)	02
&CNN%	1	01
&EXXX%	Pč/ABC	PCA

Při použití výčtu hodnot platí:

Makro &Jnn% pro zadanou či ze správního oddílu odvozenou správní jednotku v situaci, kdy:

- je požadován nepovinný výčet SO

- pokud je zadán výčet SO, tak za číslo SO považujme první uvedený SO ve výčtu a z něj odvodíme číslo SJ

- pokud je výčet SO prázdný, pak jako výčet použijeme hodnotu výčtu z profilu uživatele a pokud tento není, pak makro dává podtržítka v dané délce

- je požadován nepovinný výčet SJ

- výčet není prázdný => použít přímo první SJ

- výčet je prázdný, pak jako výčet použijeme hodnotu výčtu z profilu uživatele a pokud tento není, za SJ dáme podtržítka v dané délce

Makro pro správní oddíl &Dnn% pro správní oddíl v situaci, kdy:

- je požadován nepovinný výčet SO

- pokud je zadán výčet SO, tak makro dává číslo prvního uvedeného SO z výčtu

- pokud je výčet SO prázdný, pak jako výčet použijeme hodnotu výčtu z profilu uživatele a pokud tento není, pak makro dává podtržítka v dané délce.

POZOR na to, že znaky "+" a "-" jsou určeny pro úpravu číselné hodnoty a proto je nelze použít uprostřed makra jako vložený text

Pro účely variabilních a specifických symbolů bankovních spojení se používají a vyhodnocují makra:

&R poslední dvojčíslí letopočtu

&C čtyřmístný letopočet

&M číslo měsíce

&K číslo měsíce zvýšené o hodnotu 80

&J číslo následujícího měsíce

&L číslo následujícího měsíce zvýšené o hodnotu 80

&D aktuální datum ve tvaru MMDD

5 Dílčí technologické celky mzdové oblasti – CZ legislativa

5.1 Daně a pojištění

5.1.1 Odvody na zvláštní účet

Řešíme situaci, kdy pro určité zaměstnance coby poplatníky daně z příjmu nelze určit místní příslušnost v ČR podle zákona. V takovém případě se daně těchto poplatníků nezasílají na příslušný finanční úřad podle sídla účtárny, ale na finanční úřad pro Prahu 1. Dosavadní způsob hromadného zasílání daní na účet zálohové a na účet srážkové daně tak není použitelný.

Problematiku jsme vyřešili obecně, nejen pro daně. Do systému je doplněna nová funkčnost pro možnost zadání individuálního příjemce pojištění na sociální zabezpečení a daní.

Uživatel si tak může do evidence srážek zaměstnance na formuláři Sra01 zadat „srážku“ se SLM pojištění nebo daně a zde pak hlavně zadat bankovní spojení na cílového příjemce. Ve výše uvedené situaci je to FÚ Praha1. Program výpočtu a uzávěrky pak při generování SLM pojistného nebo daně zjistí, že existuje individuální cesta evidovaná ve srážkách zaměstnance a tu pak použije namísto hromadné bankovní cesty evidované na formuláři Ban02 a indikované druhem příjemce (1=SZ, 10=zálohová daň, 11=srážková daň). Výsledné sestavy pak již jen respektují různá bankovní spojení. Jen uživatel si musí při kontrole uvědomit, že pokud použije např. individuální daně, tak suma částek z rekapitulace se zálohovou daní nemusí být shodná s jedním řádkem převodního příkazu bance jako dosud, ale je rozdělena na individuální platby daně a zbytek na standardní účet z Ban02.

Individuální výpočet pojistného a daně se zadávají jako SLM, které odpovídají SLM pojistných částek a daní, které jinak generuje program výpočtu mzdy. Pro zjednodušení však stačí zadat základní SLM, která pak pokrývá další SLM z určité skupiny:

- pojistné na sociální zabezpečení … SLM s IA 3012, 3013; základní SLM = 3012,

- daně (od 2008-01) … SLM s IA 3161 pro zálohovou, 3183 pro srážkovou; základní = 3161.

Pro slovenskou legislativu je šíře použití ještě vyšší.

5.2 Srážky a příspěvky

5.2.1 Penzijní připojištění ČR

Příspěvky na penzijní připojištění ČR lze členit na příspěvek hrazený zaměstnancem (a to na své penzijní připojištění nebo připojištění 3.osobě) a na příspěvek hrazený zaměstnavatelem.

Tyto příspěvky evidujeme na formuláři srážek a příspěvků Sra01 na úrovni zaměstnance a to pod složkami mezd s interními algoritmy

4311 Příspěvek zaměstnance na penzijní připojištění v ČR

4308 Penzijní připojištění třetí osobě

4541 Příspěvek organizace na penzijní připojištění ČR – rozdělovaný na náklady a mimo náklady nebo

4543 Příspěvek organizace na penzijní připojištění ČR - mimo náklady

U každé z nich je zapotřebí zaevidovat bankovní spojení podle dále uvedených zásad.

Příspěvky na penzijní připojištění se nejčastěji zasílají formou hromadné úhrady. Hromadná úhrada jakožto bankovní spojení k příjemci se eviduje na formuláři Ban02 a kromě obvyklých položek se pro PF vyplňují speciálně určité položky:

- druh příjemce = 5 (penzijní fondy),

- forma doprovodného seznamu = jedna z nabízených možností určujících konkrétní penzijní fond, např. PF České spořitelny, PF ABN Amro, …

- IČO hromadného příjemce = zadávejte IČO penzijního fondu,

- adresát hromadné úhrady = zde zadávejte název penzijního fondu, který se následně objeví v exportu pro PF ve formátu APF,

- kód přidělený organizaci = vyplňte kódem zaměstnavatele přidělený penzijním fondem.

K rozlišení příspěvků pro jednotlivé pojištěnce však hromadná úhrada penzijnímu fondu potřebuje doprovodný doklad, který je následně zasílán ve formátu APF (Asociace penzijních fondů). Pro evidenci potřebných individuálních dat slouží formulář srážek a příspěvků Sra01. Zde jsou zadávána data o jednotlivých příspěvcích (SLM s IA 4311, 4308, 4541/4542) a to s bankovním spojením na příslušný penzijní fond (výběrem z již evidovaných spojení na Ban02). Pokud je bankovní spojení evidováno jako hromadná úhrada, pak se v individuálním příspěvku na Sra01 zadává

- číslo smlouvy do položky číslo účtu,

- pokud je rodné číslo pojištěnce jiné než rodné číslo zaměstnance, zapisuje se do položky variabilní symbol.

Příspěvky na PF lze rovněž zasílat standardní cestou jako každou jinou srážku formou individuální úhrady; zde však nelze předávat data ve formátu APF.

Dále je zapotřebí evidovat SLM s IA

4546 Příspěvek organizace na penzijní připojištění ČR - nerozdělovaný ze zisku,

a to pro účely ročního přerozdělování příspěvků organizace (4541) na část z nákladů a na část mimo nákladů ze zisku v závislosti na celoroční výši vyměřovacího základu na sociální zabezpečení. Toto přerozdělení je prováděno v uzávěrce za prosinec kalendářního roku.

V případě hromadné úhrady se celková částka či v případě individuální úhrady se dílčí částka za tuto úhradu objevuje v některé z forem převodního příkazu (Ban06 – převodní příkaz, Ban08 - MultiCash, Ban09 – formát KB, …). Ke kontrole dat připravených k odeslání lze použít sestavu Ban04 (opis média) či Ban05 (rozpis hromadných úhrad pro hromadnou úhradu). Vlastní export dat pro jednotlivé penzijní fondy se pro hromadnou úhradu provádí pomocí exportu Ban15 – export ve formátu APF. Zde si před spuštěním exportu volíte:

- správní oddíl, neboť zpracování uzávěrky a návazných akcí probíhá po správních oddílech,

- číslo zpracovávané dávky (z původní evidence bankovních spojení),

- konkrétní penzijní fond,

- příspěvky lze zasílat v několika souborech a proto volte z nabídky příspěvek za (všechno, zaměstnanec, 3.osoba),

- období pro APF = období, pod kterým budou data uváděna v penzijním fondu (zde doporučujeme použít makro tvaru „&NRRRRMM%“, které přednastaví následující měsíc),

- zda uvádět symboly plateb a to podle potřeb konkrétního penzijního fondu.

5.2.1.1 Časové rozlišení daňově osvobozovaných příspěvků zaměstnavatele na penzijní připojištění a životní pojištění od ledna 2008

Novela zákona o daních z příjmů (ZDP) s účinností od 1.1.2008 zrušila ustanovení § 38h odst. 12, které říkalo, že

"(12) U zaměstnavatelů, kteří provádějí zúčtování mezd pravidelně měsíčně, se příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet zaměstnance u penzijního fondu do 8 dnů po zúčtování mezd za uplynulý kalendářní měsíc považuje za příjem zaměstnance dosažený za uplynulý kalendářní měsíc.",

Tím tedy zmizela možnost určovat období, ve kterém příspěvky na penzijní připojištění (PP) tvoří příjem zaměstnance, podle období, ve kterém byly zahrnuty do zúčtování mezd, ale striktně se nově posuzují jako příjem zaměstnance v měsíci, ve kterém byly uhrazeny (!). Pro zaměstnavatele to znamená, že aby byly příjmy zahrnuty do „správného“ zúčtovacího období, měl by je nejprve uhradit (poukázat) zaměstnanci a zahrnout je až do zúčtování mezd za ten kalendářní měsíc, ve kterém byly uhrazeny – tolik stanovisko MF ČR, paní Katarína Dobešová.

Protože však zaměstnavatelé mají z historických důvodů velmi často výpočet výše příspěvků vázán na různé složky mezd obvykle těsně předcházejícího zúčtovacího období (např. 5% z hrubé mzdy, z vyměřovacího základu), je nutno v programu vyhovět i jim.

Proto se význam stávajících SLM s IA 4541 (příspěvek zaměstnavatele na PP) z časového hlediska pozměnil a bylo nutno vytvořit i nový IA 4542 pro příspěvky uhrazované a zahrnuté do zúčtování mezd zaměstnavatelem podle zákona, tedy zahrnuté do zpracování mezd toho měsíce, ve kterém byly poukázány.

Zákon 261/2007 Sb. o reformě veřejných financí v Přechodných ustanoveních (čl. II, odst. 9) však stanovuje i přechodné období, když říká :

"9. U příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem zahrnutého do zúčtování mezd za kalendářní měsíc prosinec 2007 a poukázaného na účet zaměstnance u penzijního fondu do 8 dnů po zúčtování mezd za tento měsíc, se postupuje podle § 38h odst. 12 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona"

To tedy znamená, že příspěvky zahrnuté do zúčtování mezd za prosinec 2007 a vyplácené v měsíci lednu 2008, které by podle nové zákonné úpravy měly být zahrnuty do příjmu zaměstnance za měsíc leden 2008, se ještě chovají "postaru", zahrnují se tedy do příjmů zaměstnance za měsíc prosinec 2007.

Od roku 2008 se příspěvek zaměstnavatele na PP zadává jako SLM s IA 4541 (dosavadní způsob) nebo IA 4542 (nový způsob) s následujícím významem:

4541 - příspěvek zaměstnavatele na PP uhrazený v následujícím období

Stávající typ příspěvku pro situace, kdy zaměstnavatel postupuje „protizákonně“, tedy zahrnuje příspěvek do zúčtování mezd jiného (těsně předchozího) kalendářního měsíce než ve kterém příspěvek fyzicky poukáže na účet PF a v němž tento příspěvek tvoří zaměstnancův příjem.

Například s vyúčtováním mezd za 2008-02 jsou zpracovány i příspěvky zaměstnavatele na PP, které jsou odeslány až po skončení února, většinou se mzdami v průběhu března. Takovýto příspěvek je z hlediska daňového považován za příjem zaměstnance za měsíc březen.

Příspěvek je tedy evidován v zúčtování mezd jednoho měsíce, ale za příjem je považován až v měsíci následujícím.

Do částky pro posouzení s hranicí daňového osvobození (do 30.000,- Kč ročně) se zahrnují pouze příspěvky na PP, které zaměstnavatel v posuzovaném období (tj. kalendářním roce) poukázal na účet zaměstnance u penzijního fondu. Proto se do tohoto úhrnu zahrnují částky SLM s IA 4541 evidované v obdobích prosinec předchozího roku až listopad běžného roku, u kterých je vzhledem k jejich předdefinovanému charakteru zřejmé že byly poukázány v obdobích leden až prosinec běžného roku. Pro rok 2008 však vzhledem k přechodnému období platí, že se zahrnované období zkracuje na období leden až listopad, neboť příspěvky evidované v prosinci 2007 patří podle přechodného ustanovení do příjmů zaměstnance v roce 2007.

4542 - příspěvek zaměstnavatele na PP uhrazený v aktuálním období

Nový typ příspěvku - pro situace, kdy zaměstnavatel postupuje podle zákona, tedy zahrnuje příspěvek do zúčtování mezd toho kalendářního měsíce, ve kterém příspěvek fyzicky poukáže (poukázal) na účet penzijního fondu a v němž tento příspěvek tvoří zaměstnancův příjem.

Například: Zaměstnavatel odešle na účet penzijního fondu své příspěvky na PP během měsíce února 2008. Následně pak s vyúčtováním mezd za 2008-02 (konec února, začátek března) jsou zpracovány tyto příspěvky společně s ostatními SLM za únor. Takovýto příspěvek je z hlediska daňového považován za příjem zaměstnance za měsíc únor.

Příspěvek je tedy z hlediska příjmů zaměstnance evidován správně v měsíci, v němž byl poukázán. Do částky pro posouzení s hranicí daňového osvobození (do 30.000,- Kč ročně) se tedy zahrnují příspěvky s IA 4542 evidované v období leden až prosinec běžného roku.

Poznámka:

Do konce roku 2007 se zpracovávala ještě i SLM s IA 4546 (příspěvek nerozdělovaný z nákladů): Ten však od roku 2008 ztrácí smysl, neboť veškeré vyplacené příspěvky zaměstnavatele na PP zaměstnanců jsou v celé výši daňovým nákladem zaměstnavatele. Zákazníci si tedy musí event. evidované SLM s IA 4546 změnit na SLM s IA 4542 nebo IA 4541. Použitelnost a platnost SLM s IA 4546 bude ukončena ke konci roku 2008.

U ostatních IA vztahujících se k penzijnímu připojištění

IA 4311 - vlastní příspěvek zaměstnance,

IA 4308 - příspěvek zaměstnance na účet třetí osoby

se nic nemění a stále zůstávají v platnosti.

Příspěvky zaměstnavatele na životní pojištění zaměstnance od roku 2008

V souvislosti s výše uvedeným řešením časového rozlišení příspěvků zaměstnavatele na penzijní připojištění zaměstnance jsme se rozhodli vytvořit podobné řešení i pro příspěvky zaměstnavatele na soukromé životní pojištění zaměstnance, přestože v této oblasti nedošlo z hlediska zákona k žádným změnám.

Příspěvky na soukromé životní pojištění zaměstnance může zaměstnavatel poskytovat zaměstnanci za stejných podmínek jako doposud (podmínky uvádí zákon o daních z příjmů). Vzhledem k novele zákona od daních z příjmů vyvolaných reformou veřejných financí však dochází ke změnám v posuzování daňového osvobození jak na straně zaměstnance (spolu s příspěvky na penzijní připojištění do výše 30.000,- Kč za rok u každého zaměstnavatele), tak na straně zaměstnavatele (příspěvek je v neomezené výši pokládán za daňový náklad zaměstnavatele).

Zároveň program nově obsahuje časové rozlišení poskytovaných příspěvků podle období jejich zúčtování ve mzdách a jejich poukázání na účet zaměstnance u životní pojišťovny.

Od roku 2008 se příspěvek zaměstnavatele na životní pojištění zaměstnance zadává jako SLM s IA 4531 (dosavadní způsob) nebo IA 4532 (nový způsob) s následujícím významem:

4531 – příspěvek zaměstnavatele na ŽP uhrazený v následujícím období

Stávající IA - platba organizace, která se považuje za příjem zaměstnance a současně je zasílána příjemci evidovanému ve srážkách této SLM. V číselníku SLM u ní musí být osvobození od daně do 30000 Kč ročně

Například s vyúčtováním mezd za 2008-02 jsou zpracovány i příspěvky zaměstnavatele na ŽP, které jsou odeslány až po skončení února, většinou se mzdami v průběhu března. Takovýto příspěvek je z hlediska daňového považován za příjem zaměstnance za měsíc březen.

Z hlediska daně náleží příspěvek do příjmu zaměstnance v měsíci, kdy byl poukázán, nikoli do období zpracovaných mezd, kde je evidován. Do úhrnu příspěvků pro posouzení hranice daňového osvobození budou zahrnuty příspěvky s tímto IA evidované v obdobích prosinec předchozího roku až listopad běžného roku.

Pro rok 2008 je situace řešena shodně s příspěvkem na penzijní připojištění, tj. zahrnované období se zkracuje na období leden až listopad.

4532 – příspěvek zaměstnavatele na ŽP uhrazený v aktuálním období

Nový typ příspěvku pro situace, kdy zaměstnavatel zahrnuje příspěvek do zúčtování mezd toho kalendářního měsíce, ve kterém příspěvek fyzicky poukáže.

Například: Zaměstnavatel odešle na účet pojišťovny své příspěvky během měsíce února 2008. Následně pak s vyúčtováním mezd za 2008-02 (konec února, začátek března) jsou zpracovány tyto příspěvky společně s ostatními SLM za únor.

Takovýto příspěvek je z hlediska daňového považován za příjem zaměstnance za měsíc únor.

Z hlediska daně náleží příspěvek do příjmu zaměstnance v období zpracovaných mezd, kde je evidován a poukázán. Do úhrnu příspěvků pro posouzení hranice daňového osvobození budou zahrnuty příspěvky s tímto IA evidované v obdobích leden až prosinec běžného roku.

Poznámka:

Do konce roku 2007 se zpracovávala ještě i SLM s IA 4533 (příspěvek nerozdělovaný z nákladů): Ten však od roku 2008 ztrácí smysl, neboť veškeré vyplacené příspěvky zaměstnavatele na ŽP jsou v celé výši daňovým nákladem zaměstnavatele. Od zpracování za rok 2008 se již nebude na konci roku automaticky vytvářet.

Upozornění:

Vytvářené SLM s IA 4531, 4532, 4541, 4542 musí mít v číselníku SLM nastaven způsob danění
14 = Příjmy osvobozené od daně do výše 30 000 Kč ročně.

Neočekávejte prosím, že příspěvek evidovaný v jednom měsíci ovlivní výši hrubého příjmu v měsíci následujícím – to nelze nijak provést a ani by to nebylo správně, pokud zákazník postupuje proti smyslu zákona. Časové rozlišení IA 4531 a 4532 se týká výhradně zápočtu příspěvků do úhrnu pro posouzení hranice daňového osvobození.

5.2.2 Příspěvky do FKSP

Příspěvek do FKSP je u uživatele, který fond FKSP vytváří (organizace příspěvkové a řízené státem povinně, ostatní volitelně), tvořen určitým procentem z úhrnu vyplacených mezd a platů vyplacených zaměstnancům (pouze těm v pracovním poměru), a tvoří se měsíčně. V pojetí systému Elanor Global Java Edition je příspěvek do FKSP vytvářen měsíčně při měsíční uzávěrce.

Přeje-li si uživatel využívat výhody automatizovaného výpočtu odvodu do FKSP, je nutné, aby

- vyplnil SLM v obecné započitatelnosti FKSP a tam vyjmenoval všechny SLM, které tvoří vyměřovací základ pro výpočet příspěvku do FKSP.

- založil SLM Příspěvek FKSP z nákladů s IA 4551 a nastavil hodnotu Procento (určuje jaké procento ze započitatelnosti bude spočteno jako příspěvek)

- případně založil i SLM Příspěvek FKSP ze zisku s IA 4551 a nastavil hodnotu Procento (určuje jaké procento ze započitatelnosti bude spočteno jako příspěvek)

- v konfiguraci SJ (Adm22) vyplnil příslušné SLM do konfiguračních parametrů "Příspěvek na FKSP z nákladů generovat jako SLM", případně "Příspěvek na FKSP ze zisku generovat jako SLM"

Pokud není založena žádná SLM s IA 4551, případně je procento na ní definované rovno hodnotě nula, nebo neexistuje obecná započitatelnost FKSP, nebo nejsou vyplněny konfigurační parametry, příspěvek se nevygeneruje.

5.2.2.1 Příspěvky na FKSP – možnost volby zaokrouhlení [CZ]

Dosud jsme výši příspěvků na FKSP (jak orientační vyčíslení u jednotlivých PV, tak celkovou/skutečnou hodnotu příspěvku na FKSP vytvářenou v uzávěrce) zaokrouhlovali matematicky na celé Kč (žádný zákonný předpis způsob zaokrouhlení nepředepisuje).

Na základě požadavků některých zákazníků jsme umožnili volbu způsobu zaokrouhlení těchto příspěvků.

Řešení v EGJE:

Na f. Adm22/Konfigurační parametry pro SJ jsme založili dva nové parametry

- Základ pro zaokrouhlení příspěvku FKSP (s hodnotami 0= na haléře/ 1=na celé Kč)

- Způsob zaokrouhlení příspěvků na FKSP (povolené hodnoty tohoto parametru jsou stejné jako u např. u zaokrouhlení příjmů)

Na základě nastavení těchto parametrů je pak vyčíslený příspěvek na KSP zaokrouhlen.

5.2.3 Povolení srážek z dávek nemocenského pojištění

Tato kapitola je již od roku 2010 bezpředmětná, protože zaměstnavatel v ČR dávky NP nevyplácí

5.3 Navazující pracovní neschopnosti [CZ]

V praxi se občas vyskytnou případy, kdy po skončení jedné pracovní neschopnosti bezprostředně na ní navazuje jiná pracovní neschopnost (vzniklá v následujícím kalendářním dni). V tomto případě se tato pracovní neschopnost považuje za pokračování předchozí pracovní neschopnosti. V tomto případě se při posuzování nároku na náhradu příjmu při PN (a dávky nemocenské vyplácené ČSSZ) posuzuje celá doba jako jedna jediná trvající pracovní neschopnost (jakoby ke skončení jedné a začátku druhé nemoci vůbec nedošlo).

Poznámka: Tento princip se vztahuje na pracovní neschopnosti (bez ohledu na jejich charakter – nemoc, úraz, ..), nevztahuje se však na karanténu.

Otázkou je, jak tyto „navazující PN“ zadat do systému EGJE.

Řešení je poměrně snadné:

Systém EGJE je schopen na základě dvou „časově navazujících vstupů“ pracovní neschopnosti (
SLM s IA 51 až 54) tyto PN „spojit“ a chovat se k nim jako k jedné (náhrada mzdy náleží za maximálně prvních 14 dní takto spojených PN).

Podmínkou však je, že na vstupu (Vyp01/Vstupy) mají tyto jednotlivé časové úseky uveden shodný (i prázdný) Příznak proplacení.

Stačí tedy do vstupů zadat jednotlivé časové úseky PN tak jsou potvrzovány lékařem (a to včetně jiných typů PN), a položku Příznak proplacení nevyplňovat.

Pokud má však položka Příznak proplacení u vykázaných navazujících úseků PN různý obsah, posuzuje se každý úsek samostatně.

Trochu jiná je situace u karantény (SLM s IA 55).

V tomto případě zákonné ustanovení o „navazující karanténě“ neplatí – není tedy možno dvě různé karantény považovat za jednu, i když časově navazují.

Na vstupu je tedy u karantény potřeba rozlišit

- Pokračování již zadané karantény

o Zde se postupuje stejně jako u „navazujících PN“ – stačí zadat další vstup s časově navazujícím úsekem trvání již zadané karantény vstup a uvést totožný Příznak proplacení jako na vstupu s předcházejícím časovým úsekem

o V takovém případě EGJE tento vstup spojí do jednoho a náhrada mzdy při karanténě náleží za maximálně prvních 14 kalendářních dnů celé takto zadané nepřítomnosti z důvodu karantény

- Zadání nové karantény (s jiným číslem rozhodnutí), byť časově navazující na předcházející jinou karanténu

o Zde je nutno zadat vstup s karanténou (SLM s IA 55), ale je nutno ji označit jako „samostatnou/nenavazující“, a to tak, že se do položky Příznak proplacení uvede jiná hodnota než u předchozí zadané karantény

o V takovém případě EGJE tento vstup nespojí a náhrada mzdy při karanténě náleží u každé samostatné nepřítomnosti z důvodu trvání karantény po dobu prvních max. 14 KD samostatně.

5.4 Konec náhrady příjmu při DPN [CZ] a noční směna

Při počítání směn a hodin pro účely náhrady mzdu při PN [CZ] platí:

Přechází-li směna ze 14. na 15. kalendářní den, je relevantní z hlediska náhrady mzdy pouze ta její část, která připadá na 14. kalendářní den – tedy od začátku směny v tento den do 24.00 hodin tohoto dne (viz též metodika MPSV na webové stránce http://www.mpsv.cz/cs/10091).

Program EGJE při výpočtu kontroluje celkovou placenou dobu na maximální hodnotu 14 kalendářních dnů. Pokud je počet vyšší, ukončí se výpočet zaměstnance s hlášením v protokolu jako kritickou chybou.

Pozor však na výše uvedené ustanovení zákoníku práce, podle kterého lze náhradu vyplatit pouze do půlnoci 14. kalendářního dne. Pokud měl zaměstnanec plánovanou noční směnu ze 14. na 15. den DPN, pak je nutno zadat počet hodin po půlnoci jako korekci do hodin placených vyšším procentem od 4.dne (Hodiny prac. neschopnosti vyšším procentem) a to zápornou hodnotou.

Například: směna je od 22:00 do 5:30, pak se do položky Hodiny prac. neschopnosti vyšším procentem zadává korekce -5,5 hodiny.

Poznámka: V situaci, kdy 14. kalendářní den placení nemoci (IA 226x) je v použitém kalendáři evidován jako noční směna (položka Typ doby má hodnotu v intervalu 30 až 39), je tato situace signalizována ve výpočtu hláškou

VYP359b - Poslední den placení náhrady příjmu při DPN (<datum do>) je evidována noční směna [WAR]

Pro mzdovou účetní to může být signál, aby si zkontrolovala, kterou část noční směny ve 14. kal. dni ještě může proplatit náhradou příjmu při PN.

V případě, že uživatel používá i docházkový systém EGJE DOCH, je možné jím nechat generovat evidenční SLM S IA 5047 - "Návrh korekce hodin náhrady DPN (14. den PN je noční směna)". Tato SLM obsahuje pouze návrh hodnoty korekce. Skutečnou a správnou hodnotu korekce musí do vstupů pro výpočet zadat uživatel ručně po ověření všech souvisejících okolností.

5.5 OZP - Povinný podíl osob se zdravotním postižením

Jedná se o sestavu Vyk04 [Povinný podíl osob se zdravotním postižením (OZP)]. Metodika k hlášení pro tento výkaz určuje poměrně složitá pravidla pro výpočet sledovaných stavů zaměstnanců. Problémem je sledování dob nepřítomností a to bez dob svátků. Pro nepřítomnosti kromě „nemocí a OČR“ je situace jednoduchá, sledované doby jsou již ze své podstaty bez svátku, neboť svátek má přednost. Ale v případě nemocí a OČR, které jsou propláceny dávkou nemocenského pojištění se tato dávka platí i za svátky. Metodika je však chce odečítat.

Pro kalendářové zaměstnance umí program zjistit z kalendáře požadované hodiny bez svátku.

Pro fondové zaměstnance je nutno tyto hodiny zadávat, neboť je nelze zjistit z kalendáře:

- Vyp01: Vstupy nepřítomnosti nemoci a OČR, položka Placené hodiny bez svátku, kam uživatel zadává pro fondové zaměstnance hodiny nepřítomnosti očištěné o hodiny svátku spadajícího do doby nepřítomnosti či placené části OČR,

- Import SLM Položka hodiny_sv, která je naplňována dodávajícím systémem stejnou hodnotou jako v předchozím případě,

- Výpočet mzdy – v případě že je požadováno počítat hodiny nepřítomnosti bez svátku a na vstupu je tato hodnota uživatele či z importu zadána, použije se, automaticky se nedopočítává. Pokud není, pak se pro fondové dopočítává jakoby svátek v uvedenou dobu nebyl,

- Výpočet mzdy – vypočtené hodiny nepřítomnosti bez svátku lze vidět na Vyp01 / Detaily výpočtu u SLM nepřítomností a to v 3.položce řádku „Základny“.

Protože vypočtené nebo zadané hodiny nepřítomnosti bez svátku jsou kritickou hodnotu pouze pro sestavu Vyk04 a nemají vliv na jiné výstupy a pro umožnění správnosti této sestavy, je umožněno uživatelsky měnit tyto hodiny a to na formuláři Poj01, záložka Doby nemoci a placení pomocí korekční SLM. Položka má titulek „Hod ZP korekce“ a je jedinou editovatelnou položkou na této záložce.

5.6 Sleva na pojistném na sociální zabezpečení za zaměstnavatele

Slevy na pojistném byly platné pouze v období roku 2009 – od roku 2010 se v CZ legislativě nevyskytují.

6 Dílčí technologické celky mzdové oblasti – SK legislativa

6.1 Evidence „MD“ u mužů a RLFO

V souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě patří ženě mateřská dovolená, a to nejdříve od osmého týdne před plánovaným porodem.

Z téhož důvodu - péče o narozené dítě - patří mužovi rodičovská dovolená (z pochopitelných důvodů nejdříve až ode dne narození dítěte).

V tuto dobu obvykle pobírá starající se rodič dávku mateřské, která je z hlediska pojistného na sociální pojištění dobou vyloučení povinnosti platit pojistné (tzv. vyloučenou dobou).

Po skončení pobírání dávky mateřské se zaměstnanec (matka i otec) mohou vrátit do práce, nebo jim je na jejich žádost poskytnuta rodičovská dovolená podle § 166 ods. 2 Zákoníku práce – bez dávky mateřské, z hlediska zaměstnance neplacená a z hlediska sociálního pojištění je považována za dobu přerušení pojištění.

Dochází tedy k lehkému zmatení pojmů, kdy u muže může termín „rodičovská dovolená“ znamenat dvě různé věci – dobu péče o dítě spojenou s pobíráním dávky mateřské (obdoba MD u ženy) podle § 166 ods. 1, anebo „klasickou“ RD bez příjmu podle § 166 ods. 2.

V EGJE primárně sledujeme doby nepřítomnosti (z důvodu výpočtu mzdy), nikoli dobu pobírání dávek ze SP, které však potřebujeme pro určení doby vyloučené.

Jako zjednodušení v EGJE využíváme fakt, že o dítě pečují ve valné většině případů ženy (muži prominou), a proto dobu pobírání dávky mateřské spojujeme implicitně s dobou nepřítomnosti z důvodu „mateřské dovolené“ (IA 57), a to jak u ženy, tak u muže.

Pokud tedy muž pečuje o narozené dítě na rodičovské dovolené podle § 166 ods. 1, a přitom čerpá dávku mateřské, zadávejte i u muže v EGJE tuto dobu jako nepřítomnost z důvodu „mateřské dovolené“ (IA 57), stejně jako u ženy. Tato doba bude v EGJE (u muže i u ženy) považována z hlediska SP za dobu vyloučenou.

Přestože je v EGJE taková nepřítomnost i u muže vykázána jako „mateřská dovolená“, tato doba bude u muže na RLFO vykázána jako doba rodičovské dovolené (v souladu s § 166 ods. 1 ZP).

Nepřítomnost z důvodu rodičovské dovolené podle § 166 ods. 2, tedy neplacenou „klasickou RD“ bez dávky mateřské pak (u muže i u ženy) vykazujte jako nepřítomnost typu RD (IA 58). Tato doba je v EGJE vždy považována za dobu přerušení pojištění.

6.2 Otec na rodičovské dovolené + pobírá mateřské [SK]

Zákon připouští (za jistých podmínek), aby otec v době rodičovské dovolené (§ 166 ods. 2 ZP)

zároveň čerpal mateřské (dávku ze SP) na dítě do 3 let věku.

Za standardních okolností (otec nepobírá dávku mateřské) je doba rodičovské dovolené podle § 166 ods. 2 ZP vnímána takto

- Z hlediska sociálního pojištění se jedná o dobu přerušení pojištění

- Přerušení se hlásí prostřednictvím RLFO-přerušení

- Na ZP se odhlašuje kódem 1C

- O dobu rodičovské dovolené (podle § 166 ods.2 ZP) se dovolená krátí

Pokud však otec v době RD pobírá dávku mateřské, dopady se mění:

- Z hlediska sociálního pojištění se jedná o dobu vyloučení povinnosti platit pojistné (z důvodu pobírání dávky mateřské)

- Což se na RLFO nehlásí (od 1.1.2021)

- Na ZP se odhlašuje kódem 1O

- O dobu rodičovské dovolené (podle § 166 ods.2 ZP) se dovolená stále krátí

Abychom byli schopni postihnout rozdíly mezi „standardní RD“ a „RD otce s pobíráním dávky mateřské“, zapracovali jsme do EGJE pro „RD otce s pobíráním dávky mateřské“ tyto změny:

Založili jsme nový IA 67 - Rodičovská dovolená s pobíráním dávky mateřské.

Pro evidenci vynětí z evidenčního stavu z důvodu „RD s pobíráním mateřské“ jsme vytvořili nový druh vynětí 12 - RD s pobíráním dávky mateřské.

Ve výpočtu je doba vykázaná jako SLM s IA 67 posuzována

- Z hlediska zákoníku práce jako doba překážek v práci

- Z hlediska sociálního pojištění jako doba vyloučení povinnosti platit pojistné

- Z hlediska dovolené jako doba, o kterou se dovolená krátí.

Pro

„standardní RD“ nadále používejte SLM s IA 58

„RD s pobíráním dávky mateřské“ používejte SLM s IA 67

6.3 Příspěvky do sociálního fondu

Příspěvek do sociálního fondu musí podle zákona 152/2004 Z.z. o sociálnom fonde tvořit každý zaměstnavatel. Základem pro tvorbu měsíčních příspěvků do sociálního fondu je úhrn vyplacených mezd a platů (tedy bez odměn pracovníků na dohodu) vyplacených zaměstnancům, a tvoří se měsíčně. V pojetí systému Elanor Global Java Edition je příspěvek do sociálního fondu vytvářen měsíčně při měsíční uzávěrce. Příspěvek pak je tvořen určitým procentem z této základny – jiné procento má stanoven zaměstnavatel bez zisku a jiné zaměstnavatel, který za předchozí zdaňovací období dosáhl zisku.

Přeje-li si uživatel využívat výhody automatizovaného výpočtu odvodu do SF, je nutné, aby

- u SLM, které tvoří vyměřovací základ (základnu) pro výpočet příspěvku do SF nastavil správně atribut "Započítat pro SF" (na formuláři Slm01)

- založil SLM Příspěvek SF z nákladů s IA 4552 a nastavil hodnotu Procento (určuje jaké procento ze započitatelnosti bude spočteno jako příspěvek)

- případně založil i SLM Příspěvek SF ze zisku s IA 4552 a nastavil hodnotu Procento (určuje jaké procento ze započitatelnosti bude spočteno jako příspěvek)

- v konfiguraci SJ (Adm22, záložka Konfigurační parametry SK) vyplnil příslušné SLM do konfiguračních parametrů "Příspěvek na SF z nákladů generovat jako SLM", případně "Příspěvek na SF ze zisku generovat jako SLM"

Pokud není založena žádná SLM s IA 4552, případně je procento na ní definované rovno hodnotě nula, nebo nejsou vyplněny konfigurační parametry, příspěvek se nevygeneruje.

7 Upozornění – časté dotazy

7.1 Kódy doby a částky

Časovou mzdu s kódem doby „O“ nebo „N“ je vhodné spojit s kódem částky 11 (hodinová) nebo 12, 13 (měsíční). Pokud ponecháte nevyplněno či 0 (bez dopočtů) a zadáte měsíční částku, pak se tato částka objeví s každou vytvářenou SLM časové mzdy a to nekrácená. Například při zadání 25.000 Kč v měsíci se dvěma svátky dostáváte mzdu mimo svátky s částkou 25.000 a za každý svátek rovněž 25.000, takže v součtu třikrát.

A. Příloha A - Seznam okruhů řešení mzdové oblasti

Ban Bankovní převody, odvody, zasílání srážek

Dan Daně – CZ legislativa

Das Daně – SK legislativa

Dov Dovolená

Evs Evidenční stav

Kal Kalendáře, rozvrhy pracovní doby

Kon Kontrolní aparát

Opv Personální vztah

Osb Osoba

Poj Pojištění – CZ legislativa

Pos Pojištění – SK legislativa

Pre Přesčasy

Pru Průměrné výdělky

Rek Rekapitulace a rozbory

Slm Složky mezd

Sra Srážky

Str Struktury

Uct Převod do účetnictví

Vst Vstupy pro zúčtovací období; odchylky

Vyk Výkaznictví

Vyp Vypočtené mzdy

8 Upozornění

Seznam přístupných částí dokumentace je zde.