|
|
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Jiřina Tomečková (26.09.2023)
|
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Jiřina Tomečková (26.09.2023)
Cílem kurzu je: 1. Podrobně analyzovat a vysvětlit vznik bipolárního světa po roce 1945 2. Identifikovat a osvětlit jednotlivé fáze a krize studené války 3. Podrobněji interpretovat a zhodnoti příčiny a průběh zániku komunistických režimů a sovětského bloku a předpoklady pro vznik nové podoby světového uspořádání na konci 20. stol. 4. Ověřit stupeň a charakter pochopení probírané látky studenty |
|
||
|
Poslední úprava: Bc. Sára Lochmanová (05.10.2023)
Hodnocení studentů je závazně založeno na škále písmen A-F, která vychází z Opatření děkanky číslo 17/2018 (https://www.fsv.cuni.cz/opatreni-dekanky-c-172018) a je následně upřesněno Opatřením děkanky číslo 20/2019 (https://fsv.cuni.cz/opatreni-dekanky-c-20/2019).
Známkování: A: 100-91 bodů B: 90-81 bodů C: 80-71 bodů D: 70-61 bodů E: 60-51 bodů F: 50 bodů a méně |
|
||
|
Poslední úprava: PhDr. Jan Hornát, Ph.D. (18.12.2020)
Cohen, Warren I., a Nancy Bernkopf Tucker, „Beijing’s Friend, Moscow’s Foe“ in Charles Gati (ed.), Zbig: The Strategy and Statecraft of Zbigniew Brzezinski (Baltmore, MD: Johns Hopkins University Press, 2013). Gaddis, John Lewis, The Cold War: A New History (New York, NY: The Penguin Press, 2005), kapitola „The Triumph of Hope“. Huntington, Samuel, „Democracy‘s Third Wave“, Journal of Democracy 2 (2), 1991: 12-34. Kissinger, Henry, Umění diplomacie: Od Richelieua k pádu Berlínské zdi (Praha: Prostor, 1999), kapitola „Konec studené války: Reagan a Gorbačov“. Kissinger, Henry, Uspořádání světa: státní zájmy, konflikty a mocenská rovnováha (Praha: Prostor, 2016), kapitola „Spojené státy: ambivalentní supervelmoc“. Lerner, Mitchell, „‘Trying to Find the Guy Who Invited Them‘: Lyndon Johnson, Bridge Building, and the End of the Prague Spring“, Diplomatic History 32 (1), 2008: 77-103. Louis, William Roger, „American Anti-Colonialism and the Dissolution of the British Empire”, International Affairs 61 (3), 1985: 395-420. Luňák, Petr, Západ. Spojené státy a Západní Evropa ve studené válce (Praha: Libri, 1997), kapitola „V osidlech détente“. Nečasová, Denisa, Nový socialistický člověk: Československo 1948-1956 (Brno: Host, 2018), kapitola „Koncept nového socialistického člověka“. Nolan, Mary, The Transatlantic Century: Europe and America, 1890-2010 (Cambridge, MA: Cambridge University Press, 2012), kapitola „Cooperation, competition, containment“. Nolan, Mary, The Transatlantic Century: Europe and America, 1890-2010 (Cambridge, MA: Cambridge University Press, 2012), kapitola „Culture wars“. Reuveny, Rafael a Aseem Prakash, „The Afghanistan war and the breakdown of the Soviet Union“, Review of International Studies 25, 1999: 693-708.
POZNÁMKA: Veškerá dostupná literatura v sylabu slouží pouze ke studijním účelům tohoto kurzu. Je chráněna autorským právem a nesmí být dále šířena. |
|
||
|
Poslední úprava: PhDr. Jan Hornát, Ph.D. (18.09.2023)
Metody výuky – kurz je založen na: 1) Výkladu klíčových problémů formou blokové přednášky 2) Aktivním samostudiu studenta založeném na využití studijní opory 3) Ověření znalostí a pochopení látky předmětu formou testu a písemné práce 4) Individuálních konzultacích
Výuka proběhne dne 3.11.2023 od 14:00 do 16:50 online (odkaz bude studentům zaslán emailem). Moodle: https://dl2.cuni.cz/course/view.php?id=3015 |
|
||
|
Poslední úprava: PhDr. Jan Hornát, Ph.D. (05.01.2024)
Hodnocení studentů je založeno na škále písmen A-F, která vychází z Opatření děkanky číslo 17/2018 a 20/2019 (https://fsv.cuni.cz/opatreni-dekanky-c-20/2019). Hodnocení kurzu zahrnuje test (50 %), analýzu přechodu k demokracii (25 %) a rozbor povinného textu (25 %). Jako dodatečná podmínka je nutnost dosáhnout alespoň poloviny bodů ze závěrečného testu. Úkoly k řešení: 1. Analýza a podrobnější interpretace textu ze studijních materiálů, minimálně 5 normostran (9000 znaků včetně mezer) = 25% známky (termín odevzdání přes systém Turnitin: 15.11.2023, 23:59) Vyberte si jakýkoli z povinných či doporučených textů (naleznete v SIS) vhodných k analýze a podrobně jej zanalyzujte. První strana by měla obsahovat představení hlavních myšlenek hodnoceného textu. Druhá strana by měla obsahovat zhodnocení hlavních myšlenek z hlediska širšího kontextu našich znalostí o daném problému. Třetí strana by se měla zaměřit na to, co vlastně z daného textu vyplývá a jakým způsobem (či zda vůbec) mění naše chápání v oblasti daného problému. Čtvrtá strana by měla být kritická a zaměřit se na nedostatky nebo nedostatečná vysvětlení některých problémů či důsledků. Pátá strana by pak měla obsahovat Váš odůvodněný osobní postoj k hlavním tezím článku. 2. Analýza demokratického přechodu, minimálně 7 normostran (12 600 znaků včetně mezer) = 25% známky (termín odevzdání přes systém Turnitin: 20.12.2023, 23:59) Vyberte si jednu zemi z bývalého východního bloku a rozeberte a popište její přechod k demokracii na přelomu 80. a 90. let. První strana by se měla zaměřit na společenský a politický stav země před pádem komunistického režimu, resp. zda a jaké pnutí uvnitř společnosti existovalo, popř. k jakým reformám komunistický režim přistoupil. Další stránka by se měla soustředit na samotný „moment“, který je dodnes daným státem považován za „pád režimu“ (např. 17. listopad v Československu). Třetí strana by se měla zaměřit na politické aktéry, kteří se začali formovat po pádu režimu a jakým způsobem tyto vyjednávali (zda-li vůbec) s vládnoucí komunistickou stranou. Čtvrtá strana by se měla soustředit na první svobodné volby a jejich výsledek a následující strana na formování první demokratické vlády. Šestá strana představí prvotní reformy, které nová vláda zavedla. Poslední strana poskytne reflexi nad událostí a zasadí do širšího kontextu demokratické transformace východního bloku. 3. Test Sankce za pozdní dodání analýz: -3 body za každý započatý den zpoždění. Student odevzdává svou finální verzi, která bude vyučujícím okomentována cca do tří týdnů a oznámkována. Vyjímečně nekvalitní práce budou vráceny autorům k úplnému přepracování. Veškeré práce budou odevzdány skrze systém Turnitin: https://knihovna.cuni.cz/rozcestnik/turnitin/ ID kurzu: 40690236 Heslo: dejiny1 |
|
||
|
Poslední úprava: PhDr. Jan Hornát, Ph.D. (18.09.2023)
1. Přímá výuka zahrnuje blokovou přednášku v délce dvou výukových jednotek (celkem 160 minut) za semestr. Výuka proběhne dne 3.11.2023 od 14:00 do 16:50 online (link bude studentům zaslán emailem). Struktura přednášky: a) popis a vysvětlení cílů předmětu a jeho organizace b) seznámení se základní literaturou k předmětu c) vysvětlení interpretačních rámců, konceptů a průvodní terminologie d) geopolitika po druhé světové válce – Marshallův plán, dekolonizace, železná opona e) společnost v 50. letech v USA a ve východním bloku f) geopolitické problémy „první“ studené války g) koncept détente h) ekonomická situace „východu“ a „západu“ na přelomu 60. a 70. let i) „druhá“ studená válka a vztah Reagan-Gorbačov j) rozpad východního bloku k) demokratické transformace na počátku 90. let l) co si student po absolvování předmětu odnese
2. Nepřímá výuka zahrnuje následující tematické bloky A. Okruh: Nové geopolitické výzvy po konci druhé světové války a vznik bipolárního světa Samotný konec druhé světové války v sobě již nesl zárodky budoucích neshod ohledně politické a ekonomické organizace poválečné Evropy. Spojené státy a Sovětský svaz měly odlišné vnímání poválečného uspořádání Evropy, a tak se brzy jejich vzájemné soupeření přeneslo i do bilaterálních vztahů s evropskými státy. Železná opona se tak začínala v Evropě tvořit nejen vlivem zahraniční politiky USA a Sovětského svazu, ale taktéž v důsledku domácích politik západních a východních evropských států. Daný okruh se zaměří nejen na postupný proces „dělení“ Evropy, ale též na nové poválečné výzvy jako dekolonizace a korejský konflikt. Klíčová slova: železná opona, dekolonizace, korejská válka, OSN Základní přehled získáte po prostudování: - Nolan, Mary, The Transatlantic Century: Europe and America, 1890-2010 (Cambridge, MA: Cambridge University Press, 2012), kapitola „Cooperation, competition, containment“. - Louis, William Roger, „American Anti-Colonialism and the Dissolution of the British Empire”, International Affairs 61 (3), 1985: 395-420. Kontrolní otázky: 1. Jaký vliv měl Marshallův plán na vývoj v poválečné Evropě. 2. Jak se formovaly lidové demokracie ve východní Evropě? 3. Jaké významné instituce (bezpečnostní, hospodářské, politické) byly v poválečné Evropě vytvářeny? 4. Jak se projevila dekolonizace na průběhu studené války? 5. Jaká byla role OSN v konfliktu na Korejském poloostrově?
B. Okruh: Společenský a hospodářský vývoj ve východním a západním bloku do roku 1968 V 50. letech se na obou stranách „opony“ formoval nový poválečný život. V sovětském bloku se rozšiřoval koncept nového socialistického člověka, v západním bloku se vytvářel „zakotvený liberalismus“ a ve Spojených státech započala intenzivní debata o pozici Afroameričanů v americké společnosti. Neschopnost sovětského bloku řešit palčivé společenské a hospodářské problémy, vyústila v represe a tvrdé potlačování disentu a byla završena okupací Československa armádami Varšavské smlouvy. Vnitřní nepokoje se tehdy nevyhnuly ani západnímu bloku, který se potýkal zejména s neshodami svých společností v kulturní sféře.
Klíčová slova: nový socialistický člověk, stalinismus, Brežněvova doktrína Základní přehled získáte po prostudování: - Nolan, Mary, The Transatlantic Century: Europe and America, 1890-2010 (Cambridge, MA: Cambridge University Press, 2012), kapitola „Culture wars“. - Nečasová, Denisa, Nový socialistický člověk: Československo 1948-1956 (Brno: Host, 2018), kapitola „Koncept nového socialistického člověka“. Kontrolní otázky: 1. Jaký americký prezident podepsal klíčové zákony, které de facto zrušily segregaci a umožnily Afroameričanům účast v politickém procesu? 2. Jaké vnitřní krize charakterizovaly východní blok v 50. a 60. letech? 3. Jak lze charakterizovat „nového socialistického člověka“? 4. Jaké jsou základní charakteristiky stalinismu?
C. Okruh: Velké geopolitické krize mezinárodních vztahů (1953-1964) Období „první“ studené války bylo mimo jiné charakterizováno snahou Spojených států a Sovětského svazu upevňovat své pozice v rámci svých sfér vlivu, často i za pomocí násilí (NDR 1953) či tajných operací (Guatemala 1954). Zároveň se v daném období odehrály obě tzv. berlínské krize, suezská a kubánská krize a začínalo americké angažmá ve vietnamské válce. Pnutí mezi oběma bloky dále zvyšoval tzv. vesmírný závod spojený se značným přehodnocováním sil obou táborů. Tento tematický okruh se zaměří na případové studie krizí a konfliktů v období 50. a 60. let. Klíčová slova: kubánská krize, berlínské krize, suezská krize, zadržování Základní přehled získáte po prostudování: - Kissinger, Henry, Uspořádání světa: státní zájmy, konflikty a mocenská rovnováha (Praha: Prostor, 2016), kapitola „Spojené státy: ambivalentní supervelmoc“. - Lerner, Mitchell, „‘Trying to Find the Guy Who Invited Them‘: Lyndon Johnson, Bridge Building, and the End of the Prague Spring“, Diplomatic History 32 (1), 2008: 77-103. Kontrolní otázky: 1. Vysvětlete strategii zadržování. 2. Co zapříčinilo první berlínskou krizi? 3. Jak ovlivnila suezská krize vztahy USA a Francie po zbytek studené války? 4. Jaká byla politika USA vůči Latinské Americe v 50. letech? 5. Jakým způsobem se angažoval Sovětský svaz při dekolonizaci Afriky?
D. Okruh: Období détente a odzbrojování Po řadě krizí v 50. a na počátku 60. let přišlo určité uvolnění nejen ve vztazích mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, ale též v mezinárodních vztazích obecně. Postupně se začalo více aktivizovat tzv. Hnutí nezúčastněných a mezinárodní společenství se pokoušelo o zpomalení zbrojení. První dohody týkající se omezování zbrojení se však svět dočkal až v roce 1972. K uvolnění měl přispět i tzv. helsinský proces, který však ve finále pro represivní východní blok představoval výzvu a vedl k jeho další destabilizaci. Zároveň docházelo ke sbližování Spojených států a Čínské lidové republiky. V rámci tohoto okruhu bude kladen důraz i na důsledky vietnamské války a ropné krize na americkou zahraniční politiku a postavení USA na globální scéně.
Klíčová slova: SALT, helsinský proces, Hnutí nezúčastněných, trojúhelníková diplomacie, Dohoda z Camp Davidu Základní přehled získáte po prostudování: - Cohen, Warren I., a Nancy Bernkopf Tucker, „Beijing’s Friend, Moscow’s Foe“ in Charles Gati (ed.), Zbig: The Strategy and Statecraft of Zbigniew Brzezinski (Baltmore, MD: Johns Hopkins University Press, 2013). - Luňák, Petr, Západ. Spojené státy a Západní Evropa ve studené válce (Praha: Libri, 1997), kapitola „V osidlech détente“. Kontrolní otázky: 1. Co bylo cílem SALT I? 2. Jaké mělo cíle Hnutí nezúčastněných? 3. Proč východní blok souhlasil s tzv. helsinským procesem? 4. Vyjmenujte hlavní důvody, proč se Spojené státy rozhodly sblížit s ČLR. 5. Proč vznikla tzv. krize euroraket?
E. Okruh: Osmdesátá léta: Reagan a Gorbačov Období détente bylo definitivně ukončeno sovětským vpádem do Afghánistánu v roce 1979, který společně s Islámskou revolucí v Iránu změnil rovnováhu moci na Blízkém východě a odstartoval období tzv. „druhé“ studené války. Po rychlých změnách ve vedení Sovětského svazu se generálním tajemníkem ÚV KSSS v roce 1985 stal Mikhail Gorbačov, který zavedl v Sovětském svazu řadu „liberalizujících“ reforem a vytvořil si pracovní vztah s americkým prezidentem Ronaldem Reaganem. Tento okruh se zaměří na dynamiku vztahu Reagan-Gorbačov, na vliv zahraniční politiky obou aktérů na budoucnost východního bloku a na vnitřní společenskou situaci ve východním bloku.
Klíčová slova: perestrojka, glasnost, Reaganova doktrína, Solidarita
Základní přehled získáte po prostudování: - Kissinger, Henry, Umění diplomacie: Od Richelieua k pádu Berlínské zdi (Praha: Prostor, 1999), kapitola „Konec studené války: Reagan a Gorbačov“. - Reuveny, Rafael a Aseem Prakash, „The Afghanistan war and the breakdown of the Soviet Union“, Review of International Studies 25, 1999: 693-708.
Kontrolní otázky: 1. Z jakých důvodů podnikl Sovětský svaz invazi do Afghánistánu a jaká byla reakce USA? 2. Jaké reformy zavedl Mikhail Gorbačov v Sovětském svazu? 3. Jak lze charakterizovat tzv. Reaganovu doktrínu? 4. Co požadovala polská Solidarita? 5. Proč je Ronald Reagan spojován s termínem „hvězdné války“?
F. Okruh: Rozpad východního bloku a revoluce Cílem posledního okruhu je porozumět procesům a změnám, které proběhly na sklonku 80. let a vedly k rozkladu východního bloku a zavedení demokratických režimů s tržním hospodářstvím ve východní Evropě. Rozpad východního bloku vedl nejen k absolutní proměně rozložení moci v Evropě, nýbrž i v celém světě. Role OSN začala být opět relevantní a politicko-hospodářský řád, který existoval v západním bloku se mohl takřka bez odporu šířit do již bývalého východního bloku.
Klíčová slova: demokratická tranzice, evropská integrace, kulaté stoly
Základní přehled získáte po prostudování: - Huntington, Samuel, „Democracy‘s Third Wave“, Journal of Democracy 2 (2), 1991: 12-34. - Gaddis, John Lewis, The Cold War: A New History (New York, NY: The Penguin Press, 2005), kapitola „The Triumph of Hope“.
Kontrolní otázky: 1. Jak se proměnila pozice OSN ve světě po konci studené války? 2. Jak probíhal proces změny režimu v Polsku? V Československu? 3. Jak se stavěly USA ke znovusjednocení Německa? 4. Co je tzv. třetí vlna demokratizace? 5. Kdy se v Československu konaly první demokratické volby po Sametové revoluci? |