|
|
|
||
Kantův esej Idea všeobecných dějin ve světoobčanském smyslu, poprvé uveřejněný v časopise Berlinische Monatsschrift v listopadu 1784, usiluje o vypracování rozumově založené filozofie dějin, jimž Kant (právě s ohledem na svůj záměr) podsouvá teleologickou strukturu. Jakkoli mnozí z nás nesdílí přesvědčení, že tato struktura je podmínkou srozumitelnosti dějin, diskuse o „pokroku“ či nikoli od Kantovy doby nijak neslábnou (viz například polemiky o Pinkerově bestselleru The Better Angels of Our Nature: Why Violence Hs Declined z roku 2011) a neméně aktuální zůstává otázka kosmopolitismu. Kantova historická perspektiva, spjatá s důrazem na „nespolečensky společenskou“ lidskou přirozenosti, je tak vhodným východiskem k úvahám o vývoji vztahu lidského jedince a společnosti. Spolu s četbou primárního textu připomeneme též jeho místo mezi Kantovým esejem O různých lidských rasách (1777), jenž sehrál svou roli v odpudivých dějinách filozofického rasismu, a jeho pozdějším „filozofickým projektem“ K věčnému míru (1795).
Poslední úprava: Thein Karel, prof. PhDr., Ph.D. (31.01.2022)
|
|
||
Podmínkou získání atestu je pravidelná účast v semináři a vedení četby v jednom týdnu. Součástí atestu je odevzdání písemné přípravy na vedení četby. Pro podrobnosti viz první seminář v semestru. Poslední úprava: Thein Karel, prof. PhDr., Ph.D. (31.01.2022)
|
|
||
Primární literatura: Immanuel Kant, Idea všeobecných dějin ve světoobčanském smyslu, přel. Jaromír Loužil, in Kant, Studie k dějinám a politice, Praha, Oikúmené, 2013, s. 9-22 (viz PDF v SISu). Immanuel Kant, Idee zu einer allgemeinen Geschichte in weltbürgerlicher Absicht, in Akademische Ausgabe VIII: Abhandlungen nach 1781, Berlin, Georg Reimer Verlag, 1902, s. 15-31 – pro účely semináře stačí PDF dostupné v SISu. Úvodní pasáž Kantova textu doplníme četbou Kritiky soudnosti o teleologii a „plánu přírody“ (§§ 66-67). Sekundární literatura: Naším cílem je podrobná četba Kantova textu, nikoli dějin jeho výkladů. Pro diskusi nad textem je však třeba seznámit se s následujícími texty (všechny jsou zapsaným studentům dostupné v SISu jako PDF dokumenty): - Tři další Kantovy texty z výboru Studie k dějinám a politice: Recenze Herderových Idejí k filosofii dějin lidstva (s. 23-45), Domnělý počátek dějin lidstva (s. 46-59), K věčnému míru (s. 103-147). - Burleigh Taylor Wilkins, „Teleology in Kant’s Philosophy of History“, History and Theory 5, č. 2, 1966, s. 172-185. - Lorena Cebolla Sanahuja, „Kantian Cosmopolitanism“ (kap. 6. z její knihy Towards Kantian Cosmopolitanism London, Palgrave Macmillan, 2017, s. 183-216). - John H. Zammito, „Kant’s 'Naturalistic' history of mankind. Some reservations“, Journal of the Philosophy of History 2, 2008, s. 29-62. Z databází dostupných přes katalog UKAŽ lze doporučit alespoň monografii: Amélie O. Rorty a Schmidt, James, Kant's Idea for a Universal History with a Cosmopolitan Aim, Cambridge University Press, Cambridge 2009. Poslední úprava: Thein Karel, prof. PhDr., Ph.D. (05.02.2022)
|
|
||
22. 2. Úvod ke kurzu. Význam Kantova textu a jeho vztah k současným diskusím 1. 3. Kritika soudnosti o teleologii a „plánu přírody“ (§§ 66-67) = přiděleno 15. 3. Úvod k jednotlivým „Větám“ a První věta (přírodní vlohy každého tvora a jejich rozvinutí) = přiděleno 22. 3. Druhá věta (plný rozvoj lidského rodu, nikoli jednotlivce) = přiděleno 29. 3. Třetí věta (člověk a rozvíjení sebe sama) = ZATÍM VOLNÉ 5. 4. Čtvrtá věta (antagonismus ve společnosti jako příčina zákonného pořádku) = přiděleno 12. 4. Pátá věta („největší problém lidského rodu“) = přiděleno 19. 4. Šestá věta („největší problém lidského rodu“ pokračování) = přiděleno 26. 4 Sedmá věta (vztah vnitřní a mezinárodní politiky) = přiděleno 3. 5. Osmá věta (dějiny lidského rodu můžeme v celku pohlížet jako na uskutečňování skrytého plánu přírody) = přiděleno 10. 5. Devátá věta (filozofický pohled na všeobecné dějiny světa) = ZATÍM VOLNÉ 17. 5. Dějiny lidstva, příroda a politika: závěrečná diskuse Poslední úprava: Thein Karel, prof. PhDr., Ph.D. (12.04.2022)
|