Světová literatura I - OKNC2L107A

• Anglický název: World Literature I
• Zajišťuje: Katedra české literatury (41-KCL)
• Fakulta: Pedagogická fakulta
• Platnost: od 2020
• Semestr: letní
• E-Kredity: 2
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:0/0, Z [HT]
• Rozsah za akademický rok: 8 [hodiny]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: kombinovaný
• Způsob výuky: kombinovaný
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
• Garant: Mgr. et Mgr. Eva Blinková Pelánová, Ph.D.
• Vyučující: Mgr. et Mgr. Eva Blinková Pelánová, Ph.D.
• Záměnnost : OPNC2L108A
• Je prerekvizitou pro: OKNC2L112A

Anotace

Poslední úprava: Mgr. et Mgr. Eva Blinková Pelánová, Ph.D. (10.03.2021)

Světová literatura I. Středověk a renesance Anotace: Tento jednosemestrální magisterský seminář se (jako součást třísemestrálního kursu) snaží postihnout dynamiku vývoje evropských literatur mezi středověkem a raným novověkem. Evropskou literaturu středověku budeme sledovat optikou hrdinského eposu a dvorské kultury. Dále se pokusíme postihnout rozhodující impulsy italské provenience: renesanci, humanistický klasicismus a baroko. Budeme reflektovat vývoj žánrového spektra, jednotlivé autorské osobnosti světového formátu (zde především Dante, Cervantes a Shakespeare), ale i pohledy na člověka, klíčové hodnoty a v neposlední řadě hrdiny velkých příběhů naší civilizace, jak je jednotlivé epochy nasvěcují. Přednášející poskytne základní orientaci v konkrétní problematice (v programu níže viz „téma“ a „programové teze“). Součástí sylabu je poměrně obsáhlá elektronická čítanka (v programu níže viz „texty“). Studenti se systematicky seznámí nejen s primárními texty, ale na příkladech konkrétních studií také s domácí i zahraniční tradicí jejich kritického promýšlení (v programu níže viz „+texty“ v závorce). Spíš než na znalostní penzum je kurs zaměřen na rozvíjení čtenářských kompetencí, cílené budování citlivosti pro různé typy historických literárních textů a v neposlední řadě na procvičování argumentačních a interpretačních postupů. Důraz je mj. kladen na soustavnou četbu a samostatnou práci s textem. Kurs je zakončen zápočtem.

Literatura

Poslední úprava: Mgr. et Mgr. Eva Blinková Pelánová, Ph.D. (10.02.2021)

Literatura:

Auerbach, Erich: „Jmenování Rolanda velitelem“. In Týž, Mimesis. Přeložili Miloslav Žilina, Rio Preisner, Vladimír Kafka. Praha: Mladá fronta, 1968, s. 86 –109.

Bédier, Joseph: Román o Tristanovi a Isoldě. Přeložila Eva Musilová. Praha: SNKLU, 1959. Praha: NLN, 1996.

Cervantes, Miguel de: Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Přeložil Zdeněk Šmíd. Přeložil Václav Černý.

Černý, Václav: „Cervantes a jeho Don Quijote“. In Týž, Tvorba a osobnost II. Praha: Odeon, 1993, s. 19–33.

Černý, Václav: Soustavný přehled obecných dějin literatury naší vzdělanosti 2. Jinočany: HaH 1998, s. 262 –263; s. 271–277.

Dante Alighieri: Božská komedie. Přeložil O. F. Babler. Doslov a komentář napsal Zdeněk Kalista. Praha: SNKLU, 1965.

Dante Alighieri: Peklo. Přeložil rozměrem originálu, ale bez veršů Karel Vrátný. Praha: 1929.

Duby, Georges: Věk katedrál. Umění a společnost 980–1420. Praha: Argo, 2002, především s. 102–132.

Eliot, Thomas Stearns: „Hamlet a jeho problémy“. In Týž, Křesťan – kritik – básník. Přeložili Martin Hilský, Petr Onufer a Martin Pokorný. Praha: Argo, 2019, s. 21–25.

Machiavelli, Niccolò: Mandragora. Přeložil Jaroslav Pokorný. Praha: Artur, 2019.

Petrarca, Francesco: Sto sonetů Lauře. Přeložil Václav Renč. Praha: Vyšehrad, 2015.

Pico della Mirandola, Giovanni. O důstojnosti člověka = De dignitate hominis. Překlad David Sanetrník. Praha: OIKOYMENH, 2005.

Píseň o Nibelunzích. Nářek nad hrdiny Písně. Překlad Jindřich Pokorný. Doslov Pavel Trost. Praha: Odeon, 1989.

Píseň o Rolandovi. Přeložil Jiří Pelán. Praha: Odeon, 1987.

Quevedo y Villegas, Francisco de: Život rošťáka. In: Tři španělské pikareskní romány. Praha: Odeon, 1980.

Racine, Jean. Faidra. Přeložil Gustav Francl. Praha: Orbis, 1960.

Růže ran: z německé lyriky XVII. věku. Překlad Erik Adolf Saudek. Doslov Vojtěch Jirát. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1959.

Shakespeare, William: Hamlet. Přeložil J. V. Sládek. Přeložil Erik Adolf Saudek. Přeložil Martin Hilský. Přeložil Jiří Josek.

Spitzer, Leo: „K jazykové interpretaci slovesných uměleckých děl“. In Stylistické studie z románských literatur. Překlad Jiří Pelán a Jiří Stromšík. Praha: Triáda, 2010, především s. 44–48.

Stromšík, Jiří: „Grimmelshausen a barokní literatura“. In Týž, Od Grimmelshausena k Dürrenmattovi: kapitoly z německé literatury. Jinočany: H & H, 1994, s. 9–18.

Villon, François: Básně. Přeložil Otokar Fischer.

Villon, François: Malý a Velký testament. Překlad Gustav Francl. Praha: Garamond, 2019

Vzdálený slavíkův zpěv. Upořádal a doprovodnými texty opatřil Václav Černý. Praha. SNKLU, 1963.

 

Doporučená literatura:

Alewyn, Richard: „Gestalt als Gehalt: Der Roman des Barocks“. In Týž, Probleme und Gestalten. Frankfurt: Suhrkamp, 1982, s. 117–132.

Auerbach, Erich: „Dvorský rytíř“. In Týž, Mimesis. Přeložili Miloslav Žilina, Rio Preisner, Vladimír Kafka. Praha: Mladá fronta, 1968, s. 110–127.

Auerbach, Erich: „Začarovaná Dulcinea“. In Týž, Mimesis. Přeložili Miloslav Žilina, Rio Preisner, Vladimír Kafka. Praha: Mladá fronta, 1968, s. 298–319.

Béowulf. Překlad Jan Čermák. 2., upravené a rozšířené vydání. Praha: Jitro, 2020.

Boccaccio, Giovanni. Dekameron. Překlad Radovan Krátký. Praha: SNKLU, 1965.

Cellini, Benvenuto: Vlastní životopis. Přeložili Josef Mach a Adolf Felix.

Černý, Václav: „Don Quijote a quijotismus“. In: Tvorba a osobnost II. Praha: Odeon, 1993, s. 436 – 447.

Černý, Václav: „Neproslovený pozdrav“. In Tvorba a osobnost II. Praha: Odeon, 1993, S. 194–200. [Také ke Quijotovi.]

Černý, Václav – Pelán, Jiří: Italská renesanční literatura, I–II. Praha: Karolinum, 2020.

Edda. Přeložil Ladislav Heger. Praha: Argo, 2004.

Hvězda v noci, duha ve dne. Přeložili Jiří Pelán a Jiří Stromšík. Zblov: Opus, 2015. [Antologie evropské barokní poezie.]

Chrétien de Troyes: Cligès. Přeložil Jiří Konůpek. Praha: Odeon, 1967.

Italské renesanční novely. Přeložil Adolf Felix. Praha: Odeon, 1967.

Kalevala. Přeložil Josef Holeček. Praha: Odeon, 1980.

Kéž hoří popel můj: z poezie evropského baroka. Přeložil Václav Černý a kolektiv. Praha: Mladá fronta, 1967.

Konůpek, Jiří: „Chrétien de Troyes a počátky evropského románu“. In Cligès. Praha: Odeon, 1967, s. 7–26.

Kučera, Jan Pavel. Molière: moralista a posměváček. Praha: Paseka, 2006.

Lehár, Jan: Česká středověká lyrika. Praha: Vyšehrad, 1990. [Viz především kap. „Kurtoazní lyrika“, s. 81nn.]

Molière: Lakomec; Misantrop; Tartuffe. Přeložili Erik A. Saudek, J. Z. Novák, František Vrba Praha: Mladá fronta, 1966.

Pelán, Jiří: „Francouzská hrdinská epika a Píseň o Rolandovi“. In Píseň o Rolandovi. Praha: Odeon, 1987, s. 209–229. Nebo in Týž, Kapitoly z francouzské a italské literatury. Praha: Torst, 2000, s. 7–34.

Pelán, Jiří: „Klasicismus – geneze a vývoj“. In: Tureček, Dalibor a kol. Český a slovenský literární klasicismus: synopticko-pulzační model kulturního jevu. Brno: Host, 2017, s 15–76.

Píseň o Cidovi. Překlad Miloslav Uličný. Praha: Práce, 1994.

Putování za Svatým Grálem. Přeložil Jiří Pelán. Praha: Triáda, 2006

Rabelais, François: Gargantua a Pantagruel. Přeložili Karel Šafář a Jihočeská Theléma. 2 sv. Praha: SNKLU, 1962.

Rudel, Jaufres: Vzdálená láska. Přeložil a doslovem opatřil Jiří Pelán. Zblov: Opus, 2013.

Rytířské srdce majíce. Praha: Odeon 1984. [Artušovská látka se v české literatuře objevuje jen v anonymním Tandariášovi a Floribelle, tato česká verze látky je ze 14. stol. a vznikla podle málo významné něm. předlohy.]

Shakespeare, William: Bouře. Přeložil J. V. Sládek. Přeložil Martin Hilský.

Shakespeare, William: Sonety. Přeložil Martin Hilský.

Spitzer, Leo: „Vzdálená láska Jaufrého Rudela a smysl trobadorské poezie“. In Stylistické studie z románských literatur. Překlad Jiří Pelán a Jiří Stromšík. Praha: Triáda, 2010, s. 93–145.

Wolfram von Eschenbach: Parzival. Přeložil Jindřich Pokorný. Praha: Aula, 2000.

 

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: Mgr. et Mgr. Eva Blinková Pelánová, Ph.D. (10.02.2021)

Zápočet. Počet pokusů: 2.

Sylabus

Poslední úprava: Mgr. et Mgr. Eva Blinková Pelánová, Ph.D. (10.03.2021)

Datum	Téma	Programové teze	texty
Samostudium	Středověký hrdinský epos (chansons de geste)	Kontext starých hrdinských skladeb – obl. románská vs. germánská. Vazba textů na mytologii, legendu a dějinné události. Různost dochovaných rukopisů a existence cyklů.	Píseň o Rolandovi (+ E. Auerbach)
15.2.	Lyrika od trobadorů k Villonovi	Kurtoazní inspirace v proměnách. Trobadorský rejstřík a formy. Stilnovismus.	J. Rudel, F. Pertrarca, F. Villon (+ L. Spitzer)
15.2.	Dvorský román. Cervantesův Don Quijote	Látky (matières). Vývoj žánru a jeho reinterpretace u Cervantese.	Důmyslný rytíř Don Quijote de la Macha (+ V. Černý)
27.3.	Renesance?	Svět jako řád (katedrála, mystika). Promýšlení tělesnosti a duše, prožitek lapenosti ve smyslovém světě a v hříchu, perspektiva věčnosti a otázka lidské svobody.	Dante: BK (Peklo, Ráj), G. Boccaccio: Dekameron, Pico: O důstojnosti člověka (+ G. Duby)
27.3.	Renesance!	Inspirace komicko-realistická a tříbení pohledu individuální jedinečnost. Otázka poznání, jeho možností a limitů (středověká scholastika, sumy, Tomáš Akvinský).	N. Machiavelli: Mandragora, B. Cellini: Vlastní životopis, F. Rabelais: Gargantua a Pantagruel (+ L. Spitzer)
Samostudium	Shakespeare	Rozpětí dramat mezi tragikou a komikou, barokním stylem a bezprostředností promluvy atd. Tradice překládání S-a u nás od J. V. Sládka k Hilskému a Joskovi.	Hamlet (+ T. S. Eliot)