PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
PVP 2 Věda a modernizace v Číně a Japonsku - AHSV10717
Anglický název: PVP 2 Science and Modernization in China and Japan
Zajišťuje: Ústav světových dějin (21-USD)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2019
Semestr: letní
Body: 0
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Zk [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: Mgr. Ing. Jiří Hudeček, Ph.D.
Neslučitelnost : AHESV168, AHSV10719
Je neslučitelnost pro: AHSV10719, AHESV168
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: Mgr. Ing. Jiří Hudeček, Ph.D. (18.02.2019)
Čína a Japonsko od poloviny 19. století prošly od úzce zaměřeného přejímání západní vojenské techniky k vzývání vědy jako základu společenského uspořádání. V obou zemích se různým způsobem rozvinul vztah mezi vědou a technikou a nacionalismem, liberalismem a totalitními ideologiemi. Přednáška na vybraných příkladech ukáže propojení vědy jako společenské instituce a modernizace kultury a společnosti na Dálném východě. Předmět nevyžaduje předchozí znalosti žádných vědeckých disciplín.
Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: Mgr. Ing. Jiří Hudeček, Ph.D. (18.02.2019)

Zkouška je udělena za výsledky ze dvou testů v polovině a na konci semestru (neúspěšný test je možné dvakrát opakovat), referát na téma z povinné literatury v rozsahu 10-15 stran (nutno odevzdat do 25.6.2019) a klauzurní esej na zadané téma ve zkouškovém termínu.

Literatura
Poslední úprava: Mgr. Ing. Jiří Hudeček, Ph.D. (18.03.2019)

Bartholomew, James: The Formation of Science in Japan: Building a Research  Tradition, New Haven and London:  Yale University Press 1993.

Elman, Benjamin: On Their Own Terms: Science in China 1550-1900, Cambridge Mass.: Harvard UP 2005. 

Godart, Clinton: "Spencerism in Japan: Boom and Bust of a Theory”, in Lightman, Bernard: Global Spencerism, Leiden: Brill 2016, 56-77. 

Kwok, Danny Wynn Ye: Scientism in Chinese Thought1900-1950. New Haven: Yale University Press 1966. 

Lewis, John a Xue Litai: China Builds the Bomb. Stanford: Stanford University Press 1988.

Miller, H. Lyman: Science and Dissent in Post-Mao China: The Politics of Knowledge, Seattle: University of Washington Press 1996. 

Mizuno, Hiromi: Science for the Empire: Scientific Nationalism in Modern JapanStanford: Stanford UP 2008. 

Moore, Aaron Stephen. Constructing East Asia: Technology, Ideology, and Empire in Japan’s Wartime Era, 1931-1945. Stanford: Stanford University Press 2013.

Nakayama, Shigeru: The orientation of science and technology: a Japanese view : collected papers of Shigeru Nakayama. Folkestone: Global Oriental 2009.

Rogaski, Ruth: Hygienic Modernity: meanings of health and disease in treaty-port China, Berkeley: University of California Press 2004. 

Schneider, Laurence: Biology and Revolution in Twentieth Century China, Lanham, MD: Rowman & Littlefield 2003. 

Wei, Chunjuan Nancy a David L. Brock (eds.): Mr. Science and Chairman Mao's Cultural Revolution, Lanham: Lexington Books 2013. 

Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Ing. Jiří Hudeček, Ph.D. (18.02.2019)
  1. První kontakty se západní vědou v 19. století (holandská studia v Japonsku, překladatelské školy v Číně a jejich vliv v raném období Meidži)
  2. Japonský import západní vědy a jeho vliv na Čínu, darwinismus ve východní Asii.
  3. Geologie a biologie v Číně v 1. pol. 20. století, ideologie scientismu.
  4. Vztah západní a tradiční medicíny v Japonsku a Číně, "hygienická modernita" a její vztah s kolonialismem.
  5. Věda a technika ve službě války v Japonsku a v Číně.
  6. Marxismus a věda v Japonsku a v Číně do pol. 20. století
  7. Čínská a japonská tradiční matematika a jejich historiografie
  8. Japonský a čínský podíl na moderní fyzice, čínský jaderný program.
  9. Věda v Číně ve víru politických kampaní a Kulturní revoluce, důraz na modernizaci vědy a techniky po roce 1976.
  10. Technické dohánění pod státní ochranou: Japonsko, Taiwan a Čína v 2. pol. 20. století
  11. "Nobelův komplex" v Japonsku a Číně
  12. Technická expertíza a politický disent v čínském komunistickém režimu.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK