Teorie lingvistických afázií a vývojová dysfázie u dítěte a žáka - OPDC1C021B

• Anglický název: Theory of linguistic aphasia and evolutionary dysphasia by child and pupil
• Zajišťuje: Katedra českého jazyka (41-KCJ)
• Fakulta: Pedagogická fakulta
• Platnost: od 2021
• Semestr: oba
• E-Kredity: 0
• Rozsah, examinace: 0/0, Zk [HS]
• Rozsah za akademický rok: 36 [hodiny]
• Počet míst: zimní:neurčen / neurčen (neurčen); letní:neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je určen pouze pro doktorandy; povolen pro zápis po webu; student může plnit i v dalších letech; předmět lze zapsat v ZS i LS
• Garant: Mgr. et Mgr. Martin Janečka, Ph.D.; doc. PhDr. Pavla Chejnová, Ph.D.
• Vyučující: doc. PhDr. Pavla Chejnová, Ph.D.; Mgr. et Mgr. Martin Janečka, Ph.D.

Anotace

Poslední úprava: doc. PhDr. Pavla Chejnová, Ph.D. (04.09.2023)

Cesta k diagnóze vývojové dysfázie je často obtížná, lékaři jsou však schopni již kolem 2. roku života dítěte zaznamenat signály, že vývoj řeči neprobíhá zcela standardním způsobem a doporučují logopedické vyšetření, přičemž je často diagnostikována vývojová dysfázie, tedy porucha řeči způsobená omezenou činností mozku, zejména těch částí, které řídí řečové schopnosti. Proces vzniku vývojové dysfázie nebyl dosud zcela spolehlivě popsán, často se příčiny hledají již v období těhotenství. Závažnost dysfázie tkví v tom, že ve velmi důležitém období vývoje dítěte ovlivňuje také vývoj myšlení a oslabuje i jiné oblasti (motorické schopnosti, prostorovou orientaci, paměť aj.). Předmět se orientuje na rozpoznání určitých deficitů produkce a recepce jazyka a příp. možnosti, jak k osobě s takovým deficitem přistupovat ve výuce českého jazyka, a také na oblasti, které žákům s vývojovou dysfázií a dalšími deficity schopností mohou činit ve výuce obtíže. Pokouší se rovněž odpovědět na otázku, jak se s těmito obtížemi vypořádat. Přes základní typologii lingvistických afázií, k jejímuž výzkumu významně přispěla i lingvistika české provenience (Jakobson, H. Lehečková) a další kognitivně-motorické poruchy se dostáváme k hlavnímu tématu, vývojové dysfázii u dítěte. Cílem je osvojit si příslušnou terminologii a základní schémata symptomů, na jejichž základě může být dítě snadněji integrováno do standardní výuky. Předmět předpokládá samostatnou práci studentů ve formě seminární práce, rozsah je 15 normostran. Úkolem je vypracovat min. jednu kazuistiku i s návrhem nejvhodnějšího procesu inkluze žáka. Témata Typologie lingvistických afázií (Brocova, Wernickeho, globální, konduktivní, transkortikální motorická a senzorická ad.), historie afaziologie ve světě a v ČR Další poruchy kognitivních a motorických funkcí: apraxie, dyslálie, alexie, agrafie, akalkulie, agnosie ad. Vývojová dysfázie – etiologie, symptomatologie, diagnostika a možnosti terapie Integrace žáků s vývojovou dysfázií do vyučovacího předmětu český jazyk Specifika strategie v rehabilitaci a terapii vývojové dysfázie u dítěte v bilingvální rodině: důsledky pro integraci žáka do vyučovacího předmětu český jazyk

Literatura

Poslední úprava: doc. PhDr. Pavla Chejnová, Ph.D. (04.09.2023)

Základní literatura:

Bendová, P. Dítě s narušenou komunikační schopností ve škole. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011.

Cséfalvay, Z., Košťálová, M.  a kol. Diagnostika a terapie afázie, alexie, agrafie, Praha: Asociace klinických logopedů ČR, 2002.

Flanderková, E. Jazyk a zvláštnosti v dorozumívání afatiků. Jazykovědné aktuality, XLI, No. 1 & 2, 2004, 4–34.

Klenková, J. Logopedie. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006.

Krejčová, L., Bodnárová, Z., Šemberová, K, Balharová, K. Specifické poruchy učení: dyslexie, dysgrafie, dysortografie. Brno: Edika, 2014.

Kulišťák, P., Lehečková, L. a kol. Afázie. Praha: Grada, 1997.

Kutálková, D. Opožděný vývoj řeči: Dysfázie: metodika reedukace. Praha: Septima, 2002.

Lechta, V., ed. Inkluzivní pedagogika. Praha: Portál, 2016.

Mikulajová, M. Diagnostika narušeného vývoje řeči. In Lechta, V. a kol. Diagnostika narušené komunikační schopnosti. Praha: Portál, 2003, 60–98.

Mikulajová, M., a Kapalková, S. Terapie narušeného vývoje řeči. In Lechta, V. a kol. Terapie narušené komunikační schopnosti. Praha: Portál, 2005, 33–81.

Pokorná, V. Teorie a náprava vývojových poruch učení a chování. Praha: Portál, 2010.

 

Škodová, E., Jedlička, I. Klinická logopedie. Praha: Portál, 2007.

Teasell, R., 2016. Aphasia and Apraxia. London, Ontario: Parkwood Institute.

Vitásková, K., Peutelschmiedová, A. Logopedie. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005.

 

Doporučená literatura:

Hogrefe, K., Ziegler, W., Wiesmayer, S., Weidinger, N. and Goldenberg, G., 2013. The actual and potential use of gestures for communication in aphasia. Aphasiology, vol. 27, 1070–1089.

Kendíková, J., Vosmik, M. Jak zvládnout problémy dětí se školou? Děti se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole - praktická příručka pro rodiče, učitele a další odborné pracovníky. Praha: Pasparta, 2013.

Kong, A. P.-H., Law, S.-P., Wat, W. K.-C. and Lai, C., 2015. Co-verbal gestures among speakers with aphasia: Influence of aphasia severity, linguistic and semantic skills, and hemiplegia on gesture employment in oral discourse. Journal of Communication Disorders, vol. 56, 88–102.

Valenta, M. Přehled speciální pedagogiky a školská integrace. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003.

Vítková, M. Integrativní speciální pedagogika: integrace školní a sociální. Brno: Paido, 2004.

Vyhláška 27/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů.