Poslední úprava: Mgr. Martin Pehal, Ph.D. (02.05.2021)
17.2. Úvod
Diskuze o koncepci semestru, sestavení programu, rozdělení hodin.
24.2. Judaismus (Samson)
Susan Niditch. „Samson as Culture Hero, Trickster, and Bandit: The Empowerment of the Weak.“ The Catholic Biblical Quarterly 52. 4 (October 1990): 608–624.
Otázky:
(1) Uvažovali byste o Samsonovi jako o tricksterovi, ještě před přečtením článku? (2) Jak autorka nahlíží na zkoumaný biblický materiál? Jak při tom využívá strukturu hrdinského mýtu? (3) Čím se vyznačuje kategorie bandity? (4) Jaké dvojice protikladů se objevují v příběhu o Samsonovi? (Připomíná vám to něco z minulého semestru?) (5) V čem je Samsonovo zrození typickým zrozením hrdiny a jak ovlivňuje jeho další život? (jak jsou popsáni jeho rodiče, jak se vyrovnávají se zprávou o jeho narození…?) (6) Jak autorka vysvětluje přehlížení všech aspektů nazírského slibu, krom neholení vlasů, které je pro příběh klíčové? (7) V jakém smyslu je Samson prostředníkem mezi kulturou a přírodou? (8) Bojuje Samson proti kultuře (popřípadě jaké)? (9) Co nakonec Samsona porazí/spoutá? (10) Jak se pojí Samsonovy vlasy s jeho sexualitou? (11) Jaký má Samson vztah k ženám a čím se jeho vztahy vyznačují? (12) Proč se Samson s filištíny/filištínskými ženami opětovaně stýká, i když jsou vztahy vždy neúspěšné? (13) Jak Samson, díky svému tricksterství, dokáže vítězit nad nepřáteli? (14) Zpět k banditovi: Je sociální bandita tricksterská postava? Zkuste najít další příklady sociálních banditů. (15) Je podle vás, po přečtení článku, Samson trickster?
[patronát: Barbora]
3.3. Judaismus (Kniha Jonáš)
A) Přečtěte si knihu Jonáš v libovolném překladu (má to 4 krátké kapitoly, to dáte).
Návrhy, pro ty, kdo by nevěděli kam:
Bible 21: https://onlineb21.bible21.cz/bible.php?kniha=jonasČEP: http://www.biblenet.cz/b/Jonah/1Bible kralická: http://bible.cz/public/kapitola.phtml?tema=1&kniha=39&hlava=80&kapitola=2915&minKapitola=2918&preference=
a zkuste si vypsat 3-7 míst, která vám přijdou potenciálně humorná
B) Přečtěte si článek Willie S. van Heerden. „Humour and the Interpretation of the Book of Jonah.“ Old Testament Essays 5.3 (January 1, 1992): 389–401 (v SiSu)
Obecnější dotazy:
a. Jak rozumíte různým typům nesrovnalostí, které autor rozlišuje, a jak se k tomu má rozlišení na ironii a humor?
b. Jaké různé nesrovnalosti autor (postupně) v knize identifikuje? Které vám přijdou přesvědčivé a zajímavé, a které spíš ne?
C) Přečtěte si můj pokus o doplnění Heerdena ("humor v jonášovi"; je to sepsáno trochu narychlo, tak omluvte zbytečné chyby)
[patronát: Janek]
10.3. Židovský humor (Holokaust)
Avinoam Patt. “‘Laughter through Tears’: Jewish Humor in the Aftermath of the Holocaust.” In A Club of Their Own: Jewish Humorists and the Contemporary World, edited by Eli Lederhendler and Gabriel N. Finder, Oxford Scholarship Online, 2016.
Začněte prosím tím, že si odpovíte na následující otázky:
1) Znáte nějaké vtipy na téma Židé a Holocaust?
Společně si jich můžeme pár stručně rozebrat, čeho se týkají či na co odkazují.
2) Považujete takové vtipy za nutně antisemitské?
Zkuste si prosím zcela seriózně odpovědět na otázku, zda vám podobné vtipy přijdou vtipné.
3) Je podle vás myslitelné, aby podobné vtipy vymýšleli nebo vyprávěli Židé?
4) Je podle vás humor přijatelný jako možný způsob, jak se vyrovnat s traumatem?
Uvažovali jsme tento důvod jako možnou motivaci pro humor v minulém semestru?
Otázky k textu:
5) Souhlasíte s Elliottem Oringem?
A co s Chayou Ostrowerem?
6) Chcete něco dodat k anekdotě o čtení Der Stürmer? Jak na vás působila?
7) Proč je podle vás Hitler přirovnáván k Hamanovi? (A kdo byl Haman?)
8) Spatřujete nějaký rozdíl mezi humorem během války a po ní? Jaký?
9) Přečtěte si původní hebrejskou Dayenu (najdete třeba i na wikipedii) a porovnejte ji s verzí v textu.
Další otázky na zamyšlení, vhodné na informační přípravu předhodinou:
10) Znáte nějaké židovské divadlo nebo dramatika, který by se věnoval tematice koncentračních táborů či perzekuce Židů za druhé světové války? Nebo film z pohledu Židů?
11) Napadá vás nějaký jiný příklad, kdy se lidé pod perzekucí takto bavili? Kdy kvetl humor pod útlakem nebo přímo na prknech šibenice?
12) Jak se za války bavili ostatní národy, zejména Němci? Znáte nějaké válečné anekdoty ostatních národů, kromě Židů?
[patronát: Zuzana]
17.3. Enšpígl
Albrecht Classen. „Laughter as the Ultimate Epistemological Vehicle in the Hands of Till Eulenspiegel.“ Neophilologus: An International Journal of Modern and Mediaeval Language and Literature 92.3 (2008): 471–489.
[patronát: Marie]
24.3. Šintó (Ame no Uzume a ženské postavy)
Navrhovaný postup:
Doporučuji začít s Grapardem, poté mýty. Další hodinu pak přečteme Aoyamu. Pořadí otázek neodpovídá pořadí textů. V příloze je český a dva anglické překlady Kojiki a anglický překlad Nihongi, ve kterém jsou šedě zvýrazněné mýty, v nichž vystupuje Ame no Uzume, ostatní jsou další verze mýtu o jeskyni, ve kterých se Ame no Uzume nevyskytuje, alternativní verze sestupu božského vnuka byly kvůli množství vynechány
Grapard, Allan G. ‘Visions of Excess and Excesses of Vision: Women and Transgression in Japanese Myth’. Japanese Journal of Religious Studies 18, no. 1 (1991): 3–23.
Primární texty:
Aston, William George, trans. Nihongi: Chronicles of Japan from the Earliest Times to A.D. 697. 1. London: Japan Society of London., 1896. [p. 40-51, 76-79]
Fiala, Karel, and Denisa Vostrá, trans. Kodžiki: kronika dávného Japonska. Praha: ExOriente, 2012. [p. 63-73, 112-117]
Heldt, Gustav, trans. The Kojiki: An Account of Ancient Matters. New York: Columbia University Press, 2014
Philippi, Donald L., trans. Kojiki. Princeton, N.J.: Princeton University Press and Tokyo: University of Tokyo Press, 1968. [p. 79-86, 137-143]
Otázky:
1) Přečtěte mýty s Ame no Uzume. Myslíte, že má tricksterský potenciál?
2) Poznamenejte si rozdíly v překladech (Kojiki) a ve různých verzích (Nihongi), jak je popisováno její performance a její chování.
3) Jak je Ame no Uzume označována a jak je její jméno překládáno (využijte také poznámky pod čarou v textech). Přispívá to nějak k jejímu obrazu jako trickstera?
4) Jaké hranice Ame no Uzume překračuje nebo napomáhá překračovat?
5) Jak se Ame no Uzume vymyká chování ostatních bohyň (Amaterasu, Izanami, Toyotama) a jak je ovlivněna (mužským) pohledem?
6) Řekli byste, že Ame no Uzume svým konáním řád ustanovuje nebo převrací/stojí proti němu? A jakým způsobem?
7) Co dělá smích v mýtu o jeskyni, kde Ame no Uzume rozesmává, a co dělá, když se směje Ame no Uzume v mýtu o sestupu? Vidíte nějaké rozdíly a podobnosti?
8) Porovnejte Tsurumiho charakteristiky Ame no Uzume s tím, co jsme si říkali v zimním semestru o ženských tricksterských postavách? Myslíte, že by Tsurumiho charakteristiky mohly fungovat podobně jako Apteho?
[patronát: Tereza]
31.3. Šintó (Ame no Uzume a ženské postavy)
Aoyama, Tomoko. ‘Ame No Uzume Crosses Boundaries’. In Diva Nation: Female Icons from Japanese Cultural History, edited by Laura Miller and Rebecca Copeland, 34–50. Oakland, CA United States: University of California Press, 2018. [p.34-50]
+ otázky z minulé hodiny
[patronát: Tereza]
7.4. Japonská erotická groteska
Tento týden zůstaneme v Japonsku, ale přesuneme se do současnosti, k tradici japonského animovaného filmu. Podobně jako je hodně symbolicky divoký materiál v Kodžiki a Nihongi, hodně divoký je i obsah následujícího filmu (https://ulozto.cz/file/cCitF4dMFMeh/midori-shojo-tsubaki-1992-mkv). Veronika přidala následující trigger warning: explicitní erotické scény, všemožné násilí včetně sexuálního, týrání zvířat (o zem rozmáznuté štěně), bizarní fyzické deformace a mutace, hmyz a hlodavci zalézající do tělesných otvorů, ponižování. Taky se tam mihne olizování oční bulvy, skoro to není vidět a je to mžik, ale kdyby byl někdo citlivější na oči...
Diskuze nad filmem bude doplněna ještě četbou článku:
Elizabeth Tinsley. “The Composition of Decomposition: The Kusōzu Images of Matsui Fuyuko and Itō Seiu, and Buddhism in Erotic Grotesque Modernity.” Journal of Asian Humanities at Kyushu University 2 (Spring) (2017): 15–45.
Jak postupovat:
Co se týče článku „Composition of decomposition“ – jsem si vědoma, že první část je dlouhá a přehlcená smrští pojmů, jenom jsem nebyla schopná to nějak rozumně rozsekat, aby to zvládalo drželo pohromadě.
Po dokončení oddílu 6. (Kusōzu and the Erotic-Grotesque, stránka 31 v číslování na stránkách PDF) stačí prohlédnout si obrázky a přeskočit na stránku 36 (podstatný odstavec začíná In growing around the opened body…) a pak to zabalit na stránce 40 a číslo 8 (tedy úplný závěr) už nečíst.
Co se týče filmu Midori: pokud ho zvládnete, tak podívat se na něj.
Nechce-li se vám dívat na film, nemáte-li čas číst článek a stejně se chcete zúčastnit, tak si možná můžete zkusit alespoň prohlédnout obrázky (+ jejich popisky), co jsou u článku.
Otázky:
1) Přišlo vám dění ve filmu jakkoli humorné… asi bez ohledu na to, jestli jste se u něčeho vůbec zasmáli či nikoli?
2) Pokud ano, CO jsou ty věci, které na vás působily jako „humor?“ Nejde mi úplně o výčet scén, spíše o nějaký typ dojmu (ale cokoli bude fungovat).
3) Souvisí onen humor nějak s pocitem absurdity či „stržení hranic?“
4) Dokážete je vztáhnout k něčemu, o čem jsme se bavili v zimním semestru, konkrétně k tomu, co se objevuje v tom úplně prvním čteném článku (Religion, Laughter and the Ludicrous od I. S. Gilhus) – zejména analogický vztah mezi smíchem, sexem, násilím a smrtí, který tam zmiňuje (s. 267-270, část IV, kdybyste se tam chtěli podívat)
5) Když si vezmete tu osu smích-sex-násilí-smrt a ty části článku Composition of decomposition, kde se hovoří konkrétně tradičním zobrazování kusōzu, vidíte tam nějakou paralelu, nebo tam část „smích“ podle vás podstatě úplně absentuje?
6) Z hlediska genderu, neb to bylo v článku opakovaně zmiňováno a přijde mi škoda ho minout – jakou roli má podle vás ženské tělo jak v eroguro, tak v popsané buddhistické tradici?
7) Dokázali byste přijít s nějakým příkladem podobného nakládání ženským tělem v jiném náboženském kontextu? Beru i příklady z kultury. Bonus, pokud si vzpomenete na nějaký, který NENÍ inherentně spojen se sexuálním násilím a ponížením?
8) Vidíte nějakou paralelu mezi hrůzou a humorem a dokázali byste říct, v čem a jak se potkávají?
[patronát: Veronika]
14.4. Psychedelická scéna
Přečtěte si Jiřího analýzu psychonautických zkušeností v souboru "Humor a psychedelie". Ještě čekáme na specifikaci zdrojových textů případně otázek.
[patronát: Jiří]
21.4. Co jsme nestihli v ZS I: středověké karnevaly
Bakhtin, Mikhail M. The Bakhtin Reader Selected Writings of Bakhtin, Medvedev, and Voloshinov. Edited by Pam Morris. London – New York: E. Arnold, 1994, s. 194–206, 210–212, 223–230, 232–237, 241–243.
1) Jaké tři formy na sebe podle Bachtina humor ve středověké Evropě bere a jaké uvádí příklady?
2) Jak rozumíte Bachtinovu tvrzení na s. 197, že karnevaly „nejsou náboženskými rituály“, resp. že patří do „úplně odlišné oblasti“?
3) Jakou roli hraje podle Bachtina v celém procesu „hra“?
4) Bachtin charakterizuje karnevaly jako „utopickou sféru společenství, svobody, rovnosti a dostatku“ (s. 199) v protikladu k „oficiálním“ svátkům, jež sloužily k podpoře statu quo. Na jakých příkladech tento mechanismus ilustruje? Souhlasíte s ním?
5) Jak Bachtin charakterizuje karnevalový humor a smích a jak se to podle Bachtina odlišuje od „moderní“ satiry?
6) Jaké humorné středověké literární formy Bachtin zmiňuje a kdo byli jejich autory?
7) V čem je podle B. karnevalový jazyk ambivalentní a jak souvisí s tělesností?
8) Jak interpretuje karnevalovou skatologii?
9) Proč je klíčové propojení krále a šaška a jakou roli v rámci této dynamiky hraje karnevalové násilí?
10) Jak podle B. samotná karnevalová forma, resp. způsob zacházení s tělesností, posiluje „vědomí nesmrtelnosti lidu“?
11) Jakou roli hraje v celém symbolickém komplexu proces kolektivního jezení (a vylučování)?
12) V čem je „hostina“ ambivalentní?
13) Jak souvisí s porodem, resp. jakým způsobem je v rámci karnevalu intelektuální aktivita „mluvení“ transformována v akt výsostně fyzický?
14) Jakým způsobem vyjadřuje „groteskní tělo“ všechny výše zmíněné symbolické modality?
15) Proč hraje „podsvětí/peklo“ (a s tím spojený děs) ústřední roli v celém systému a jak s tím souvisí středověké chápání prostoru a času?
28.4. Co jsme nestihli v ZS II: humor v zenu
Hyers, Conrad. “Humor in Zen: Comic Midwifery.” Philosophy East and West 39, no. 3 (July 1, 1989): 267–77.
1) Jakých šest druhů smíchu buddhistická teologie identifikovala a jaký problém se tím snažila podle H. vyřešit?
2) Jaké funkce podle H. plní v zenu humor a jak ho začleňuje do buddhistické nauky?
3) Jaká je v tomto procesu role absurdity, resp. překvapení?
4) Jak H. charakterizuje klauny a v čem vidí podobnost se zenovými mistry?
5) V jakém smyslu může být v rámci zenové praxe smích ambivalentní?
Whitehead, Andrew K. “She Who Laughs Loudest: A Meditation on Zen Humor.” Journal of Global Initiatives: Policy, Pedagogy, Perspective 9, no. 1 (January 2014): 27–36.
1) V čem spočívá buddhistická (nágardžunovská) koncepce „dvou pravd“ (sátjadvajavibhága, sestávající ze samvrti–sátja a paramártha-sátja), jak se vztahuje ke koncepci „prázdnoty“ (šunjatá), kam v rámci tohoto komplexu klade důraz zenová tradice?
2) V čem spočívá „relačnost“ této ontologie a jak do toho zapadá humor? Ilustrujme si to na příkladu mistra Ikjú.
3) Jak ilustruje prázdnotu příběh o Rinzajovi a Puhuovi?
4) Proč je v celém procesu tak zcela zásadní tělesnost, zejména facky a rány?
5.5. Co jsme nestihli v ZS III: Apačové se smějí bílému muži
Basso, Keith H., and Dell Hymes. Portraits of “The Whiteman”: Linguistic Play and Cultural Symbols Among the Western Apache. First Paperback Edition edition. Cambridge Eng. ; New York: Cambridge University Press, 1979.
Kap. 1
1) Jak jsou provázány modely „Bělocha“ a „Indiána“?
2) Co je to „code-switching“ a k čemu slouží? Používáte ho v nějaké situaci?
3) Co je to „foregrounding“ a jak funguje? Ilustrujte na příkladu apačské holčičky, která vyplísnila svého psa.
4) V jakém smyslu jsou jednotlivé imitace modelem pro něco a modelem něčeho, jak jsou obě roviny propojené a jak je třeba vtipkování číst?
Kap. 3
5) Jaké jsou Bassovy interpretační předpoklady a jakou roli v humoru má „hra“?
6) V čem se „nebezpečné“ vtipy (banagozdi) liší od všech jiných způsobů apačského vtipkování? (38) Jaké tři základní techniky jsou k tomu využívány?
7) V čem spočívá jejich „nebezpečnost“?
8) Jakými dvěma základními technikami jsou konstruovány Běloši apačských vtipů? Které z těchto technik užíváte Vy sami?
9) Co je na Běloších tak zásadně vtipného?Ilustrujte na vtipu o Apači v baru.
12.5.
Odpadá (Rektorský sportovní den)
