|
|
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Ivan Větvička, Ph.D. (20.01.2024)
Dunaj formuje velkou část Evropy. Spolu se svými přítoky modeluje reliéf a mění i kulturní mapu, neboť vytváří přirozenou páteř sítě migračních a obchodních tras. Proti jeho proudu k nám pronikli první moderní lidé, první zemědělci, prvky mykénské kultury a od Dunaje přišlo i křesťanství. Některé civilizace na březích řeky byly velmi vyspělé, o čemž svědčí například podunajské rondely. Jejich stavitelé již v neolitu prokazatelně znali osmnáctiletou lunární periodu saros, jejíž objev bývá připisován až starým Babylóňanům. Dunaj ale zároveň protéká také oblastmi, kde přírodní podmínky rozvoji civilizace tradičně nepřejí. Ve zdejších hlubokých lesích přežívali lvi až do počátků historické doby. Proto nepřekvapí, že bájné založení státu zde bývá spojováno s rituálním lovem a v kosmogonických mýtech od „velké řeky“ má výraznou úlohu voda, bahno a písek. Střední Evropa nebyla jenom pasivním příjemcem podnětů. Zdejší obyvatelé vynalezli keramiku a naučili se spalovat uhlí. Krušnohorský cín putoval po proudu Dunaje až do Mykén, výměnou za luxusní zboží. Po proudu od nás do Středomoří přišly i pohromy: keltský vpád a podle některých teorií i „mořské národy“. Kultury v Podunají citlivě reagují na průběžné změny klimatu. Pokud se oblasti na středním a horním toku rozvíjely v lokálním klimatickém optimu, dolní Podunají trpělo suchem. Naopak v době rozkvětu civilizací na dolním toku střední Evropa chřadla chladem a dostávala se do kulturního vleku jihovýchodních a jižních sousedů. |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Ivan Větvička, Ph.D. (20.01.2024)
Backe-Dahmen, A., Kästner, U., Schwarzmaier, A., Greek Vases – Gods, Heroes and Mortals, Berlín 2010
Bárta, M., et al. Civilizace a dějiny, Praha 2013
Bonnefoy, Y., Mythologies I., Chicago, Londýn, 1991
Bouzek, J., Thrákové, Praha 1990 Bouzek, J., Pravěk českých zemí v evropském kontextu, Praha 2011 Bouzek, J., Vznik Evropy, Praha 2013 Bouzek J., Hošek J., Antické Černomoří, Praha 1978
Braund, E. (ed.), Ancient Theatre and Performance Culture Around the Black Sea, Cambridge 2019
Dumézil, G., Mýty a bohové Indoevropanů, Praha 1997
Dynda, J., Rusalki: Anthropology of time, death, and sexuality in Slavic folklore, Studia Mythologica Slavica, 20 (2017), s. 83 – 109
Eliade, M., Dějiny náboženského myšlení I, Praha 2008 Eliade, M., Dějiny náboženského myšlení II, 463 s., Praha 1996 Eliade, M., Dějiny nábožesnkého myšlení III, Praha 1997 Eliade, M., Od Zalmoxida k Čingischánovi, Praha 1997
Fleming, K., The Gundestrup Caulduron: Thracian Art, Celtic Motifs, Etudes Celtiques, vol. 37 (2011), s. 81 – 110
Fleming, K., Martens J., Southeast European influences in the early iron age of southern Scandinavia, Acta Archaeologica, vol. 66 (1995), s. 111 – 161
Frazer, J. G., Zlatá ratolest, Praha 2012
Furmánek, V. Svedectvo bronzového veku, Bratislava 1979
Golec, M., Fenomén Býčí skála – krajina, jeskyně a člověk, Praha 2019
Haarmann, H., Das Rätsel der Donauzivilisation, Die Entdeckung der ältesten Hochkultur Europas, Mnichov 2021
Heath, R., Slunce, Měsíc a Země, Praha 2015
Hérodotos, Dějiny, 548 s., Praha 1972
Humplová, A. Podborský, V., To nejlepší z archeologické sbírky Františka Vildomce, Brno 2013
Jung, C., G., Výbor z díla II. Archetypy a nevědomí, Brno 2018 Kast, V., Riedel, I., (eds.), Vybrané spisy C. G. Junga, Praha 2014
Kerényi, K., Mytologie Řeků I, 245 s., Praha 1996 Kerényi, K., Mytologie Řeků II, 349 s., Praha 1998
Klíma, B., Dolní Věstonice, tábořiště lovců mamutů, Praha 1983 Kostrhun, P. et al., Mykény a střední Evropa, Brno 2014
Lázničková-Galetová, M., Nejstarší šperky a ozdoby těla, Brno 2022
Marazov, I., Ancient Thrace, Plovdiv 2005
Marazov, I., Šalganova, T., Minaeva, O., Krăstolăt na kulturi – izkustvoto po bălgarskite zemi – drevnost – antičnost – srednovekovie, Plovdiv 2009
Maudit, J. A., Keltové, Praha 1979
Nielsen, S., et al., The Gundestrup Caulduron – New Scientific and Technical Investigations, Acta Archaeologica, vol. 76 (2005), s. 1 - 58
Novotný, Ľ., Počiatky pravěkého umenia na Slovensku, Martin 2013
Pieta, K., Keltské osídlenie Slovenska, Nitra 2008
Perný, L. Rondely – praveká architektúra plná otáznikov, Humanitné vedy, 6 / 2 (2013)
Řídký, J., Šumberová, R., Středoevropské rondely – záhada evropského pravěku, Vesmír, 87 (2008), s. 762 – 765
Schlesier, R., Schwarzmaier, A., Dionysos – Verwandlung und Ekstase, Berlín 2008
Svoboda, J. A., Počátky umění, Praha 2011
Sîrbu, V., Ştefan, M., Images of Gendered Identities. North-Thracian Case 5th – 3rd Century BC, Istros, XVI (2010), s. 235 – 265
Téra, M., Perun, bůh hromovládce. Sonda do slovanského archaického myšlení, 378 s., Červený Kostelec, 2017
Tokarev, S., A. (ed.) Mify narodov mira I, Moskva 1980 Tokarev, S., A. (ed.) Mify narodov mira II, Moskva 1980
Třeštík, D., Mýty kmene Čechů, 288 s., Praha 2008
Váňa, Z., Svět slovanských bohů a démonů, 280 s., Praha 1990
Větvička, I., Relikty archaických náboženství na Kavkaze a význam cizinek či cizinců jako božstev erotiky a plodnosti v kultuře izolovaných populací. Oriens Aliter, 2/2021, s. 71 – 111
Zimmer, S., Keltové – mýtus a realita, Praha 2017 |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Ivan Větvička, Ph.D. (20.01.2024)
Zkouška písemná, ze dvou částí: 1) Test 2) Krátké pojednání o volitelném tématu, které si studentka / student vybere po konzultaci s přednášejícím během semestru a důkladně se připraví, aby o něm mohl bez jakýchkoli pomůcek (kromě papíru a psacích potřeb) během zkoušky napsat krátký text v rozsahu 1 – 2 stran A4. |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Ivan Větvička, Ph.D. (20.01.2024)
1. Přírodní poměry Dunaj modeluje velkou část Evropy. Mění hory v písek a bahno a unáší je k moři. Zavlažuje nížiny a hromadí zlato. Přirozená páteř migračních i obchodních tras a její slabé místo v Železných vratech (Ђердапска клисура; Porțile de Fier).
2. Skok do vody a špetka písku či bahna na počátku světa; rumunská lidová kosmogonie. Význam vody v mýtu.
3. Rituální lov a založení státu v moldavských a maďarských pověstech. Můžeme porozumět pravěkým loveckým kulturám? Pohřby, kříšení z kostí a zvířecí klany. Éra pána či paní zvířat?
4. Éra kultu Měsíce – zemědělci postupují proti proudu řeky a vzhlížejí k nebi. Od jihoslovenských rondelů k dáckým svatyním v Transylvánii. Odraz proměn kultu v konstrukci svatyní / astronomických observatoří. Objev přibližně osmnáctileté lunární periody saros je připisován starým Babylóňanům, ale rondely v Podunají dokládají, že zde byla známa o tisíce let dříve.
5. Éra Slunce – (doslova) zlatý věk na Dunaji Doba bronzová, Krušnohoří a Cornwall obchodují s Mykénami; blahodárný vliv krétského námořního cla na obchod a kulturní výměnu na Dunaji. Mistři bronzíři, jejichž díla ovlivnila o tisíce let později umění a architekturu v 19. a na počátku 20. století, aneb v čem jsou zavádějící obrazy od našich obrozenců. Solární kult se šíří po proudu řeky do světa.
6. Železo – kov temného věku Kolaps dálkového obchodu. Zrodily se dodnes známé mýty z nostalgie?
7. Thrákie znovu rozkvétá Dionýsos, Orfeus a Zalmoxis.
8. Keltové ve středním Podunají.
9. Peršané, Skythové a Keltové na dolním Dunaji.
10. Odkud pochází Cernunnos aneb proč kotel z Gundestrupu není typickou ukázkou keltského umění.
11. Poslední vzepětí Thráků a Dáků, římská nadvláda a zmatení mýtů hodné postmoderny.
12. Stěhování národů a zadní dvorek Konstantinopole.
13. Vampyrismus – odporný fenomén, kterého se bál i Dionýsos, v kontrastu proti romantickým představám. |