|
|
|
||
|
Poslední úprava: KCLSEDLA (29.01.2007)
Požadavky pro získání atestace: samostatný, tvůrčím způsobem napsaný esej na zvolené metodologické téma (rozsah 10-15 stran strojopisu, tj. 8-12 stran počítačového textu), způsob napsání je charakterizován v Soupisu nabídnutých témat (viz níže). Charakteristika kurzu: Přednáška je věnována především literárněteoretickým a metodologickým trendům 20. století. Nabízí jednak charakteristiku jednotlivých metodologických přístupů, jednak klíčové myšlenkové koncepty a pojmy, jejichž prostřednictvím se tyto metodologie k literárnímu dění vyslovují. řazení témat vychází z "klíčových" slov a konceptuálních pojmů soudobého uvažování o literatuře s tím, že se vrací k fungování těchto konceptů v průběhu 20. století. Absolventi kursu by měli být po jeho skončení schopni nejen hlubší orientace v jednotlivých metodologických tendencích a v proměnách jejich vývoje, ale měli by také prokázat schopnost dobírat se samostatných přístupů k řešení základních problémových okruhů, s nimiž se literárněvědná metodologie potýká. |
|
||
|
Poslední úprava: KCLSEDLA (29.01.2007)
Průvodce po světové literární teorii (red. Vladimír Macura). Praha, Panorama 1988; zvláště pak hesla Bachtin, Barthes, Eco, Frye, Genette, Heidegger, Ingarden, Iser, Jakobson, Jauss, Kristevová, Lévi - Strauss, Lotman, Lukács, Propp, Richards, Šklovskij, Todorov, Tyňanov, Wellek ad. Culler, Jonathan: Krátký úvod do literární teorie. Brno, Host 2002 (orig. Literary Theory. A Very Short Introduction,1997). Doležel, Lubomír: Kapitoly z dějin strukturální poetiky: od Aristotela k Pražské škole (přel. Bohuslav Fořt). Brno, Host 2001 (orig. Occidental Poetics: Tradition and Progress, 1990). Úvod do literární vědy (usp. Miltos Pechlivanos, ?, přel. Miroslav Petříček). Praha, Hermann a synové 1999, 452 s. (orig. Einfűhrung in die Literaturwissenschaft, 1995). Hodrová, Daniela a kol.:...na okraji chaosu...: Poetika literárního díla 20. století. Praha, Torst 2001. Perniola, Mario: Estetika 20. století. Praha, Karolinum 2000 (orig. L´Estetica del novecento, 1997). Grondin, Jean: Úvod do hermeneutiky. Praha, OIKOYMENH 1997. (orig. Einfűhrung in die philosophische Hermeneutik). Michalovič, Peter; Minár, Pavol: Úvod do štrukturalismu a postštrukturalismu. Bratislava, Iris 1997. Karlheinz Stierle: Dimenze rozumění (Místo literární vědy). Česká literatura 41, 1993, č. 2, s. 115-137. Zima, Peter V.: Literární estetika (přel. Jan Schneider). Olomouc, Votobia 1998, 447 s. (orig. Literarische Ästhetik, 1995). Freud, Sigmund: O člověku a kultuře (usp. Jiří Stromšík, přel. Ludvík Hošek a Jiří Pechar). Praha, Odeon 1990.
Jung, Carl Gustav: Duše moderního člověka (usp. a přel. Karel Plocek). Brno, Atlantis 1994.
Eliot, Thomas Stearns: O básnictví a básnících (usp. a přel. Martin Hilský). Praha, Odeon 1991. Teória literatúry. Výber z formálnej metódy (usp. a přel. Mikuláš Bakoš). 2., uprav. vyd. Bratislava, Pravda 1971. Šklovskij, Viktor: Teorie prózy (přel. Bohumil Mathesius). Praha, Melantrich 1933. 2. vyd. Theorie prózy. Praha, Melantrich 1948 (orig. Teórija prozy, 1926, přeprac. 1929). Bachtin, Michail Michajlovič: Román jako dialog (přel. Daniela Hodrová). Praha, Odeon 1980. (orig. Voprosy literatury i estetiky, 1975).
Benjamin, Walter: Dílo a jeho zdroj (usp. Růžena Grabeníčková, přel. Věra Saudková). Praha, Odeon 1979.
Ingarden, Roman: Umělecké dílo literární (přel. Antonín Mokrejš). Praha, Odeon 1989. (orig. Das literarische Kunstwerk, 1931). Čtení o jazyce a poesii (usp. Bohuslav Havránek a Jan Mukařovský). Praha, Družstevní práce 1942. Mukařovský, Jan: Studie z estetiky. Výbor z estetických prací z let 1931-1948 (usp. Květoslav Chvatík). Praha, Odeon 1966.
Roman Jakobson: Poetická funkce (usp. Miroslav Červenka, přel. Miroslav Červenka, ?). Jinočany, H&H 1996. Wellek, René; Warren, Austin: Teorie literatury (přel. Miloš Calda). Olomouc, Votobia 1996. (orig. Theory of Literature, 1949). Filozofia prirodzeného jazyka (red. Marianna Oravcová). Bratislava, Archa 1992 (zvláště oddíl II. Referencia a význam a oddíl III. Komunikácia, intencia, rečové akty). Obrat k jazyku: Druhé kolo (usp. a přel. Jaroslav Peregrin). Praha, Filosofia 1998. Lacan, Jacques: Studium zrcadla jako to, co formuje funkci Já. Aluze 3, 2000, č. 1, s. 155-164. Bachelard, Gaston: Poetika priestoru (přel. Michal Bartko). Bratislava, Slovenský spisovatel´ 1990. (orig. La Poétique de l´espace, 1957). Lévi-Strauss, Claude: Mýtus a význam (přel. Pavel Vilikovský). Bratislava, Archa 1993. (orig. Myth and Meaning, 1978). Barthes, Roland: Kritika a pravda (přel. Josef Čermák, Josef Dubský a Julie Štěpánková). Praha, Dauphin 1997. (zahrnuje i Nulový stupeň rukopisu a Základy sémiologie, pův. vyd. Praha, Československý spisovatel 1968) (orig. Le degré zero de l´écriture, 1953, Eléments de sémiologie, 1964, Critique et vérité, 1966). Znak, struktura, vyprávění: Výbor z prací francouzského strukturalismu (sest. Petr Kyloušek). Brno, Host 2002. Todorov, Tzvetan: Poetika prózy (přel. Jiří Pelán a Libuše Valentová). Praha, Triáda 2000. (orig. Poétique de la prose, 1971). Hawkes, Terence: Strukturalismus a sémiotika (přel. Olga Trávníčková). Brno, Host 1999. (orig. Structuralism and Semiotics, 1977). Deleuze, Gilles: Podl´a čoho poznáme štrukturalismus? (přel. Miroslav Marcelli). Bratislava, Archa 1993. (A quoi reconnait on le structuralisme, 1974).
Kristeva, Julia: Slovo, dialog a román: Texty o sémiotice (přel. Josef Fulka). Praha, SOFIS 1999. Michel Foucault: Diskurs, autor, genealogie (přel. Petr Horák). Praha, Svoboda 1994. (orig. L´Ordre du discourse, 1971, Qu´est-ce qu´un auteur?, 1969, Nietzsche, la généalogie, l´histoire, 1971).
Baudrillard, Jean: Amerika (přel. Miroslav Petříček). Praha, Dauphin 2000, 159 s. (orig. Amérique, 1986). Čtenář jako výzva: Výbor z prací kostnické školy recepční estetiky (sest. Miroslav Červenka). Brno 2001. Heidegger, Martin: Zdroj uměleckého díla. Orientace 2, 1968, č. 5, s. 53-62, č. 6, s. 75 - 83, 1969, č. 1, s. 84-94 (orig. Der Ursprung des Kunstwerkes, 1936).
Gadamer, Hans-Georg: Člověk a řeč (Výbor textů) (usp. Jan Sokol, přel. Jan Sokol a Jakub Čapek). Praha, OIKOYMENH 1999, 154 s. Ricoeur, Paul: Život, pravda, symbol (usp. a přel. Miloš Rejchrt). 2., upr. vyd. Praha, OIKOYMENH 1993 (zvláště stati Symbol a mýtus, Existence a hermeneutika, Problém dvojího smyslu, Struktura, slovo, událost).
Bratislava, Archa 1997, 135 s. (Interpretation Theory: Discourse and the Surplus of Meaning, 1976). Eco, Umberto: Skeptikové a těšitelé (přel. Zdeněk Frýbort). Praha, Svoboda 1995 (orig. Apocalittici e integrati, 1964).
Derrida, Jacques: Texty k dekonstrukci: Práce z let 1967-72 (usp. a přel.. Miroslav Petříček jr.). Bratislava, Archa 1993.
Dívčí válka s ideologií. Klasické texty angloamerického feminismu (usp Libora Oates-Indruchová, přel. Hana Hájková, ?). Praha, Sociologické nakladatelství 1998. Za zrkadlom moderny. Filozofia posledného dvadsaťročia (red. Egon Gál, Miroslav Marcelli). Bratislava 1991. Další doporučená literatura: (kompletní soupis je dostupný v příručce Průvodce magisterským studiem na KČL UK FF a na katedrovém webu pod Výuka/Magisterské studium/Seznamy četby) Encyclopedia of Contemporary Literary Theory (ed. by Irena R. Makaryk). Toronto, University of Toronto Press 1993. Eagleton, Terry: Literary Theory: An Introduction. 2nd, rev. ed. Oxford, Oxford University Press 1993. Západní literární věda a estetika (usp. Jiří Levý, přel. Jaroslav Fryčer, ?) Praha, Československý spisovatel 1966. Literary Theory: An Anthology (ed. by Julie Rivkin and Michael Ryan). Malden, Blackwell Publishers 1998. Twentieth-Century Literary Theory: An Introductory Anthology (ed. by Vassilis Lambropoulos and David Neal Miller). Albany, State University of New York Press 1987. Modern Criticism and Theory: A Reader (ed. by David Lodge). London, Longman 1988. Nőth, Winfried: Handbook of Semiotics. Bloomington, Indiana University Press 1995. Textual Strategies: Perspectives in Post-Structuralist Criticism (ed. by Josué V. Harari). Ithaca, Cornell University Press 1979. Critical Theory since Plato (ed. by Hazard Adams). 2nd, rev. ed. Fort Worth, Harcourt 1986. Critical Theory Since 1965 (ed. by Hazard Adams and Leroy Searle). Tallahassee, University Presses of Florida 1986. Hawthorn, Jeremy: A Concise Glossary of Contemporary Literary Theory. London, E. Arnold 4th ed., 2000. Critical Terms for Literary Study (ed. by Frank Lentricchia and Thomas McLaughlin). Chicago, University of Chicago Press 1990. Selden, Raman; Widdowson, Peter: A Reader´s Guide to Contemporary Literary Theory. 3rd ed. Lexington, University of Kentucky Press 1993. Tracing Literary Theory (ed. by Joseph Natoli). Chicago, University of Illinois Press 1987.. Contemporary Literary Theory (ed. by G. Douglas Atkins and Laura Morrow). Amherst, University of Massachusetts Press 1989. The Cambridge History of Literary Criticism. Vol. 8 (ed. by Raman Selden). Cambridge, Cambridge University Press 1995. An Introduction to Contemporary Literary Theory (ed. by Rory Ryan and Susan van Zyl). Johannesburg, Ad. Donker 1982. Procházka, Martin: Literary Theory: A Historical Introduction. Praha, FF UK 1997.
Návrhy témat písemné práce z Metod literární vědy Toto jsou navržená, nahrubo načrtnutá témata. Mají sloužit jako inspirační podnět, nikoli jako jídelní lístek, z něhož si vyberete patřičné číslo. Je naprosto možné a vítané, abyste přicházeli se svými vlastními tématy (jediný požadavek: tato témata musí zůstat na obecné, teoretické rovině, práce zcela literárněhistorické či textově interpretační budou nelítostně vraceny), případně si navržené formulace jakkoli upravovali, kombinovali, rozšiřovali či naopak omezovali. Smyslem práce je prokázání schopnosti tvořivě teoreticky, tj. abstraktně uvažovat a zároveň zorientovat se v přístupech, jimiž daný problém chápe soudobá literární věda. Schopnost najít si prameny a odbornou literaturu by měla patřit k schopnostem, které svou prací prokazujete, ale vzhledem k necivilizovanosti informačních systémů v této zemi se můžete obracet i na svého pedagoga. Totéž se týká i volby témat: nemusíte mi je předem ohlašovat, ale pokud se chcete ujistit, že vaše téma se i mně jeví jako přijatelné, rád s vámi o tématech budu hovořit. Vnějškově stanovený rozsah práce je 8-12 stran, vnitřním a tudíž i podstatnějším kritériem by měla být výsledná podoba práce, z níž zřetelně vyplývá, že téma je alespoň relativně probráno z nejrůznějších možných úhlů pohledu a že je vyčerpáno. Nezdržujte sebe ani mě sepisováním věcí, které jsou zcela evidentní a bezproblémové a banální (odstavce o tom, že "problém je nesporně důležitý a složitě uchopitelný" a podobné typy nastavování textu), pište rovnou k věci. Práce může a měla by mít charakter eseje, tzn. můžete si dovolit i jistou subjektivitu, vlastní tvořivost či ozvláštňující využití jazyka, a také celá práce může zůstat v rovině otevřeného diskursu, a nemusí tedy veškeré vytyčené otázky definitivně řešit. Mějte při psaní na vědomí, že zajímavě položené otázky jsou často podstatnější než nudné, předem očekávané, byť i "správné" odpovědi. Týden (jako minimum) po odevzdání práce si o ní popovídáme a případně i obdržíte známku. Hodně štěstí a radosti z psaní téhle práce.
1) Způsoby strukturace literárních dějin předpozitivistického období (Jungmann, Sabina, Bačkovský) 2) Pojetí textu v pozitivistických dějinách literatury (Taine, Flajšhans, Hanuš, Jakubec, Vlček,...) 3) Koncept intuice v romantickém pojetí (Coleridge, Schleiermacher) a v pojetí Benedetta Croceho 4) "Intuice", "výraz" a "génius" v Croceho estetice 5) Představa fungování literárního díla ve Freudově psychoanalýze a v Jungově analytické psychologii 6) "Archetyp" a "fenomenologický objekt" (Jung a Ingarden, příp. i Frye) 7) "Archetyp" a strukturně uspořádaný pohádkový svět (Jung a Propp) 8) Koncept ozvláštnění ("ostranenie") v ruském formalismu (Šklovskij, Tomaševskij,...) 9) Představa fungování literárního procesu u Jakobsona a Tyňanova a pozdější koncept sémiotiky kultury (Lotman) 10) Pojem "metody" (způsobu psaní) v ruském formalismu 11) Vývoj představy o literárním díle v rámci ruského formalismu ("stroj", "organismus", "systém") 12) Šklovského koncept "literatury vně syžetu" a jeho možnosti pro interpretaci "autentické" literatury 13) Pojmy syžetu a fabule a jejich rozlišení v rámci ruského formalismu (Šklovskij, Tomaševskij, Propp) 14) Pojem sémantického gesta, vývoj tohoto konceptu u Mukařovského a jeho domýšlení u Jankoviče 15) Funkce literárního díla (Bűhler, Mukařovský, Jakobson) 16) Možnosti a meze představy o autorském záměru (Taine, Šalda, Hirsch) 17) Mukařovského pojetí "básnického jazyka" a "obrazného pojmenování" 18) Představa znaku podle de Sausurea, Ch. Peirce a Ch. Morrise 19) Pojem "zvýznamňování"(Mukařovský, Eco, Kristeva) 20) Rozpracování pojmu "hlediska" (point of view) v angloamerické "nové kritice" 21) Pojetí "mohoznačnosti" a představa o díle v rámci "nové kritiky" 22) Pojem ?konkretizace" (Ingarden, Vodička, kostnická škola recepční estetiky, Eco, de Man) 23) Pojetí mýtu v literatuře (Jung a Kerényi, Meletinskij, Lévi-Strauss, Barthes, Frye) 24) Koncepty prostoru a jejich poetika (Bachtin, Bachelard, Baudrillard, Hodrová) 25) Pojem "diskursu" u Michela Foucaulta 26) Bachtinův koncept dialogičnosti 27) Pojetí vypravěče v soudobé literární teorii (Bachtin, Stanzel, Doležel, Todorov, Rimmon-Kenanová) 28) Představa intertextovosti podle Bachtina a podle Julie Kristevy 29) Problematika "minésis" a vztahu literárního textu k realitě (Aristoteles, Auerbach, Ingarden, Lukács, Ricoeur) 30) "Hermeneutický kruh" v představách soudobé hermeneutiky (Heidegger, Gadamer, Grondin) 31) Pojem "horizontu" v rámci hermeneutického přístupu k literatuře (Gadamer) 32) Představa "otevřeného" a "uzavřeného" díla (Eco, Barthes) 33) Role čtenáře ve fungování literárního díla (Ingarden, Eco, Iser) 34) Koncept "reality" a "fikce" v Ecově pojetí 35) Přístupy k populární a masové kultuře v rámci Ecovy sémiotiky 36) Problém interpretace a ?přeinterpretování" (Eco, Rorty, Culler, Gadamer, Iser, Ricoeur) 37) "Implikovaný" vnímatel podle školy recepční estetiky (Iser, Jauss) 38) Soudobé koncepty fikčních (?možných") světů (Ryan, Pavel, Doležel, Eco) 39) Obraz postavy v soudobé naratologii (Bachtin, Stanzel, Doležel, Hodrová, Greimas, Barthes, Todorov, Rimmon-Kenanová) 40) Pojem textu a textovosti v rámci poststrukturálních přístupů (Derrida, Barthes, Foucault) 41) Derridovy pojmy "écriture" a "différance" 42) Logocentrismus podle Derridy 43) "Já" a možnosti autobiografického psaní v různých konceptech soudobé teorie (Freud, Šklovskij, Kristeva, Lacan, de Man) 44) Pojem metafory v soudobé literární vědě (Black, Mukařovský, Jakobson, Ricoeur, Derrida) 45) Pojem symbolu v soudobé literární vědě (Todorov, Ricoeur) 46) Postmodernismus a jeho podoby: pokus o pozitivní vymezení (Lyotard, Baudrillard, Eagleton, Hutcheon, McHale) 47) Základní pojmy a konceptuální rysy feministického přístupu k literatuře (Showalter, Cixous, Irigaray, Kristeva) |
|
||
|
Poslední úprava: KCLSEDLA (29.01.2007)
1) Teoretizace literární teorie, literární historie, literární kritiky, interpretace a dalších disciplín uvažování o literatuře
2) Přehled vývoje literárněteoretického uvažování a užívaných metodologií s důrazem na 20. století
3) "Tvrdá" fakta: "pravda", fakticita, "reálné", "realita", subjekt/objekt, aktuální svět; fikce, fiktivnost, fikcionalita jako konstitutivní rys literatury Metodologické směry: fenomenologie, sociologický přístup, frankfurtská škola, archetypální estetika, marxismus, postmodernismus, nový historismus, feminismus, kulturologická studia Autoři: Roman Ingarden, Maurice Merleau-Ponty; Michail Bachtin; Walter Benjamin, Theodor Adorno, Jürgen Habermas; Maurice Blanchot; Northrop Frye; Georg Lukács, Louis Althusser; Francois Lyotard, Jean Baudrillard; Stephen Greenblatt; Heléne Cixous, Luce Irigaray, Linda Hutcheon; Gayatri Spivak, Edward Said Další klíčové pojmy: vrstva schematizovaných aspektů a vrstva zobrazených předmětů, místa nedourčenosti a jejich konkretizace; dialogičnost, polyfonie; zvýznamňovací praxe, sémiotický a symbolický, fenotext, ideologém; reference a reprezentace, autenticita
4) "Já": identita jako totožnost a jinakost; "já" jako znak; deteritorializace "já" v literatuře, ztrácení "já" v procesu psaní a hledání "já" v procesu čtení; konstrukty "já": archetyp, gender; "rukopis" Metodologické směry: pozitivismus, psychologizující metody, výrazová estetika, psychoanalytické přístupy; hermeneutika, recepční estetika, psychologie čtenáře, afektivní stylistika Autoři: Friedrich Schleiermacher; Hippolitte Taine, Bennedetto Croce, F. X. Šalda, Sigmund Freud, Carl Gustav Jung, Jacques Lacan,; Martin Heidegger, Hans-Georg Gadamer, E. D. Hirsch, Paul Ricoeur; Hans-Robert Jauss, Wolfgang Iser; Norman Holland; Stanley Fish; Rolland Barthes; Gilles Deleuze Další klíčové pojmy: autor, obraz autora, autorský subjekt (implikovaný autor), záměr, intuice, výraz, génius, sebevýraz, Id a Ego, archetyp, hra označujícího; hermeneutický kruh, předsudek, rozumění, horizont, interpretační platnost; implikovaný a reálný vnímatel; aktualizace, zážitek, subjektivní konkretizace; interpretativní komunita
5) Nástroje uspořádávající literární text: jazyk, pojmenování, potenciál literární promluvy Metodologické směry: ruský formalismus, strukturalismus, "nová kritika", sémiotika, teorie řečových aktů, poststrukturalismus a dekonstrukce Autoři: Boris Ejchenbaum, Viktor Šklovskij, Boris Tomaševskij, Jurij Tyňanov, Roman Jakobson, Vladimir Propp; Jan Mukařovský; T. S. Eliot, I. A. Richards, William Empson, F. R. Leavis, John Crowe Ransom, Cleanth Brooks, W. K. Wimsatt a Monroe C. Beardsley, Wayne Booth; Claude Lévi-Strauss, A. J. Greimas, Tzvetan Todorov, Julia Kristeva, Gérard Génette, Rolland Barthes, David Lodge, Jonathan Culler; Jurij M. Lotman, Michael Riffaterre, Umberto Eco, Thomas Pavel, Lubomír Doležel; J. L. Austin, John Searle; Jacques Derrida, Paul de Man Další klíčové pojmy: uspořádanost, substance, ozvláštnění, prostředek, motivace, metoda, syžet a fabule, dílo jako "stroj", "organismus" a "systém", literárnost, dominanta; funkce literárního díla, norma a hodnota, motorické dění a sémantické gesto, struktura a systém, záměrnost a nezáměrnost, artefakt a estetický objekt, konkretizace; autonomie, rétorika, organická jednota textu - text jako schránka pro význam, mnohoznačnost,hledisko, ironie, "close reading", kánon a tradice, klam záměru a klam emoce, implikovaný autor; vzorec, aktanty, vyprávění, intertextovost, transtextovost; mimesis, fikčnost, fiktivnost a autenticita, "otevřené dílo", "psané dílo" a "čtené dílo", kód, význam a smysl, možné světy a fiktivní světy, interpretace a přeinterpretování; psaní, grafém, gramatologie, diferänce, textovost, tropus a alegorie
6) Nástroje uspořádávající literární dění: vliv, síla, moc, "předsudek", jedinečnost a jinakost, analogie, etika, politika, spektra, kanonizace a kánon, diskursivní dění Metodologické směry: Autoři: Harold Bloom; Michel Foucault, Pierre Bourdieu; Terry Eagleton, Fredric Jameson Další klíčové pojmy: hegemonie, vysoké a nízké, populární a elitní |