Detail programu/oboru

kombinovatelnost: samostatné, sdružené nebo dvouspecializační studium;

lze kombinovatelnost se všemi programy bakalářského studia, které to nevylučují; lze kombinovat buď jednu specializaci s jiným programem (sdružené studium), nebo dvě specializace zároveň (dvouspecializační studium), nebo studovat jen jednu specializaci (samostatné studium)

volba specializace: závazně v přihlášce; na každou specializaci je třeba podat samostatnou přihlášku, lze podat přihlášky i na více specializací

předpoklady ke studiu: Pro studium programu se předpokládají obecné schopnosti a znalosti důležité pro vysokoškolské studium programů zaměřených na studium jazyka a kultury, tj. zejména schopnost jazykové reflexe, schopnost uvažovat o přečteném textu, schopnost usouvztažňovat poznatky a schopnost adekvátně se vyjadřovat. Vstupní znalost polštiny není požadována. Znalost literárních děl polské literatury je u přijímací zkoušky výhodou, nikoli podmínkou. Předpokládá se obecný kulturní a historický rozhled; hlubší znalosti středoevropského regionu či Polska jsou u přijímací zkoušky výhodou. Studijní program mohou studovat jak uchazeči a uchazečky bez předchozího vzdělání zaměřeného na polštinu, tak uchazeči a uchazečky s polskou maturitou.

-----

INFORMACE PRO DODATEČNÉ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ:

Lhůta pro podávání přihlášek: do 12. 8. 2024

Termín přijímacích zkoušek: 26.–30. 8. 2024, náhradní termín 2.–4. 9. 2024

Předpokládaný počet přijímaných v dodatečném řízení pro tento program: 15

přijímací zkouška: jednokolová (ústní)

popis přijímací zkoušky: ústní zkouška

1. motivace ke studiu a zájem o obor (max. 20 bodů)
2. obecné jazykovědné znalosti (jevy v češtině/slovenštině či dalších jazycích, které uchazeč zná) a obecný kulturní a historický přehled, případně s ohledem na středoevropský region či Polsko (max. 50 bodů)
3. diskuse nad předloženým seznamem beletristické četby – uchazeč předloží buď seznam tří či více děl z polské literatury přečtených v překladu či originále, nebo seznam přečtených děl z české a světové literatury (max. 30 bodů)

kritéria hodnocení motivace a zájmu (viz 1. část zkoušky):

• nadprůměrná motivace – konkrétně formulovaná motivace; dlouhodobější aktivity svědčící o zájmu o obor: 20–14 bodů
• průměrná motivace – poměrně konkrétně formulovaná motivace; aktivity prokazující zaujetí pro obor (např. předložený seznam četby obsahuje polskou beletrii a/nebo odbornou literaturu vztahující se k polonistice): 13–7 bodů
• slabá motivace – vágní motivace; bez aktivit svědčících o zájmu o obor: 6–0 bodů

další požadavky ke zkoušce: Seznam četby s přečtenou beletrií (viz 3. část zkoušky) a případně, nikoli však povinně, také s prostudovanou odbornou literaturou na jazykovědná, kulturní, historická aj. témata (která může sloužit jako podklad pro 2. část zkoušky).

Vytištěný seznam se odevzdává u přijímací zkoušky; na seznamu uchazeč uvede své jméno a příjmení.

seznam doporučené literatury: Konkrétní četba k přijímací zkoušce není předepsána. Uchazeč vybírá dle vlastního zájmu. Pro inspiraci může posloužit seznam na webu Ústavu etnologie a středoevropských a balkánských studií.

--------------------------------

Podmínky přijímacího řízení ke studiu na FF UK: https://is.cuni.cz/studium/prijimacky/index.php?do=info_fakulta&fak=11210

Podmínkou přijetí ke studiu v bakalářském studijním programu je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou.

další informace:

vizitka specializace: https://www.ff.cuni.cz/prijimaci-rizeni/studijni-obory/bakalarske-obory/stredoevropska-studia/polonistika/

web Ústavu etnologie a středoevropských a balkánských studií: https://uesebs.ff.cuni.cz/cs/

seznam doporučené literatury: Konkrétní četba k přijímací zkoušce není předepsána. Uchazeč vybírá dle vlastního zájmu. Pro inspiraci může posloužit seznam na webu Ústavu etnologie a středoevropských a balkánských studií.

nekoná se

Absolventi se mohou uplatnit například:

• jako překladatelé literárních i neliterárních textů z polštiny a do polštiny,
• ve státních institucích vyvíjejících zahraničněpolitické a další aktivity ve střední Evropě (např. v rámci spolupráce Visegrádské skupiny),
• ve státních i jiných institucích jako analytici polskojazyčných médií a dalších informačních zdrojů,
• v médiích jako korespondenti, redaktoři nebo specialisté na Polsko,
• v nadnárodních společnostech působících ve středoevropském prostoru např. jako marketingoví pracovníci,
• v institucích poskytujících informační zázemí pro firmy vstupující na regionální trhy (ČR, Polsko, další země střední Evropy),
• v cestovních kancelářích zaměřených na Polsko jako delegáti či programoví koordinátoři,
• ve veřejných výzkumných institucích (v. v. i.) a univerzitních pracovištích jako znalci Polska a polské kultury.