|
|
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Ivan Větvička, Ph.D. (20.01.2024)
V odlehlých dolinách na gruzínsko-čečenském pomezí na Velkém Kavkaze se dodnes udržely občiny vyznavačů prastarého pohanství, džvarismu. Jeho výzkum dovoluje studovat poslední živé polyteistické pohanství v Evropě, jež vychází z náboženských proudů rozšířených na starověkém Předním východě, v Černomoří, Středomoří i u Germánů. Nejedná se o pouhé „střípky mýtů ve vyprávění starců“, ale o ucelený náboženský systém s organizovanými komunitami věřících. Je to polyteistické náboženství, jehož název je odvozen od slova džvari, které v běžné gruzínštině znamená kříž, ale v horských dialektech severovýchodní Gruzie se ho užívá ve významu „svatyně místního kultu“ (nikoli kostela) a zároveň k označení božstva, které svatyni obývá. Současnou podobu tohoto náboženství ovlivnilo křesťanství. Místní bohové i bájní hrdinové v některých případech splynuli s křesťanskými světci a vytvořili synkretická božstva. Dodnes zde žije mýtus o kováři – kouzelníkovi a o bohyni lásky – výstřední cizince. Na vrcholu společenské hierarchie mohla stanout žena a v některých džvaristických občinách vládla pozoruhodná sexuální svoboda. Kulturní přínos džvarismu není v Gruzii ani ve světě dodnes doceněn, přestože toto náboženství dokáže tlumit etnické spory. Ve zdejších svatyních se až do konce 19. století scházeli nominální gruzínští křesťané s nominálními čečenskými muslimy, aby společně vykonávali pohanské obřady. |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Ivan Větvička, Ph.D. (20.01.2024)
Posluchači se seznámí s živým polyteistickým pohanstvím, v jehož vývoji je možné sledovat probíhající synkretický proces. Tato otevřenost má potenciál tlumit nejenom náboženské, ale i etnické třenice. Studenti uvidí paralely mezi džvaristickou a například starořeckou a germánskou mytologií, zároveň ale budou seznámeni se skutečností, že džvaristické báje nevycházejí z indoevropských vzorců. Díky tomuto srovnání se seznámí nejenom s pozoruhodným náboženstvím kavkazských pohanů, ale získají jtaké novou perspektivu náhledu na indoevropskou mytologii. |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Ivan Větvička, Ph.D. (20.01.2024)
Bouzek J., Hošek J., Antické Černomoří, Praha 1978 Dumézil, G., Mýty a bohové Indoevropanů, 263 s., Praha 1997 Dumézil, G., Mýtus a epos I., 695 s., Praha 2001
Eliade, M., Dějiny náboženského myšlení I, Praha 2008 Eliade, M., Dějiny náboženského myšlení II, 463 s., Praha 1996 Eliade, M., Dějiny nábožesnkého myšlení III, Praha 1997 Eliade, M., Šamanismus a archaické techniky extáze, Praha 1997 Eliade, M., Kováři a alchymisté, 151 s., Praha 2019
Hérodotos, Dějiny, 548 s., Praha 1972
Homérské hymny, Hymnus IV. Na Afrodítu, Praha 1959
Charachidzé, G., Le système religieux de la Géorgie païenne: analyse structurale d’une civilisation, Paris 1968
Charachidzé, G., in Bonnefoy, Y. (ed.), Mythologies I, Chicago, London 1991
Kerényi, K., Mytologie Řeků I, 245 s., Praha 1996 Kerényi, K., Mytologie Řeků II, 349 s., Praha 1998
Kohoutková, P., Džvarismus: Pohanství na Kavkaze, Nový Orient 63, 2008/1, s. 29 – 32
Košťálová, P., Pecha, L., Řoutil, M., Sochová, A., Dějiny Arménie, Praha, 2023
Odisheli, M., The Cult of Dionysus in Ancient Georgia, s. 373 – 399, in: Braund, E. (ed) et. al., Ancient Theatre and Performance Culture Aroundthe Black Sea, Cambridge 2019
Prokopios, Válka s Góty, Praha 1985
Pšavela, V., Pojídač hadů, přel. Černý, V., 170 s., Praha 1982
Rustaveli, Š., Muž v tygří kůži, Praha 1958
Stehlík, O., Ugaritské náboženské texty: kanaanské mýty, legendy, žalmy, liturgie, věštby a zaříkávání pozdní doby bronzové, Praha 2003
Šlapetová, B. – Rittstein, L., Nepřistupuj blíž, Praha 2009
Tokarev, S., A. (ed.) Mify narodov mira I, Moskva 1980 Tokarev, S., A. (ed.) Mify narodov mira II, Moskva 1980
Tuite, K., An Anthology of Georgian Poetry, Associated University Presses, USA 1994
Tuite, K., Highland Georgian paganism – archaism or innovation?, Annual of the Society for the Study of the Caucasus, [online: mapageweb.umontreal.ca/tuitekj/publications/Tuite-1996-revKiknadze.pdf]
Tuite, K., ‟Antimarriageˮ in Ancient Georgian Society. Anthropological Linguistics, 2000, 42, č. 1, 37 – 60
Tuite, K., Highland Georgian Paganism – Archaism or Inovation?, s. 1 – 14, 2004. [online: http://mapageweb.umontreal.ca/tuitekj/publications/Tuite-1996-revKiknadze.pdf]
Tuite, K., Hunter, shaman, oracle, priest: An ethnohistorical overview of inspirational practices in highland Georgia, 11 s., Sixth Harvard Round Table on Archaeology, Language, Genetics and Comparative Mythology, May 2004
Tuite, K., The Meaning of Dæl. Symbolic and Spatial Associations of the South Caucasian Goddess of Game Animals, 165 – 188, in: O’Neil, C. et. al. (eds.), Language, Culture and the Individual: A Tribute to Paul Friedrich, LINCOM Studies in Anthropology 03, 2005, ISBN 3895867195.
Tuite, K., Achilles and the Caucasus, 2007, s. 19 – 22. [Online: http://mapageweb.umontreal.ca/tuitekj/publications/Tuite_Achilles.pdf , 2021-05-15]
Větvička, I., Tísnivá hranice. Lidé a Země, 2008, 57, č. 2, od s. 56 Větvička, I., Pestrá společnost bohů. Lidé a Země, 2008, roč. 57, č. 2, 32 – 34, (autorizovaný rozhovor s Václavem Černým). Větvička, I., Oběť božskému bojovníkovi. Lidé a Země, 2008, 57, č. 2, 36 – 39 Větvička, I., Svůdná Samdzimar. Lidé a Země, 2008, roč. 57, č. 2, 40 – 45 Větvička, I., Relikty archaických náboženství na Kavkaze a význam cizinek či cizinců jako božstev erotiky a plodnosti v kultuře izolovaných populací. Oriens Aliter, 2/2021, s. 71 – 111 Virsaladze, E., Georgian hunting myths and poetry, 282 s., Tbilisi 2017 |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Ivan Větvička, Ph.D. (20.01.2024)
Zkouška písemná, ze dvou částí: 1) Test 2) Krátké pojednání o volitelném tématu, které si studentka / student vybere po konzultaci s přednášejícím během semestru a důkladně se připraví, aby o něm mohl bez jakýchkoli pomůcek (vyjma psaích potřeb a papíru) napsat krátký text v rozsahu 1 – 2 stran A4. |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Ivan Větvička, Ph.D. (20.01.2024)
1. Džvarismus – základní charakteristika a vymezení oblasti, kde se náboženství udrželo. 2. Velký Kavkaz – přírodní a společenské poměry. Važa Pšavela – Pojídač hadů – ukázky. 3. Osídlování Velkého Kavkazu v pravěku a starověku, doklady náboženského života od nejstarší doby po první kontakty s křesťanstvím. 4. Džvaristický pantheon – struktura a základní charakteristika jednotlivých božstev. 5. Uspořádání náboženských občin, kadag a chevisber. Svatyně a další sakrální stavby. 6. Džvaristický mýtus o vzniku světa. O čem vypovídá kosmogonický a kolonizační mýtus? 7. Mýtičtí lovci a válečníci 8. Ochránkyně divoké zvěře a královny lesa 9. Ochránkyně lovců a žen; postavení žen a c’ac’loba 10. Význam cizinek a cizinců jako božstev erotiky a plodnosti 11. Hodokvas dobytí a Svátek věže. Kviria – Kristus i kovář – kouzelník 12. Amirán – hérós antického střihu 13. Rozdíly mezi džvaristickou a indoevropskou mytologií. Dobré mravy a rady na cestu. |