PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Economic Policy II - JEB021
Anglický název: Economic Policy II
Zajišťuje: Institut ekonomických studií (23-IES)
Fakulta: Fakulta sociálních věd
Platnost: od 2014
Semestr: letní
E-Kredity: 5
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Zk [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: zrušen
Jazyk výuky: angličtina
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: Ing. Vladimír Dlouhý, CSc.
doc. Petr Janský, M.Sc., Ph.D.
Prerekvizity : JEB020
Termíny zkoušek   Rozvrh   Nástěnka   
Anotace -
Poslední úprava: Ing. Vladimír Dlouhý, CSc. (21.02.2011)
Kurs je dvousemestrální a jeho základní myšlenka spočívá v propojení jednotlivých makroekonomických modelů s jejich aplikací při formování a realizaci hospodářské politiky během 20. století. Vychází se z počátků moderní makroekonomie, tedy z Velké deprese 30.let, a na základě srovnání klasického a keynesiánského modelu je diskutována hospodářská politika v tomto období, především v USA (New Deal). Výklad dále zahrnuje různé modely hospodářské politiky v období po 2. světové válce, především neoklasickou syntézu a aplikace na hospodářskou politiku USA a Velké Británie v 50. a 60. letech, a současně i přístupy v dalších zemích (indikativní plánování ve Francii, skandinávský model, hospodářskou politiku SRN a zkušenosti Japonska). Pokračuje se výkladem modelů otevřené ekonomiky (Mundell-Fleming), diskutuje se hospodářská politika období dvou ropných šoků v 70. letech, Lucasova kritika a modely racionálních očekávání a celý výklad je ilustrován na konkrétnách případech hspodářsko-politického vývoje různých zemí v 70. a 80. letech, včetně politiky vlád Ronalda Reagana a Margaret Thatcherové. Efektivnost monetární a antiinflační politiky je pak ilustrována na rostoucí roli centrálních bank v hospodářské politice v 90. let. Závěrem budou diskutovány hospodářsko-politické problémy transformace zemí střední Evropy a otázky spojené s evropskou integrací. Výklad se nesoustřeďuje pouze na makroekonomickou úroveň, ale v jednotlivých případech je zdůrazněna i role mikroekonomických faktorů.
Literatura -
Poslední úprava: Ing. Vladimír Dlouhý, CSc. (21.02.2011)

Literatura bude uvedena vždy na konci jednotlivých kapitol přednášek.

Sylabus
Poslední úprava: Ing. Vladimír Dlouhý, CSc. (21.02.2011)

Hospodářská politika - osnova kurzu

Tento kurz je dvousemestrální. Následný obsah pokrývá látku, která bude vyložena v obou semestrech (tedy v rámci jak Economic Policy I, tak Economic Policy II).

1. Úvod - makroekonomie a hospodářská politika ve 20. století

Makroekonomie a hospodářská politika. Dlouhodobé růstové trendy v jednotlivých regionech světa. Rozdíly v průměrném růstu HDP p.c. za 20. století. Přehled faktorů dlouhodobého růstu. Vztah růstu a inflace v dlouhém období. Růst a rozdělení bohatství. Krátkodobé fluktuace v USA a v Evropě po 2. světové válce: růst, inflace, nezaměstnanost, rozpočtový deficit a deficit běžného účtu. Makroekonomie, stát a hospodářská politika, rozdílné pohledy na úlohu státu.

2. Předkeynesiánská makroekonomie a hospodářská politika.

Klasický model. Předpoklady modelu, konzistence s mikroekonomickými základy (walrasiánský model všeobecné hospodářské rovnováhy). Neoklasická produkční funkce. Trh práce: poptávka, nabídka, rovnováha, plná zaměstnanost. Produkt při plné zaměstnanosti a nabídkově určená ekonomika, Sayův zákon. Spotřeba a úspory, investice v klasickém modelu. Rovnováha v modelu - trh zápůjčních fondů. Kvantitativní teorie peněz a určení ceny. Dichotomie a neutralita peněz. Inflace a Fisherovo pravidlo. Vnější vztahy v předkeynesiánské makroekonomii - zlatý standard a fixní měnové kurzy. Data: hospodářské cykly v období 1870 - 1913, měnový systém do 1. světové války, úloha Bank of England. Klasický model a hospodářská politika.

3. Velká deprese.

Ekonomické důsledky Versaillského míru. Návrat Velké Britanie ke zlatému standardu a Keynesova kritika. Příčiny, průběh a stabilizace hyperinflace v některých evropských zemích počátkem 20. let. Data: inflace a nezaměstnanost v USA a v evropských zemích 1928-1938. Alternativní vysvětlení příčin, hloubky a délky Velké deprese. New Deal. Rozpad zlatého standardu a mezinárodního měnového systému. Krize klasického modelu.

4. Keynesův model.

1936: Obecná teorie. Základní rozdíly oproti klasickému modelu. Trh práce a nedobrovolná nezaměstnanost. Princip efektivní poptávky a rovnováha při nezaměstnanosti. Spotřeba a úspory. Multiplikátor. Mezní efektivnost investic. Preference likvidity a určení úroku na trhu peněz. Interpretace Obecné teorie: ISLM model. Limitní případy: past likvidity a nízká úroková elasticita investic. Závěry pro hospodářskou politiku: fiskální a měnová stimulace agregátní poptávky, multiplikátory. Problémy Obecné teorie: fixní nominální mzda a rovnováha, Pigouův efekt.

5. Hospodářská politika po skončení 2. světové války

Dopad Keynesovy teorie na formování hospodářské politiky. 1944: Beweridgova zpráva. Vznik MMF, poválečné ekonomické uspořádání, USD jako centrální měna, zlatá parita. USA: hospodářská politika dle Keynese. Poválečná rekonstrukce v Evropě: úloha státu, znárodnění těžkého průmyslu, indikativní plánování (Francie, Holandsko, Japonsko), sociálně tržní ekonomika (Německo), stát blahobytu (Skandinávie). Počátky Evropské integrace. Data: mimořádný hospodářský růst (USA, Evropa, Japonsko), mělký hospodářský cyklus. Falešná interpretace úspěchu keynesiánských politik.

6. Neoklasická syntéza

Problémy Obecné teorie: konflikt s mikroekonomií, existence rovnováhy při nedobrovolné nezaměstnanosti je podmíněna předpokladem rigidní nominální mzdy. Neoklasická syntéza: všeobecné přijetí Keynesových hospodářsko-politických doporučení, konzistence s mikroekonomickými předpoklady, obecný model, Obecná teorie jako součást všeobecné klasické teorie, teorie i hospodářská politika pro recesi i konjunkturu. Rozlišení časového horizontu. Krátké období: pomalé přizpůsobení cen a mezd, relevance Keynesova modelu. Dlouhé období: plné přizpůsobení, platnost klasického modelu. Střední období: křivka agregátní nabídky rostoucí. Alternativní konstrukce: mzdová rigidita směrem dolů (Modigliani). Phillipsova křivka: teorie a empirická průkaznost. Doplnění keynesiánského modelu o teorii určení ceny, inflace a křivky AS. Neoklasický model ADxAS, přizpůsobení ve středním a dlouhém období.

7. Zlatý věk a pád keynesiánství

Hospodářsko-politické implikace neoklasického modelu s Phillipsovou křivkou: kompromis mezi inflací a nezaměstnaností, problém dlouhodobé stability. Stabilita cen a vztah mezi nezaměstnaností, mzdovou inflací a produktivitou. Potenciální produkt (při plné zaměstnanosti). Okunův zákon. Vývoj hospodářské politiky v logice neoklasické syntézy v 50. a 60. letech v USA a Velké Británii: stop and go, uznání významu měnové politiky, Kennedyho daňové škrty (USA), Radcliffe Report (Velká Británie). Data: USA - mimořádný hospodářský růst, konzistence s předpoklady Phillipsovy křivky, Velká Británie - pomalejší růst a hlubší cyklus. Konec 60. a počátek 70. let: současný růst inflace a nezaměstnanosti, teoretické i empirické popření kompromisu mezi inflací a nezaměstnanosti. Data: stagflace a exogenní šoky v 70. letech: USA, Evropa, Japonsko.

8. Monetarismus.

Kvantitativní teorie a poptávka po penězích. Rozdíl mezi keynesiánským a monetaristickým transmisním mechanismem. Implikace pro efektivnost peněžní politiky. Empirická evidence. Přirozené hodnoty (nezaměstnanost, zaměstnanost, produkt). Phillipsova křivka, rozšířená o inflační očekávání, zlom v v empirické evidenci po roce 1970 (Evropa, USA), dlouhodobá (vertikální), krátkodobá (rostoucí). Hospodářsko-politické implikace: adaptivní očekávání a krátkodobé zrychlení růstu; akcelerační hypotéza; rychlost a náklady snížení inflace; pravidla oproti volnosti v rozhodování; přirozená míra nezaměstnanosti a nabídková strana ekonomiky.

9. Otevřená ekonomika

Podrobná diskuse otevřené ekonomiky (základní identity), definice kurzů (nominální, reálný) a kurzových režimů (pružný, pevný), Marshall-Lernerova podmínka. Platební bilance, vnější rovnováha v dlouhém období (pružné kurzy). Mundell-Flemingův model pro krátké období: efektivnost politik při pevných a pružných kurzech. Monetaristický přístup k teorii platební bilance a k určení měnových kurzů: platební bilance a pevný, respektive pružný kurz, hospodářsko-politické implikace. Dornbushův model při fixních cenách. Mezinárodní finanční vztahy v 50. a 60. letech. Postupující evropská integrace. Zrušení Bretton-Woodského systému v roce 1973.

10. Nová klasická ekonomie.

Stagflace 70. let a krize dosavadních modelů (keynesiánských i monetaristických) a problém predikce při strukturálních změnách. Vyčištěné trhy a očekávání (adaptivní, perfektní, racionální). Lucasova křivka agregátní nabídky. Střednědobé a dlouhodobé přizpůsobení v modelu. Hospodářsko-politické důsledky: předpoklad neefektivnosti hospodářských politik (PIP); reálné náklady snižování inflace; dynamická nekonzistence v čase a měnová pravidla; kritika ekonometrických modelů. Teorie reálných hospodářských cyklů.

11. Hospodářská politika 80. let - nabídková strana, inflace a deficity

Krize poválečné hospodářské politiky a krize sociálního státu. Politické a ekonomické strukturální změny - nástup vlády M.Thatcherové a administrativy Ronalda Reagana. Ekonomika nabídkové strany - privatizace a liberalizace ekonomik. Daňové škrty a snižování role státu, Lafferova křivka. Snižování inflace a dvojí deficit v USA. Nezaměstnanost a rozpočtové deficity v Evropě. Řešení hyperinflace v Izraeli a v Latinské Americe. Nezávislost centrálních bank a antiinflační politika. Aplikace Taylorových pravidel.

12. Nové keynesiánství

Keynesiánská reakce na novou klasickou makroekonomii: důraz na mikroekonomické základy a přijetí hypotézy racionálních očekávání. Diferenční specifika nového keynesiánství: non-neutralita peněz a reálně nedokonalé trhy jako zdroj hospodářského cyklu. Nominální rigidity: mzdy a ceny (menu costs). Reálné rigidity: ceny - nízká citlivost mezních nákladů na kolísání produktu, externality, poruchy kapitálových trhů a další; mzdy - implicitní kontrakty, efektivní mzdy a další modely. Hystereze a nezaměstnanost. Důsledky pro hospodářskou politiku: non-neutralita peněz, odmítnutí jemného ladění, pravidla měnové politiky, státní zásahy při významných disturbancích, pružnost trhu práce.

13. Problémy hospodářské politiky v 90. letech.

Růst a deficity v USA po roce 1992: Clinton-Greenspanův mix. Sjednocení Německa a následná krize EMS v roce 1992. Technologické změny, růst produktivity a HDP v 2. polovině 90. let. Cenová bublina na akciových trzích a krize po roce 2000. Důraz na mikroekonomické aspekty hospodářské politiky - legislativní a regulační rámec. Měnové krize: Mexiko (1994), Thajsko (1997), jihovýchodní Asie (1998). Evropská integrace a zavedení společné měny.

14. Růstové modely a konvergence.

Neoklasický růstový model: setrvalý stav a zlaté pravidlo. Modely s exogenním technickým pokrokem. Endogenizace technického pokroku a lidský kapitál. Konvergenční teorie. Data: ekonomický růst v zemích jihovýchodní Asie v období 1960-1990. Srovnání s trvale zaostávajícími ekonomikami.

15. Socialismus a transformace centrálně plánovaných ekonomik

Základní ekonomické charakteristiky socialismu: centrální plán, fixní ceny, oddělenost od vnějšího okolí. Rovnováha při fixních cenách a kvantitativních omezeních. Data: ekonomické zaostávání socialistických zemí. Základní problémy transformace k tržním ekonomikám: systémové změny, makroekonomická stabilizace, privatizace. Problém legislativního a regulačního rámce. Data: přehled ekonomického vývoje zemí střední Evropy, měnová krize v ČR v roce 1997. Výhled: Maastrichtská kriteria a přijetí Eura.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK