Forenzní biologie - OKN1302042

• Anglický název: Forensic biology
• Zajišťuje: Katedra biologie a environmentálních studií (41-KBES)
• Fakulta: Pedagogická fakulta
• Platnost: od 2017 do 2017
• Semestr: letní
• E-Kredity: 2
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:ústní
• Rozsah, examinace: letní s.:0/0, KZ [HT]
• Rozsah za akademický rok: 7 [hodiny]
• Počet míst: neurčen / neurčen (5)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
• Garant: RNDr. Edvard Ehler, Ph.D.
• Vyučující: RNDr. Edvard Ehler, Ph.D.
• Je záměnnost pro: OKNB1B141B, OKNB2B140B

Anotace

Poslední úprava: EHLER/PEDF.CUNI.CZ (13.01.2015)

Hlavním úkolem předmětu forenzní biologie je představit studentům rozsáhlé pole aplikované biologie do kriminalistické praxe. Jelikož dnes je nejrychleji se rozvíjející oblastí forenzních věd především molekulární biologie a analýza lidské DNA, zaměříme se především na tato témata. Studenti se seznámí s běžně užívanými metodami zpracování biologických stop z místa činu, bavit se budeme o paternitních sporech, určení pohlaví, etnicity a dalších znaků z genetického materiálu. Části přednáškového cyklu ale budou věnovány i forenzní antropologii, forenzní mikrobiologii, forenzní zoologii, případně forenzní botanice.

Literatura

Poslední úprava: EHLER/PEDF.CUNI.CZ (13.01.2015)

Butler JM. Fundamentals of forensic DNA typing. Academic Press, 2009.

 

Butler JM. Forensic DNA typing, 2nd edition. Academic Press, 2005.

 

Jobling MA, Hurles M, Tyler-Smith Ch. Human Evolutionary Genetics: Origins, Peoples and Disease. Garland Publishing, 2004.

 

Cavalli-Sforza LL, Bodmer WF. The Genetics of Human Populations. Dover Publications,  1999.

 

Cavalli-Sforza LL, Menozzi P, Piazza A. History and Geography of Human Genes. Princeton University Press, 1994.

 

Klepinger LL. Fundamentals of Forensic Anthropology. Wiley-Liss, 2006.

 

Christensen AM, Passalacqua NV, Bartelink EJ. Forensic Anthropology, Current Methods and Pracice. Elsevier, 2014.

 

Dirkmaat DC (ed.). A companion to Forensic Anthropology. Wiley-Blackwell, 2012.

 

Stloukal M, Dobisíková M, Kuželka V, Velemínský P, Vyhnánek L, Zvára K. Antropologie: Příručka pro stadium kostry. Národní museum, 1999.

 

Fetter V, Prokopec M, Suchý J, Titlbachová S. Antropologie. Academia, 1967.

 

Štefan J, Hladík J a kol. Soudní lékařství a jeho moderní trendy. Grada, 2012.

 

Vaněk D. Forenzní genetika v procesu dokazování. Nakladatelství Forensica, 2011.

Sylabus

Poslední úprava: EHLER/PEDF.CUNI.CZ (13.01.2015)

• Úvod - obecně o kriminalistice, trestním systému ČR (srovnání s USA, CSI effect), role biologů v trestním řízení
• Forenzní genetika - vlastnosti DNA, které ji předurčují k použití pro forenzní účely

- DNA fingerprinting, historie a současnost

- technická stránka DNA analýzy, (nextgen) sekvenace

- STR polymorfizmy ve forenzní analýze DNA

- Y chromosom a mitochondriální DNA

- genetická genealogie

• Forenzní antropologie - určení věku, pohlaví a rasy dle znaků na kostře

- traumatologie, vliv životního stylu na vývoj kostry, barva vlasů a očí

• Forenzní mikrobiologie - mikroorganismus jako obžalovaný, mikroorganismus jako svědek/marker
• Forenzní zoologie - bezobratlí, obratlovci - použití jako důkaz, použití jako marker pro časové a místní určení stopy
• Forenzní botanika - příklady jedovatých a nebezpečných rostlin relevantních pro kriminalistiku

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: EHLER/PEDF.CUNI.CZ (13.01.2015)

Seminární práce + zkouška. Bude upřesněno během seminářů.