Vývoj a historická mluvnice studovaného areálového jazyka (srbština) - AJS5000005

• Anglický název: Development and Historical Grammar of the Language of the Chosen Area (Serbian)
• Zajišťuje: Ústav etnologie a středoevropských a balkánských studií (21-UESEBS)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2023
• Semestr: letní
• Body: 4
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:1/1, Zk [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Úroveň: základní
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; student může plnit i v dalších letech
• Garant: Mgr. et Mgr. Helena Stranjik, Ph.D.

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Sandra Vlainić (25.02.2010)

Předmět je koncipován jako úvod do studia historických fází národního jazyka (srbštiny) s ohledem na specifický vývoj
obou oblastí srbsko-chorvatského jazykového areálu (přihlíží se k jazykovému vývoji jednotlivých dialektů, vztahu k
církevněslovanskému písemnictví apod.). Pozornost je věnována také přehledu dějin formování obou národních jazyků.
Cílem předmětu je rozšířit teoretické znalosti struktury studovaného jazyka o diachronní aspekt, přičemž pozornost se
koncentruje na vznik a vývoj klíčových rysů, typických pro současný stav obou spisovných jazyků. Semináře jsou
zaměřeny na praktickou analýzu starých srbských památek a poskytují návod, jak vykládat specifické jevy historického
vývoje obou spisovných jazyků.

Literatura

Poslední úprava: Mgr. Karel Jirásek, Ph.D. (27.05.2014)

Základní studijní literatura:

MILANOVIĆ, A.: Kratka istorija srpskog književnog jezika. Beograd 2010.

IVIĆ, P.: Pregled istorije srpskog jezika. Sremski Karlovci-Novi Sad 1998.

IVIĆ, P.: Srpskohrvatski dijalekti, njihova struktura i razvoj. Sremski Karlovci-Novi Sad 1994.

POPOVIĆ, I.: Geschichte der serbokroatischen Sprache. Wiesbaden, 1960.

VEČERKA, R.: Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků. Olomouc-Praha, 2006.

Další odborná literatura:

IVIĆ, P.: O jeziku nekadašnjem i sadašnjem. Beograd 1990.

IVIĆ, P.: Dijalektologiǰa srpskohrvatskog jezika. Sremski Karlovci-Novi Sad 2001.

IVIĆ, P.: Studije iz srpske srednjovekovne pismenosti. Sremski Karlovci-Novi Sad 2008.

BELIĆ, A.: Istorija srpskog jezika : studije, rasprave, kritike. Beograd 1999.

MLADENOVIĆ, A.: Istorija srpskog jezika : odabrani radovi. Beograd 2008.

DAMJANOVIĆ, S.: Staroslavenski glasovi i oblici. Zagreb 1995.

Sylabus

Poslední úprava: Mgr. Karel Jirásek, Ph.D. (27.05.2014)

1. Vývoj praslovanštiny a rozpad její jazykové jednoty. Vyčlenění srbsko-chorvatského diasystému.
2. Periodizace vývoje srbsko-chorvatského jazykového areálu, formování nářečí a dialektů.
3. Staroslověnština jako první spisovný slovanský jazyk, vznik hlaholice a cyrilice.
4. Diferenciace národních redakcí staroslověnštiny.
5. Srbská redakce staroslověnštiny.
6. Jazyk srbských písemných památek do poloviny 18. století.
7. Ruskoslovanský a ruský jazyk v srbském prostředí.
8. Slavenosrbský jazyk 18. století.
9. Srbský jazyk 1. poloviny 19. století a činnost Vuka Stefanoviće Karadžiće.
10. Pokusy o formování společného spisovného jazyka Srbů a Chorvatů, Vídeňská jazyková dohoda.
11. Chorvatští "vukovci" - proces standardizace jazyka v Chorvatsku a vytvoření jazykové normy chorvatštiny na štokavském základě (přelom 19. a 20. století).
12. Rozdíly srbského a chorvatského spisovného jazyka (důsledky odlišného geopolitického vývoje v hláskosloví, mluvnici a lexiku).
13. Nejnovější vývojové trendy spisovné srbštiny.