PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2018/2019
   Přihlásit přes CAS
Lexikologie - OPBG2G115A
Anglický název: Lexicology
Zajišťuje: Katedra germanistiky (41-KG)
Fakulta: Pedagogická fakulta
Platnost: od 2018 do 2018
Semestr: letní
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:1/1, Zk [HT]
Počet míst: 49 / 48 (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: němčina
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: prof. Dr. Anja Lobenstein-Reichmann
Vyučující: doc. Dr. phil. PhDr. Dalibor Zeman, Ph.D.
Anotace -
Poslední úprava: doc. Dr. phil. PhDr. Dalibor Zeman, Ph.D. (30.01.2022)
Cílem kurzu je získat samostatnost i tvořivost při využívání německé slovní zásoby na základě hlubších teoretických poznatků o lexiku. Obsahem kurzu jsou tato témata: Předmět lexikologie a její vztah k ostatním lingvistickým disciplínám. Sémasiologie, onomasiologie, onomastika. Slovo, stavba slova, sém, semém, sémantém, sémantická analýza. Tvoření slov odvozováním, skládáním a jinými způsoby. Frazeologie. Slovní zásoba, její rozvrstvení. Lexikografie, vznik této disciplíny, typy slovníků, základní slovníky němčiny. V rámci seminářů studenti procvičují německou frazeologii v konfrontaci s frazeologií českou, prakticky se seznamují s předmětem lexikografie, onomastiky, etymologie, získávají vhled do oboru dialektologie současné němčiny (s ukázkami jednotlivých nářečních oblastí), věnují se rovněž sociálně determinovaným variantám současné němčiny; zvláštní zřetel je kladen na fenomén tzv. internacionalizmy v nové slovní zásobě, "Denglisch" a na jazyk dnešní mládeže (Jugendsprechweise).
Literatura
Poslední úprava: doc. Dr. phil. PhDr. Dalibor Zeman, Ph.D. (30.01.2022)

1. UHROVÁ, E. Lexikologie der deutschen Sprache. Skriptum. Brno : Masarykova univerzita, 1996. ISBN 80-210-2794-0.

2. SCHIPANN, T. Lexikologie der deutschen Gegenwartssprache. Tübingen : Max Niemeyer-Verlag, 2002. ISBN 3-484-73002-1.

3. FLEISCHER, W. Wortbildung der deutschen Gegenwartssprache. Leipzig : Max Niemeyer-Verlag, 1982.

4. EICHINGER, L.M. Deutsche Wortbildung. Tübingen : Gunter Narr Verlag, 2000. ISBN 3-8233-4976-7.

5. HESSKY, R.; Ettinger, S. Deutsche Redewendungen. Tübingen : Gunter Narr Verlag, 1997. ISBN 3-8233-4960-0.

6. GROSS, H. Einführung in die germanistische Linguistik. München, 1998. ISBN 3-89129-240-6.

7. ŠIMEČKOVÁ, A. Úvod do jazykovědné germanistiky. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0595-3.

8. STEDJE, A. Deutsche Sprache gestern und heute. München : Wilhelm Frank Verlag, 1989. ISBN 3-7705-2514-0.

9. HAUSER, P. Nauka o slovní zásobě. Praha : SPN, 1980.

10. ČERMÁK, F. Jazyk a jazykověda. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0154-0.

11. ČERNÝ, J. Úvod do studia jazyka. Olomouc : Votobia, 1998. ISBN 80-85839-24-5.

12. ČERNÝ, J. Dějiny lingvistiky. Olomouc : Vobotia, 1998. ISBN 80-85885-96-4.

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: doc. Dr. phil. PhDr. Dalibor Zeman, Ph.D. (30.01.2022)

Požadavky: 70% účast na semináři, vypracování domácích úkolů, aktivní účast, závěrečná zkouška.

Sylabus - němčina
Poslední úprava: doc. Dr. phil. PhDr. Dalibor Zeman, Ph.D. (02.01.2019)

1.      Gegenstand und Geschichte der Lexikologie als wissenschaftlicher Disziplin. Teildisziplinen der Lexikologie. Betrachtung des Wortes

2.      Das Lexem vom Standpunkt der sprachlichen Ebenen. Morphologisch relevante Einheiten (Morph, Morphem, freie sowie gebundene Morpheme, Simplex)

3.      Verhältnis von Formativ und Bedeutung. Die Natur des sprachlichen Zeichens (insbesondere de Saussure). Semiotisches Dreieck

4.      Die Entstehung und Ursachen der Polysemie. Die lexikalische Metapher und Metonymie

5.      Wesen der Homonymie. Einteilung der Homonyme. Synonymie

6.      Die Komposition. Das wichtigste Wortbildungsmittel im Deutschen

7.      Die explizite und implizite Derivation

8.      Die Wortbildungsmittel im Deutschen - allgemeine Charakteristik

9.      Arten des Bedeutungswandels. Fremdwörter, Neologismen, regionale Varianten. Vorschläge zur Typologie nationaler Varianten

10.    Wesen der Phraseologie. Die Abgrenzung von freien Wortverbindungen, einzelne Kriterien

11.    Wortbildung des Adjektivs und des Verbs. Allgemeine Charakteristik sowie Produktivität

12.    Diskussion

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK