PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Literární seminář z albánské literatury II - AJS1000182
Anglický název: Course in Albanian Literature II
Zajišťuje: Ústav etnologie a středoevropských a balkánských studií (21-UESEBS)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2023
Semestr: letní
Body: 0
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:0/2, Z [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň: základní
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: Mgr. Přemysl Vinš
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: Mgr. Sandra Vlainić (27.05.2016)
Cílem tohoto semináře je prohloubení znalostí o albánské literatuře ve 20. století století a dnes. Studenti se během
semináře seznámí s konkrétními texty albánských autorů jak z období meziválečného, tak zejména z druhé
poloviny 20. století. Toto období bude sledováno prostřednictvím nejvýraznějších děl věrně kopírujících sovětský
model poválečného socialistického realismu, ale také ukázkami z románů, jejichž autoři se pokoušeli odpoutat od
schematismu socialistického realismu. Největší pozornost bude přitom věnována dílu nejznámějšího albánského
spisovatele Ismaila Kadareho, který proslavil albánskou literaturu ve světě. V závěrečné části se seminář bude
věnovat soudobým směrům v albánské literatuře a neopomene ani albánské autory mimo vlastní Albánii.
Literatura
Poslední úprava: Mgr. Sandra Vlainić (27.05.2016)
Základní studijní literatura:
BIHIKU, K.: A history of Albanian literature. Tirana, 1980.

ELSIE, R.: Einem Adler gleich. Anthologie albanischer Lyrik vom 16. Jahrhundert bis zur Gegenwart. Hildesheim, 1988.

ELSIE, R.: History of Albanian literature. Boulder, 1995.

SHUTERIQI, Dh. (ed.): Historia e letërsisë shqiptare: që nga fillimet deri te Lufta Antifashiste Nacionalclirimtare. Tiranë, 1983.

Další doporučená literatura:
AGOLLI, D.: Shkëlqimi dhe rënia e shokut Zylo. Tiranë, 1999.

ASDRENI: Psallme murgu. Prishtinë, 1990.

BLUSHI, B.: Otello, Arapi i Vlorës. Tiranë, 2011.

BLUSHI, B.: Të jetosh në ishull. Tiranë, 2008.

ÇELA, Z.: Las Varrezas. Tiranë, 2005.

DEMAÇI, A.: Gjarpinjtë e gjakut. Tiranë, 1990.

FISHTA, G.: The highland lute: the Albanian national epic. London, 2005.

GURAKUQI, K.: Shkrimtarët shqiptarë. Pjesa II (1878-1940). Tiranë, 2008.

KADARE, I.: Aksident. Tiranë, 2010.

KADARE, I.: Darka e gabuar. Tiranë, 2008.

KADARE, I.: Dimri i vetmisë së madhe. Tiranë, 2012.

KADARE, I.: Koncert në fund të dimrit. Tiranë, 2011.

KADARE, I.: Kronikë në gurë. Tiranë, 2000.

KADARE, I.: Pallati i ëndrrave. Tiranë, 2011.

KOLIQI, E.: Tregtar flamujsh. Prishtinë, 1991.

KONGOLI, F.: I humburi. Tiranë, 2001.

KUTELI, M.: Prozë dhe vargje të zgjedhura. Tiranë, 2001.

Letërsia shqipe e periudhës 1912-1939. Tiranë, 1969.

MARKO, P.: Hasta la vista. Tiranë, 2001.

MARKO, P.: Qyteti i fundit. Tiranë, 2000.

MEKSI, M.: Frosina e Janinës. Tiranë, 2001.

MEKSI, M.: Frosina e Janinës. Tiranë, 2005.

Plav. V zemi Škipetarů, č. 6, 2010. (Ukázky z překladů albánské literatury do češtiny).

PORADECI, L.: Yll i zemrës. Prishtinë, 1990.

PODRIMJA, A.: Buzëqeshja në kafaz. Das Lächeln im Käfig. Klagenfurt, 1993.

PODRIMJA, A.: Viatique. Anthologie bilingue poèmes traduits et présentés par Alexandre Zotos. Sagnat, 2014.

QOSJA, R.: Vdekja më vjen prej syve të tillë: trembëdhjetë tregime që mund të bënin një roman. Tiranë, 1998.

STAROVA, L.: Koha e dhive. Tiranë, 2006.

SUROVČÁK, M.: Základy albanistiky. Brno, 2013.

SHAPILO, D. (ed.): Anthologie de la poésie albanaise. Tiranë 1983.

SHEHU, B.: Mozart, me vonesë. Tiranë, 2009.

SHEHU, B.: Udhëkryqi dhe humnerat. Tiranë, 2003.

Povinná beletrie:
AGOLLI, D.: Zhurma e erërave të dikurshme: tregime dhe novela. Tiranë, 1999. (Ukázky)

ALIÇKA, Y.: Když projížděl Chruščov naší vesnicí. Praha, 2015.

ÇAJUPI, A. Z.: Vepra letrare. Tiranë, 2001. (Ukázky)

FISHTA, Gj.: Lahuta e Malcís. Shkodër, 2010. (Ukázky)

KADARE, I.: Generál mrtvé armády. Praha, 1990.

KADARE, I.: Kdo přivezl Doruntinu? Praha, 2011.

KADARE, I.: Krvavý duben. Praha, 2007.

KADARE, I.: Spiritus. Bratislava, 2002.

KADARE, I.: The concert. New York, 1994. (Ukázky)

KONGOLI, F.: Psia Koža. Bratislava, 2004.

MIGJENI: Vepra. Tiranë, 2011. (Ukázky)

MUSARAJ, Sh.: S albánskými partyzány: bojový deník I. úderné divise. Praha, 1951.

NOLI, F.: Album. Tiranë, 1958. (Ukázky)

Orli letí vzhůru: Povídky z nové Albánie. Praha, 1959.

Plav. V zemi Škipetarů, č. 6, 2010. (Ukázky z překladů albánské literatury do češtiny).

SPASSE, S.: Pse?! Tiranë, 2013. (Ukázky)

STËRMILLI, H.: Sikur të isha djalë. Tiranë, 2002. (Ukázky)

Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Sandra Vlainić (27.05.2016)

1. Plán semináře, shrnutí albánského literárního vývoje ve 20. století a dnes.

2. Albánský sociální realismus, poezie a krátká próza Migjeniho.

3. Gjergj Fishta: albánský národní epos Horská loutna.

4. Nové přístupy v albánské literatuře: básník Lasgush Poradeci, prozaik Sterjo Spasse (román Pse?!).

5. Albánský socialistický realismus v 50. letech (Sterjo Spasse, Dhimitër Shuteriqi, Shevqet Musaraj).

6. Moderní albánský román (Petro Marko, Dritëro Agolli, Jakov Xoxa).

7. Fenomén Ismail Kadare (romány Generál mrtvé armády, Krvavý duben, Kështjella, Kronikë në gurë).

8. Fenomén Ismail Kadare (politické romány Dimri i vetmisë së madhe, Koncerti në fund të dimrit).

9. Fenomén Kadare (kritika totalitarismu, román Pallati i ëndrrave).

10. Fenomén Kadare (romány vydané po pádu komunismu: Darka e gabuar, Spiritus, Aksident).

11. Albánská literatura po pádu komunismu (reflexe minulosti a sociálně-ekonomických otřesů v 90. letech: Fatos Kongoli, Ylljet Aliçka, Ismail Kadare, Flutura Açka).

12. Postmoderna a soudobé směry (Zija Çela, Ben Blushi, Mira Meksi, Bashkim Shehu).

13. Albánská literatura v Kosovu a Makedonii (Rexhep Qosja, Adem Demaçi, Ag Apolloni, Agron Gashi, Luan Starova, Basri Capriçi, Ali Podrimja).

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK