PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2020/2021
   Přihlásit přes CAS
Půdní biologie - OKNB1B136B
Anglický název: Pedobiology
Zajišťuje: Katedra biologie a environmentálních studií (41-KBES)
Fakulta: Pedagogická fakulta
Platnost: od 2020 do 2020
Semestr: zimní
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:0/0, KZ [HT]
Rozsah za akademický rok: 8 [hodiny]
Počet míst: neurčen / neurčen (60)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: kombinovaný
Způsob výuky: kombinovaný
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: Mgr. Dagmar Říhová, Ph.D.
Záměnnost : OKN1302030
Výsledky anket   Termíny zkoušek   Rozvrh   Nástěnka   
Anotace -
Poslední úprava: Mgr. Dagmar Říhová, Ph.D. (20.07.2017)
Půdní biologie představuje svým posluchačům půdu jako neprávem opomíjený, nečekaně diverzifikovaný a jemně strukturovaný biotop, představující snadno dostupnou „(proto)zoologickou zahradu chudého biologa“. Půda bude studentům představena jako životní prostředí pozoruhodného společenstva organismů, které jsou propojeny složitou sítí vzájemných vztahů a svým působením půdu zároveň vytvářejí. Posluchači se seznámí se základními typy půd, anorganickými a organickými složkami půdy, půdotvornými činiteli a půdotvornými procesy, hlavními skupinami půdních organismů, jejich vzájemnými interakcemi a adaptacemi na půdní prostředí, a se základními metodami pedobiologického výzkumu. Teoretický výklad bude doplněn o praktickou ukázku sestavování nejběžněji používaných extrakčních zařízení (Tullgren-Berleseho extraktor a další termoeklektory, Baermannova nálevka; prosívadlo).
Cíl předmětu
Poslední úprava: Mgr. Dagmar Říhová, Ph.D. (31.01.2019)

Předmět poskytuje svým posluchačům vhled do komplexního a unikátního ekosystému půdy, se zaměřením na půdní biotu a její využití ve výuce.

Literatura -
Poslední úprava: Mgr. Dagmar Říhová, Ph.D. (20.07.2017)

Buchar J. a kolektiv (1995): Klíč k určování bezobratlých. Scientia Praha.

Horsák M., Juřičková L. a Picka J. (2013): Měkkýši České a Slovenské republiky. Kabourek Publishing House, Zlín.

Miko L. (1993): Úvod do půdní biologie. Přípravný text Biologické olympiády pro kategorie A, B. MŠMT ČR Praha.

Pižl V. (2002): Žížaly České republiky. Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, Supplementum 9/2002.

Říhová D. (2013): Půdní bezobratlí: zoologická zahrada pro každého. Příručka k projektu Věda do škol. – UK v Praze, PedF Praha.

Savory T. (1971): Biology of the Cryptozoa. A Merrow Monograph, Merrow Publishing Watford.

Tomášek M. (2007): Půdy České republiky. Česká geologická služba. Praha. 67 str.

Tuf I.H. (2013): Praktika z půdní zoologie. UPOL Edice – Skripta, Olomouc.

 

Veškeré výukové materiály, používané při přednáškách, jsou uloženy v prostředí Moodle (https://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=4981).

Požadavky ke zkoušce -
Poslední úprava: Mgr. Dagmar Říhová, Ph.D. (31.01.2019)

Kurz Půdní biologie je zakončen odevzdáním písemné eseje v rozsahu tři normostrany (bez přehledu použité literatury). Téma je voleno z nabídky poskytnuté při přednášce. Esej může být zaměřena na některou z probíraných skupin půdních bezobratlých (především z hlediska ekologických vztahů, nikoliv systematické biologie); rizikové faktory, ohrožující půdu a možnosti její ochrany; revitalizaci půdy kontaminované či jinak poškozené Po konzultaci s přednášejícími lze zvolit i další související bezobratlá témata.

 

Termíny odevzdání eseje určuje přednášející. Esej lze odevzdat v elektronické verzi (pouze formát PDF) či písemně po odpřednášení pilotní přednášky.

Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Dagmar Říhová, Ph.D. (20.07.2017)

Výuka probíhá blokově. V úvodu kurzu jsou posluchači seznámeni s fyzikálními a chemickými vlastnostmi půdy, půdní strukturou a texturou, půdním profilem a vznikem půdy. Další část je zaměřena na živěnu půdní (tzv. edafon) z pohledu systematického i ekologického. U představení každé skupiny půdních organismů jsou zmíněny metody, eklektory a extraktory, využitelné k jejich získání. V závěru přednášky jsou uvedeny rizikové faktory ohrožující půdu a způsoby, jak poškození předcházet či jej restaurovat.

Podmínky zakončení předmětu -
Poslední úprava: Mgr. Dagmar Říhová, Ph.D. (20.07.2017)

Kurz Půdní biologie je zakončen odevzdáním písemné eseje v rozsahu tři normostrany (bez přehledu použité literatury). Téma je voleno z nabídky poskytnuté při přednášce. Esej může být zaměřena na některou z probíraných skupin půdních bezobratlých (především z hlediska ekologických vztahů, nikoliv systematické biologie); rizikové faktory, ohrožující půdu a možnosti její ochrany; revitalizaci půdy kontaminované či jinak poškozené Po konzultaci s přednášejícími lze zvolit i další související bezobratlá témata.

 

Termíny odevzdání eseje určuje přednášející. Esej lze odevzdat v elektronické verzi (pouze formát PDF) či písemně po odpřednášení pilotní přednášky.

Studijní opory - angličtina
Poslední úprava: Mgr. Dagmar Říhová, Ph.D. (31.01.2019)

Buchar J. a kolektiv (1995): Klíč k určování bezobratlých. Scientia Praha.

Horsák M., Juřičková L. a Picka J. (2013): Měkkýši České a Slovenské republiky. Kabourek Publishing House, Zlín.

Miko L. (1993): Úvod do půdní biologie. Přípravný text Biologické olympiády pro kategorie A, B. MŠMT ČR Praha.

Pižl V. (2002): Žížaly České republiky. Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, Supplementum 9/2002.

Říhová D. (2013): Půdní bezobratlí: zoologická zahrada pro každého. Příručka k projektu Věda do škol. – UK v Praze, PedF Praha.

Savory T. (1971): Biology of the Cryptozoa. A Merrow Monograph, Merrow Publishing Watford.

Tomášek M. (2007): Půdy České republiky. Česká geologická služba. Praha. 67 str.

Tuf I.H. (2013): Praktika z půdní zoologie. UPOL Edice – Skripta, Olomouc.

 

Veškeré výukové materiály, používané při přednáškách, jsou uloženy v prostředí Moodle (https://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=4981).

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK