PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Teoretická a metodologická specifika vědy ústavního práva a státovědy - HD321
Anglický název: Theoretical and methodological specificity of the science of constitutional law and theory of state
Zajišťuje: Katedra ústavního práva (22-KUP)
Fakulta: Právnická fakulta
Platnost: od 2021
Semestr: oba
Body: 0
E-Kredity: 0
Způsob provedení zkoušky:
Rozsah, examinace: 0/10, Kv [HS]
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: kombinovaný
Způsob výuky: kombinovaný
Úroveň:  
Poznámka: předmět je určen pouze pro doktorandy
povolen pro zápis po webu
student může plnit i v dalších letech
předmět lze zapsat v ZS i LS
Garant: prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc.
Vyučující: prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc.
Anotace
Poslední úprava: prof. JUDr. Radim Boháč, Ph.D. (28.10.2018)
Předmět bude aktualizovat, třídit a rozvíjet poznatky o základech ústavního práva a státovědy jako specifického vědního oborou získané v pregraduálním studiu. Jeho cílem je zajistit jasnou představu o místu ústavního práva a státovědy v systému společenských věd, konturách vymezeného předmětu poznání a historii a adekvátní metodologii oboru. Vzhledem k povaze ústavního práva je tu ve srovnání s jinými doktorskými programy patrný specifický rys v podobě pohybu na rozhraní normativního a faktického světa, politiky, právní úpravy a faktické činnosti ústavních orgánů a aktérů, což nemůže nemít metodologické dopady (co a jak zkoumat).
Na teoretičtější výklad v tomto předmětu navážou podrobnější a praktičtější přístupy v „Akademickém psaní“ a doktorandském semináři: pomocí těchto tří předmětů si doktorand ujasní, co, jak, proč a v jakém oborovém prostředí zpracovává coby téma disertační práce, jakož i to, s čím se má poměřovat.
Sylabus
Poslední úprava: prof. JUDr. Radim Boháč, Ph.D. (28.10.2018)

Předmětem výkladu jsou zejména tato témata:

Metodologické základy výzkumu v ústavním právu a státovědě (mezioborová otevřenost se zachováním specifik).

Možnosti a limity ústavněprávní komparatistiky (organická a lidskoprávní část ústavního práva).

Vývoj vědy ústavního práva na našem území.

Státověda a její předmět ve 21. století (stát, jeho typy a funkce).

Základní témata současného ústavněprávního diskursu. 

Studijní opory
Poslední úprava: prof. JUDr. Radim Boháč, Ph.D. (28.10.2018)

Filip, Jan: Ústavní právo České republiky. 1. Základní pojmy a instituty. Ústavní základy ČR. Brno: Masarykova univerzita, 4. vyd. 2003.

Ginsburg, Tom, Dixon, Rosalind: Comparative Constitutional Law. Edward Elgar Pub, 2013.

Holländer, Pavel: Základy všeobecné státovědy. Plzeň: Aleš Čeněk, 3. vyd. 2012.

Kysela, Jan: Ústava mezi právem a politikou. Úvod do ústavní teorie. Praha: Leges, 2014.

Kysela, Jan, Ondřejek, Pavel a kol.: Kolos na hliněných nohou? K proměnám státu a jeho rolí. Praha: Leges, 2016. 

Pavlíček, Václav a kol.: Ústavní právo a státověda. I. díl. Obecná státověda. Praha: Linde, 1998.

Pavlíček, Václav a kol.: Ústavní právo a státověda. II. díl. Ústavní právo České republiky. Praha: Leges, 2. vyd. 2015.

Rosenfeld, Michel, Sajó, András: The Oxford Handbook of Comparative Constitutional Law. Oxford University Press, 2013.   

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK