Pojetí mysli ve filosofii raného novověku - AFS100786

• Anglický název: Conceptions of Mind in the Philosophy of the Early-Modern Period
• Zajišťuje: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2023
• Semestr: letní
• Body: 0
• E-Kredity: 5
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:0/2, Z [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: prof. James Hill, Ph.D.

Anotace

Poslední úprava: prof. James Hill, Ph.D. (22.02.2023)

Filosofové v raném novověku měli velmi rozmanitá pojetí mysli, ale všichni reagovali na Descartovu res cogitans. V našem kursu se budeme nejprve zabývat Descartem samým a pak reakcemi u Hobbese, Malebranche, Locka, Spinozy, Leibnize, Berkeleyho, Huma, a Condillaca. Náš zájem se soustředí na otázky, co je u těchto jednotlivých filosofů podstatou mysli a, jak ta podstata se vztahuje k schopnostem a činnostem mysli. Zvláštní pozornost budeme věnovat roli pojmu substance a pojetí vědomí. Budeme se zabývat rovněž pochybnostmi (hlavně Malebranchovými a Lockovými) ohledně našich schopností podstatu mysli vůbec poznat. Dále budeme se zabývat pojetím nevědomí (hlavně u Leibnize a Huma) a pochopením sebeuvědomování (hlavně u Spinozy, Leibnize a Berkeleyho). U každého autora budeme i zkoumat vztahy k současné filosofii mysli.

Literatura

Poslední úprava: prof. James Hill, Ph.D. (22.02.2023)

Bibliografie

 

Primární literatura:

René Descartes, Meditationes de prima philosophia (1641)

Meditace o první filosofii a námitky a autorovy odpovědi, přeložili Glombíček, Marvan a Zavadil, OIKOYMENH, 2003

Thomas Hobbes, Leviathan (1651)

            Přeložil Karel Berka, OIKOYMENH, 2009

Nicolas Malebranche, La Recherche de la Vérité (1674-5) Hledání pravdy, přel. Martin Vrabec, 2018

John Locke, An Essay concerning Human Understanding (1690) Esej o lidském rozumu, přeložil Miloš Dokulil, OIKOYMENH, 2012

Benedictus Spinoza, Ethica ordine geometrico demonstrata (1677)

             Etika vyložená způsobem užívaným v geometrii, přeložil Karel Hubka, 1977 a 2001

George Berkeley, A Treatise concerning the Principles of Human Knowledge (1710)

            Pojednání o principech lidského poznání, přeložili Tomeček a Hubová, OIKOYMENH, 2004

Gottfried Wilhelm Leibniz, Nouveaux essais sur l’entendement humain (1765) a

         Monadologie  (1721), Nové úvahy o lidské soudnosti (přel. Věra Rychetská), 1932

         Monadologie a jiné práce, přeložil Husák, Svoboda, 1982

David Hume, Treatise on Human Nature (1739-40), ed. Selby-Bigge a Nidditch, OUP, 1978. Pojednání o lidské přirozenosti, přel. Hynek Janoušek, Togga, 2015

Etienne Bonnot de Condillac, Essais sur l’origine des connaissances humaines 1746. Esej opůvodu lidského poznání, Academia 1974

 

Sekundární literatura:

Lilli Alanen, Descartes‘ Concept of Mind, Harvard, 2003

Michael Ayers, Locke: Epistemology & Ontology, vol. I a II, Routledge, 1991, vol. II, kap. 4 a 23

Jonathan Bennett, Learning from Six Philosophers, vol. 1, Oxford, 2001, kap. 6 a 7

Gary Hatfield, Descartes and the Meditations, Routledge, 2003

James Hill, Descartes and the Doubting Mind, Bloomsbury, 2012

Charles J. McCracken, Berkeley’s notion of spirit, in Margaret Atherton (ed.) The Empiricists, Rowan and Littlefield, 1999

Joseph Moreau, Svět Leibnizova myšlení, Praha, 2000

Zdeněk Novotný, David Hume a jeho teorie vědění, Votobia, 1999, ss. 163-180

Wolfgang Röd, Novověká filosofie I a II, OIKOYMENH, 2000 a 2004

Donald Rutherford, ‘Metaphysics: The Late Period’ in The Cambridge Companion to Leibniz, ed. by Nicholas Jolley, 1995, ss. 124-175

Udo Thiel, The Early Modern Subject, OUP, 2011

Shelley Weinberg, Consciousness in Locke, OUP, 2016

 

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: prof. James Hill, Ph.D. (19.04.2023)

Požadavky:

(1) Solidní docházka na semináře (jenom 3 nepřítomnosti jsou příjatelné). (2) Krátká esej na jedno téma ze kurzu. Rozsah eseje: 3-5 normostran; poslední termín na odevzdání eseje: 3. května 2023. Práce jsou třeba odevzdat vytištěné, ne elektronicky

Sylabus

Poslední úprava: prof. James Hill, Ph.D. (22.02.2023)

Pojetí mysli ve filosofii raného novověku

 

1. Úvod

2. Descartes, Res cogitans a čistý intelekt (Meditace. II)

3. Descartes, Lidské a živočišné mysli (Meditace VI; Rozprava o metodě V)

4. Hobbes: Materialistická kritika Descarta (Třetí námitky a Leviathan, kap. 1-5, 34).

5. Malebranche: Žádná idea mysli (Recherche III.ii.7 a vysvětlení XI).

6. Locke: Kritika Descartova pojetí res cogitans (Esej II.i a xxiii; IV.iii.6).

7. Spinoza: Mysl jako idea těla (Etika II, 1-14).

8. Leibniz: Percepce a apercepce (NE Předmluva, Mon. §§1-31).

9. Berkeley: Mysl jako princip aktivity (Principy §§25-28, §89, §§135-147).

10. Hume: Mysl bez jednoduchosti (Treatise I.iv.6; Zkoumání 9).

11. Condillac: Pozornost a reflexe (Esej o původu lidského poznání, kapitoly 3-5)