Poslední úprava: doc. PhDr. Stanislav Štěpáník, Ph.D. (20.01.2020)
Obsahově se disciplína didaktika českého jazyka II soustředí na rozvoj komunikační kompetence žáka na základě uvědomělého osvojení zákonitostí jazykového systému v oblasti syntaxe, lexikologie a sémantiky a slovotvorby, a to na 2. i 3. vzdělávacím stupni. Budou rozvíjeny praktické dovednosti studentů v oblasti didaktických a psychodidaktických kompetencí učitele: studenti získají další vědomosti potřebné pro výuku ČJ na ZŠ a SŠ, osvojí si dovednosti potřebné pro tuto činnost (dokáží analyzovat vyučovací činnost svou i kolegů, připravit komplexní rozvahu didaktického postupu pro vybranou partii učiva). Budou analyzovány konkrétní výukové situace. Těžiště činností je ve a) ve vlastní produkci didaktických postupů, b) studentských mikrovýstupech a jejich analýze, c) rozvoji poznatkové báze a didaktické znalosti obsahu.
Poslední úprava: doc. PhDr. Stanislav Štěpáník, Ph.D. (20.01.2020)
The subject focuses on didactics of Czech language as a discipline. History, present state.
Literatura
Poslední úprava: doc. PhDr. Stanislav Štěpáník, Ph.D. (20.01.2020)
Čechová, M. - Styblík, V.: Čeština a její vyučování, Praha 1998. Čechová, M. a kol.: Komplexní jazykové rozbory. SPN, Praha 1996 Čechová, M.: Komunikační a slohová výchova, Praha 1998. Hauser, P. a kol.: Didaktika českého jazyka pro 2. stupeň ZŠ I., II. Brno 1994. Hausenblas, O.: Vrátíme smysl hodinám češtiny? Jinočany 1992, PedF UK 1994. Kostečka, J.: Do světa češtiny jinak. Praha 1993.
Janík, T. a kol: Kvalita (ve) vzdělávání: obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky. Brno: Masarykova univerzita, 2013. Minářová, E.: Didaktika českého jazyka pro 2. stupeň ZŠ III. Brno 1994.
Slavík, J; Štěpáník, S. Žákovské prekoncepty jako konstitutivní prvek výuky mateřského jazyka. Pedagogická orientace 27, 2017, č. 1, 58–80.
Šebesta, K.: Od jazyka ke komunikaci. Didaktika českého jazyka a komunikační výchovy. Praha 1999, 2. vyd. 2005.
Štěpáník, S.: Výuková situace: Transformace větného členu na větu a naopak v kontextu větného rozboru. 2016, Komenský 140, č. 4, 30–39.
Štěpáník, S.: Konstruktivismus a jeho didaktické implikace ve vyučování českého jazyka. Čeština doma a ve světě 2, 2015, č. 2, 11–22.
Učebnice českého jazyka a metodické příručky
Jednotlivé články ke zvolenému tématu z časopisů: Český jazyk a literatura Didaktické studie Kritické listy Webové stránky: www.rvp.cz www.kritickemysleni.cz
Nedílnou součástí studijní literatury jsou studijní materiály pro předmět Didaktika českého jazyka II vytvořené a uložené ve studijním prostředí Moodle (kurz Didaktika českého jazyka II).
Zahraniční:
CLARKE, S. R.; DICKINSON, P.; WESTBROOK, J. The Complete Guide to Becoming an English Teacher. London : SAGE Publications Ltd, 2010. .Dostupné v Ústřední knihovně UK-PedF.
PELECH, J.; PIEPER, G. The Comprehensive Handbook of Constructivist Teaching : From. Theory to Practice. Charlotte : Information Age Publishing, 2010. Dostupné v Ústřední knihovně UK-PedF.
Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: doc. PhDr. Stanislav Štěpáník, Ph.D. (20.01.2020)
Požadavky k zápočtu: 1. Aktivní účast v semináři (vyučující si vede záznam docházky), je povolena jedna neomluvená absence. Účast na vstupním semináři je povinná.
2. Seminární výstup na zadané téma. Rozpis studentů do semestru bude učiněn na prvním semináři - povinná účast. Dodatečné přihlášení k tématu nebude možné.
3. Písemné zpracování tématu seminárního mikrovýstupu - vzorové didaktické zpracování vybraného tématu. Nutno odevzdat v tištěné a elektronické podobě, rozdělení témat bude učiněno na prvním semináři. Pozdější rozdělení témat není možné, účast na prvním semináři je proto povinná.
Odevzdání všech seminárních prací nejpozději 30. dubna 2019, vytištěné v tomtéž týdnu v semináři. Pravopisné a gramatické chyby v seminárních pracích budou důvodem k neudělení zápočtu.
Struktura seminární práce sub 3
1) Stručné připomenutí charakteristiky problematiky s odkazy na příslušnou odbornou literaturu (rozsah max. jedna stránka A4 - je vyžadován syntetický pohled na problematiku a komparace zdrojů, nikoliv opisování výkladů z odborných příruček!) 2) Stručné postavení příslušného učiva v kurikulu ZŠ a SŠ a jeho funkce v rozvoji klíčových kompetencí, vztah k výstupům v RVP 3) Didaktické zpracování problematiky s opřením o odborné zdroje, včetně zahraničních, podle zadání vedoucí / vedoucího semináře, žádoucí je vlastní rešerše k stanovenému tématu (zahraniční i domácí časopisecké zdroje, elektronické pedagogické databáze, metodické portály, domácí diskusní platformy); zahraniční literatura se vyžaduje v případě, že to povaha učiva české gramatiky či pravopisu dovolí 4) Vlastní didaktická situace
Učivo standardní edukační trajektorie, které bude podrobeno didaktickému zpracování. Ústředním úhlem pohledu na ně bude komunikační hledisko, tedy rozvoj funkční jazykové gramotnosti, samostatné aktivní myšlenkové a verbální činnosti žáka, případně tříbení smyslu pro jemné významové rozdíly.
S přihlédnutím ke kurikulu ZŠ:
Žák ČJL-9-1-04 dorozumívá se kultivovaně, výstižně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci ČJL-9-1-05 odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně užívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru ČJL-9-1-10 využívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu a k tvořivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvořivému psaní na základě svých dispozic a osobních zájmů ČJL-9-2-02 rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov, rozpoznává přenesená pojmenování, zvláště ve frazémech ČJL-9-2-05 využívá znalostí o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace ČJL-9-2-06 rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí ČJL-9-2-07 v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché i souvětí
S přihlédnutím ke kurikulu SŠ:
Žák - v písemném projevu dodržuje zásady pravopisu a s oporou příruček řeší složitější případy; účinně využívá možností grafického členění textu - v písemném i mluveném projevu volí vhodné výrazové prostředky podle jejich funkce a ve vztahu k sdělovacímu záměru, k dané situaci, kontextu a k adresátovi; vysvětlí a odůvodní význam slov v daném kontextu - ve svém projevu uplatňuje znalosti tvarosloví a slovotvorných a syntaktických principů českého jazyka - využívá znalostí o větných členech a jejich vztazích, o aktuálním členění výpovědí a o druzích vět podle záměru mluvčího k vhodnému vyjádření myšlenky, k účinnému dorozumívání, logickému strukturování výpovědí a k odlišení záměru mluvčího - v mluveném i psaném projevu vhodně využívá slohotvorné rozvrstvení výrazových prostředků češtiny - používá různé prostředky textového navazování vedoucí ke zvýšení srozumitelnosti, přehlednosti a logické souvislosti sdělení; uplatní textové členění v souladu s obsahovou výstavbou textu a rozvíjením tématu - při analýze vybraných textů popíše základní rysy češtiny a vysvětlí zákonitosti jejího vývoje i současné vývojové tendence
Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: doc. PhDr. Stanislav Štěpáník, Ph.D. (20.01.2020)
