Opera jako gesto - AFSV00231

• Anglický název: Opera as a Gesture
• Zajišťuje: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2016
• Semestr: zimní
• Body: 0
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Z [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Garant: prof. PhDr. Vojtěch Kolman, Ph.D.; doc. Petr Rezek

Anotace

Poslední úprava: prof. PhDr. Vojtěch Kolman, Ph.D. (24.08.2015)

Metafora gesta, užívaná často v souvislostech uměleckého projevu, volá po detailním rozvedení. Je v ní obsažen odkaz k tělu a k významu, úhrnem tedy k smysluplnému lidskému jednání, jak ho v umění nalezneme nejadekvátněji vyjádřeno v divadle. V umění je přitom vidět, že rozumět gestu neznamená zachytit cosi za ním, ale být tímto gestem zasáhnut, angažován. Z analýzy gesta tak lze dospět k teorii komunikace či významu, která nespočívá v předávání abstraktních informací, ale ve všestranně situovaném vtěleném jednání. Tvrdíme přitom, že v opeře je tato tělesná situovanost nejčitelnější, přesně v duchu Hegelovy teze, že v hudebním divadle nachází idea a její pravda své nejvyšší vyjádření. Chápat sochy, básně či hudební fráze jako gesta znamená vidět je nikoli jako artefakty s přívlastky krásna, ale jako pravdivé výrazy ducha v jeho nezbytné tělesnosti.

Z hlediska opery to znamená následující. Opera bez gesta není možná, je totiž gestem. Ale gesto může mít pokaždé jiné těžiště. Jestliže rukopis skladby je psán skladatelem a zápis vlastně obkružuje tóny, pak dirigent tato původní gesta oživuje. Avšak dominance dirigenta v opeře pominula, těžiště se nejprve usídlilo ve zpěvákovi, tedy v jeho dikci a oživování původního zápisu, ovšem s potlačením dirigentova původního výkonu. Současná dominance režiséra není nic jiného než široce pojaté gesto překračující dosavadní těžiště. Scéna, transpozice do jiné doby a prostředí jsou právě gestem přenesení. Je naším úkolem tyto podoby operního gesta srovnat a samozřejmě operní gesto odlišit od gesta baletního a od ostatních reprodukčních umění (činohra, melodram, recitace, operní koncert).

V teoretické oblasti se budeme opírat mj. o Flusserovy fenomenologické analýzy (nekauzální charakter gesta), Wittgensteinovy poznámky o umění ("architektura je gesto") či o Brechtovu a Weillovu koncepci gestické hudby. V druhém plánu nás budou zajímat pragmatické teorie poznání modelované na vztahu ruka-svět (místo pasivního vztahu mysli- svět), ale i současné teorie "vtělené mysli" a další teorie "tělesnosti".

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: prof. PhDr. Vojtěch Kolman, Ph.D. (24.08.2015)

Atest je uložen za esej v rozsahu 2000-3000 slov a pohovor nad ním. Možná témata esejů a vhodná literatura k nim budou specifikovány v průběhu kurzu, student může ale přijít s vlastními návrhy.

Literatura

Poslední úprava: prof. PhDr. Vojtěch Kolman, Ph.D. (24.08.2015)

Brecht, Bertolt: "Über gestische Musik", in: Brecht, Bertold, Gesammelte Werke, Band 17, Suhrkamp, Frankfurt am Main 1986

Flusser, Vilém, Gestures, University of Minnesota Press, Minneapolis 2014

Hegel, Georg Wilhelm Friedrich, Philosophie der Kunst. Vorlesung von 1826, Suhrkamp, Frankfurt a. M. 2004

Massey, Lyle, Picturing Space, Displacing Bodies, The Pennsylvania State University Press, Pennsylvania 2007

Schmitz, Hermann, Der Leib, de Gruyter, Berlin 2011

Smart, Mary Ann, Mimomania. Music and Gesture in Ninetheenth Century Opera, University of California Press, Berkeley 2004

Wagner, Richard, Oper und Drama, Reclam, Leipzig 1986

Weill, Kurt, Musik und musikalisches Theater, Schott, Mainz 2000

Wittgenstein, L., Rozličné poznámky, Mladá fronta, Praha 1993