Evropské myšlení o literatuře II - ASE500064

• Anglický název: European Thought of Literature II
• Zajišťuje: Ústav etnologie a středoevropských a balkánských studií (21-UESEBS)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2023
• Semestr: letní
• Body: 0
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Je zajišťováno předmětem: AKM500075
• Garant: prof. PhDr. Vladimír Svatoň, CSc.

Anotace

Poslední úprava: PhDr. Jana Pátková, Ph.D. (14.07.2011)

Cílem přednášky je nabídnout pohled na příznačné motivy literární reflexe od počátků novověku do 20. stol.
Jádrem předmětu je výklad věnovaný období klasicismu, vrcholící německým klasickým idealismem, zejména
pak teoretickými pracemi F. Schillera, G. Hegela a F. Schellinga. Systémovým rysem tohoto období je stoupající
obhajoba jedinečného života a hledání jeho souladu s „během světa“. V estetickém myšlení se tato snaha
projevila ve dvojí koncepci novodobého historismu, ve vzniku nových žánrů (měšťanská truchlohra, rozvoj
románu), ve vývoji „subverzívních“ literárních stylů (manýrismus, ironie). Významným momentem je dále Kantův
obrat v estetickém myšlení. Přednáška se bude dále zabývat vznikem hermeneutiky jako filosofické disciplíny,
historickou poetikou, kritikou pozitivismu na přelomu 19. a 20. století, formalismem a strukturalismem, a bude
završena debatou o tzv. poststrukturalismu a postmodernismu.

Literatura

Poslední úprava: PhDr. Jana Pátková, Ph.D. (14.07.2011)

Základní studijní literatura:
Drozda, M.: Narativní masky ruské prózy. Praha 1990.

Lejderman N.-Lipoveckij, M.: Sovremennaja russkaja literatura v dvuch tomach. Moskva 2003, 2006.

Lejderman, N.: Postrealizm. Teoretičeskij očerk. Jekatěrinburg 2005.

Lipoveckij, M.: Russkij postmodernizm. Očerki istoričeskoj poetiki. Jekatěrinburg 1997.

Mandát, J.: Ruská sentimentální povídka. 2 díly. Brno 1983.

Mocná, D. - Peterka, J. (a kol.): Encyklopedie literárních žánrů. Praha 2004.

Pospíšil, I.: Ruský román. Nástin utváření žánru do konce 19. století. Brno 1998.

Pospíšil, I. : Ruský román znovu navštívený. Brno 2005.

Zelinsky, B.: Die russische Lyrik. Böhlau Verlag, Köln/Weimar/Wien 2002.

Zelinsky, B.: Der russische Roman. Böhlau Verlag, Köln/Weimar/Wien 2007.

Zelinsky, B.: Das russische Drama. Böhlau Verlag, Köln/Weimar/Wien 2006.

Zelinsky, B.: Die russische Erzählung. Böhlau Verlag, Köln/Weimar/Wien 2007.

Další odborná literatura:
Etkind, J.: Proza o stichach. SPb., Hildesheim 2001.

Frejdenberg, O.M.: Poetika sjužeta i žanra. Moskva 1997.

Gromova, M. I.: Russkaja sovremennaja dramaturgija : učebnoje posobije dlja studentov zavedenij gumanitaronogo profilja. Moskva 1999.

Hrabák, J.: Poetika. Praha 1973.

Kasper, K.-H.: Russische Prosa im 20. Jahrhundert. Eine Literaturgeschichte in Einzelporträts. 1914-1934. München 1994.

Kubínová, M.: O poetice literárních druhů. Praha 1995.

Narovčatov, S.: Neobyčnoje literaturovedenije. Moskva 2003.

Reissner, E. - Shnitman-McMillin, S.: Das russische Drama der achtziger Jahre: Schmerzvoller Abschied von der grossen Illusion. Frankfurt/M. 1995.

Schmid, W.: Proza kak poezija. Staťji o povestvovaniji v russkoj literature. SPb., Hildesheim 1994.

Wieczorek, A.: Theater im Zerrspiegel. Die russische Theaterparodie um die Wende vom 19. bis zum 20. Jh. Frankfurt/M. 2000.

Sylabus

Poslední úprava: PhDr. Jana Pátková, Ph.D. (14.07.2011)

1. Úvod do problému, metodologie a seznámení s literaturou.

2. Italské renesanční estetiky a poetiky, linie vzdělaneckého umění a linie empirická.

3. Klasické teorie tragédie ve Francii.

4. Opozice vůči klasicismu: vznik dvojí teorie novodobého historismu v tzv. sporu stoupenců antiky a zastánců modernosti.

5. Opozice vůči klasicismu: Voltairova reforma tragédie, vznik měšťanské truchlohry a její teorie (Diderot, Lessing).

6. Opozice vůči klasicismu: počátky úvah o vztahu eposu a románu: Giraldi Cinzio, Pigna, Huet. Postřehy romanopisců klasického věku.

7. Historická typologie stylů (Winckelmann). Protiklad antického a moderního světa u Friedricha Schillera.

8. Schellingova filosofie a jeho Filosofie umění. Schellingovy myšlenky o románu.

9. Hegelova filosofie a jeho Přednášky o estetice. Hegel jako teoretik moderní tragédie a románu.

10. Kantův převrat v dějinách estetiky. Teorie „vznešena“.Schillerovy Listy o estetické výchově člověka.

11. Hermeneutika jako filosofická disciplína. F. Schleiermacher. Dilthey, Heidegger, Gadamer.

12. Historická poetika. Scherer, Veselovskij, Potěbňa.

13. Kritika pozitivismu na přelomu 19. a 20. stol. Formalismus, strukturalismus. Revize v tzv. poststrukturalistické a postmoderní diskusi.