|
|
|
||
Poslední úprava: Mgr. Josef Řídký, Ph.D. (20.01.2023)
Kurz bude veden seminární formou, na týdenní bázi se budou číst texty (většinou články a kapitoly z knih) a v hodinách se nad nimi povede rozprava. Ve své druhé půlce se kurz přehoupne do své aplikované, praktické části: k antropocénu se v něm přistoupí jakožto k interpretačnímu klíči. Skladba textů a témat, jak jsou v sylabu uvedeny, není nutně definitivní a podle projeveného zájmu účastníků můžeme jednotlivá témata i texty v průběhu semestru změnit. |
|
||
Poslední úprava: Mgr. Josef Řídký, Ph.D. (20.01.2023)
|
|
||
Poslední úprava: Mgr. Josef Řídký, Ph.D. (20.01.2023)
BONNEUIL, Christophe a FRESSOZ, Jean-Baptiste. The shock of the Anthropocene: the earth, history, and us. London: Verso, 2016
BRATTON, Benjamin H. The Stack : On Software and Sovereignty. Cambridge, Massachusetts: The MIT Press, 2015.
Crutzen, P. Geology of mankind. Nature 415, 23 (2002). https://doi.org/10.1038/415023a Crutzen, Paul J., Stoermer, Eugene F., “The ‘Anthropocene’.” Global Change Newsletter 41 (2000): 17-18 Danowski, Déborah, Viveiros de Castro, Eduardo, “L'Arrêt de monde. ” In: Hache, Émilie, ed., De l'univers clos au monde infini, Bellevaux: Éd. Dehors, 2014: 221–339 DIAMOND, Jared M. Kolaps: proč společnosti zanikají a přežívají. Praha: Academia, 2008.
FULLER, Matthew a Olga GORIUNOVA. Bleak joys: aesthetics of ecology and impossibility. Minneapolis, Minnesota: University of Minnesota Press, 2019
Grusin, Richard, ed. After Extinction. Minneapolis: University of Minnesota Press, 2018.
HARAWAY, Donna Jeanne. Staying with the trouble: making kin in the Chthulucene. Durham: Duke University Press, 2016.
HARTOG, François. Na cestě k nové historické situaci. In: Slovo a smysl, XIV, 27, 2017, str. 239–250. Chakrabarty, Dipesh, “Climate of History: Four Theses.” Critical Inquiry 35, no. 2 (2009): 197-222
Chakrabarty, Dipesh, “Anthropocene Time.” History and Theory 57, no. 1 (2018): 5-32
CHRISTIAN, David. Maps of Time: An Introduction to Big History. Berkeley: University of California Press, 2005.
IPCC: AR6 Synthesis Report: Climate Change 2022 (https://www.ipcc.ch/report/sixth-assessment-report-cycle/) LATOUR, Bruno. Zpátky na zem : jak se vyznat v politice Nového klimatického režimu. [s. l.]: Neklid, 2020
MIRZOEFF, Nicholas. Jak vidět svět. Překlad Andrea Průchová Hrůzová a Jan J. Škrob. Praha: ArtMap, 2018.
MORTON, Timothy. Hyperobjects : philosophy and ecology after the end of the world. [s. l.]: University of Minnesota Press, 2013.
PARIKKA, Jussi. Geologie médií. Praha, 2020.
Stengers, Isabelle. In Catastrophic Times. Resisting the Coming Barbarism, Goffey, A. (trans.), Open Humanities Press (2015) |
|
||
Poslední úprava: Mgr. Josef Řídký, Ph.D. (20.01.2023)
13. 2. – úvodní hodina Během úvodní hodiny se seznámíme s průběhem kurzu, podobou atestací i spolu navzájem. Dobrým startem bude zakládající text celé debaty a poslední bilance aktuálního stavu planety. Crutzen, Paul J., Stoermer, Eugene F., “The ‘Anthropocene’.” Global Change Newsletter 41 (2000): 17-18 (http://www.igbp.net/download/18.316f18321323470177580001401/1376383088452/NL41.pdf) Crutzen, P. Geology of mankind. Nature 415, 23 (2002). https://doi.org/10.1038/415023a IPCC: AR6 Synthesis Report: Climate Change 2022 (https://www.ipcc.ch/report/sixth-assessment-report-cycle/)
20. 2. - člověk jako geologická síla: Antropocén jakožto pojem i jakožto metoda prochází všemi obory humanitních a společenských věd. Některé jeho koncepty už jsme stihli internalizovat natolik, že je bereme jako danou věc. To je i představa “člověka jako geologické síly”. Za popularizací tohoto pojetí vděčíme do velké míry článku Dipeshe Chakrabartyho. I myšlení o antropocénu už má svůj kánon, začneme tedy s ním. Chakrabarty, Dipesh, “Climate of History: Four Theses.” Critical Inquiry 35, no. 2 (2009): 197-222 27. 2. - vpád Gaii: Velkou výzvou teoretizování o antropocénu je vstup Země - hmoty, objektu, denotátu - do horizontu našeho myšlení. Je to problém filozofický, praktický i politický a pokusíme se ho kultivovat s textem Isabelle Stengers. Stengers, Isabelle. In Catastrophic Times. Resisting the Coming Barbarism, Goffey, A. (trans.), Open Humanities Press (2015)
6. 3. - čas a antropocén: Byly časy, kdy se naši předci báli apokalypsy. Naši rodiče nebo prarodiče se báli atomové války. Dnešním konečným horizontem se zdá být rozvrat klimatu. Jak tento “poslední horizont budoucnosti” rezonuje zpátky do přítomnosti, a mění i naše vnímání minulosti? Chakrabarty, Dipesh, “Anthropocene Time.” History and Theory 57, no. 1 (2018): 5-32 HARTOG, François. Na cestě k nové historické situaci. In: Slovo a smysl, XIV, 27, 2017, str. 239–250. 13. 3. - antropocén a vzdělávání: Antropocén se stává pojmem, který vstupuje nejen do akademického provozu, ale i veřejného prostoru, umění a vzdělávání. Může perspektiva antropocénu mobilizovat společnost k řešení aktuálních hrozeb a problémů? MIRZOEFF, Nicholas. Jak vidět svět. Překlad Andrea Průchová Hrůzová a Jan J. Škrob. Praha: ArtMap, 2018.
20. 3. - Cthulhucén: Přestože je antropocén epochou člověka, někteří myslitelé jeho ideje propojují i s posthumanismem. Antropocén jako příležitost nahlédnout Zemi i z nelidské a neantropocentrické perspektivy? HARAWAY, Donna Jeanne. Staying with the trouble: making kin in the Chthulucene. Durham: Duke University Press, 2016.
27. 3. - indiánská metafyzika: Koperník vytlačil ze středu dění Zemi, moderní kosmologie pak Slunce; existencialismus morálku, dekonstrukce svět čistých idejí a postkolonialismus Západ; antropocén vytlačuje člověka jako takového a staví ho na roveň ostatním organismům. V tomto ohledu může být inspirující soudobá antropologie a její zpráva o metafyzice a ontologiích amazonských kmenů, které se dnes jeví skoro avantgardně. Danowski, Déborah, Viveiros de Castro, Eduardo, “L'Arrêt de monde. ” In: Hache, Émilie, ed., De l'univers clos au monde infini, Bellevaux: Éd. Dehors, 2014: 221–339 (je i anglicky)
3. 4. - antropocén v praxi - mediální teorie S tímto kurzem vstupuje seminář do své aplikované, prakticky orientované části. Myšlenky antropocénu mohou vést k zaujetí nových pozic při promýšlení tradičních otázek jako například dějin médií a teorie komunikace. Jussi Parikka ve své práce doslova dotahuje propojení sociálních věd s geologií a upozorňuje na materiální podstatu současné mediální komunikace. Jeho práce obohacuje teorii médií o perspektivu spojenou s geologií a planetou Zemí jako objektem. PARIKKA, Jussi. Geologie médií. Praha, 2020. 10. 4. - Velikonoční pondělí
17. 4. - antropocén v praxi - literatura: Antropocén je (zatím neuznanou) geologickou epochou - je tedy věcí, objektem? Anebo spíše metodou a konceptem? Kurz představí antropocén jako změnu perspektivy: zkusíme si přečíst klasický text, ale novým pohledem. Jedná se o nadinterpretaci a zpronevěru originálům, nebo další produktivní způsob čtení, způsob jak texty nově otevřít? Na konečném textu se dohodneme v semináři podle preferencí účastníků. Ke čtení se nabízejí třeba Čapek, Karel, Válka s mloky ; Pérec, Georges, Věci 24. 4. - antropocén v praxi - historie: V posledním prakticky orientovaném kurzu se dostane do centra pozornosti historické psaní. Žánry jako environmentální historie, deep či big history dostaly ne-lidský svět do centra pozornosti souběžně s prosazováním pojmu antropocén. Kurz se na tuto koincidenci zaměří. CHRISTIAN, David. Maps of Time: An Introduction to Big History. Berkeley: University of California Press, 2005. DIAMOND, Jared M. Kolaps: proč společnosti zanikají a přežívají. Praha: Academia, 2008.
1. 5. Svátek práce 8. 5. Den vítězství 15. 5. Studentský workshop // součást zkouškového |