SP - Co je „odboj“? O užitečnosti konceptu pro zkoumání dějin 20. století. - AHSV20125

• Anglický název: SP - Insurgency and resistance in the history of the 20th century
• Zajišťuje: Ústav hospodářských a sociálních dějin (21-UHSD)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2014
• Semestr: zimní
• Body: 0
• E-Kredity: 2
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Kv [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Je zajišťováno předmětem: AHSV20126
• Garant: PhDr. Radek Buben, Ph.D.; doc. PhDr. Michal Pullmann, Ph.D.; doc. Mgr. Matěj Spurný, Ph.D.

Anotace

Poslední úprava: doc. PhDr. Michal Pullmann, Ph.D. (20.09.2013)

Koncept odboje se stal důležitou složkou interpretace moderních a soudobých dějin, zejména historiografie
moderních diktatur. Dotýká se jak politických, tak sociálních, hospodářských a kulturních dějin. Je přitom
příznačné, že neexistuje jednoznačná definice toho, co to odboj je. Cílem kursu je konfrontovat různé přístupy a
přispět tak ke zřetelnějšímu vymezení prostřednictvím konceptuálních debat i případových studií forem násilného
odporu proti etablované moci.
Východiskem kursu je „minimální“ vymezení odboje jakožto specifické formy opozice proti politické moci či jejím
představitelům – za základní kritéria zakládající odboj (a odlišující ho od jiných forem opozice) je možné považovat
existenci vyhraněného programu, schopnost mobilizovat aktéry pro společnou věc a ochotu použít pro dosažení
svých cílů i fyzického násilí. Skupiny, které budeme pracovně nazývat „odbojové“, se nezřídka stávaly nástrojem
organizované neposlušnosti a dosažení jiného (společenského, hospodářského, politického) uspořádání. „Odboj“
tak v tomto pojetí není jen výzvou nebo zpochybněním etablovaného politického režimu, nýbrž poukazuje ke
kořenům identifikace lidí se stávajícími poměry a k jejich připravenosti radikálně zpochybnit existující řád – jeho
systém fungování, představitele i symboly.
Kurs vedle koncepční debaty mapuje na vybraných příkladech odbojových skupin 20. století myšlenková
východiska, skupinovou solidaritu, morální dilemata, programy, strategie a proměny odbojové činnosti. Důraz
přitom klade právě na programatickou složku (hlavní myšlenky, požadavky, morální dilemata) a na skupinové
vazby (vyjednávání, konflikty uvnitř skupin i se státní mocí). Jak se utvářelo programatické zaměření (a morální
apel) odboje? Jak se v průběhu jeho činnosti měnily strategie a vize? Na čem (případně zda vůbec) odbojáři
stavěli uznání svého zápasu ve společnosti? Jak ospravedlňovali použití fyzického násilí? Jak vypadala (a
proměňovala se) heterogenita odbojových skupin?