Byzantské umění - KDKU233

• Anglický název: Byzantine Art
• Zajišťuje: Ústav dějin křesťanského umění (26-UDKU)
• Fakulta: Katolická teologická fakulta
• Platnost: od 2018
• Semestr: oba
• E-Kredity: 3
• Rozsah, examinace: 2/0, Zk [HT]
• Počet míst: zimní:neurčen / neurčen (neurčen); letní:neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět lze zapsat opakovaně; předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu; předmět lze zapsat v ZS i LS
• Garant: prof. PhDr. Michaela Ottová, Ph.D.

Anotace

Poslední úprava: PhDr. Jana Jansová, Ph.D. (10.02.2016)

Cílem kurzu je poskytnout studentům obecný přehled o vývoji byzantského umění. Byzantské umění je zde pojato
široce, jako výtvarné umění a architektura nejen samotné Byzantské říše (330–1453), ale celé byzantské
ekumeny, tj. celého pravoslavného světa, včetně Srbska, Ruska, Arménie aj. v období až do 16. století. Kurz
seznámí studenty se základní terminologií v této oblasti a s celou řadou nejvýznamnějších památek byzantského,
srbského, staroruského, arménského umění a architektury. Kurz umožní studentům pochopit proces
kulturněhistorického vývoje těchto regionů a naučí je přistupovat ke kunsthistorickým informacím tvůrčím
způsobem. Všechny přednášky bude doprovázet bohatý ilustrativní materiál. Kurz je vhodný pro studenty
bakalářského nebo magisterského programu.

Literatura

Poslední úprava: PhDr. Jana Jansová, Ph.D. (10.02.2016)

Alpatov, Michail - Brunov, Nikolaj. Geschichte der altrussischen Kunst 2, Augsburg 1932.

Bock, Ulrich. Die armenische Baukunst. Geschichte und Problematik ihrer Erforschung, Köln 1983.

Carevskaja, Tatjana J. Rospis cerkvi Feodora Stratilata na Ručju v Novgorode i ee mesto v iskusstve Vizantii i Rusi vtoroj poloviny XIV v., Moskva 2007.

Demus, Otto. Byzantine Mosaic Decoration, London, 1947.

Džurič, Vojislav. Vizantijske freske u Jugoslaviji, Belgrad 1974.

Grabar, André. Byzantine Painting, Geneva 1953.

Chalpachčjan, Ovanes Ch. Architekturnyje ansambli Armenii, Moskva 1980 / Khalpakhchian,

Ovanes Kh. Architectural ensembles of Armenia, Moskva 1980.

Jančárková, Julie. Istorik iskusstva Nikolaj Lvovič Okuněv (1885-1949). Žiznennyj puť i naučnoje nasledije, Frankfurt am Main 2012.

Kondakov, Nikodim P. Archeologičeskoje putešestvije po Sirii i Palestine, Sankt-Peterburg 1904.

Kondakov, Nikodim P. Makedonija. Archeologičeskoje putešestvije, Sankt-Peterburg 1909.

Lazarev, Viktor N. Feofan Grek i jego škola, Moskva 1961.

Lifšic, Lev I. Monumentalnaja živopis Novgoroda XIV-XV vv., Moskva 1987.

Maguire, Henry. Art and Eloquence in Byzantium, Princeton 1981.

Millet, Gabriel. L´ancien art serbe. Les églises, Paris 1919.

Rice Talbot, David. The Art of Byzantium, London 1959.

Sinkević, Ida. The Church of St. Panteleimon at Nerezi (Architecture, Program, Patronage), Wiesbaden 2000.

Sirarpie Der Nersessian Armenia and the Byzantine Empire, Harvard 1945.

Weizman, Kurt. The Origin of the Threnos, Essays in honor of Erwin Panovsky II, New York 1961.

Whittemore, Thomas. The Mosaics of Hagia Sophia at Istanbul, Oxford 1935, 1936, 1942, 1952.

Další bude poskytnuta na požádání.

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: PhDr. Jana Jansová, Ph.D. (10.02.2016)

Pro úspěšné splnění předmětu je nutná účast na přednáškách a absolvování závěrečného písemného testu, který se bude skládat z 20 otázek.

Sylabus

Poslední úprava: PhDr. Jana Jansová, Ph.D. (10.02.2016)

1. Úvodní přednáška: Stručné dějiny oboru. Výzkum byzantského umění v Čechách, badatelé Nikodim Kondakov, Nikolaj Okuněv, Josef Myslivec, Jiří Pošmourný. Expedice, restaurování památek, výsledky vědeckého zpracování ve světovém kontextu.

2. Byzanc (330-1453). Charakteristika státu, stručný historický úvod, město Konstantinopol, Alexandrie, Antiochie, periodizace umění, charakteristika některých panovníků a významných osobností, vzdělanost, zajímavosti, všední život.

3. Byzantské umění a architektura v 6. století. Císař Justinián (527-565) a císařovna Theodora - charakteristika vlády. Hipodrom a Velký císařský palác, Hagia Sofia - kupolová stavba, chrám svaté Ireny, chrám Sergia a Baccha - malá Hagia Sofia, chrám svatých apoštolů, stavitelství v Ravenně - San Vitale a San Apolinare Nuovo, výstavba kláštera svaté Kateřiny na Sinaji, ikony, liturgické nádobí a užité umění.

4. Byzanc. Umění Makedonské renesance (867-1056). Makedonská dynastie -charakteristika. Konstantinopolská umělecká škola - unikátní vyřezávané destičky ze slonoviny 10. století. Umělecké dílny Velkého paláce - hedvábné látky. Knižní iluminace - Pařížský žaltář (Gr. 139) a Slovo Řehoře z Nazianzu (Gr. 510). Email - Stauroteka z Limburgu (10. století). Formování systému výzdoby chrámu - obraz země podle Kosmy Indikopleusta (6. století). Hossios Loukas (kolem 1000), město Ani, arménská architektura 10.-11. století.

5. Byzantská ekumena: umění Kyjevské Rusi konce 10. - 11. století: Tradice kultury východoslovanských kmenů, přijetí křesťanství v roce 988, činnost knížete Vladimíra, architektura Kyjeva (Desátkový chrám katedrální kostel svaté Sofie, další chrámy, Zlatá brána). Novgorod (katedrála svaté Sofie, 1045-1050). Fresky a ikony Kyjeva a Novgorodu.

6. Byzanc. Umění Komnénovské renesance (1059-1204). Dynastie Komnénů - charakteristika. Systém výzdoby chrámu. Dafnion u Athén (kolem 1100), chrám Zesnutí Bohorodičky v Nikaie, Nea Moni na ostrově Chios (1054), mozaiky chrámu Hagia Sofia. Chrám svatého Pantelejmona v Nerezi (1164), Kurbinovo (1191), chrám svaté Sofie v Ochridě (11.-12. století).

7. Byzantská ekumena: umění ruských zemí konce 11.-12. století: Rozpad Kyjevské Rusi a formování místních uměleckých škol. Kyjev konce 11.-12. století. Smolensk Vladimir. Byzantská ikona Bohorodičky Vladimirské a její přinesení do Kyjeva, historický osud a význam pro ruskou kulturu. Novgorodské umění 12. století: Kostel Zvěstování Panny Marie (1103), Nikolská katedrála (1113), Georgijevská katedrála (1119), katedrála Narození Bohorodičky (1117). Změny v architektuře druhé poloviny 12. století. Malířství Novgorodu (nástěnná výzdoba a ikonopis). Ateliér ikonopisce.

8. Byzantská ekumena: srbské umění konce 12-13. století: Štěpán Nemanja, spojení vládnoucích dynastií Srbska a Byzance. Kláštery Studenice (konec 12. století), svatého Jiří v Rase (1170-1171), Chilandar na Athosu (1219), Mileševa (do 1228), svaté Trojice v Sopočanech (60. léta 13. století), svatého Achila v Arilje (kolem 1297), Žiča (1300). Složení srbské architektonické školy ve 13. století. Fresková výzdoba a její charakteristické rysy. Vliv soluňského umění.

9. Byzanc. Umění Palaiologovské renesance (1261-1453). Dynastie Palaiologů - charakteristika. Mozaiky Hagia Sofie, klášter Chora (mešita Kachrie Džami)

(1316-1321), Soluň jako umělecké významné centrum. Město Mistra a její chrámy. Iluminované rukopisy, ikony, liturgické nádobí, předměty užitého umění. Cesty umění.

10. Byzantská ekumena: ruské umění 13.-14. století: Tatarsko-mongolský vpád ve 30. a 40. letech 13. století, boj Novgorodu a Pskova s křižáckými vojsky. Kostel svatého Nikoly na Lipně v Novgorodě (1292), novgorodský ikonopis, pskovský ikonopis. Umění Novgorodu 14. století: kostel Spasitele na Kovalevě a kostel Zesnutí Bohorodičky na Volotovém poli, rozkvět architektury druhé poloviny 14. století (Kostel Teodora Stratilata na Ručju a kostel Proměnění Páně na Iljině ilici). Fresky (Theofanes Řek) a ikonopis.

11. Byzantská ekumena: srbské umění 14. století. Dílna Michajla Astrapy a Eutichia. Chrám Bohorodičky Perivleptos v Ochridě (1295), Staro Nagoričino (1317), Gračanica (1321), Dečany (1327), Lesnovo (1341), Markov klášter (80. léta 14. století), Ravanica (80. léta 14. století), Resava (1407-1418).

12. Byzantská ekumena: umění Moskvy a ruských zemí 14.-15. století: Architektura Pskova a její charakteristické rysy. Ekonomický vzestup, stavba Uspenské katedrály v Moskevském Kremlu, architektura Moskvy. Andrej Rublev a Theofanes Řek.

13. Byzanc, Byzanc po Byzanci, Byzantská ekumena a Západ: vývoj námětu Proměnění Páně na Táborské hoře v umění 6.-16. století.
14. Závěr: Příprava na závěrečný test. Opakování, rozbor otázek.