Jazykový seminář z areálového jazyka II (lotyština) - AVS100024

• Anglický název: Linguistic Seminar from Areal Language II (Latvian Language)
• Zajišťuje: Ústav východoevropských studií (21-UVES)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2019
• Semestr: letní
• Body: 2
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:0/2, Z [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: Dr. Kristine Vaceka-Ante

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Katerina Kedron, Ph.D. (17.02.2010)

Seminář navazuje na teoretické znalosti z přednášky synchronní struktura lotyštiny a prakticky je rozvíjí. Důraz je kladen na
srovnání lotyšské gramatické struktury s češtinou a na procvičování zvlášť odlišných a obtížných gramatických jevů, jako
jsou výslovnost diftongů, hláskové asimilace a alternace, rozdílné funkce pádů, užívání určitých a neurčitých koncovek
adjektiv, systém základních slovesných tvarů, zejména sloves I. konjugace, užívání jednoduchých a složených časů,
specifické slovesné způsoby debitiv a relativ, užívání participií, poloparticipií a absolutivů, odlišnosti v kategorii slovesného
vidu a rodu. Základní formy práce na semináři jsou gramatická a překladová cvičení a gramatické rozbory textů.

1. Vokalismus a konsonantismus, diftongy a diftongická spojení.
2. Hláskové asimilace a alternace, akcentologie (slabičné intonace, slovní přízvuk), ortoepie a grafematika spisovné
lotyštiny.
3. Jmenné slovní druhy, jejich gramatické kategorie.
4. Deklinace a hláskové alternace, funkce pádů.
5. Určitá a neurčitá adjektiva.
6. Zájmena a číslovky.
7. Gramatické kategorie u sloves, přehled struktury slovesných tvarů a osobních koncovek.
8. Klasifikace sloves, systém sloves 1. konjugace.
9. Kategorie způsobu: indikativ, imperativ, kondicionál, debitiv, relativ.
10. Jednoduché a složené časy.
11. Charakteristika slovesného vidu a rodu.
12. Význam a užití participií, poloparticipií a absolutivů.
13. Ostatní slovní druhy.

Základní studijní literatura:
ERHART, A.: Baltské jazyky. Praha 1984.
ERHART, A.: Základy jazykovědy. Praha 1984.
LAUA, A.: Latviešu literaras valodas fonetika. Riga 1997.
MUIŽNIECE, L.: Latviešu valodas praktiska fonologija. Riga 2002.
GRUŽANE, V., EČA, A., SPROGIS, V.: Grammatika latyšskogo jazyka. Riga 1995.
ENDZELINS, J., MILENBAHS, K.: Latviešu valodas maciba, 14. vydání. Riga 1993.
PAEGLE, D.: Latviešu literaras valodas morfologija. I. dala. Riga 2003.
KALNAČA, A.: Morfemika un morfologija. Riga 2004.
Dalí odborná literatura:
Příruční mluvnice češtiny. Praha 1995.
Encyklopedický slovník češtiny. Praha 2002.
RUBINA, A.: Latviešu valodas rokasgramata. Riga 2004.
ŠALME, A., UDRIS, P.: Do it in Latvian. Riga 2005.
CEPLITE, B., CEPLITIS, L.: Latviešu valodas praktiska gramatika. Riga 1997.
KOŘÍNEK, J. M., ERHART, A.: Úvod do fonologie. Praha 2000.
ČERMÁK, F.: Jazyk a jazykověda. Praha 1997.
ČECHOVÁ, M. a kol.: Čeština - řeč a jazyk. Praha 1996.
Musdienu latviešu literaras valodas gramatika I. Riga 1959.
KALME, V., SMILTNIECE, G.: Latviešu literaras valodas varddarinašana un morfologija. Liepája 2001.
KALME, V.: Nelokamas vardškiras latviešu literaraja valoda. Liepája 2001.