|
|
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Pavel Štoll, Ph.D. (06.09.2021)
Tento kurz je věnován vybraným kapitolám týkajícím se středověkých a novověkých dějin kavkazského regionu, jeho kultury a společnosti. Jedná se o úvod do dané problematiky z hlediska interdisciplinárního přístupu, neboť Kavkaz byl nedílnou součástí Černomoří, východního Středomoří, Levanty i Orientu a jeho Hedvábné stezky. Zároveň představoval kategorii pohraničí se specifickou pohraniční identitou – byl křižovatkou nejrůznějších migrací a nájezdů (Skythové, Alani, Seldžukové, Mongolové, Tamerlánova vojska aj.) a prolínaly se v něm náboženské kulty od šamanismu, zoroastrismu a helenizovaného Dia po rané křesťanství, judaismus a islám. Arméni a Gruzíni mají své kláštery v Jeruzalémě (kavkazské albánské rukopisy pak byly objeveny v klášteře svaté Kateřiny na Sinaji). Arménští vojáci pod byzantským velením zanechali stopy své přítomnosti v jižní Itálii nebo v Bulharsku; s arménskými obchodníky se setkal Marco Polo hned dvakrát – na své cestě do Číny v levantských přístavech, na své cestě zpátky domů v černomořském Trapezuntu; a Vilém z Rubruku zase potkal arménské mnichy a gruzínské prince přímo v Karakorumu – slavném „jurtovém“ hlavním městě mongolských chánů. Období křížových výprav dalo vzniknout legendě o tajemné říši kněze Jana, která měla podle některých existovat právě na Kavkaze u slavné „Alexandrovy zdi“ a „Železných vrat“. Někteří cestovatelé dokonce ještě v 19. století viděli v dochovaném brnění severogruzínských Chevsurů důkaz „ztracených rytířů kříže“ a tento dojem ještě více podtrhly tamější mečové tance, tradiční styl zápasení ve stylu rytířských soubojů a přísný kodex zvykového práva. Středověké království arménské Kilíkie bylo v kontaktu jak s křižáky, tak s Mongoly; některé jeruzalémské královny byly arménského původu a dědicem poslední arménské koruny se stal Leon V. Lusignan. Přítomnost Kavkazanů v rámci Osmanské říše i Persie byla výrazná; v druhé polovině 18. století začalo do tohoto prostoru vstupovat i Rusko. Romantický obraz Kavkazu se zapsal do ruské literatury obdobně jako stereotyp řeckého povstalce v literatuře západoevropské. 19. století pak bylo obdobím na jedné straně národních obrození a reforem, na straně druhé mnoha „válek pamětí“, deportací a pogromů. Dějiny a kulturu Kavkazu tak lze studovat hned z několika pohledů – v rámci dějin Byzance, blízkovýchodních studií, osmanských studií, studií Středního Východu, dějin východních křesťanů, východoevropských studií, dějin černomořského regionu aj. Kdokoli nemůže pít vody z mého pramene ani nepochopí smysl jediného písmene můj dům není z písku, je z malty a kamene… (Sajat-Nova, 18.st.) Přednáškový cyklus bude zakončen zkouškou, distanční forma výuka bude probíhat přes platformu MS Teams. https://teams.microsoft.com/meetingOptions?language=cs-cz&tenantId=71cbe59b-f59f-49d8-bed9-6de6b6468917&organizerId=b8d4e724-c391-4fe7-a3b7-b1b855afb501&threadId=19_63568dc130b04bc9a5679f9fbb9992a6@thread.tacv2&messageId=1613168504256&correlationId=webclient:52ab7a55-05e3-4e86-a9c5-981b85b4346d |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Pavel Štoll, Ph.D. (06.09.2021)
Doporučená literatura: Aslanian, Sepuh. From the Indian Ocean to the Mediterranean: The Global Trade Networks of Armenian Merchants from New Julfa, University of California Press 2011. Baghdiantz, McCabe, Ina. The Shah's Silk for Europe's Silver: The Eurasian Trade of the Julfa Armenians in Safavid Iran and India, University of Pennsylvania 1997. Bedrosian, Robert: Armenian Historical Sources of the 5-15th Century, dostupné z: http://www.attalus.org/armenian/ přel. I část Gruzínských kronik (Khartlis cchovreba) Brentjes, B. 1976: Arménie – 3000 let dějin a kultury. Vyšehrad, Praha. Dulaurier, Edouard 1869. Recueil des historiens des croisades: Documents arméniens, tome I. Paris Gabrieli, Francesco 2010. Křížové výpravy očima arabských kronikářů, Argo, Praha Grigolia, Alexander. Custom and Justice in the Caucasus: the Georgian Highlanders. New York, Philadelphia: Ams Press 1939 Hovannisian, Richard G. (ed.) 1997. The Armenian People from Ancient to Modern Times, vol. I, II., Palgrave McMillan London. Mutafian, Claude; Van Lauwe, Éric. Atlas historique de l'Arménie, Autrement 2001 Panossian, Razmik 2006. The Armenians: From Kings and Priests to Merchants and Commissars. Columbia University Press. Rayfied, Donald. The Literature of Georgia: A History, Curzon Press 2000. Redgateová, A. E. 2003: Arméni. NLN, Praha. Suny, Ronald Grigor. The Making of the Georgian Nation. Bloomington: Indiana University Press 1994. Suny, Ronald Grigor: Looking Toward Ararat: Armenia in Modern History. Bloomington: Indiana University Press 1993. Kevin, Tuite. Violet on the Mountain: An Anthology of the Georgian Folk Poetry https://www.academia.edu/503863/Violet_on_the_Mountain_An_Anthology_of_Georgian_Folk_Poetry?auto=download |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Pavel Štoll, Ph.D. (06.09.2021)
Požadavky k zápočtu / zkoušce: docházka, četba doporučené literatury, na konci semestru ústní zkouška v případě distanční formy výuky přes platformu MS Teams: aktivní účast, případně vypracování referátu na zvolené téma |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Pavel Štoll, Ph.D. (06.09.2021)
1. Kavkaz v 6.-7.st.: Byzanc, Chazaři, Alani, chalífát
2. Kavkaz v 8.-9. st.: boj o ikony a „pravou víru“
3. Kavkaz v 10.-11. století – tzv. makedonská dynastie, království Bagratovců
4. Kilíkijské knížectví: střet Kavkazu a Levanty
5. Kilíkijské království Malé Arménie v době křížových výprav
6. Zlatý věk Gruzie
7. „Národ lučištníků“ na severním a jižním Kavkaze
8. Tamerlánova tažení a Kavkaz
9. Kavkaz v kontextu 16.-18.st. – Osmanská říše a Persie
10. Kavkaz v kontextu 16.-18.st. - Rusko
11. Duchovní kultura středověku a novověku
12. Materiální kultura středověku a novověku (pevnosti, hrady, kláštery, chačkary aj.)
|