"Bohové v uniformách": literární inscenace virilního narcismu - ABO500311

• Anglický název: "Gods in Uniform": The Literary Representation of Virile Narcissism
• Zajišťuje: Ústav české literatury a komparatistiky (21-UCLK)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2019
• Semestr: zimní
• Body: 0
• E-Kredity: 2
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:0/0, Z [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A.

Anotace

Poslední úprava: KCLVOJVO (07.09.2018)

Viz sylabus.

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: Mgr. Ivan Kafka (19.09.2018)

Účast v semináři.

Literatura

Poslední úprava: KCLVOJVO (07.09.2018)

Primární literatura:

Honoré de BALZAC: Plukovník Chabert (Le Colonel Chabert, 1832).

Charles BAUDELAIRE: Malíř moderního života (Le Peintre de la vie moderne, 1863).

Michail Ju. LERMONTOV: Hrdina naší doby (Герой нашего времени, 1838-1840)

André MAUROIS: Mlčení plukovníka Brambla (Les Silences de Colonel Bramble, 1918; česky 1920, 1969).

Rudolf MEDEK: Plukovník Švec (1928).

Hermann BROCH: Pasenow neboli romantika (Passenow oder die Romantik, 1931; první část trilogie Die Schlafwandler / Náměsíčníci, česky 1966, 2012).

 

Sekundární literatura (výběrově):

BARTHES, Roland: The Fashion System. University of California Press 1990.

BOHRER, Karl Heinz: Die Ästhetik des Schreckens. Die pessimistische Romantik und Ernst Jüngers Frühwerk. Hanser Verlag: München 1978.

CAMPBELL, Joseph:Tisíc tváří hrdiny: archetyp hrdiny v proměnách věků. Portál: Praha 2000.

FREVERT, Ute: „Männer in Uniform. Habitus und Signalzeichen im 19. und 20. Jahrhundert“, in: Claudia Benthien/Inge Stephan (eds.): Männlichkeit als Maskerade. Kulturelle Inszenierungen vom Mittelalter bis zur Gegenwart. Böhlau Verlag: Köln / Weimar / Wien 2003, s. 277-295.

FRIEDRICH, Hugo: Drei Klassiker des französischen Romans. Stendhal – Balzac – Flaubert. Vittorio Klostermann: Frankfurt am Main 1973.

HACKSPIEL-MIKOSCH, Elisabeth: „Beauty in Uniform. The Creation of Ideal Masculinity during the Nineteenth Century“, in: Regine FALKENBERG (ed.): On Men. Masculine Dress Code. From The Ancient Greeks to Cowboys. ICOM: Berlin 2005, s. 63-70.

GILMORE, David D.: Manhood in the Making. Cultural Concepts of Masculinity. New Haven: Yale University Press 1990.

HUGHES, Daniel J.: The King’s Finest. A Social and Bureaucratic Profile of Prussia’s General Officiers 1871–1914. Greenwood Press:New York / Westport / London 1987.

GAUGELE, Elke: „Uni-formen des Begehrens. Uniformen. Fetischismus und die textile Konstruktion moderner Genderidentitäten“, in: Elisabeth Hackspiel-Mikosch /Stefan Haas (eds.): Die zivile Uniform als symbolische Kommunikation. / Civilian Uniforms as Symbolic Communication. Franz Steiner Verlag: Stuttgart 2006, s. 269-284.

JOSEPH, Nathan: Uniforms and Nonuniforms. Greenwood Press:New York / Westport / London 1986.

KANTOROWICZ, Ernst H.: Dvě těla krále. Studie středověké politické teologie. Argo: Praha 2014.

KANTOROWICZ, Ernst H.: Gods in Uniform. Selected Studies by Ernst H. Kantorowicz. Ed. by Michael Cherniavsky and Ralph E. Giesey. American Philosophical Society 1961.

KIMMEL, Michael S. – HEARN, Jeff (eds.): Handbook of Studies on Men & Masculinities. Sage: Thousand Oaks/London/New Delhi 2004.

LÜTZELER, Paul Michael: Hermann Broch – Ethik und Politik. Studien zum Frühwerk und zur Romantrilogie „Die Schlafwandler“.  München 1973.

PLESSNER, Helmuth: The Limits of Community: A Critique of Social Radicalism. Humanity Books, Amherst 1999.

VOß, Torsten: Körper, Uniformen und Offiziere.Soldatische Männlichkeiten in der Literaturvon Grimmelshausen und J.M.R. Lenz bis Ernst Jünger und Hermann Broch. Transcript: Bielefeld 2016.

VOß, Torsten: „Das Kriegerische als maskulin-ästhetische Haltung und (galantes) Rollenspiel in der Lyrik des 18. Jahrhunderts? Grenadier und Skalde: Johann Wilhelm Ludwig Gleims Preußische Kriegs- und Siegeslieder“, in: Wirkendes Wort 2, 2013, s. 1-26.

Sylabus

Poslední úprava: KCLVOJVO (07.09.2018)

Od konce 18. století poutají postavy důstojníků v elegantních uniformách pozornost výtvarných umělců i literátů. Podoby esteticky konstruované mužnosti lze „číst“ mj. jako modely mužské identity v epoše rychle postupující industrializace postfeudální měšťanské společnosti. V této situaci hrála uniforma jako znak historických, politických, kulturních a společenských poměrů důležitou roli. Uniforma pokrývá a zakrývá – až na obličej – mužské tělo od hlavy k patě, „uniforma muže chránila i exponovala, činila jej neviditelným i viditelným. Vyznačovala i určovala jeho mužnost, jak dovnitř tak i navenek“ (Ute Frevert). Uniforma disponovala silnými erotickými i estetickými signály, jak o tom svědčí řada textů (zejména) rakouské literatury prvních tří desetiletí 20. století. Uniforma byla důležitým prostředkem inscenace nejen moci, síly a potence, ale také exkluzivního statutu důstojníka a psychologického fenoménu, který možno specifikovat jako virilní narcismus. S estetickými a symbolickými významy uniformy byly v určitých dobách velmi úzce spojeny rituální i liturgické významy a funkce. Jejich markantním příkladem je postava vojáka–dandyho, od Baudelaira, Maupassanta až k Ernstu Jüngerovi. Právě pro Baudelaira je příznačné moderní mýticko-archaické fantasma heroického válečníka ve spojení s fantaziemi násilí: důstojník a jeho uniforma reprezentují Baudelairovi jedinečnou alianci elegance, aristokratičnosti, krásy, ležérnosti a odvahy. U autorů jako Balzac, Alfred de Vigny, Baudelaire, až k Rudolfu Medkovi, Ernstu Jüngerovi nebo Jeanu Genetovi a Yukio Mishimovi je postava důstojníka/válečníka konstruována jako zřetelná opozice k postavě měšťana a měšťáckému materialismu a utilitarismu. Představy heroismu a estetismus zde tvoří nezřídka bizarní, nicméně právě esteticky-mediálně přitažlivou symbiózu.Pozornost bude zaměřena na různé podoby literární, estetické a performativní inscenace a konstrukce mužskosti prostřednictvím (vojenské) uniformy, tedy na postavu vojáka/důstojníka, a sice z kulturně–historického, ale také kulturně– a literárně–antropologického hlediska. V Plessnerově antropologii expresivity zaujímá také uniforma zajímavé místo jako výraz patosu „získat formu“, zároveň však jako „maska“ a „pancíř“. Uniforma jako paradigma expresivity, „zdokonalující“ anatomické proporce, je podle Plessnera „hrou forem“, provokující „hru významů“. V tom patrně spočívá jeden z podstatných momentů její atraktivnosti. Pozornost bude zaměřena také na otázku, jakou roli hrála uniforma – jako důležitý prvek estetického heroismu – v procesu konstituce moderní maskulinní identity, na druhé straně, jaké důsledky měla ztráta uniformy, tedy otázka dekonstrukce tohoto obrazu muže-důstojníka a válečníka. A v neposlední řadě: vojenská uniforma jako signatura moderního antimodernismu a jako průvodní jev afekt modernistů proti uniformám a patosu heroismu.