|
|
|
||
|
Poslední úprava: SVSPATKO (20.05.2008)
a maďarské moderní literatury (20. století). Student si osvojuje základní vývojové tendence literatury svého areálového jazyka (polština, maďarština, slovenština) a je seznámen se základními poznatky o vývoji bezprostředně sousedících a paralelně se vyvíjejících literatur. Tento komparativní přístup je významným předpokladem k snadnějšímu porozumění a reflexi středoevropského literárního kontextu ve 20. století. |
|
||
|
Poslední úprava: SVSPATKO (20.05.2008)
Dějiny polské literatury: Kwiatkowski, J.: Literatura Dwudziestolecia.Warszawa, Wydawnictwo Naukowe PWN 1990. Matuszewski, R.: Literatura polska 1939-1991. Warszawa, Wydawnictwo Naukowe PWN 1995. Poslední, P.: Měřítka souvislostí. Česká a polská literární kultura po roce 1945. Praha, Euroslavica 2000. Štěpán, L. a kol.: Slovník polských spisovatelů. Praha, Libri 2000. Bartelski, L. M.: Polscy pisarze współcześni 1939-1991. Warszawa, Wydawnictwo Naukowe PWN 1995. Zieliński, J.: Leksykon polskiej literatury emigracyjnej. Lublin, Unipress 1989. Kosmopolityzm i Sarmatyzm. Antologia powojennego eseju polskiego. Heck, D. (red.). Wrocław, Ossolineum 2003. Literatura polska 1918-1975. I-II. Brodka, A., Zaworska, H., Żółkiewski, S. (red.). Warszawa, Wydawnictwo Naukowe PWN 1975, 1993. Další odborná literatura: Balbus, S.: Między stylami. Kraków, TWAPN Universitas1996. Bałcerzan, E.: Poezja polska w latach 1918-1939. Warszawa, Wydawnictwo Naukowe PWN 1996. Hutnikiewicz, A.: Od czystej formy do literatury faktu. Warszawa, Wydawnictwo Naukowe PWN 1965. Kelera, J.: Panorama dramatu. Wrocław, Wydawnictwo Dolnośląskie 1989. Literatura polska na obczyźnie. Terlecki, T. (ed.). London, Chapman and Hall 1964. Maciąg, W.: Nasz wiek XX. (Przewodnie idee literatury polskiej.) Wrocław, Ossolineum 1992. Mencwel, A.: Przedwiośnie czy Potop. Studium postaw polskich w XX wieku. Warszawa, Wydawnictwo Naukowe PWN 1997. Zaleski, M.: Formy pamięci. Warszawa, Wydawnictwo Naukowe PWN 1996. Dějiny maďarské literatury: A magyar irodalom története V. 1905-1919. Szabolcsi, M. (red.). Budapest, Akadémiai Kiadó 1965. A magyar irodalom története 1919-től napjainkig. Szabolcsi, M. (red.). Budapest, Akadémiai Kiadó 1966. A magyar irodalom története 1945-1975 II/1. Béládi, M. (red.). Budapest, Akadémiai Kiadó 1986. A magyar irodalom története 1945-1975 II/2. Béládi, M. (red.). Budapest, Akadémiai Kiadó 1986. A magyar irodalom története 1945-1975 III/1. Béládi, M., Rónay, L. (red.). Budapest, Akadémiai Kiadó 1990. A magyar irodalom története 1945-1975 III/2. Běláci, M., Rónay L. (red.). Budapest, Akadémiai Kiadó 1990. BÍRÓ, Z.: Két nemzedék. A magyar irodalom két nagy nemzedéke a 20. században. Budapest, Nemzeti Tankönyvkiadó 2001. RÁKOS, P.: Teorie literatury v zrcadle maďarské literární vědy. Praha, Odeon 1986. Velká generace. Básníci Nyugatu. Praha, Mladá fronta 1982. Další odborná literatura: BÉLÁDI, M.: Értékváltozások. Budapest, Szépirodalmi Könyvkiadó 1986. KARDOS, L.: Közel és távol. Irodalmi tanulmányok. Budapest, Magvet? Könyvkiadó 1966. FENYŐ, I.: Két évtized. Budapest, Kortárs Kiadó 1968. IGNOTUS, P.: Válogatott írásai. Budapest, Tankönyvkiadó 1969. MEZEI, J.: A magyar regény. Budapest, Akadémiai Kiadó 1973. SÜKÖSD, M.: Változatok a regényre. Budapest, Gondolat 1971. SÜKÖSD, M.: Küzdelem az epikával. Budapest, Magvető 1972. TOLNAI, G.: Tanulmányok. Budapest, Akadémiai Kiadó 1970. VARGA, J.: Ady útja az ?Új versek"felé. In: Irodalomtörténeti füzetek. Budapest, Magvető 1963. Dějiny slovenské literatury: Čítame slovenskú literatúru I. (1939-1955). Bratislava, Ústav slovenskej literatúry SAV 1997. Čítame slovenskú literatúru II. (1956-1969). Bratislava, Ústav slovenskej literatúry SAV 1997. Čítame slovenskú literatúru III. (1970-zač. 90. let). Bratislava, Ústav slovenskej literatúry SAV 1998. ŠMATLÁK, S.: Dejiny slovenskej literatúry II. (19. storočie a prvá polovica 20. storočia). Bratislava, Literárne informačné centrum (LIC) 2001. HVIŠČ, J., MARČOK, V., BÁTOROVÁ, M., PETRÍK, V.: Biele miesta v slovenskej literatúre. Bratislava, SPN 1991. MARČOK, V. a kol.: Dejiny slovenskej literatúry III : cesty slovenskej literatúry druhou polovicou XX. storočia. Bratislava, LIC 2004. Další odborná literatura: ANDRAŠČÍK, F.: O dvoch póloch v našej literatúre. In: Slovenské pohľady, č. 1. Martin, Osveta 1967. BÍLIK, R.: Industrializovaná literatúra 1945-1956. Bratislava, Proxy 1994. BÍLIK, René: Literárny život na Slovensku v r. 1956-1989. In: Slovenská literatúra, roč. 41, č. 3. Bratislava 1994. DAROVEC, P.: Násmešné rozmlúvanie. Levice, LCA 1996. HAMADA, M.: V hľadaní významu a tvaru. Bratislava, Smena 1966. HOCHEL, I.: Príbeh ako princíp. Ladislav Ballek. Bratislava, LIC 2005. HORVÁTH, T.: Dušan Mitana. Bratislava, Ústav slovenskej literatúry SAV 2000. JENČÍKOVÁ, E., ZAJAC, P.: Situácia súčasnej slovenskej literatúry. In: Slovenské pohľady, č. 2. Bratislava, SAV 1989 KASARDA, M.: Osamelí bežci, správy z ľudského vnútra. Levice, LCA 1996. KRŠÁKOVÁ, D.: Dušan Dušek. Bratislava, Kalligram 2002. Miesto v príbehu. Antológia modernej slovenskej poviedky. Darovec, P. (red.). Bratislava, Litera 1995. MIKULA, V.: Od baroka k postmoderne. Levice, LCA 1997. Od moderny k postmoderne. Žilka, T. (red.). Nitra, Fakulta humanitných vied UKF 1997. PETRÍK, Vl.: Slovenský román 70. rokov a súčasnosť. In: Romboid, č. 8. Bratislava, SPN 1979. PRUŠKOVÁ, Z.: Slovenská próza 60. rokov. In: Slovenská literatúra, roč. 41, č. 1-2. Bratislava, SAV 1994. ŠTEVČEK, J.: Dejiny slovenského románu. Bratislava, Tatran 1989. ŠTEVČEK, J. a kol.: Slovenská literatúra po roku 1945. In: Dejiny slovenskej literatúry, roč. 4. Bratislava, SPN 1987. ŠÚTOVEC, M.: Situácia literatúry (Budmerice 89). In: Slovenské pohľady, č. 11. Bratislava, Osveta 1989. ZAJAC, P.: Slovenská povojnová literatúra medzi integráciou a dezintegráciou. In: Slovenská literatúra, roč. 40, č. 4. Bratislava, SAV 1993. ŽILKA, T.: Postmoderná semiotika textu. Nitra, FF UKF 2000. |
|
||
|
Poslední úprava: SVSPATKO (20.05.2008)
Vyučující: Doc. PhDr. Petr Poslední, CSc.
Cílem přednášky je seznámit posluchače s principy a proměnami modernosti v polské literatuře od 20. let 20. století do roku 1989, a to v kontextu vývoje literární kultury ve středoevropském prostoru. Důraz bude kladen na koncepce avantgardy a přehodnocení literárních tradic ve dvou rozdílných systémech meziválečného dvacetiletí a po roce 1945. Výklad se soustředí na myšlení o literatuře z komunikačního a sémiotického hlediska se zvláštním zřetelem k dialogické povaze literárního procesu. Jednotlivá díla budou interpretována v souvislosti s tendencemi k normativnosti i uvolňování estetického cítění, k udržování i narušování kontinuity uměleckého vývoje.
1. Nová literární komunikace Skamandritů. 2. Mezi ?revolučností" ideologickou a estetickou (20. léta). 3. Witkacyho koncept Čisté formy a expresionistické inspirace. 4. Experimentální narativita Gombrowiczova a Schulzova. 5. Tradice psychologické prózy. 6. Od krakovské avantgardy ke katastrofismům. 7. ?Druhá" literární kultura za války. 8. Poválečné diskuse v Polsku a exilu. 9. Doktrína ?socialistického realismu" a etapa ?účtování". 10. Mezi Przybośovou a Miłoszovou koncepcí poezie. 11. Rozpad ?fasádové" kultury a hnutí Solidarita. 12. Role Nové vlny a pokolení BruLionu. 13. Proměny ?grotesknosti".
Dějiny maďarské literatury Vyučující: Doc. Csaba Gy. Kiss, CSc.
Cílem přednášky je kontinuálně seznamovat posluchače s dějinami maďarské literatury 20. století, ozřejmit význam literárního časopisu Nyugat a skupiny literátů, kteří se kolem něho soustředili, a to v první, druhé a třetí generaci se zachycením vývojových a estetických rozdílů. Věnovat pozornost specifickým rysům maďarské literární avantgardy a konečně přiblížit posluchačům rozdělení literárního života na dva proudy, tzv. urbánních autorů a autorů lidových. Seznámit je s hlavními literárními postavami a vývojovými tendencem meziválečného literárního života. Z poválečné literární problematiky bude větší důraz kladen na skupinu autorů časopisu Újhold a na jejich další literární zaměření, na vliv existencialismu a francouzského ?nového románu". Charakteristické rysy schematismu 50. let, jeho dopad na tvorbu vybraných autorů a jeho překonávání.
1. Společenské pozadí vzniku časopisu Nyugat; jeho postavení v literárním kontextu, vývoj. Vůdčí osobnosti básníků a prozaiků sdružených kolem tohoto časopisu. 2. Maďarská avantgarda, vliv expresionismu a surrealismu. 3. Urbanisté a jejich literární program. 4. Tzv. lidoví autoři a jejich umělecké společenskonápravné a umělecké cíle. 5. Tzv. druhá a třetí generace Nyugatu. 6. Periodizace poválečného vývoje maďarské literatury. 7. Profilování literárních proudů v poválečném období. 8. Literární skupina soustředěná kolem časopisu Újhold. 9. Charakteristika schematismu a jeho působení na tvorbu. 10. Postupné oživování literárního života, žánrové i stylové obohacování. 11. Vliv francouzského ?nového románu" a existencionalismu. 12. Kritické účtování s válečnou minulostí. 13. Odraz skutečnosti v parabole, grotesce a utopii.
Dějiny slovenské literatury Vyučující: Doc. PhDr. Rudolf Chmel, DrSc. Mgr. Jana Pátková, Ph.D.
Cílem přednášky je seznámit posluchače s dějinami slovenské literatury 20. století. Poznání plurality literárních směrů a proudů v meziválečné literatuře, její redukce v letech 1939-1948 a zejména v letech 1948-1989 dává posluchačům kompletní obraz literárního vývoje ve 20. století. Pozornost bude zacílena na charakteristiku a okolnosti vzniku jednotlivých uměleckých směrů v meziválečném období (expresionismus, symbolismus a neosymbolismus, avantgardní tendence, katolická moderna, nadrealismus, lyrizovaná próza a naturizmus). Budou osvětleny základní periodizační mezníky 2. poloviny 20. století, které odrážejí společensko-politickou charakteristiku jednotlivých období. Důraz bude kladen na estetické programy a proměny poetiky slovenské literatury: od hledání orientace v bezprostředně poválečném období přes období schematismu 50. let a jeho překonávání v podobě návratu avantgardních tendencí (neomodernismus, nadrealismus, ?Konkretisti", ?Osamelí bežci"). Tzv. období náhradních řešení (70.-80. léta) představuje výzvu pro analýzu tzv. historismu a vztahu k literární tradici.
1. Periodizace, společensko-politický kontext. 2. Naturalismus v slovenské próze a jeho geneze. 3. Expresionismus v meziválečném období. 4. Mezi realismem a expresionismem. 5. Slovenská moderna. 6. Poezie v meziválečném období: dozvuky symbolismu a neosymbolismus, avantgardní tendence. 7. Próza v meziválečném období: lyrizovaná próza a naturizmus. 8. Periodizace poválečného vývoje slovenské literatury. 9. Pokus o obnovení pluralitního modelu literatury (1945-1948): avantgardně-kreativní linie, povstalecká próza, koncepce širších prozaických celků, socialistický realismus. 10. Tzv. industrializovaná literatura (1949-1956), klasifikace termínu schematismus (na úrovni tématu a tvaru literárního díla), diskuse o kladném hrdinovi. 11. Vymanění z literárního schematismu (1956-1963): pokus o oživení literárního života, inovace výrazových prostředků, diskuse o folklóru. 12. Slovenská próza 60. let: návrat k filosofickému a literárnímu existencialismu, vliv tzv. francouzského nového románu, experimentální linie. 13. Období náhradních řešení - návrat ke schematismu počátku padesátých let, tematický příklon k historismu. |