PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Buněčná a molekulární imunologie - MC250P38
Anglický název: Cellular and molecular imunology
Český název: Buněčná a molekulární imunologie
Zajišťuje: Katedra biochemie (31-250)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2020
Semestr: zimní
E-Kredity: 2
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: zrušen
Jazyk výuky: čeština
Vysvětlení: Přednáška se v akad. roce 2018/2019 nekoná! Alternativou jsou přednáškyImunologie nebo Molekulární imunologie vyučované na biologické sekci fakulty.
Poznámka: povolen pro zápis po webu
Garant: RNDr. Ondřej Vaněk, Ph.D.
Výsledky anket   Termíny zkoušek   Rozvrh   
Anotace -
Poslední úprava: RNDr. Ondřej Vaněk, Ph.D. (01.10.2016)
Přednášky se týkají vzniku imunity, buněčných a molekulárních základů obrany organismu a zahrnují všechny obecně studované přístupy současné imunologie. Jsou uspořádány tak, aby byla zdůrazněna molekulární podstata popisovaných jevů, včetně zahrnutí moderních přístupů strukturní biologie a strukturního popisu imunitních procesů. Týkají se především buněčného základu imunity, názvosloví jednotlivých buněčných subpopulací a jejich znaků popsaných ve světovém registru (CD systém), nejdůležitějších receptorů důležitých z hlediska imunitního rozpoznávání a prezentace antigenů. Zvláštní pozornost je věnovaná buňkám přirozené imunity (granulocyty, NK, NKT, APC), jejich výkonným mechanismům, buněčně zprostředkované a protilátkové odpovědi a zahrnuje rovněž účast cytokinů, chemokinů a komplementového systému. Základní obranné mechanizmy jsou pojaty z hlediska funkce jednotlivých buněčných typů v organizmu a vzájemné komunikaci v rámci imunitního systému. Část přednášek je věnována imunopatologickým stavům. Buněčná proliferace, diferenciace související s buněčnou smrtí (apoptosa) a lytickými mechanismy uplatňovanými v imunitě, je diskutována v rámci transplantační, nádorové a protiinfekční obrany. Přednášky jsou určeny posluchačům bez ohledu na typ studijního programu a fakultní specializaci, kteří mají již základní znalosti z imunologie.
Literatura -
Poslední úprava: RNDr. Ondřej Vaněk, Ph.D. (01.10.2016)

A.K. Abbas, A.H. Lichtman, S. Pillai: Cellular and Molecular Immunology, 7th edition, Saunders Elsevier, Philadelphia, 2011

P. Parham: The immune system, 3rd edition, Garland Science, Taylor and Francis Group, 2009

C.A. Janeway, P. Travers, M. Walport, M. Slomchik: Immunobiology, 6th edition, Garland Publishing, New York, 2005

V. Hořejší, J. Bartůňková: Základy imunologie, Triton, Praha, 5. vydání, 2013

Požadavky ke zkoušce -
Poslední úprava: RNDr. Ondřej Vaněk, Ph.D. (01.10.2016)

Zkouška je ústní s písemnou přípravou.
Ke zkoušce budou vyžadovány znalosti v rozsahu přednášek, které vychází z uvedených literárních podkladů.

Sylabus -
Poslední úprava: RNDr. Ondřej Vaněk, Ph.D. (01.10.2016)

Imunologie - základy buněčné a molekulární imunologie s ohledem na protiinfekční a nádorovou imunitu.

Vznik imunitního systému a imunitní obrana organismu. Přirozená a adaptivní imunita. Lymfocyty a buněčná base T imunity, B buňky a protilátky. Leukocytární povrchové znaky (CD systém), důležité imunitní receptory B, T buněk, akcesorní membránové molekuly. Vrození zabijáci (NK buňky). Imunoglobuliny (struktura a funkce), aktivační a inhibiční lektinové receptory C-typu. Úloha MHC systému, presentace antigenu a problematika imunologické paměti, tolerance. Cytokinová a chemokinová síť, jejich sekrece a význam v imunitě. Imunitní rozpoznávání, regulace. Převod signálu, fosfatasy a kinasy v lymfocytární signalizaci. Lymfocytární aktivace a efektorové funkce leukocytů. Komplementový systém, imunologicky důležité molekuly (selektiny, integriny, muciny). Buněčná proliferace a smrt (nekrosa, apoptosa). Imunodeficience, alergie a autoimunita. Patogeneze infekce a imunitní obrana, leukocytární migrace a zánět. Buněčné zastoupení a mediátory zánětu, fagocyty, antigenní degradace, zabíjecí a lytické mechanismy. Lymfoproliferativní onemocnění a molekulární podstata vzniku nádoru.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK