PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2018/2019
   Přihlásit přes CAS
Interpretace základních děl české literatury II - OB2304118
Anglický název: Interpretation of major works of Czech literature II
Zajišťuje: Katedra české literatury (41-KCL)
Fakulta: Pedagogická fakulta
Platnost: od 2018
Semestr: letní
E-Kredity: 2
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:0/2, Z [HT]
Počet míst: neurčen / 75 (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: prof. PhDr. Dagmar Mocná, CSc.
prof. PhDr. Tomáš Kubíček, Ph.D.
doc. PhDr. Ondřej Hník, Ph.D.
Vyučující: PhDr. Věra Brožová, Ph.D.
prof. PhDr. Tomáš Kubíček, Ph.D.
Mgr. Lukáš Neumann, Ph.D.
Prerekvizity : OB2304117
Záměnnost : OB2304112
Anotace -
Poslední úprava: Mgr. Lukáš Neumann, Ph.D. (12.02.2019)
Interpretace základních děl české literatury II. Anotace pro všechny vyučující: Obsahem kurzu je rozbor vypsaných děl z hlediska literárněhistorického, kritického a teoretického. Práce v seminářích bude organizována jednotně, a to následujícím způsobem: každý seminář se skládá ze tří modelových částí, jejichž základem jsou zadané a připravené referáty/prezentace. Každý student v semináři je však povinen přečíst všechny zadané tituly a účastnit se aktivně diskuse. 1. Vstupní referát je zaměřen na osobnost autora a dobové kontexty díla. Jak údaje z autorova životopisu, tak informace kontextového rázu musí být vybrány tak, aby osvětlily dílo samo. Studenti tím osvědčí schopnost orientace v historickém a životopisném materiálu, i schopnost vyvozovat ze signálů, které dostávají prostřednictvím daného díla, příslušný a nenáhodný kontext. 2. Druhý referát se zaměří na problematiku ohlasu díla v různých jeho konkretizacích či aktualizacích. Součástí by mohly být i informace o vlivu díla na podobu a proměnu estetických norem. 3. Třetí příspěvek je vnímán jako hlavní. Jeho úkolem je interpretace díla z pohledu jeho významové výstavby, jeho funkční rozbor a interpretace/kritika ze současných pozic. Jsou zde akcentovány otázky spojené s žánrem, tématem, motivy, kompozicí, myšlenkovým vyzněním, popř. otázky týkající se autorského stylu, intertextuality atd. Cílem je postihnout důvody, pro které je analyzovaný titul součástí kánonu české literatury i to, zda je dílem čtenářsky živým - je zde tedy i místo pro vyjádření osobního postoje k danému dílu. Délka 1. a 2. referátu by neměla přesáhnout 10 minut; předpokládaná délka hlavního referátu je 30 minut. Každý z referátů je zadáván různým studentům, v případě komplikovanějších textů, u nichž se předpokládá větší objem práce např. s dobovými kontexty či kontexty ohlasu, může být referát zadán dvěma studentům, kteří jsou současně vyzváni k týmové práci. Studenti, kteří nebudou mít zadán hlavní referát, zpracují dva referáty kontextové. Student, který zpracovává referát o autorovi, zvolí jako druhý referát ohlasový. Studenti si předem promyslí, jaké referáty hodlají zpracovávat. Na prvním semináři proběhne rozdělení úkolů podle výše popsaného klíče.
Literatura
Poslední úprava: Mgr. Lukáš Neumann, Ph.D. (19.05.2019)

Jedním z dílčích cílů semináře je naučit studenty všestranné kritice pramenné literatury, proto vyučující těchto seminářů

doporučují - jakožto základní pramen - pouze akademické lexikografické příručky, jež však obsahují široký záběr sekundární literatury:

 

1. Lexikon české literatury A-Z (I.-IV.; 1985 - 2008): Osobnosti, díla, instituce (aut. Vladimír Forst, Jiří Opelík, Luboš Merhaut); vyd. Academia

2. internetový slovník: Slovník české literatury po r. 1945

    dostupný na: http://www.slovnikceskeliteratury.cz/

3. Dějiny české literatury 1945-1989 (Pavel Janoušek a kol.); vyd. Academia, Praha 2007-2008

4. Český literární samizdat 1949-1989 (Michal Přibáň a kol.); vyd. Academia, Praha 2018

5. Česká literární nakladatelství 1949-1989 (Michal Přibáň a kol.); vyd. Academia, Praha 2014

 __________________________________________________________________________________________________________________

LITERATURA K PROBLEMATICE KÁNONU:

Bloom Harold: Kánon západní literatury. Knihy, které prošly zkouškou věků, Praha: Prostor 2002
Literatura a kánon (ed. Jan Wiendl); Univerzita Karlova v Praze, 2007
Markiewicz, Henryk: O literárních kánonech, Aluze, 2007, s. 63-73
Muller, Richard: Literární kánon: modely (dis)kontinuity, Česká literatura, 55,  2007, č. 2, s. 167 – 178
Papoušek Vladimír: Spontánnost, manipulace, literární kánon a dobový horizont, Česká literatura, 54, 2006, č. 2-3, s. 103-112

 

Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Lukáš Neumann, Ph.D. (21.03.2019)

 

Tituly pro seminář Věry Brožové, LS 2019:

Václav Řezáč: Nástup (1951); Brousek, Antonín: Podivuhodní kouzelníci: Čítanka českého stalinismu v řeči vázané z let 1945-55 (1987)
Jan Zahradníček: La Saletta (1946)
Josef Škvorecký
: Zbabělci (1958)
Bohumil Hrabal: Ostře sledované vlaky (1965)
František Hrubín: Romance pro křídlovku (1962)
Vladimír Holan: Noc s Hamletem (1964)
Milan Kundera
: Žert (1967)
Ladislav Fuks
Spalovač mrtvol (1967)
Ivan M. Jirous: Magorovy labutí písně (1985)

Program semináře Lukáše Neumanna:

Brousek, Antonín: Podivuhodní kouzelníciČítanka českého stalinismu v řeči vázané z let 1945-55 (1987); Jan Zahradníček: Znamení moci (1951)

Josef Jedlička: Kde život náš je v půli se svou poutí (1954-1957)

Josef Škvorecký: Zbabělci (1958)

František Hrubín: Romance pro křídlovku (1962)

Vladimír Holan: Bolest (1965), Příběhy (1963)

Milan Kundera: Žert (1967)

Ladislav Fuks:  Spalovač mrtvol (1967)

Bohumil Hrabal: Obsluhoval jsem anglického krále (1971)

Ivan M. Jirous: Magorovy labutí písně (1985)

 

 

 

 

 

Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: Mgr. Lukáš Neumann, Ph.D. (13.05.2019)

Podmínky pro semináře

Podmínkou k udělení zápočtu je vypracování zadaných referátů/prezentací a jejich předvedení a obhájení v seminární diskusi. Ve vážných případech je možné odevzdat práci pouze v písemné podobě. Pokud její text nesplní požadavky uvedené v anotaci předmětu, vyučující bude požadovat jeho dopracování či doplnění, nejvýše však v dalších dvou písemných pokusech.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK