|
|
|
||
|
Poslední úprava: doc. Mgr. Jakub Čapek, Ph.D. (27.02.2014)
http://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=3596 Magisterský kurz "Fenomenologie života" se zaměří na východiska a aktuální pokusy o systematickou analýzu pojmu "život" ve francouzské fenomenologii. Jakkoli mluví významní autoři fenomenologické tradice o "životě" velmi často, není tím, o čem mluví, vždy totéž. Husserl analyzuje v Krizi evropských věd "svět našeho života" (Lebenswelt), Heidegger ve svých raných textech mluví o "faktickém životě" a Merleau-Ponty chápe "vlastní tělo" (le corps propre) především jako živý organismus. Lze tyto spíše rozptýlené náběhy sjednotit do systematicky pojaté úvaze o "životě", která v sobě uchová původní impuls fenomenologického myšlení? Mezi první pokusy o systematicky pojatou fenomenologii života lze počítat Schelerovo Místo člověka v kosmu (1928), především ovšem Heideggerovu přednášku Die Grundbegriffe der Metaphysik. Welt - Endlichkeit - Einsamkeit (1929/1930), v níž Heidegger formuluje slavné a mnohokrát diskutované rozlišení: "der Stein ist weltlos, das Tier ist weltarm, der Mensch ist weltbildend." Během posledních několika let vznikly ve francouzské fenomenologii dva pokusy o systematicky pojatou fenomenologii života, jejichž autory jsou Renaud Barbaras a Étienne Bimbenet. K širšímu kontextu, v němž je třeba tyto koncepce chápat, patří i úvahy J. Derridy o rozdílu mezi člověkem a zvířetem. Pojem "život" je zde vyjasňován ve vztahu k otázce, zda a do jaké míry člověk a zvíře sdílí tentýž život. Fenomenologie života je fenomenologií živého (života ve smyslu zóé, nikoli ve smyslu bios). Vzhledem k bohatství těchto rozborů se v kurzu "Fenomenologie života" omezíme na dva kroky: (1.) V první části semestru se soustředíme na četbu relevantních pasáží Heideggerovy přednášky Die Grundbegriffe der Metaphysik, které se ani zdaleka nevyčerpávají zmíněným rozlišením (Stein - Tier - Mensch), nýbrž nabízejí pozoruhodnou analýzu života vycházející z pojmu "organismus". Jakkoli se Heideggerovi často vyčítá nezájem o výzkumy empirických věd, stejně jako zanedbávání tělesné dimenze naší existence, přinejmenším na tento text lze uvedené výtky vztáhnout obtížněji než např. na Bytí a čas. (2.) Ve druhé části semestru se zaměříme na ty pasáže, v nichž Derrida, Bimbenet a Barbaras komentují, kritizují či přejímají Heideggerův výklad rozdílu člověk - zvíře. Jejich vlastní koncepce lze v základním obrysu zahlédnout již ve způsobu, jak jejich autoři čtou Heideggerův slavný text. Zatímco Derrida spatřuje v Heideggerově pojednání "antropologickou, ba dokonce humanistickou teleologii", Bimbenet do značné rehabilituje Heideggerův pokus vyjít při určení rozdílu mezi člověkem a zvířetem z analýzy vztahu ke světu. Renaud Barbaras ve svém čtení Heideggerovy "privativní zoologie" tvrdí, že se Heideggerovi nepodařilo splnit svůj záměr, totiž analyzovat život na základě života samého. Souhlasí s Derridovou kritikou a ve svém Úvodu do fenomenologie života pak sleduje odlišný program: máme-li myslet "Dasein" (lidskou existenci), musíme nejprve zjistit, co je život (a nikoli naopak). Kurz nabídne základní orientaci v současné diskusi o "fenomenologii života" ve francouzské filosofii. Tuto diskusi bude možné sledovat přímo na konferenci konané začátkem května v Praze "Le désir et le monde, une nouvelle phénoménologie de la vie. Sur l'œuvre de Renaud Barbaras" (7.-9. květen 2014). Vztažení této diskuse ke klasickému Heideggerovu textu nám zároveň umožní nahlížet na ni z určitého odstupu, tj. klást si otázku, zda se fenomenologický rozbor "živého" od Heideggerovy doby někam výrazně posunul. |
|
||
|
Poslední úprava: doc. Mgr. Jakub Čapek, Ph.D. (25.02.2014)
Základní literatura (texty k četbě) M. Heidegger, Die Grundbegriffe der Metaphysik. Welt - Endlichkeit - Einsamkeit (1929/1930), Klostermann, Frankfurt 2004, §§ 42 nn. J. Derrida, De l’esprit. Heidegger et la question, Galilée, Paris 1987, kap. VI. J. Derrida, L’animal que donc je suis, Galilée, Paris 2006. J. Derrida, The Animal That Therefore I Am, Fordham University Press, New York 2008. E. Bimbenet, L’animal que je ne suis plus, Gallimard, Paris 2011, zejm. kap. II. R. Barbaras, Introduction à une phénoménologie de la vie, Vrin, Paris 2008, část I., kap. II.
Rozšiřující literatura R. Barbaras, Touha a odstup, přel. J. Fulka, Praha 2005. Josef Fulka, Subjekt, touha a život (ke dvěma posledním knihám Renauda Barbarase), in: Filosofický časopis 2009/6, roč. 57, ISSN 1831, str. 893-907. F. Dastur, Heidegger et la question anthropologique, Louvain-Paris, Peeters 2003. J. Fulka, Co znamená být člověkem? Ke knize Étienne Bimbeneta "L’animal que je ne suis plus", in:Filosofický časopis 2012/5, str. 753-767. M. Scheler, Místo člověka v kosmu, přel. A. Jaurisová, Praha 1968. Karel Kleisner a Alice Kliková, Umwelt - koncepce živého světa Jakova von Uexkülla, Mervart, 2006. G. Canguilhem, Le vivant et son milieu, in : La connaissance de la vie, PUF, Hans Jonas, The Phenomenon of Life. Towards a Philosophical Biology, Northwerstern University Press 2001 (1. vyd. 1966).
Audio/video J. Derrida - rozhovor ("zvíře" neexistuje) https://www.youtube.com/watch?v=Ry49Jr0TFjk R. Barbaras, Le monde de la vie http://www.dailymotion.com/video/xd477z_institut-du-tout-monde-barbaras-le_news
|