|
|
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Zdeňka Eclerová (14.03.2016)
středojavánské i malajské, ale zaměřuje se zejména na moderní indonéskou literaturu 20. století. Vychází z původních indonéských textů i sekundárních pramenů. Systematicky představuje hlavní etapy vývoje dané literatury v kontextu kulturních dějin Indonésie, její představitele, shrnuje významná témata a tematické okruhy, kterými se daná literatura zabývá, spolu s interpretací a základními teoretickými přístupy k danému literárnímu okruhu. Základní tematické okruhy: Starojavánská literatura – od 9. st. souvislá literární díla psaná starojavánským jazykem kawi v písmu kawi, od 9. do přelomu 14. a 15. století – starojavánská poezie kakawin – zachován jen zlomek nejvýznamnější díla: Rámájana – starojavánské zpracování indického eposu téhož názvu – autor neznámý Mahábhárata – překlad indického eposu téhož názvu, dílo je však zkráceno a podáno v próze – přelom 10. a 11. století Arjuna Wiwaha – nejslavnější dílo starojavánské poezie – alegorie života krále Airlanggy – autor: Mpu Kanwa – počátek 11. století Bháratayuddha – kakawin – autoři: Mpu Sedah a Mpu Panuluh – polovina 12. století Smaradana – kakawin – autor: Dharmaja – polovina 12. století Wrettasancaya – starojavánská poetika – autor: Tan Akung – začátek 13. století od 14. století proměna starojavánské literatury (zjednodušení jazyka i sanskrtské metriky, větší rozsah děl, v některých dílech převažují prvky didaktické) Nagarakertágama – autor: Prapanca – napsána v r. 1365 – dílo se zabývá historií Jávy od r. 1222 do r. 1364 Středojavánská literatura – začátek 15. až polovina 18. století; změna obsahu (spíše domácí látky javánské), jazyka (používá se střední javánština), formy (javánské metrum macapat) nejvýznamnější díla: Tantu Panggelaran, Calon Arang, Pararaton, Dewaruci, Seat Sudamala, Kidung Sunda Malajská literatura (předchůdce literatury indonéské) – souvislá malajská literatura od 16. století (jazyk – střední malajština, písmo – arabské) nejvýznamnější díla: Hikayat Raja-raja Pasai, Sejarah Melayu, Hikayat Hang Tuah, Hikayat Abdullah malajské básnické formy: pantun, talibun, gurindam, syair. Období Balai Pustaka (1917 – 1933) – vznik prvních samostatných literárních děl v indonéštině (zejména Merari Siregar, Marah Rusli, Abdul Moeis, Nur Sutan Iskandar, Marius Ramis Dayoh, I Gusti Nyoman Panji Tisna, Hamka) |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Zdeňka Eclerová (14.03.2016)
Průběžné studium doporučené studijní literatury, aktivní příprava na jednotlivé hodiny a aktivní účast v hodinách. |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Zdeňka Eclerová (14.03.2016)
Základní studijní literatura: Dubovská, Z., T. Petrů, Z. Zbořil, Dějiny Indonésie. Lidové noviny, Praha 2005. Dubovská, Z., Buku Batjaan Indonesia/Indonéská čítanka, Praha 1969. Dubovská, Z., Šťovíček, V., Šťovíčková, E., Antologie moderní indonéské literatury, Nový Orient, zvláštní číslo/1996. Foulcher, K., Clearing a Space : Postcolonial Readings of Modern Indonesian Literature, Leiden 2002. Freidus, A. J., Sumatran Contributions to the Development of Indonesian Literature, 1920-1942, Honolulu 1977. Indonesian Folk Literature Part 1, Jakarta 2009. Indonesian Folk Literature Part 2, Jakarta 2009. Laelasari, Ensiklopedia tokoh sastra Indonesia, Bandung 2007. Purba, A., Kompleksitas sastra Indonesia, Medan 2007. Teeuw, A., Modern Indonesian Literature. Nijhoff, Hague 1967. Teeuw, A., Modern Indonesian Literature II. Nijhoff, Hague 1979. Yudiono, K. S., Pengantar sejarah sastra Indonesia, Jakarta 2007. Yudiono, K. S., Peta sejarah sastra Indonesia, Semarang 2006. |