Bergman, Buber, Brod: Pražský sionismus počátku 20. století - AHZ100063

• Anglický název: Bergman, Buber, Brod: Prague Zionism at the Beggining of the 20th Century
• Zajišťuje: Katedra Blízkého východu (21-KBV)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2023
• Semestr: zimní
• Body: 0
• E-Kredity: 5
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:1/1, Zk [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (20)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
• Garant: Mgr. Kateřina Čapková, Ph.D.
• Třída: A – Mezioborová nabídka VP: Historické vědy

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Kateřina Čapková, Ph.D. (16.09.2022)

Jakkoliv byla komunita pražský sionistů na počátku 20. století početně poměrně malá, její význam naznačuje stále rostoucí počet výzkumných projektů a publikací, které se tímto uskupením a přínosem jeho jednotlivých členů dopodrobna zabývají. Právě Praha se totiž před první světovou válkou stala centrem tzv. kulturního sionismu, který dbal více než na formu (jako je například idea židovského státu), na obsah. Stěžejní pak byly tři ideové linie: důraz na sociální spravedlnost a propojení židovství se socialismem; rozvoj a podpora židovské kultury a vědy; a v neposlední řadě promýšlení pokud možno mírového vztahu Židů s Araby.

Právě pražští sionisté, spolu s jejich guru Martinem Buberem, se pak stali klíčovými osobnostmi v organizaci Brit Šalom, založené v roce 1925 s cílem založit společenství v Palestině na myšlence dvounárodního státu. Tato organizace byla v tomto svém programu ojedinělá, a i proto je její historie v hledáčku především izraelských badatelů.

Není také nezajímavé, že lidmi jako byl Hugo Bergmann, Buber, Hans Kohn a Max Brod, byl nemálo ovlivněn i Franz Kafka a tento vliv lze také nalézt v jeho denících, a především v jeho povídce Šakali a Arabové.Mnozí z aktérů přitom neskončili, tak jako Bergman, Buber, či Brod, do konce života v Izraeli jako oddaní sionisté. Pro další významné osobnosti byla zkušenost pražského sionismu okolo spolku Bar Kochba spíše epizodou, od které se později distancovali – ať už jde o Hanse Kohna, světoznámého historika nacionalismu, nebo třeba Arnošta Kolmana, který vedle své vědecké práce v oboru matematiky, byl také důležitým marxistickým filozofem a funkcionářem.

Cíl předmětu

Poslední úprava: Mgr. Kateřina Čapková, Ph.D. (16.09.2022)

 Účelem semináře bude kritické čtení primárních dokumentů a odkrývání různých perspektiv na téma. 

Téma semináře je na pomezí historie, politologie, filozofie, dějin literatury a výzkumu nacionalismu.

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: Mgr. Kateřina Čapková, Ph.D. (16.09.2022)

Požadavky k semináři:

50 %  - aktivní účast včetně znalosti četby (5 % za každé setkání)

20 % - za prezentaci – představení četby na hodinu a tématu, ke kterému se vztahuje (rozdělení témat pro prezentaci proběhne na první hodině)

10 % - konzultace prezentace nejpozději týden před samotnou prezentací s K. Čapkovou. Na konzultaci bude již představen návrh handoutu – struktura prezentace, zdroje, a znalost četby

10 % - samotná prezentace tématu na semináři

3x10 % za dílčí úkoly, které budou upřesněny na 1. hodině

Známky:

95 -100 % - 1

87-94 % - 2

75-86 % - 3

méně než 75 % - 4

Literatura

Poslední úprava: Mgr. Kateřina Čapková, Ph.D. (16.09.2022)

Texty, které budeme číst, budou ke stažení na moodlu. Jakkoliv je většina z nich v němčině, budou k dispozici také v češtině či angličtině:

 

Hugo Bergmann, Bemerkungen zur arabischen Frage, Palästina, 1911/7, 190-195; H.B., K arabské otázce, Židovský kalendář, 1926/27, 93-94.

Schmuel Hugo Bergman, Tagebücher und Briefe, ed. Miriam Sambursky, Bd.1, 1901-1948, Suhrkamp

Max Brod, Der jüdische Dichter deutscher Zunge, in: Vom Judentum. Ein Sammelbuch. Hrsg. vom Verein jüdischer Hochschüler Bar Kochba in Prag, Leipzig: Kurt Wolff, 1913, 261-263.

Martin Buber, Tři řeči o židovství, Praha, 1912.

Arnošt Kolman, Zaslepená generace. Paměti starého bolševika. Brno: Host, 2005, 41-47, 52

Achad Haam, The Transvaluation of values, in: Selected Assays of Achad Haam. Philadelphia: The Jewish Publication Society of America,1912, 217-241.

Achad Haam, Äussere Freiheit und innere Knechtschaft, in: Achad Haam, Am Scheidewege, Bd. 1, aus dem Hebräischen von Israel Friedländer. Berlin: Jüdischer Verlag, 1913, 141-161

Franz Kafka, Deníky

Franz Kafka, Schakale und Araber, in: Franz Kafka, Drucke zu Lebzeiten, eds. Wolf Kittler et al, Frankfurt am Main, 1996, 270-275.

Hans Kohn, Geleitwort, in: Vom Judentum. Ein Sammelbuch. Hrsg. vom Verein jüdischer Hochschüler Bar Kochba in Prag, Leipzig: Kurt Wolff, 1913, V-IX.

Hans Kohn, Zur Araberfrage, Der Jude, 1919/12, 567-569.

Hans Kohn, Araberfrage, Der Jude, 1920/12, 737-738.

Hans Kohn, Bürger vieler Welten. Ein Leben im Zeitalter der Weltrevolution. Frauenfeld: Huber, 1965.

Gustav Landauer, sind das Ketzergedanken?, in Vom Judentum. Ein Sammelbuch. Hrsg. vom Verein jüdischer Hochschüler Bar Kochba in Prag, Leipzig: Kurt Wolff, 1913, 250-257.

Paul Mendes Flohr, ed., a Land of Two Peoples. Martin Buber on Jews and Arabs. New York: Oxford University Press, 1983.

Arthur Ruppin, Das Verhältnis der Juden zu en Arabern, Der Jude 1918/10, 453-357.

Felix Weltsch, Theodor Herzl und wir, in: Vom Judentum. Ein Sammelbuch. Hrsg. vom Verein jüdischer Hochschüler Bar Kochba in Prag, Leipzig: Kurt Wolff, 1913, 155-168.

 

Sekundární literatura:

Hillel Kieval, Formování českého židovstva. Národnostní konflikt a židovská společnost v Čechách 1870-1918, Paseka, 2011.

Shalom Ratzabi, Between Zionism and Judaism. The Radical Circle in Brith Shalom 1925-1933. Leiden: Brill, 2002.

Ritschie Robertson, Kafka. Judentum, Gesellschaft, Literatur. Stuttgart: Metzler, 1988.

Dimitry Shumsky, Czechs, Germans, Arabs, Jews: Franz Kafka’s Jackals and Arabs between Bohemia and Palestine, Association for Jewish Studies Review 2009/1, 71-100.

Dimitry Shumsky, Zweisprachigkeit und binationale Idee. Der Prager Zionismus 1900-1930. Vandenhoeck Ruprecht 2012.

Scott Spector, Prague territories. National conflict and cultural Innovation in Franz Kafka’s find de siecle. Berkley: University of California Press, 2000.

Scott Spector, „Any reality, however small“. Prague Zionisms between the Nations, in: Mark Gelber (ed.), Kafka, Zionism and Beyond. Tübingen: Niemeyer, 2004, 7-22.

Manfred Voigts, „Wir sollen alle kleine Firchtes werden!“. Johann Gottlieb Fichte als Prophet der Kultur-Zionisten. Berlin, Wien: Philo, 2003.

Yfaat Weiss, Central european ethnonationaism and Zionist binationalism, Jewish Social Studies, 2004/1, 93-117.

Dietmar Wiechmann, Traum vom Frieden. Das bi-nationale Konzept des Brith Schalom zur Lösung des jüdisch-arabischen Konfliktes in der Zeit von 1925-1933. Schwalbach, 1998.

Metody výuky

Poslední úprava: Mgr. Kateřina Čapková, Ph.D. (16.09.2022)

Seminář bude založen na podrobné znalosti četby na každou hodinu a diskuzí nad texty.

Sylabus

Poslední úprava: Mgr. Kateřina Čapková, Ph.D. (16.09.2022)

Předběžný rozpis témat:

4.10.

Představení kurzu, úvod do dějin sionismu

11.10.

Kontext pražského sionismu

18.10.

Kulturní sionismus – Achad Haam, Martin Buber

25.10.

Socialistický sionismus – konkrétně jeho promýšlení sionisty z Prahy

1.11.

Pražští sionisté v opozici k Herzlovi, sborník Vom Judentum

8.11.

Promýšlení vztahu Židů a Arabů

15.11. 

výuka odpadá kvůli účasti na konferenci v USA

22.11.

Kafka – Šakalové a Arabové

29.11.

Brit Šalom

6.12.

Odkaz Brit Šalom

13.12

výuka odpadá kvůli internímu workshopu Entangled Holocaust Experience of Jews and Roma

20.12.

Podpora židovské kultury – hledání autenticity, komplexní vztah s východožidovskou kulturou

3.12.

Retrospektivní hodnocení Brit Šalom a Bar Kochba „odpadlíky“ (Hans Kohn, Arnošt Kolman aj.)

 

Studijní opory

Poslední úprava: Mgr. Kateřina Čapková, Ph.D. (16.09.2022)

Všechny texty a detailní požadavky budou k dispozici na moodlu.

Požadavky k zápisu

Poslední úprava: Mgr. Kateřina Čapková, Ph.D. (16.09.2022)

Zájem o téma a diskuzi.