PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Úvod do biofyzikální chemie - MC260P22
Anglický název: Introduction to Biophysical Chemistry
Zajišťuje: Katedra fyzikální a makromol. chemie (31-260)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2018
Semestr: letní
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Zk [HT]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: zrušen
Jazyk výuky: čeština
Poznámka: povolen pro zápis po webu
Garant: prof. RNDr. Vladimír Karpenko, CSc.
Výsledky anket   Termíny zkoušek   Rozvrh   
Anotace -
Poslední úprava: ZUSKOVA (27.01.2003)
Základní kurs, v němž je termodynamika, elektrochemie a reakční kinetika aplikována na bílkoviny, jejichž prostorová struktura a její stabilita je diskutována. Současně jsou zmiňovány některé metody studia biopolymerů. Přednášku doplňuje cvičení (C260C22) zaměřené na praktické výpočty.
Literatura
Poslední úprava: ZUSKOVA (27.01.2003)

Kodíček, M., Karpenko, V.: Biofysikální chemie, Academia, Praha 2000.

Vodrážka, Z.: Fyzikální chemie pro biologické vědy, Academia, Praha 1982.

Kalous, V., Pavlíček, Z.: Biofyzikální chemie, SNTL, Praha 1980.

Bergethon, P. R.: The Physical Basis of Biochemistry, Springer Verl., New York 1998.

Edsall, J. T., Wyman J.: Biophysical Chemistry, Vol. I., Academic Press, New York 1958.

Price, N. C., Dwek, R. A.: Principles and Problems in Physical Chemistry for Biochemists, Clarendon Press, Oxford 1979.

Segel, I. H.: Biochemical Calculations, J. Wiley, New York 1968.

Skriptum: Karpenko, V.: Řešené příklady z fyzikální chemie pro biology, SPN, Praha 1990.

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: prof. RNDr. Vladimír Karpenko, CSc. (22.05.2012)

Zkouška je ústní formou, otázky jsou k dispozici na začátku semstru.

Sylabus -
Poslední úprava: ZUSKOVA (27.01.2003)

Voda, fysikální vlastnosti; struktura molekuly vody; vodíková vazba; základní struktury ledu; modely kapalné vody; hydratace malých iontů a bílkovin; voda v biologických soustavách.

I. věta termodynamická, teplo a práce; reversibilní a ireversibilní děje; diskuse matematické formulace I. věty; vnitřní energie, enthalpie; tepelné kapacity; isothermické a adiabatické děje.

Termochemie; termochemické zákony; spalná a slučovací tepla; termochemické výpočty; závislost reakčního tepla na teplotě; kalorimetrické studium biopolymerů.

II. věta termodynamická, Carnotův cyklus; entropie při reversibilních a ireversibilních dějích; entropie a živé soustavy; entropie a pravděpodobnost; III. věta termodynamická.

Gibbsova a Helmholtzova energie, závislost na tlaku a na teplotě; chemický potenciál; rovnováhy v homogenních soustavách, termodynamické odvození rovnovážné konstanty; standardní stavy v biochemii; makroergické sloučeniny, spřažené reakce.

Heterogenní soustavy, podmínka rovnováhy; Gibbsův zákon fází; rozdělovací koeficient, hydrofobní škály aminokyselin; hydrofobní interakce a jejich termodynamické vysvětlení.

Povrchové napětí kapalin, metody stanovení, povrchově aktivní látky; Gibbsova rovnice; rovnováhy na fázových rozhraních kapalina - plyn a kapalina - kapalina; Fowkesova rovnice; smáčení; emulse; pěny; význam povrchových jevů pro biologické soustavy.

Typy elektrolytů; elektrostatické interakce v roztocích; aktivita, aktivitní koeficient; Debye-Hűckelův limitní vztah; definice pH; slabé elektrolyty, disociační konstanta, stupeň disociace; pH silných a slabých kyselin a zásad; hydrolysa; málo rozpustné elektrolyty, součin rozpustnosti; vodivost roztoků elektrolytů; Donnanovy rovnováhy.

Obecná teorie kyselin a zásad; typy rozpouštědel; amfolyty, disociace aminokyselin, zwitterionty; disociační konstanty aminokyselin.

Pufry; Hendersonova-Hasselbalchova rovnice a její diskuse, pufrační kapacita; výpočet složení pufru; důležité pufrující systémy v organismu; obsah různě disociovaných forem aminokyselin v roztocích.

Disociace aminokyselin, mikroskopické a makroskopické disociační konstanty; isoelektrický a isoionický bod; acidobasické titrace bílkovin; matematické zpracování disociace bílkovin jako polyelektrolytů; interakce bílkovin s různými ligandy a jejich význam; metody studia interakcí, matematické zpracování dat; vsolování a vysolování bílkovin.

Potenciometrie; elektrochemické články, konvence zápisu; vztah mezi Gibbsovou energií a elektromotorickým napětím; typy elektrod a jejich použití; stanovení pH ve vodě a ve směsných rozpoustědlech používaných v biochemii; biologicky významné redoxní systémy

Kinetika chemických reakcí; řád a molekularita reakce; základní typy reakcí; matematický aparát kinetiky I. řádu; reakce II. řádu; stanovení řádu reakce; teorie reakčních rychlostí; základy kinetiky enzymových reakcí; inhibice.

Struktura a stabilita bílkovin; klasifikace struktur; nekovalentní interakce stabilisující molekulu bílkoviny; predikce struktury bílkovin: chemické, fysikální a statistické metody; základní principy počítačového modelování.

Zkoumání struktury bílkovin; chromofory; konformační změny vyvolané perturbujícími vlivy; absorpční, diferenční a derivační spektra v UV oblasti; cirkulární dichroismus; fluorescence a další metody.

Mechanismy sbalování molekul bílkovin a jejich kinetika; chaperony; základní představy o kinetice denaturace bílkovin; matematické zpracování experimentálních dat.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK