Seminář k egyptskému náboženství - ARL100295

• Anglický název: Egyptian Religion: A Seminar
• Zajišťuje: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2022
• Semestr: zimní
• Body: 2
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:0/2, Z [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Další informace: https://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=5248
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: Mgr. Martin Pehal, Ph.D.
• Třída: A – Mezioborová nabídka VP: Filosofie, náboženství

Anotace

čeština

Poslední úprava: Mgr. Martin Pehal, Ph.D. (21.09.2021)

Seminář doplňuje přednášku Egyptské náboženství (ARL100170). Společně budeme číst v překladech primární texty, jež jsou klíčové pro chápání staroegyptské kosmologie, antropologie a symbolického myšlení obecně.

angličtina

Poslední úprava: Mgr. Martin Pehal, Ph.D. (21.09.2021)

The seminar complements the lecture on ancient Egyptian religion (ARL100170). Together we will read translations of primary texts that are crucial to understanding ancient Egyptian cosmology, anthropology, and symbolic thought in general.

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: Mgr. Martin Pehal, Ph.D. (21.09.2021)

Zápočet bude udělen za průběžnou četbu textů, přípravu jednoho referátu na zadané téma + vypracování krátké bibliografické rešerše a pravidelnou docházku (max. tři absence).

Metody výuky

Poslední úprava: Mgr. Martin Pehal, Ph.D. (16.12.2021)

Výuka bude probíhat hybridně, tj. prezenčně + online přes Zoom (https://cesnet.zoom.us/j/99864271027).

Sylabus

Poslední úprava: Mgr. Martin Pehal, Ph.D. (12.12.2021)

Níže uvedené texty nebudeme číst všechny. Jedná se o maximalistickou verzi. Na první hodině se společně domluvíme na strategii i podle Vašich preferencí.

Odkazy ve tvaru Lichtheim I–III odkazujjí na následující publikace (viz přiložené PDF):
Lichtheim, Miriam. Ancient Egyptian Literature: A Book of Readings. Vol. 1: The Old and Middle Kingdoms. Berkeley ; Los Angeles ; London: University of California Press, 1975.
———. Ancient Egyptian Literature: A Book of Readings. Vol. 2: The New Kingdom. Berkeley ; Los Angeles ; London: University of California Press, 1976.
———. Ancient Egyptian Literature: A Book of Readings. Vol. 3: The Late Period. Berkeley ; Los Angeles ; London: University of California Press, 1980.

1) Základní koncepty egyptského myšlení, základy hieroglyfického písma (8.10.)

Seznámení se základními žánry egyptských textů.

Možné texty: Hymn to Hapy [Lichtheim I (1973), 204–210], Autobiography of Harkhuf [Lichtheim I (1973), 23–27], The Prophecies of Neferti [Lichtheim I (1973), 139–145]; The Admonitions of Ipuwer [Lichtheim I (1973), 149–163]; The Story of Sinuhe [Lichtheim I (1973), 222–235]; The report of Wenamun [Lichtheim III (1973), 224–230].

2) Zrození bohů a stvoření světa (15.10.)

Pro tuto hodinu vycházíme z následujicí publikce (PDF celé knihy ke stažení výše):  James P. Allen, Genesis in Egypt: The Philosophy of Ancient Egyptian Creation Accounts. Yale Egyptological Studies 2. New Haven: Yale University, 1988.

Instrukce pro všechny:
– Všichni si přečtěte překlady primárních textů podle následujících specifikací. Je dobré si do textů vyznačovat otázky, pokud nějaké máte.
– Kniha je skvěle vystavěná tak, že za každým primárním textem následuje komentář – ti z Vás, kteří budou mít chuť, si mohou komentáře přečíst rovnou; každopádně se jimi budeme zabývat během hodiny společně.
– Zároveň se zamyslete nad následujícími otázkami:
o Mnoho z daných textů je zádušního charakteru (Texty pyramid, Texty rakví). Proč? Jak souvisí stvoření světa s osudem člověka v zásvětí?
o Vyberte ty pasáže, které zmiňují stvoření člověka. Co je pro člověka charakteristické a o čem to podle Vás svědčí?

Všichni čteme:
Texty 2–4 (s. 13–14); Text 5 (s. 15–16), Text 6, řádek 1–9 (s. 18); Text 8, ř. 1–22 (s. 21–22); Text 9 (s. 28–29); Text 12–13 (s. 39); Text 15 (s. 43–44).

Referující (Jakub a Tomáš):
Zatímco četba komentářů k textům (viz výše společná část) není pro ostatní povinná, coby referující je přečtené mít budete a společně se mnou budete hodinu vézt.

Další možné texty: Memphite Theology [Lichtheim I (1973), 51–57]; Hymns to the sun-god [Lichtheim II (1973), 86–89]; Great hymn to Aten [Lichtheim II (1973), 96–100]; Hymn to Ptah [Lichtheim II (1973), 109–110]; Prayers to Amen-Re/Amen [Lichtheim II (1973), 110–112].

3) Texty pyramid I (22.10.)

Všichni si, prosím, přečtěte texty z následující knihy (viz pdf v SIS):

Allen, James P. The Ancient Egyptian Pyramid Texts. Edited by Peter Der Manuelian. Writings from the Ancient World, no. 23. Leiden ; Boston: Brill, 2005, s. 17–65, pouze následující texty (čísla naleznete po levé straně vedle textů):
1–20, 25–52, 70–87, 140–141, 146, 148, 152, 162–164, 166, 169–170, 177, 182–185, 187–189, 209–210, 215, 219–222, 225.

Následně tyto texty rozdělte podle obsahu do následujících kategorií (nadpisů, jimiž jsou texty v překladu uvedeny, si nevšímejte):
Preparation of Image + Image Handling, Food Presentation, Assimilation with the Sun God, Preeminence over the Gods, Provisioning, Arrival among the Gods, Apotropaia, Assumption of the Form of Horus, Theriomorphic forms. Výsledek si porovnejte s tímto souborem (čísla v tabulce = čísla po levé straně každého z textů).

Následně se podívejte na plán podzemních prostor Venisovy pyramidy (pdf Venis substruktura) a umístěte si texty podle kategorií do prostoru substruktury.

4) Texty pyramid II (29.10.)

Tuto hodinu si uděláme rozbor konkrétní pasáže z Textů pyramid (PT 273–274, §393a–414c, hieroglyfický text + přepis zde), jíž se někdy, ve vztahu k obsahu, říká „Kanibalský hymnus“.

Zásadní bude následující publikace: Christopher Eyre. The Cannibal Hymn: A Cultural and Literary Study. Liverpool: Liverpool University Press, 2002 (ke stažení v SIS).

Všichni: přečtěte si dva překlady (soubor „Cannibal Hymn“_Eyre + Allan v SIS) a vzájemně srovnejte, ve kterých pasážích se liší.

Referáty (každý cca 10 min):

1)     Eyre, The Cannibal Hymn, s. 25–35 [Ema].
2)     Eyre, The Cannibal Hymn, s. 137–152 [Bára].

Nejprve nás Ema uvede do kontextu. Následně si projdeme jednotlivé motivy v textu samotném a ukončíme to Bářiným referátem k mytologickému kontextu celé skladby. Je možné, že se nám práce přelije ještě do další hodiny.

5) Texty pyramid III (5.11.)

Dokončíme analýzu Kanibalského hymnu, tj. od §398b dále.

6) Egyptské mytémy (12.11.)

Tuto (a možná i příští) hodinnu budem číst nnásledující text:

Katja Goebs, “A Functional Approach to Egyptian Myth and Mythemes.” Journal of Ancient Near Eastern Religions 2.1 (June 1, 2002): 27–59
[patronát: Veronika]

Následující otázky Vám pomohou se v textu vyznat (během semináře budeme postupovat jednu po jednné). 

1) Jaké jsou její hlavní pozice? 2) Jaké jsou hlavní badatelské pozice ohledně (ne)existence mýtů v nejranějších obdobích egyptských dějin? 3) Souhlasíte s definicí mýtu navrženou J. van Dijkem (s. 29) a s rozšířeními dodanými Schottem a Assmannem? (s. 30), 4) Jakou analytickou sílu má Assmanovo rozlišení geno- a feno-textu?, 5) K jakému závěru Assmann dospívá a co si o jeho řešení myslíte? 6) Proč nejsou rituální texty podle Goebs nejvhodnějšími adepty pro přenos textové narativity a co z toho podle Vás plyne pro „mýtus“ jako analytickou kategorii? 7) V čem spočívá přístup Goebs k nenarativní mytologické látce? 8) Co je hlavním rysem mytologizující funkce? 9) Co je hlavním cílem/funkcí nejstarších egyptských zádušních textů? Které další žánry náboženských textů mají tento cíl? 10) Jak Goebs vysvětluje hromadění fenotextových vyjádření jednoho genotextového motivu v rámci téže kompozice (tj. mytická redundance)? 11) Jaký je argument Goebs pro to, že se tyto zádušní kompozice narativní formě záměrně vyhýbají? 12) V čem podle Goebs spočívá pevná struktura egyptských mýtů, ačkoliv je sama považuje za výsostně flexibilní? 13) Předveďte tento princip na konstelaci Hor–Horovo oko–Thovt na úrovni mytologické, strukturní a performativně-rituální. 14) Jaké substituce božských postav tohoto základního schématu můžeme identifikovat? Čím jsou tyto substituce motivovány? 15) Jak se stejný motiv projevuje v chrámovém rituálu? Co má společného situace božstva ve svatostánku se zesnulým panovníkem? 16) Proč je Usir relativně konstantním prvkem těchto konstelací? 17) Jakými dvěma základními způsoby symbolický systém kombinuje mytologický a rituální rámec? Ukažte na příkladu analogie vedené mezi okem Horovým a Reovým. 18) Jakým způsobem mýtus kombinací různých rituálních strukturních vztahů modeluje mytologické rámce, které k tomu evokuje (ukažte na tab. ze s. 53 a diagramu na s. 54). 19) Jak symbolický systém začne mytologicky asociovat v okamžiku, kdy se rituální strukturní vztah UMÍSTĚNÍ (NA ČELE) promítne na úroveň mytologickou (PŘEDMĚT VZDÁLENÝ) a ten následně na úroveň kosmologickou? 20) Dokážete zrekonstruovat celý řetězec rituálních a mytologických strukturních asociací (skrze mytologický komplex oka Horova–oka Reova–vzdálené bohyně?), jež umožnily staroegyptskému symbolickému systému propojit koncepci zesnulého člověka coby entity, jíž něco schází, s pohybem nebeských těles? (využijte k tomu všechna shrnutí tabulek 1–4 z článku, jež jsem Vám dal pro přehlednost za sebe, viz dokument "Goebs – tabulky").

7) Bohyně Hathor a milostná lyrika (19.11.)

V této se budeme věnovat staroegyptské milostné lyrice. Ta nám umožní se blíže seznámit s bohyní Hathor, resp. s tím, jak se staroegyptská zkušenost duchovní a fyzické lásky, spalující vášně a nenávisti organicky propojuje s motivy, s nimiž jsme se již setkali ve vztahu ke stvořitelským mýtům (Oko boha stvořitele) a transfiguraci panovníka, resp. jeho ochrany (Hathor reprezentuje ureus na jeho čele, tj. „ženskou hadí sílu“). Milostná poezie na tyto motivy odkazuje, ale rekontextualizuje skrze konceptualizaci vztahu dvou milenců. Na nadcházející hodinu si proto všichni přečtěte následující texty:

1)               Alison Roberts, Hathor Rising: The Serpent Power of Ancient Egypt. Totnes: NorthGate Publishers, 1995, s. 8–16 (viz dokument: „Roberts, Hathor Rising“). Pro případ, že by někoho z Vás kniha o Hathor zaujala, nahrál jsem ji do SIS kompletní.

2)              Vybrané příklady staroegyptské milostné lyriky (viz dokument: „Příklady milostné lyriky“). Všechny překlady jsou převzaté z následující publiakce: Renata Landgráfová and Hana Navrátilová. Sex and the Golden Goddess I: Ancient Egyptian Love Songs in Context. Prague: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2009.

Společně s Terezou a Veronikou si jednotlivé motivy v samotných básních následně vyložíme s tím, že je budeme vztahovat právě k aspektům a božské fyziognomii bohyně Hathor.

8) Odpadá kvůli nemoci (26.11.)

9) Příběh o dvou bratrech (3.12.)

Během této hodiny začneme analyzovat jeden z dochovaných novoříšských narativů. tzv. Příběh o dvou bratrech. Vycházet budeme z publikované části mé dizertace: Martin Pehal, Interpreting Ancient Egyptian Narratives: A Structural Analysis of the Tale of Two Brothers, the Anat Myth, the Osirian Cycle and the Astarte Papyrus. Nouvelles Études Orientales. Bruxelles: EME, 2014, s. 99–161.

Doporučený postup pro četbu:
1) Přečtěte si celý překlad, aniž byste se zatěžovali četbou jakékoliv interpretace. Během čtení si klaďte následující otázky: (1) Rozeznávám v narativu některé mytologické motivy (resp. genotexty), jež jsme doposud probírali na přednášce nebo na seminři (bez ohledu na samotné postavy)? (2) Jak je text vystavěný? Je tam rozeznatelná nějaká dynamika? Směřuje příběh nějakým směrem?
2) Začněte si pročítat interpretací navrženou v knize a klaďte si následující otázky: (1) je argumentace přesvědčivá? (2) Drží epizodická struktura? (případně jak byste ji změnili?)

Celý narativ je na určité úrovni vlastně poměrně přímočarý, skoro až prosťoučký – takto k němu tradičně přistupovala i egyptologie samotná, jež ho vnímala jako zábavnou literaturu "pro lid", gramaticky a stylisticky nesrovnatelnou s "kanonickými" literárními díly jako např. Příběh o Sinuhetovi. resp. zádušními texty obecně. Já jsem se pokusil ve svém rozboru naopak ukázat, že jeho struktura je velice netriviální a že přes zdánlivou jednoduchost velice sofistikovaně zpracovává nejzávažnější problémy staroegyptského symbolického systému (např. se vyjadřuje o paradoxním charakteru královského úřadu resp. autoreferenčnosti celého symbolického systému). K této komplexnosti se ovšem dostaneme postupně v návaznosti na to, jak budeme rozkrývat všechny záludnosti celé příběhové struktury. Pokud narazíte na nějakou zásadní překážku podmíněnou neznalostí reálií, poznamenejte si místo a motiv vyjasníme během hodiny.

Otázky k epizodickému systému (s. 99–161):

– Initial Episode (IE) I, Episode A–C: 1) Jak jsou nastaveny základní vztahy? 2) Jakou roli v celém textu hraje Anupova žena? 3) V jakém smyslu je epizoda C syntézou a v jakém smyslu je kastrace ústředním motivem?

– Initial Episode II, Episode D–F: 1) Jak funguje „Initial Episode“ (IE) jako rámovací mechanismus? 2) Jakou roli v příběhu hrají mediátoři a kdo všechno je mediátorem? 3) V jakém vztahu je IE I k IE II? 4) Jaká je role ženských postav? 5) Jaké všechny příklady bifurkace příběh obsahuje?

– Initial Episode III, Episode G–I, J–L, M–O, Terminal Episode: 1) V jakém vztahu je IE III k I a II? 2) Které všechny božské postavy Bata reprezentuje? 3) Jakou roli v celém příběhu hraje Anup? 4) V jakém smyslu můžeme tvrdit, že narativ ukazuje identitu otce a syna?

10) Příběh o dvou bratrech (10.12.)

Budeme pokračovat v motivické analýze Příběhu o dvou bratrech od Initial Episode II dál, tj. od s. 118 dál v: Pehal, Interpreting Ancient Egyptian Narratives. Prosím, abyste si všichni přečetli nejen příběh samotný, ale podívali se i na mnnou navrženou interpretaci – ušetří nám to čas na diskuzi, neboť ho nebudeme muset trávit mým vysvětlováním jednotlivých motivů. Veronika C. se ujala patronace, mnohokrát děkuji.

 11) Příběh o dvou bbratrech (17.12.)

Dokončíme interpretaci Příběhu o dvou bratrech od strany 144–161 (patronát: Vinc a Petr). Následně přejdeme k analýze vnitřní struktury celé kompozice na s. 163–172 (patronát: Adam).

12) Příběh o dvou bratrech (7.1.)

Budeme se podrobněji věnovat Příběhu o dvou bratrech coby ukázkovému příkladu tzv. "kruhové struktury" – specifickému typu strukturace textu, jež byl ve starověku velice rozšířený. Vycházet budeme z následujícího textu: Martin Pehal, “Culturally Reflexive Aspects of Time and Space in New Kingdom Mythological Narratives.” In Time and Space at Issue in Ancient Egypt, edited by Jean Winand and Gaëlle Chantrain, Hamburg: Widmaier, 2018, s. 151–182; číst budeme ovšem pouze s. 157–174 (patronát: Hana a Lea).