Tělesnost mezi Platónem a Aristotelem - AFS500208

• Anglický název: The nature of bodies between Plato and Aristotle
• Zajišťuje: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2019
• Semestr: letní
• Body: 0
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:0/2, Z [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Další informace: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=7259
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: doc. MUDr. Štěpán Špinka, Ph.D.; Mgr. Robert Roreitner; Mgr. Ondřej Krása, Ph.D.

Anotace

Poslední úprava: doc. MUDr. Štěpán Špinka, Ph.D. (28.02.2019)

U řady antických filosofů hraje pojem těla a tělesa (σῶμα) klíčovou roli. U Platóna má tělo významnou roli jak v jeho etických úvahách o povaze dobra a zla, tak při epistemologických úvahách o povaze poznání a významnou úlohu hraje i v ontologických úvahách o různých podobách toho, co je. Tělesnost je pro Platóna jednou z konstitutivních příčin vzniku nejlepšího možného světa a živých bytostí v něm, zároveň však tím, co brání smrtelníkům žít nejlepší možný život. Tělesnost je jak tím, co umožňuje živým bytostem rozpomínat se na skutečné bytí, tak tím, co škodí správnému myšlení a svádí nás k mylnému chápání skutečnosti. Tělesnost je jak nezbytnou součástí světa jako dokonalého obrazu bytí, tak sídlem nutnosti, která omezuje jeho dokonalost. Na Platónově pojetí těla tak můžeme vidět celek jeho myšlení a pochopit, proč je potřeba k pochopení něčeho tak bezprostředně přítomného, jako je tělo, rozvinout komplexní filosofický systém.

Aristotelés mluví o těle/tělese ve třech úzce souvisejících významech: σώματα jsou jednak všeobecně přijímaní kandidáti na substance, tj. živlová tělesa, rostliny, živočichové a nebeská tělesa; dále je tělo to, co je oživováno duší; a v neposlední řadě je pak tělo/těleso druh kvantity, kterou se vyznačují některé (totiž „tělesné“) substance. Ve všech těchto třech významech je přitom tělesnost bezprostředně svázána s pojmem změny. Přestože Aristotelés nikde nepojednává o těle/tělese souvisle, jedná se o klíčový pojem jeho zkoumání proměnlivých jsoucen ve Fyzice (a spisů, které na Fyziku navazují).

V semináři se zaměříme na ontologický rozměr úvah o tělesnosti, a budeme tak zkoumat, jaký způsob bytí je podle Platóna a Aristotela vlastní tělu/tělesu. Hlavní pozornost bude věnována tělesnosti, nakolik je společná živým i neživým tělům, v závěru semestru se pak zaměříme na koncepci živých těl u obou autorů. V jednotlivých sezeních budeme střídat Platónovu a Aristotelovu perspektivu a sledovat, nakolik obě pozice reagují na obdobné problémy a v jakém ohledu Aristotelova koncepce vzniká v reakci na koncepci Platónovu.

Moodle: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=7259

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: doc. MUDr. Štěpán Špinka, Ph.D. (07.02.2019)

Atesty budou udíleny na základě referátu (zpracování tématu jednoho semináře) a aktivní účasti v průběhu semináře.

Literatura

Poslední úprava: doc. MUDr. Štěpán Špinka, Ph.D. (28.02.2019)

Prameny

Aristotelés, Fyzika, přel. A. Kříž, Praha 2010.

Aristotelés, Metafyzika, přel. A. Kříž, Praha 2008.

Aristotelés, Člověk a příroda (obsahuje překlad spisů O duši a O vzniku a zániku), přel. A. Kříž, Praha 1984.

Aristotelés, O nebi, přel. (do slovenštiny) M. Okál, Bratislava 1985.

Aristotelés, Kategorie, přel. A. Kříž, Praha 1958.       

Aristotle, The Complete Works, ed. J. Barnes, Princeton 1984.

Platón, Platonis opera, Tomus I–V, Ioannes Burnet (ed.), Oxonii: Clarendon, [1900–1907].

Platón, Spisy I–V, přel. Fr. Novotný, Praha 2003.

 

Sekundární literatura

(dostupná na Moodle https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=7259)

 

Ch. Pfeiffer, Aristotle´s Theory of Bodies, Oxford 2018.

 

Tímaios 49b7–50a4

Cherniss, Harold, „A Much Misread Passage of the Timaeus (Timaeus 49c7–50b5)”, The American Journal of Philology, 1954, roč. 75, č. 2, s. 113–130.

Gulley, Norman, „The Interpretation of Plato: Timaeus 49d–e”, A Journal of Philosophy, 1960, roč. 81, č. 1, s. 53–64.

 

Tímaios 50b5–c6, 51e6–52b2

Andrew Gregory, Plato’s Philosophy of Science, s. 187–194.

 

Tímaios 53c6–d7, 54a1–b5, 54d3–55c6, 55d6–56c3

Andrew Gregory, Plato’s Philosophy of Science, s. 194–213.

 

Tímaios 34b10–35a1, 36d8–e5

Cornford, Francis MacDonald, Plato’s Cosmology: The Timaeus of Plato, Cambridge (Indianapolis): Hackett Publishing Company, 1935 (repr. 1997), s. 59, 93–94.

 

Tímaios 57d7–58c4

Karfík, Filip, „Die Bewegungslehre des Timaios“, in Filip Karfík, Die Beseelung des Kosmos: Untersuchungen zur Kosmologie, Seelenlehre und Theologie in Platons Phaidon und Timaios, München – Leipzig: Saur, 2004, s. 160–161, 165–171.

 

Symposion 207d4–e1, 208a7–b4, Tímaios 33c1–34a7

Karfík, Filip, „Die Bewegungslehre des Timaios“, in Filip Karfík, Die Beseelung des Kosmos: Untersuchungen zur Kosmologie, Seelenlehre und Theologie in Platons Phaidon und Timaios, München – Leipzig: Saur, 2004, s. 212–216.

Sylabus

Poslední úprava: Mgr. Ondřej Krása, Ph.D. (22.03.2019)

1.            Představení tématu.

2.            Platónova odpověď na proměnlivost tělesných věcí  v Tímaiovi 49b7–50a4. (patronát: Jakub Trojan)

3.            Aristotelova odpověď ve Fyzice I.7 (189b30–190a22, 190a31–191a5); úkoly Fyziky III–IV (otázka po místě analýzy tělesnosti v jejich rámci) III.1 200b12–25. (patronát: Vojtěch Linka)

4             Platónovo pojetí tělesných věcí jako obrazů věčně jsoucího v prostoru v Tímaiovi 50b5–c6, 51e6–52b2. (patronát: Jan Nekolný)

5.            Aristotelův pojem těla jako určitého druhu kvantity v Kategoriích 6 4b20–5a38; úplnost těla v O nebi I.1 268a1–b10 [příp. spolu s definicí meze v Metafyzice V.17]; vztah těla a substance v Metafyzice Z.3 1029a11–19. (patronát: Gregorij Ivančenko)

6.            Platónovo pojetí přítomnosti obecnin ve smyslově vnímatelném (Faidón 74d4-75d6), pojetí tělesných věcí jako geometrických těles v Tímaiovi 53c6–d7, 54a1–b5, 54d3–55c6, 55d6–56c3.

7.            Aristotelova polemika s geometrií živlů: O vzniku a zániku I.2 315b15–316a4; O nebi III.1 298a24–b10, 299a2–300a19.

8.            a) Aristotelovo odlišení místa od rozprostraněnosti, látky a formy těla jako takového ve Fyzice IV.2 209b1–210a13 a IV.4 211b6–212a8; b) vztah mezi dotykem a kontinuitou ve Fyzice V.3 [příp. spolu s VI.1 231a21–b18: kontinuum nemůže sestávat z nedělitelných velikostí].

9.–10.     Platónovo živé tělo, a) oživení těla v Tímaiovi 34b10–35a1, 36d8–e5; b) principy pohybu v Tímaiovi 57d7–58c4; c) život těla v Symposiu 207d4–e1, 208a7–b4, Tímaiovi 33c1–34a7.

11.          Aristotelovo živé tělo v O duši II.1.

12.–13.   Reflexe a souhrnná diskuse probraných témat.

Vstupní požadavky

Poslední úprava: doc. MUDr. Štěpán Špinka, Ph.D. (07.02.2019)

Seminář není koncipovaný jako úvod do Platónovy a Aristotelovy filosofie, nicméně nepředpokládá důkladnější znalost těchto myslitelů. Znalost řečtiny není nezbytnou podmínkou účasti, s řeckým textem však budeme pochopitelně také pracovat.

Seminář je možné si zapsat jako „magisterský kurs“ nebo jako „volitelný předmět“.