|
|
|
||
|
Poslední úprava: doc. Mgr. Tereza Matějčková, Ph.D. (12.09.2018)
<br> Kurz bude proto členěn do čtyř částí podle konkrétních událostí. První takovou přelomovou událostí bude lisabonské zemětřesení z r. 1755, které otřáslo ve své době důvěrou ve svět i Boha podobně jako ve dvacátém století Osvětim. Právě zkušenost holocaustu bude další stěžejní událostí, která otevírá novou reflexi vztahu zla, utrpení a Boha. Zkušenost holocaustu mnohým neznemožnila jen víru v Boha, ale fatálně otřásla i důvěrou v ctnost dosud nezpochybňovanou, v poslušnost. Jiná sekce bude věnována fenoménu konkurence, fenoménu, který se na pozadí dvou zmíněných milníků jeví jako zanedbatelný, i tento fenomén však proměnil náš pohled na zlo. Filosofové i umělci nyní začínají uvažovat o tom, že zlo, třeba v podobě sebestřednosti či chamtivosti, může nést dobré plody, že dokonce možná existuje jedině v souvislosti se zlem. Není tak vyloučeno, že dokonce i Bůh potřeboval ďábla jako masku, která mu umožnila uplatnit své dobro. V poslední sekci kurzu se budeme věnovat současným „symbolům zla“, k nimž patří mj. náboženský terorismus, který otevírá zcela nové perspektivy na otázku sepětí Boha a zla, neboť se zde vzývá zlo božím jménem. Pozoruhodné je rovněž, že terorismus nabourává tradiční rozlišení na morální zlo a zlo fyzické tím, že teroristé svou nahodilostí napodobují přírodní katastrofy. Navíc niči hranici mezi pachateli a oběti: oběti teroristů jsou často součástí exploze, která působí smrt dalším obětem. |
|
||
|
Poslední úprava: doc. Mgr. Tereza Matějčková, Ph.D. (08.09.2018)
Vyučující očekává, že studenti budou číst texty na každou hodinu. Na jednu hodinu si student připraví patnáctiminutový referát, v němž shrne tezi textu a následně bude spolu s vyučující vést diskusi nad textem. Tři dny před danou prezentací student zašle vyučující handout, který nebude delší než jedna stránka a v němž schematizuje daný text a shrne jeho tezi. Týden před každou hodinou bude na moodlu viset otázka k textu. Student během semestru postupně vypracuje krátkou odpověď na pět otázek dle vlastního výběru. Rozsah se bude pohybovat mezi 250 a 500 slovy a student svou odpověď pošle vyučující tři dny před konáním příslušného semináře. Nelze odpovídat na otázku k textu, který student prezentuje.
Celkově je tak podmínkou splnění zápočtu následující:
1. Pravidelná docházka a aktivní účast (max. tři absence) 2. Jedna prezentace na hodině, k níž student připraví handout (15 minut prezentace, jeden handout na jednu stránku) 3. 5 krátkých odpovědí na otázky k textu (odpovědi budou zasílány v průběhu semestru, vždy tři dny před konáním příslušného semináře). |
|
||
|
Poslední úprava: doc. Mgr. Tereza Matějčková, Ph.D. (12.09.2018)
Seznam literatury G. W. Leibniz, Theodicea, přel. K. Šprunk, Praha 2004. G. W. F. Hegel, Filosofie dějin, přel. M. Váňa, Pelhřimov 2004. Voltaire, Candide, přel. R. Krátký, Praha 2007. Immanuel Kant, Náboženství v hranicích pouhého rozumu, přel. K. Šprunk, Praha 2013. Friedrich Nietzsche, Genealogie morálky, přel. V. Koubová, Praha 2002. Hannah Arendtová, Eichmann v Jeruzalémě. Zpráva o banalitě zla, přel. M. Palouš, Praha 1995. Paul Ricoeur, Filosofie vůle. Konečnost a vina, přel. M. Lyčka, Praha 2011. Claudia Card, The Atrocity Paradigm, Oxford 2012.
Další Richard Bernstein, Radical Evil. A Philosophical Interrogation, Cambridge 2002. Phillip Cole, The Myth of Evil. Demonizing the Enemy, Westport – London 2006. Ingolf Dalferth, Das Böse. Essay über die kulturelle Denkform des Unbegreiflichen, Tübingen 2006. Walter Gross, Karl Josef Kuschel, Bůh a zlo, Praha 2005. Friedrich Hermanni, Das Böse und die Theodizee, Gütersloh 2002. Susan Neiman, Evil in Modern Thought. An Alternative History of Philosophy, Princeton 2002. Rüdiger Safranski, Das Böse oder das Drama der Freiheit, Frankfurt am Main 1999. Bettina Stangneth, Böses Denken, Reinbek 2016. |
|
||
|
Poslední úprava: doc. Mgr. Tereza Matějčková, Ph.D. (12.09.2018)
Úvodní hodina: základní podoby zla ilustrované na biblických příbězích a jejich theologicko-filosofickém zpracování I. Lisabon: Otřesení důvěry Leibnizova theodicea: Lépe než takto špatně to nešlo. Voltaire a kritika „nejlepší ze všech možných světů“ Kant a radikální zlo člověka
II. Povstání proti morálce: Zlo jako hybná síla ve světě Hegelovo zlo, které není zas tak špatné Nietzsche: Rozlišení dobra a zla jako vynález slabých
III. Zlo a poslušnost: Odmítnutí stěžejní theologické ctnosti po Osvětimi Hannah Arendt: Banální zlo poslušných byrokratů Kritika Arendtové koncepce Theologická reflexe Holocaustu: Jürgen Moltmann
IV. Symboly zla dnes Paul Ricoeur: Zlo jako výzva pro filosofii i theologii Teror jako zlo: metafora „osy zla“ Zlo a „internetové fundamentalismy“ Stangneth: Akademické zlo |